Letošní britské předsednictví usiluje o pokrok i v konkrétních dílčích oblastech. Klade si za cíl například odchod od uhlí, snížení emisí metanu či dekarbonizaci dopravy. Předmětem vyjednávání budou i finanční prostředky na klimatická opatření v rozvojových zemích. V Zeleném klimatickém fondu [2], z něhož mají být adaptační a mitigační opatření v rozvojových zemích financována, se dosud nepodařilo mobilizovat ani původně přislíbených 100 miliard dolarů ročně.

Největší odpovědnost leží na rozvinutých zemích. Mezi ně patří i Česká republika. Česko se dosud nezavázalo ke klimatické neutralitě v roce 2050. Přijalo pouze společný cíl klimatické neutrality EU jako celku. Nemáme ani dostatečně ambiciózní národní cíl pro rok 2030. I zde sdílíme společný cíl Evropské unie snížit do roku 2030 emise o 55 % oproti roku 1990. Neziskové organizace ale považují [3] za spravedlivý příspěvek EU spíše 65 %. Evropská komise v létě představila návrh klimatické legislativy Fit For 55, který má splnění klimatického cíle EU zajistit. Ten ale zatím nebyl schválen a ještě měsíce bude předmětem vyjednávání. K udržení globálního oteplení co nejblíže hranici 1,5 stupně (do konce století) je ale třeba snižovat světové emise skleníkových plynů už teď, a to zhruba o 7,6 % ročně [4]. Česká republika před summitem v Glasgow nesplnila ani domácí úkoly v oblasti klimatického financování. Na období 2020-2023 zatím Česko nevložilo do Zeleného klimatického fondu ani korunu.

Konferenci zahájí ve dnech 1. - 2. listopadu setkání světových státníků (World Leaders Forum). Zúčastní se ho i český premiér Andrej Babiš či slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Do Glasgow se chystá i český ministr životního prostředí Richard Brabec. Vyjednávací tým české delegace povede Pavel Zámyslický. Ohlášení nových závazků ze strany České republiky se neočekává.

Do Glasgow se vypraví i zástupci a zástupkyně nevládních organizací a neziskového sektoru. 5. listopadu lze očekávat Gretu Thunberg. Z českých nevládních organizací budou na konferenci přítomni například lidé z Klimatické koalice, Člověka v tísni či Asociace pro mezinárodní otázky.

Jitka Martínková, koordinátorka komunikace z Klimatické koalice, řekla: “Už dlouho máme vědeckou shodu na tom, co potřebujeme. Máme už i Pařížskou dohodu, která říká, že svět chce volání vědců dostát. Co potřebujeme od summitu v Glasgow jsou konkrétní kroky, které tyto závazky uvedou do praxe. A jak varovala letošní zpráva IPCC, razantní opatření potřebujeme přijmout skutečně ihned.”

Jakub Zelený, poradce pro klimatické projekty Člověka v tísni, řekl: “Změna klimatu není otázka budoucích generací, je to problém, který už nastal. Její projevy v podobě extrémního sucha, střídavého povodněmi zažívají lidé v zemích subsaharské Afriky, Asie i Blízkého východu stále častěji. Je nejvyšší čas ukončit podporu fosilních paliv a zaměřit se na nápravu škod způsobených nehospodárným jednáním především rozvinutých zemí.

[1] Zpráva Emissions Gap Report 2021 od UNEP (ze dne 26. října 2021): https://www.unep.org/resources/emissions-gap-report-2021

[2] Zelený klimatický fond byl zřízen v roce 2010 s cílem financovat klimatická opatření v průmyslově méně rozvinutých zemích světa. Jeho prostřednictvím mají průmyslově rozvinuté země finančně přispívat na klimatická (mitigační i adaptační) opatření v ostatních částech světa.

[3] Např. Climate Action Network EUROPE či WWF.

[4] https://unfccc.int/news/cut-global-emissions-by-76-percent-every-year-for-next-decade-to-meet-15degc-paris-target-un-report