Rusko „každý měsíc ztrácí na Ukrajině o 6 000 vojáků více, než dokáže naverbovat“

29. 8. 2026

 

„Putin na to reagoval eskalací konfliktu a útoky na civilní infrastrukturu a civilisty na Ukrajině, přičemž od začátku července vystřelil přes 360 raket a využil nedostatečné obrany Kyjeva proti balistickým raketám. Je zřejmé, že Moskva se tuto zimu pokusí zlomit morálku Ukrajinců zničením její energetické infrastruktury.“

Taková taktika je částečně způsobena tím, že Putin má omezené možnosti, jak překonat obrovské ztráty na bojišti dalším náborem.

Západní úředníci se domnívají, že další mobilizace by představovala velké riziko jak z politického, tak z ekonomického hlediska, a poukazují na to, že při poslední takové události, na podzim 2022, opustilo zemi asi milion – často vysoce kvalifikovaných – Rusů, z nichž se vrátila méně než polovina.

Není rovněž jasné, zda by ruská armáda dokázala absorbovat několik set tisíc nových rekrutů, k čemuž by vzhledem k nedostatku vybavení a důstojníků došlo.

Ukrajina opakovaně útočila na ruské cíle spojené s ropou, čímž způsobila nedostatek paliva, ale zároveň opakovaně apelovala na větší pomoc ze strany spojenců, a to jak v podobě útočných raket, tak obranných systémů.

Britský premiér Andy Burnham navštívil tento týden Kyjev v rámci své první zahraniční cesty v roli premiéra. Volodymyrovi Zelenskému sdělil, že Spojené království poskytne Ukrajině dříve utajované informace o součástkách britské výroby pro dálkové řízené střely.

Burnham rovněž vyzval mezinárodní společenství, aby učinilo více pro ochranu Ukrajiny před ruskými útoky, zejména dodáním většího počtu amerických protiletadlových raket Patriot. Očekává se, že tento argument přednese na příštím zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

V reakci na to Rusko opakovaně vyhrožovalo odvetnými opatřeními, včetně zmínek o útocích na britské vojenské cíle jak na území Ukrajiny, tak mimo ni.

Západní představitelé uvedli, že ačkoli hrozba ze strany Ruska zůstává velmi reálná, situace se nezměnila a podle jejich hodnocení „Putin chce za každou cenu zabránit přímé konfrontaci s NATO“.

Jeden z představitelů řekl: „Jsme svědky pokračující nepřátelské rétoriky a různých obvinění vůči Velké Británii. To je zcela v souladu s dlouhodobou ruskou vojenskou doktrínou, jejímž cílem je využít rétoriku k vyvolání strachu u protivníků a k ovlivnění rozhodování. Nejedná se tedy o nový jev.“

Úředníci tvrdí, že Rusko stále disponuje schopností zaútočit na Spojené království, a to prostřednictvím kyberútoků nebo fyzických útoků na civilní cíle provedených prostřednictvím zprostředkovatelů, například na továrny či sklady. V loňském roce bylo šest mužů odsouzeno k trestu odnětí svobody za účast na útoku nařízeném Ruskem proti skladu ve východním Londýně, kde byla uložena humanitární pomoc pro Ukrajinu.

Úředníci však uvedli, že podle jejich odhadu by Putin jakékoli takové akce omezil, aby se vyhnul přímějšímu konfliktu s NATO.

Západní úředníci se domnívají, že Putinovým celkovým cílem na Ukrajině je pokračovat ve vyčerpávací válce v naději, že podpora ukrajinských spojenců postupně opadne, zejména pokud se vlády nechají zastrašit veřejným znepokojením nad ruskými hrozbami.

Takové hrozby by měly být podle jednoho z úředníků vnímány jako pokusy o vytvoření „roztříštěné a zranitelnější Evropy“.

Jiný úředník dodal: „Je důležité mít na paměti, že to není nic nového. Rusko v posledních letech již mnohokrát vyhrožovalo možným použitím jaderných zbraní, aby nás zastrašilo a přimělo k ukončení podpory Ukrajiny.“

Zdroj v angličtině ZDE