Evropou obchází strašidlo - strašidlo Rapallské smlouvy

22. 1. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 11 minut
  • Zatímco se Kreml kvůli svým agresívním akcím, ultimátům a výhrůžkám dostává do stále větší mezinárodní izolace, nalezl v Evropě jednoho vlivného přímluvce - postmerkelovské Německo. 

Během návštěvy v Novém Dillí o sobě velitel německého námořnictva viceadmirál Kay-Achim Schönbach prohlásil, že je "radikální katolík" a že potřebujeme "křesťanské Rusko" jako spojence proti Číně. Podle něj Putin chce jen "vysokou úroveň respektu", který není problém mu poskytnout. Kromě toho se pan viceadmirál dále vyslovil proti západním sankcím.


Kay-Achim Schönbach si o svém indickém dobrodružství brzy popovídá s generálním inspektorem Bundeswehru, protože jeho vyjádření jaksi nekoresponduje s oficiální politikou Berlína. - Jenže co všechno to ostatní?

Německo právě zabránilo Estonsku v dodání kdysi (východo)německých houfnic D-30 sovětského původu na Ukrajinu. Jedná se o zbraně, které Spolkové republice Německo zbyly po Národní lidové armádě NDR, odkoupilo je původně Finsko, jež je následně odprodalo Estonsku. To by je nyní rádo darovalo jako vojenskou pomoc Ukrajině - avšak nemůže, protože Berlín odepřel souhlas s reexportem těchto "německých" děl.

Připomenu, že vládnoucí "semaforová koalice" si napsala zákaz exportu zbraní do zemí, v nichž probíhají konflikty, do koaliční smlouvy. Otázkou však zůstává účel podobného ustanovení.

Existují totiž různé situace. Jestliže někde probíhá konflikt a zúčastněné strany jsou víceméně srovnatelně vojensky silné, pak nepochybně platí, že dodávky zbraní takový konflikt prodlužují nebo dokonce eskalují.

Pokud ovšem hovoříme o konfliktu, v němž je jedna strana po zuby vyzbrojena a druhá mnohem slabší, pak uvalíme-li na obě strany stejné embargo, de facto se stavíme na stranu silnějšího a podporujeme ozbrojenou eskalaci. Neboli - aby tomu lépe rozuměl i pan viceadmirál - řečeno se zesnulým arcibiskupem Desmondem Tutuem: "If you are neutral in situations of injustice, you have chosen the side of the oppressor. If an elephant has its foot on the tail of a mouse and you say that you are neutral, the mouse will not appreciate your neutrality." (Pokud jste v nespravedlivých situacích neutrální, vybrali jste si stranu utlačitele. Pokud slon stojí na ocasu myši a vy říkáte, že jste neutrální, myš vaši neutralitu neocení.)

Koaliční strana FDP hodlá iniciovat parlamentní jednání o zmíněném bodě koaliční smlouvy, pokud je vztahován na Ukrajinu. Zda získá podporu Zelených není zatím jasné.

Spolupředseda této partaje a ministr hospodářství Robert Habeck totiž navrhuje, aby Rusko bylo za své chování vůči Ukrajině a za ultimáta vůči USA a NATO odměněno nabídkou spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

To už rozumněji vypadá návrh ministryně obrany Christine Lambrechtové (SPD) ohledně vyslání polní nemocnice na Ukrajinu. Zůstává sice otázkou, zda je rozumné vzdát pokus odradit Rusko od útoku tím, že zvýšíme cenu, jakou by za novou invazi muselo zaplatit, a místo toho pomáhat až s následky - nicméně alespoň se jedná o reálnou pomoc určenou tomu, kdo pomoc opravdu potřebuje.


Válka je na spadnutí, ale zbrusu nový kancléř Scholz jako by nevěděl, co k ní říci. Jeho předchůdkyně Angela Merkelová poznala, kdy je třeba říci jasné slovo.
 

Mimochodem, teď jednoznačně odmítá stát se čestnou předsedkyní CDU, kterou po jejím odchodu začali výrazně ovlivňovat populisté a probíhá v ní posun doprava. Nový lídr Friedrich Merz je kategoricky proti odříznutí Ruska od systému mezinárodních bankovních plateb SWIFT, což měl být "zlatý hřeb" západních sankcí v případě nové ruské invaze na Ukrajinu. A jeho postoj k Rusku je přitom stále dosti kritický, což rozhodně nelze tvrdit o neuvěřitelných rusofilních "hláškách" šéfa partnerské bavorské CSU Markuse Södera.

Podle korespondenta veřejnoprávní ARD v Moskvě Jo Angerera Rusko prý "ohrožují" švédské "tanky" na švédském ostrově Gotland. Na takovém prohlášení ovšem není zbla pravdy, od A až do Z.

Předně, na Gotlandu, který leží v Baltském moři těsně u švédského pobřeží, ještě vloni nebyli vůbec žádní švédští vojáci. Vrátili se tam na základě několika strategických her, které ukazovaly na možnost, že by se Rusko mohlo v případě konfliktu s NATO chtít ostrova zmocnit, aby zde rozmístilo protilodní a protiletadlové zbraně dlouhého dosahu. Tento scénář se v prosinci objevil jako hotová věc v debatě v ruské státní televizi. Kromě toho, Rusko se už v minulosti švédského ostrova, kde v roce 1986 režisér Andrej Tarkovskij natočil exilový film Oběť, krátce zmocnilo (duben-květen 1808).

Za druhé, na ostrově nejsou žádné "tanky". Když do Baltského moře vplula tři vyloďovací plavidla ruské Severní floty a nebylo bezprostředně jasné, jaké mají další úmysly, Švédové kromě posílení ozbrojeného personálu a vyslání patrol do ulic města Visby přeplavili na ostrov asi tucet bojových vozidel pěchoty CV 90. Ve švédské verzi je stroj vybaven kanónem Bofors 40/L70, což je vlastně upravená verze protiletadlového kanónu zavedeného v roce 1951. Zbraň má dostřel 12 500 m. To znamená, že rozhodně nedostřelí ani na švédské pobřeží - natožpak na nejbližší ruské pobřeží v Kaliningradské oblasti, které je vzdáleno zhruba 1 400 kilometrů.

Takto vyzbrojené vozidlo by ovšem mohlo být dosti nepříjemným společníkem přistávajících nepřátelských plavidel, letadel a vrtulníků. Právě proto na Gotlandu je.

Za třetí, Švédsko obecně nemá v arzenálu žádné zbraně, které by představovaly nějakou hrozbu pro po zuby vyzbrojenou Ruskou federaci.

Korespondent německé veřejnoprávní televize tedy pomáhá kremelské propagandě šířit propagandistické bludy o tom, jak neutrální Švédsko jedním praporem vojáků a pár obrněnými vozidly ohrožuje právo Ruska obsadit švédský ostrov Gotland, kdykoliv se mu zachce.

Máme tu ovšem obecnější problém než jednotlivé vyjmenované případy. Německo je paralyzováno strachem z války, ale jako by zarputile odmítalo pochopit, že neustálým ustupováním agresorovi válku zažehnat nelze. Naopak.

Rusko, které podle jedněch prohlášení "nikoho neohrožuje" a "nechystá žádnou invazi" už 19. ledna oficiálně "zahájilo odpočítávání", protože Západ buď přijme jeho ultimáta, nebo Kreml "najde jiné cesty, jak si zajistit bezpečnost".

Zatímco Berlín přísahá, že plynovody Nord Stream představují "neutrální" obchod s Ruskem, který prý nemá nic společného s nějakým bojem, je naprosto zřejmé, že tyto projekty naopak samy teprve umožňují ruské válečné plány proti Ukrajině. Bez toho, aby plyn směřující do Evropy obešel ukrajinské území, by zde Moskva nemohla plánovat rozsáhlé vojenské operace s nasazením té nejničivější výzbroje a riskovat zničení produktovodů.

Zatímco Bidenova administrativa shání v Kataru zemní plyn pro Evropu nad rámec toho, co budou moci dodat samotné USA, Německo v této věci nedělá vůbec nic - a stále váhá, zda by mělo nebo nemělo na seznam možných sankcí zařadit alespoň ruský plynovod Nord Stream 2, který ještě nebyl zprovozněn.

***

V roce 1922 sovětské Rusko a výmarské Německo uzavřely na okraji janovské mírové konference dvoustrannou Rapallskou smlouvu. Za zmínku stojí už tehdejší bolševická vyjednávací taktika, která se ani za mák neliší od dnešní ruské taktiky: Před institucionálním rámcem je třeba dát přednost dvoustranným jednáním, při nich protějšku nabízet výhodnější podmínky než na otevřeném fóru, tím zabránit vzniku oficiálního mezinárodního uspořádání projednávaných záležitostí a získat pro sebe, co potřebuji. Předstíraným pacifismem vytvořit podmínky pro zajištění nerušeného zbrojení.

Rapallská smlouva se týkala hospodářské spolupráce Německa a Ruska přes hlavy dohodových mocností a nástupnických států střední a východní Evropy. Postupně k ní byla připojena i sféra vojenské spolupráce, díky níž Německo obcházelo Versaillskou smlouvu a SSSR získával německé výzbrojní technologie. Vznikla tak společná tanková škola v Kazani (Německo mělo zakázáno vlastnit tanky), letecká škola v Lipecku (Německo nesmělo vlastnit bojová letadla) a výcvikové středisko ve Voroněži, kde se nacvičovala součinnost mezi letectvem a dělostřelectvem. Sovětské Rusko od zchudlého poválečného Německa postupně získalo úvěry v celkové výši přes 400 milionů marek na nákup německého zboží a technologií.

Je tedy chybou vidět pakt Molotov-Ribbentrop uzavřený v roce 1939 jako nějakou historickou aberaci v sovětsko-německých vztazích. Poté co Francie v roce 1935 prosadila přijetí SSSR do Společnosti národů a Moskva si krátce zahrávala s myšlenkou spolupráce s Francií a Británií proběhl návrat k meziválečné normě privilegované spolupráce s Německem.

V roce 2022 často slýcháme, že Berlín nemůže dodat na Ukrajinu zbraně, a to prý kvůli své historii.

Faktem je, že všechny národy bývalého SSSR nacistickou invazí neutrpěly stejnou měrou. Nejvíce válčení a okupaci odnesli Bělorusové následovaní Ukrajinci s 8 miliony obětí války. Na třetím místě byli Rusové.

Takže vágní řeči o jakémsi historickém dluhu vůči Rusku vzniklém hitlerovským přepadením SSSR jdou doopravdy mimo mísu. Pokud mají současní Němci kvůli 2. světové válce komu co vracet (proč, když sami nikomu nic neudělali?), byli by to v již zmíněném pořadí nejprve Bělorusové, pak Ukrajinci - a teprve pak by přišly na řadu hypotetické dluhy vůči Moskvě.

Je třeba dávat dobrý pozor na to, jak se v této zlomové době německá veřejná debata dále vyvine.

Bezpečnostní analýzy, kterými operovala polská strana PiS ještě v dobách prezidentování zesnulého Lecha Kaczyńského, zdůrazňovaly trvající riziko nové separátní strategické dohody mezi Německem a Ruskem, navzdory existenci EU a NATO. Nejde přitom o tak extrémní nebo ojedinělý názor, jak by se někomu možná mohlo zdát. Za všechny ostatní zde odkážu na práce chicagského politologa a teoretika mezinárodních vztahů Jiřího "George" Lišky.

Evropou teď opravdu obchází strašidlo Rapallské smlouvy. Putinovi se podařilo vystrašené Německo oddělit od ostatních zemí EU a NATO a zcela je paralyzovat. Není nyní vůbec schopné věcného přehodnocení zastaralé koncepce Ostpolitik.

Jestli reálná německá solidarita s Ukrajinou a NATO v současnosti visí pouze na liberální straně FDP, potěš pánbu NATO, EU i všechny jednotlivé německé sousedy.

2
Vytisknout
5562

Diskuse

Obsah vydání | 24. 1. 2022