Jediným přijatelným koncem války je ukrajinské vítězství

25. 3. 2022

čas čtení 5 minut
  • Válka na Ukrajině dosáhla bodu obratu. Ruské jednotky, které zemi napadly ze severu, jihu a východu se sotva hýbou. Útočí na školy, nemocnice, obytné domy a divadla, v nichž se ukrývají děti, ale ještě plně nekontrolují ani místa, která okupují, napsala Anne Applebaum.

A není divu: Jen nemnozí Ukrajinci jsou ochotní kolaborovat s okupanty. Více než 90 % věří, že je porazí. Ukrajinská armáda se odmítá vzdát i ve městech těžce poškozených ostřelováním a bombardováním.

Ruští plánovači očekávali, že celá válka zahrnující dobytí Ukrajiny nepotrvá déle než šest týdnů. (Ve skutečnosti plánovali obsazení Kyjeva do 72 hodin - pozn. KD.) Uplynula už více jak polovina této doby. Musí existovat závěrečný scénář, okamžik, kdy konflikt ustane. Ukrajinci a demokratické státy, které je podporují, musejí usilovat o cíl. Tímto cílem by nemělo být příměří nebo kompromis nebo rozhodnutí udržovat nějaký typ ukrajinského odporu po příští dekádu, nebo snaha "Rusko vykrvácet", nebo cokoliv jiného, co by prodlužovalo boje a nestabilitu. Tímto cílem by mělo být ukrajinské vítězství.

Než můžete něčeho dosáhnout, musíte si představit, jak to bude vypadat. A v této válce si lze vítězství představit bez potíží. Znamená to, že Ukrajina zůstane suverénní demokracií s právem vybírat si vlastní lídry a uzavírat vlastní dohody. V Kyjevě nebude loutkový režim, nevznikne potřeba dlouhodobého ukrajinského odporu, žádné pokračování bojů. Ruská armáda se stáhne za hranici. Možná se tyto hranice změní, nebo možná Ukrajina vyhlásí neutralitu, ale je na Ukrajincích rozhodnout, nikdo z venku jim nebude diktovat. Možná budou třeba mezinárodní mírové síly. Ať už se stane cokoliv, Ukrajina musí mít silné důvody věřit, že se ruské jednotky jen tak brzy nevrátí.

Představte si také důsledky takového vítězství. Ve Washingtonu si většina lidí dlouho myslela, že Ukrajina je součástí regionálního konfliktu a že jde o kus území, na němž Rusům záleží víc než nám a že tomu tak bude navždy. Ale to už není pravda. Ukrajinci a zejména jejich prezident udělali ze své záležitosti globální téma, když tvrdí, že bojují za sadu univerzálních myšlenek - za demokracii, ano, ale také za jakousi formu občanského nacionalismu založeného na vlastenectví a úctě k právnímu státu; za mírovou Evropu, kde se spory řeší v institucích a nikoliv válčením; za odpor proti diktatuře.

Právě proto, že jsou sázky tak vysoké, příštích několik týdnů bude extrémně nebezpečných. Putin udělá co může, aby vyvolal strach. On a jeho propagandisté naznačují možnost použití chemických a jaderných zbraní. Chtějí, aby se zejména Američané báli Ukrajině pomáhat. Podivný protipolský článek Dmitrije Medveděva obsahuje urážky, zakryté hrozby a staré sovětské stížnosti, že Poláci jsou "nevděční" za to, že Rudá armáda vytlačila z Polska Hitlera a založila zde nový brutální okupační režim. Mezi jiným Medveděv připomněl, že Polsko může být další na řadě. Nedávný ruský úder na základnu nedaleko hranice vyslal stejnou zprávu.

Jak by měl Západ reagovat? Existuje jediné pravidlo: Nesmíme se bát. Rusko chce, abychom se báli - natolik, že nás to ochromí, že se nedokážeme rozhodnout, že se zcela stáhneme a ponecháme Kremlu volnou cestu k dobytí Ukrajiny a poté třeba Polska nebo dalších částí Evropy. Putin si velmi dobře pamatuje na dobu, kdy sovětští vojáci kontrolovali východní polovinu Německa. Ale hrozba těmto zemím se nesníží, pokud Rusko zmasakruje Ukrajinu. Jedině vzroste.

Místo na strach bychom se měli soustředit na ukrajinské vítězství. Jakmile pochopíme, že toto je cíl, můžeme uvažovat o tom, jak ho dosáhnout, ať už dočasným bojkotem ruského plynu, ropy a uhlí, vojenskými manévry jinde ve světě, které odpoutají pozornost ruské armády, humanitárními lety v rozsahu leteckého mostu pro Berlín v roce 1948, nebo větším počtem lepších zbraní.

Konkrétní taktiku určí ti, kdo nejlépe rozumějí diplomacii a vojenské strategii. Ale strategie musí být jasná. Před měsícem nikdo nevěřil, že by na této válce mohlo tolik záležet, a jsem si jista, že si mnozí přejí, aby na ní tolik nezáleželo. Ale není tomu tak. Proto každý krok, který podnikneme, musí směřovat k jedinému cíli: Jak pomoci Ukrajině zvítězit?

"Není to naše válka" je něco, co jsme mohli říkat před třemi týdny. Ne teď.

Celý text v angličtině: ZDE

-1
Vytisknout
5704

Diskuse

Obsah vydání | 29. 3. 2022