
Proč není možné mít z COP26 radost
16. 11. 2021
Předseda COP26 Alok Sharma zadržoval slzy, když na poslední chvíli přijal indický návrh na oslabení závazku summitu "postupně se zbavit" uhlí. Sharma již několik měsíců tvrdil, že chce, aby COP26 "poslala uhlí do historie". A dokud Indie netrvala na opaku, zdálo se, že summit by mohl tento vědecky naléhavý úkol splnit, píše environmentální korespondent The Nation Mark Hertsgaard
Jednání OSN o klimatu však
fungují na základě
konsensu: Každá ze 197 zúčastněných
zemí může většinu vetovat. Indie - s
podporou Číny - v
podstatě pohrozila, že dohodu zcela zablokuje,
pokud nebude text zmírněn z "postupného ukončování"
na "postupné snižování"
spotřeby uhlí.
Chvíli poté, co Sharma v sobotu ukončil summit o klimatu v
Glasgow, se tento reportér zeptal,
zda se pokusil Indii rozmluvit její požadavek
na oslabení závazku ze summitu v poslední vteřině. Pokusil se Sharma jako předsedající
summitu Indii od tohoto braní
rukojmí odradit?
Zjevně unavený Sharma odmítl prozradit, jak s
delegacemi hovořil, nicméně řekl: "Každý,
kdo se podívá na záznam, si může
udělat vlastní názor
na to, jak jsem se cítil."
"Je
to emotivní,"
dodal. "Navštívil jsem komunity v první linii po celém světě,
které pociťují dopady klimatických změn. Jsem zklamaný, že
jsme tento jazyk nedokázali přenést přes čáru." Přesto předseda COP26 uvedl, že to bylo poprvé v historii klimatických jednání OSN, kdy se v dohodách, které
vlády podepsaly, postupné ukončení využívání uhlí
vůbec zmínilo.
Z
výsledku COP26 nelze mít radost -
prakticky každá země uvedla, že
Glasgowský pakt o klimatu je méně než chtěla,
a zejména ostrovní země
byly rozzuřené kvůli zásahu Indie v poslední vteřině - ale pakt nebyl nenapravitelným selháním. Sharmovo tvrzení, že
COP26 "udržela 1,5
při životě", je věrohodné,
i když jen stěží.
Jedním z důvodů je, že pakt zavazuje světové vlády,
aby se příští rok vrátily a pokusily se o to znovu - a přinesly s sebou robustnější akční
plány.
Ustanovení vyzývající
země, aby do COP27 vypracovaly
agresivnější akční
plány v oblasti klimatu, výrazně urychluje harmonogram, který
existoval před COP26, kdy měly
světové vlády
aktualizovat akční plány až v roce 2025.
"Vědci zjistili, že současné akční
plány vlád by způsobily zvýšení
globální teploty na 2,4 [stupně] C, což
by přineslo naprostou devastaci stovkám
milionů lidí a ekosystémů po celém světě," uvedla v rozhovoru na
COP26 Jennifer Morgan, výkonná
ředitelka Greenpeace International. "Čekat pět let, než
se vrátíme k jednacímu
stolu, tedy nepřipadá v úvahu."
Navíc v aktualizovaných akčních plánech v oblasti klimatu na příští
rok musí být uvedeno, čeho vlády dosáhnou během takzvaného
"rozhodujícího desetiletí", kdy je třeba snížit
celosvětové emise na polovinu, aby se omezil nárůst teploty na 1,5 stupně C, a nikoliv do roku 2050,
na který se odvolává mnoho vládních
slibů "čisté
nuly". Generální tajemník OSN António
Guterres šel ještě dál
a vyzval, aby byly akční plány "každý rok" v průběhu této dekády aktualizovány a zároveň aby byly "zvyšovány ambice".
Požadavek každoroční aktualizace by mohl podpořit důraznější opatření
na celém světě,
uvedl Guterres a další
představitelé občanské společnosti. Každoroční aktualizace by vystavila rozvinuté země,
státy využívající fosilní paliva a další
opozdilce častějšímu a trvalejšímu tlaku ze strany rozvojových
zemí, které si obecně
přejí více opatření
v oblasti klimatu, a také ze strany
médií, aktivistů, domorodého obyvatelstva, náboženských
vůdců a dalších složek občanské společnosti.
Guterres
po skončení COP26
vyslal "poselství naděje a odhodlání
... všem těm, kteří
vedou armádu
klimatických opatření" a
řekl: "Vím, že mnozí z vás
jsou zklamáni."
Generální tajemník
dodal, že "nedosáhneme svého cíle
za jeden den nebo jednu konferenci. Ale vím,
že tam můžeme dojít.... Nikdy se nevzdávejte. Nikdy neustupujte. Pokračujte v cestě vpřed. Budu s vámi po celou dobu. COP27 začíná právě teď."
Prosazovat
ambici omezit růst průměrné globální
teploty na 1,5 C nemusí být ve světle aktualizovaných poznatků
vědců o klimatickém systému marné.
Po
celá desetiletí se vědci
domnívali, že i kdyby se emise skleníkových plynů zastavily ze dne na den, setrvačnost
klimatického systému - zejména dlouhá životnost
oxidu uhličitého v
atmosféře - by přesto způsobila, že globální
teploty by stoupatly ještě nejméně
30 let. Časopis Scientific American však
nedávno vysvětlil, že
jde o "starou myšlenku",
kterou vědci zavrhli. "Jakmile
emise CO2 přestanou stoupat," vysvětlil
časopis, "koncentrace CO2 v atmosféře
se vyrovná a začne
pomalu klesat, protože
oceány, půda a vegetace budou CO2
pohlcovat jako vždy.
Teplota se dále nezvyšuje. Neklesá ani proto, že
se atmosférické a oceánské
interakce přizpůsobují a vyrovnávají."
Profesor energetiky a klimatických změn na Manchesterské univerzitě Kevin Anderson závěry analýzy Scientific American potvrdil.
"Ve vědecké komunitě je nyní dobře známo, že kdybychom dnes zastavili všechny emise, zastavili bychom téměř veškerý nárůst teploty a většinu následných dopadů," řekl Anderson.
Problém je v tom, že vlády na konferenci COP26 nejednaly podle toho, co říká věda, dodal Anderson.
"Věda jim říká, že pokud chceme udržet teplotu 1,5 °C, potřebujeme rychlé a hluboké snížení emisí," řekl. "Ale vyjednavači zde tomu vůbec nenasvědčují. Takže se výslovně rozhodli zklamat chudé, kteří trpí nejhoršími dopady klimatické nouze, a také mladé lidi, kteří s tím budou muset žít v budoucnu."
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse