Ještě jednou o masovém vrahu Mladićovi, jehož šéfredaktor Parlamentních listů obdivuje

31. 8. 2026

čas čtení 5 minut
K tomu: 

Parlamentní listy chválí vraha Mladiće


V souvislosti s nedávným úmrtím masového vraha Ratka Mladiće  ve vězení si připomeňme hrůzné údálosti z jugoslávské války devadesátých let. Bohumil Kartous byl v těchto dnech v Sarajevu., kde jsou tyto hrůzné události pociťovány silně dodnes a vyfoitografoval tam pro nás v mísním muzeu děsivé exponáty.

Historie Sarajeva od olympisjkých her:

Historie Sarajeva od zimních olympijských her v roce 1984 představuje jeden z nejvděčnějších a zároveň nejtragičtějších příběhů moderní Evropy. Město během několika let prošlo transformací od symbolu mezinárodní jednoty až po epicentrum nejdelšího obléhání v moderních válečných dějinách. [1, 2, 3]
Následující přehled mapuje klíčové éry města od konce olympiády po současnost:



 

1. Zlatá éra po olympiádě (1984–1991)
  • Mezinárodní prestiž: Úspěšné Zimní olympijské hry 1984 zařadily Sarajevo mezi světová zimní střediska. Město zažívalo masivní boom cestovního ruchu. [1]
  • Modernizace a rozvoj: Hry přinesly plynofikaci města, rozšíření sítě elektrických tramvají a výstavbu ikonických postmoderních budov, jako byl hotel Holiday Inn nebo komplex Ciglane. [1, 2, 3]
  • Kulturní tavicí kotel: Sarajevo fungovalo jako ukázkový příklad multikulturního soužití v tehdejší Jugoslávii, kde vedle sebe v míru žili Bosňáci (muslimové), Srbové (pravoslavní) a Chorvati (katolíci). [1, 2]
2. Válka v Bosně a obléhání města (1992–1996)
S rozpadem Jugoslávie vyhlásila Bosna a Hercegovina v roce 1992 nezávislost, což vyústilo v krvavý konflikt. [1, 2]
  • Nejdelší obléhání: Od 5. dubna 1992 do 29. února 1996 (celkem 1 425 dní) bylo město zcela obklíčeno silami bosenských Srbů. Šlo o nejdelší obležení hlavního města v moderní historii. [1, 2]
  • Zkáza olympijského dědictví: Sportovní areály se změnily v bojiště. Bobová dráha na pohoří Trebević sloužila jako dělostřelecké a snajperské stanoviště, olympijská hala Zetra byla vybombardována a její okolí se změnilo ve hřbitov. [1, 2, 3]
  • Lidské ztráty: Během obléhání zahynulo přes 11 500 lidí, z toho více než 1 600 dětí. Obyvatelé žili bez elektřiny, vody a tepla pod neustálou palbou. [1, 2]
  • Tunel naděje: Jedinou spojnicí se světem byl ručně vykopaný, 800 metrů dlouhý tunel pod sarajevským letištěm, kterým se do města dostávalo jídlo a zbraně. [1]
3. Poválečná obnova a rekonstrukce (1996–2010)
Konstruktivní obrat přineslo podepsání Daytonské dohody na konci roku 1995. [1]
  • Změna demografie: Sarajevo se stalo hlavním městem nové federace, ale jeho etnické složení se radikálně proměnilo. Velká část srbského obyvatelstva se přestěhovala do nově vzniklého předměstí Východní Sarajevo (Istočno Sarajevo), které spadá pod Republiku srbskou. [1, 2]
  • Obnova infrastruktury: Za masivní finanční pomoci ze zahraničí a Mezinárodního olympijského výboru byla opravena většina zničených budov. Hala Zetra byla kompletně rekonstruována a znovu otevřena v roce 1999. [1, 2, 3]
  • Nové dominanty: Architektonickou obnovu symbolizovala výstavba mrakodrapu Avaz Twist Tower (vysokého 176 metrů), který se stal novým symbolem moderního Sarajeva. [1]
4. Současné Sarajevo (2011–současnost)
Dnes je Sarajevo dynamicky rostoucí metropolí, která úspěšně balancuje mezi připomínkou válečných hrůz a moderní budoucností. [1, 2]
  • Kulturní centrum: Město hostí celosvětově uznávaný Sarajevský filmový festival (SFF), který vznikl ještě během války v roce 1995 jako akt kulturního odporu.
  • Návrat zimních sportů: V roce 2019 město společně s Východním Sarajevem úspěšně uspořádalo Evropský zimní olympijský festival mládeže (EYOF), což znamenalo symbolický návrat olympijského ohně do regionu.
  • Temný turismus a jizvy minulosti: Město láká turisty na unikátní mix osmanské, rakousko-uherské a socialistické architektury. Vyhledávanými cíli jsou opuštěná bobová dráha pokrytá graffiti, muzeum válečného tunelu a tzv. Sarajevské růže – betonové krátery po granátech vyplněné červenou pryskyřicí na památku obětí. [1, 3, 4, 5, 6, 7, 8]

Ratko Mladić vedl v letech 1992 až 1995 brutální, 44 měsíců trvající obléhání Sarajeva jako velitel bosenskosrbské armády. [1, 2]
Mladić v Sarajevu
  • Terorizoval civilisty: Řídil ostřelování města a střelbu z odstřelovačů z okolních kopců, která cílila na civilní obyvatele v ulicích.
  • Způsobil obrovské ztráty na životech: Během obléhání zahynulo přes 11 500 lidí včetně stovek dětí.
  • Odpovídal za válečné zločiny: Mezinárodní tribunál ho odsoudil za terorizování civilistů v Sarajevu jako za zločin proti lidskosti a porušení pravidel války. [1, 2, 3]
Fotografie Boba Kartouse: 
Nejprve zavražděné děti: 





































































































0
Vytisknout
263

Diskuse

Obsah vydání | 31. 8. 2026