USA a Rusko budou znovu jednat o Ukrajině

19. 1. 2022

čas čtení 6 minut
 
Americký ministr zahraničí Tony Blinken se setká s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem


Ministři zahraničí USA a Ruska budou v pátek jednat v Ženevě, ve snaze odvrátit   ruský útok na Ukrajinu. Podle jednoho amerického představitele to prý  naznačuje, že "diplomacie možná není mrtvá".

Vzhledem k tomu, že Bílý dům varuje, že útok na Ukrajinu může přijít "kdykoli", odletí americký ministr zahraničí Tony Blinken ve středu do Kyjeva a ve čtvrtek do Berlína, aby se před setkáním s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem poradil s ukrajinskou vládou a evropskými spojenci. Přichází v době, kdy NATO rovněž nabídlo Rusku nové kolo rozhovorů.

 

"Skutečnost, že ministr Blinken a ministr zahraničí Lavrov souhlasili se setkáním v pátek v Ženevě, naznačuje, že diplomacie snad není mrtvá," uvedl vysoký úředník amerického ministerstva zahraničí. "Po tomto pátečním jednání budeme jistě vědět mnohem více."

Na konci minulého týdne, po trojím jednání v Evropě, které nepřineslo žádný pokrok, naznačil vysoký ruský představitel, že diplomacie je zřejmě ve slepé uličce. Od té doby napětí stále roste a dochází k přesunům ruských vojsk a těžkých zbraní z Dálného východu na západ a do Běloruska.

"Nyní jsme ve fázi, kdy Rusko může zahájit útok na Ukrajinu kdykoli," uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

NATO nebylo o ruském vojenském cvičení v Bělorusku informováno, uvedl jeden americký představitel s tím, že vojáci jsou v "počtu, který přesahuje to, co bychom očekávali od běžného cvičení".

Jeden vysoce postavený úředník amerického ministerstva zahraničí uvedl: "Skutečnost, že jsme svědky tohoto přesunu ozbrojených sil do Běloruska, dává Rusům jasně jiný přístup, pokud by se rozhodli podniknout vojenskou akci proti Ukrajině. Ruské vojenské plány zahájit aktivity několik týdnů před vojenskou invazí je něco, co pozorně sledujeme, a podle našeho odhadu by k invazi  mohlo dojít kdykoli mezi polovinou ledna a polovinou února."

S podobnými tvrzeními vystoupil v úterý i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který uvedl, že existují důkazy o "významné přítomnosti ruských zpravodajských agentů uvnitř Ukrajiny" a že je "naprosto možné", že plánují "incidenty, nehody a operace pod falešnou vlajkou".

NATO pozvalo Rusko k nové sérii rozhovorů, aby projednalo evropskou bezpečnost a kontrolu zbraní. Aliance se dál snaží zabránit možnému ruskému útoku na Ukrajinu.

"Jsme ochotni naslouchat obavám Ruska, ale nebudeme dělat kompromisy ohledně základních principů," řekl šéf NATO Stoltenberg. "Musíme si zachovat jasnou představu o vyhlídkách na pokrok, ale ... vynaložíme veškeré úsilí, abychom dosáhli dohody."

Vysoce postavený evropský činitel potvrdil, že nadcházející měsíc je považován za nejpravděpodobnější dobu pro ruskou ofenzívu, pokud se Vladimir Putin rozhodne zaútočit.

"Všichni to hodnotíme stejně, protože se má za to, že po polovině února bude půda příliš rozbahněná," řekl úředník. "Pro vysoce schopnou armádu je zima  velmi užitečná."

Blinken se ve středu v Kyjevě setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími vysokými představiteli. V Berlíně se americký ministr zahraničí setká se členy nové německé koaliční vlády a také se zástupci "transatlantické čtveřice", která zahrnuje také Velkou Británii a Francii. Tato jednání budou zaměřena na přípravu na schůzku s Lavrovem a na práci na společné reakci na případný ruský útok.

Německý kancléř Olaf Scholz zatím definitivně neřekl, zda by v případě ruského útoku došlo k pozastavení plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa, a objevily se zprávy, že hrozba odříznutí Ruska od mezinárodního platebního systému Swift byla možná v tichosti odložena.

Vysoce postavený evropský diplomat uvedl, že ohledně systému Swift nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí.

V Kyjevě má Blinken hovořit s pracovníky amerického velvyslanectví o jejich pohotovostních plánech pro případ ruského útoku.

Rozhovory v Ženevě navazují na bezvýsledná jednání mezi USA a Ruskem z minulého týdne a na vzácné zasedání Rady NATO-Rusko, kde Rusko předložilo nekompromisní požadavky ohledně budoucí bezpečnostní architektury Evropy, včetně právně závazných záruk, že Ukrajina ani Moldavsko nebudou vpuštěny do NATO. Moskva požaduje stažení vojsk NATO z blízkosti ruských hranic a odstranění některých jaderných zbraní v Evropě.

Nové pozvání k rozhovorům ze strany NATO může být posledním pokusem vysvětlit  Putinovi, že dialog mu přinese podstatný pokrok v oblasti kontroly zbrojení, který může prodat domácímu publiku, a že ve srovnání s tím pro něj vojenský zásah představuje nevyčíslitelné politické riziko. Zdá se však, že NATO a Rusko se v agendě rozhovorů značně rozcházejí.

Olaf Scholz  řekl: "Všichni si přejeme stabilní a konstruktivní vztahy s Ruskem. Nemáme zájem na trvalém napětí." Dodal, že existují složité úvahy o tom, jak seřadit otázky v případných rozhovorech s Ruskem.

Také na něho novináři naléhali, aby řekl, zda považuje plynovod Nord Stream 2 z Ruska do Německa za čistě obchodní kontrakt. Naznačil, že projekt by se v případě invaze zastavil. Řekl, že stojí za dohodou, kterou Německo loni podepsalo s USA.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková setkala v Moskvě se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Baerbocková uvedla, že je těžké vidět v hromadění ruských vojsk něco jiného než hrozbu pro Ukrajinu a že její země je připravena zaplatit vysokou cenu za obranu svých hodnot. Baerbocková rovněž vyzvala k urychlenému návratu k dialogu o budoucnosti Ukrajiny prostřednictvím normandského formátu, čtyřstranného dialogu mezi Německem, Ruskem, Francií a Ukrajinou.

Lavrov prohlásil, že by uvítal zapojení USA do normandského formátu, a tvrdil, že v současné době není možné přesvědčit Ukrajinu, aby přezkoumala potřebné otázky, včetně právního statusu Donbasu, separatistického regionu v rámci Ukrajiny.

Lavrov hájil právo Ruska na přesun vojsk v rámci svých hranic a požadoval slíbené písemné odpovědi ze strany NATO i USA na ruskou výzvu k přepsání evropské bezpečnostní architektury včetně právně závazných záruk, že Ukrajina ani Moldavsko nebudou přijaty do NATO.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2922

Diskuse

Obsah vydání | 24. 1. 2022