Británie schválí zákon zakazující šíření škodlivého materiálu na internetu

14. 4. 2019

čas čtení 2 minuty

Británie tento týden publikovala svůj dlouho očekávaný návrh zákona proti šíření škodlivého materiálu na internetu. Je to poprvé, co se pokouší nějaká  významnější země regulovat internetové giganty, kteří nyní dominují onlinovému světu. Návrh zákona vyvolal znepokojení a protesty of zastánců svobodného projevu. Tyto protesty jsou však založeny na klasickém omylu, kdy si lidé pletou internet s několika málo gigantickými firmami, které nyní dominují internetovému světu.

Problémem není svoboda na internetu, ale tyto gigantické korporace, které internetu zneužívají a dovolují, aby na jejich platformách kvetly mnohé nepřijatelné aktivity, které škodí uživatelům a demokracii, avšak z nichž mají internetoví giganti obrovský prospěch. Dříve nebo později budou demokracie muset internetové giganty zvládnout. Otázkou je, jak to udělat. Britský návrh zákona naznačuje možné řešení.


 

Činí to tím, že jde k jádru problému: tím je korporátní odpovědnost. Od poloviny devadesátých let nemají internetové společnosti žádnou odpovědnost za to, co se na jejich platformách zveřejňuje, ani za škody, které to působí.

Firmy však  vždy mají korporátní odpovědnost. Jde o odpovědnost za neúmyslné důsledky způsobu, jímž jste založili svou firmu a jímž ji provozujete.

Britský návrh nového zákona konstatuje, že britská vláda vytvoří novou statutární korporátní odpovědnost pro relevantní firmy. Ty budou muset "činit rozumné kroky s cílem udržet své uživatele v bezpečí a odstraňovat protizákonnou a škodlivou aktivitu na svých platformách". Dohlížet na plnění této povinnosti a vynucovat ho bude nezávislý regulační úřad, který bude mít k dispozici rozsáhlé pravomoci a sankce. Firmy budou muset plnit své nové právné povinnosti, nebo budou čelit důsledkům. Budou mít povinnost realizovat svou korporátní odpovědnost i tam, kde neexistuje specifický předpis. Budou například "muset hodnotit rizika spojená s vznikajícími škodlivými dopady technologie a reagovat na ně."

Toto je model, dávno vyzkoušený a běžný v jiných oblastech práva, například v britském Zákoně o povinnostech nájemníků z r. 1957, v Zákoně o zdraví a bezpečnosti z r. 1974 a v Zákoně o ochraně životního prostředí z r. 1990.

Nový návrh zákona se tedy nesoustřeďuje na konkrétní škodlivé činy, ale na systémy, které firmy musejí vytvořit, aby splnily svou korporátní odpovědnost.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
7997

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2019