Ukrajina: Logistická válka. Kyjev musí dostat vše, co potřebuje

23. 3. 2022 / Karel Dolejší

"Amatéři hovoří o taktice a strategii. Ale profesionálové studují logistiku a udržitelnost válčení." Často populárně zjednodušovaný a chybně připisovaný výrok ve skutečnosti pronesl velitel americké námořní pěchoty generál Robert H. Barrow 11. listopadu 1979.

Poté, co ruský útok na Ukrajině předčasně kulminoval a ukázalo se, v jak nevalném stavu je značná část funkcí ruské armády - včetně právě zmíněné logistiky - přišel čas, kdy se heslem dne stává "Kdo vydrží, vyhraje". Tváří v tvář ruským válečným zločinům jistě nejde o jednoduchý úkol. Jenže Ukrajincům jde doslova o vše. 

Ruská nákladní vozidla na špatně udržovaných levných čínských pneumatikách jsou soustavně přetěžována ve snaze dostatečně zásobovat jednotky s enormní spotřebou zejména paliva a munice. Tato vozidla postupně odcházejí - a jestliže Rusko nenajde jinou cestu, jak je nahrazovat, než již probíhající rekvírování všemožných civilních náklaďáků a dodávek (včetně legendárních buchanek), z problémů se jen tak nedostane. Jeho reálná vojenská síla leží v dělostřelectvu - jenže dělostřelectvo, které je imobilní a nemá čím střílet, je o dost méně nebezpečné než to, které netrápí problémy se zásobováním.

Tím se dostávám k jádru pudla. Ukrajina nyní potřebuje všestrannou západní pomoc ve svém úsilí porazit a vyhnat okupanty. Dosavadní systém západní logistické podpory, který spočíval ve vykládání zejména ručních zbraní a přesné munice z letadel v polském Rzeszówě, odkud vedla cesta konvojem na hranici, kde si materiál přebrala ukrajinská strana, už nadále nemůže stačit.

Materiál typu velkých objemů dělostřelecké munice, ale také třeba tolik potřebné výkonnější systémy protivzdušné obrany, není příliš reálné ani vhodné přepravovat tímto způsobem. Ke slovu by tedy měly přijít masivní železniční zásilky směřující také přes slovenskou Čiernou nad Tisou. Další logistická trasa by měla vést z Rumunska přes Satu Mare a na jihu přes Tulceu. Putinovy plány donutit Bělorusy k obsazení příhraničních oblastí Ukrajiny a odříznout polský zásobovací koridor je třeba překazit hned v zárodku.

Mimochodem: Vojenský publicista Jiří Vojáček neúnavně upozorňuje, že v českých armádních skladech stále leží spousty bojové techniky, které už AČR nehodlá využívat, včetně starších tanků, bitevních vrtulníků, samohybných houfnic či tolik potřebných mobilních systémů protivzdušné obrany. Dodám, že tam také stále máme brzy již zbytnou 152 mm munici vhodnou pro všechny typy ukrajinských děl zmíněné ráže. Přišla opravdu chvíle vše uvedené dodat tam, kde se bojuje za naši svobodu, byť v případě některých kousků možná jen coby zdroj náhradních součástek. A není namístě se ostýchat ani s další dodávkou munice pro ruční zbraně či několika málo českých protitankových systémů Javelin. Kvalifikovaný odhad tvrdí, že dosavadní ruské ztráty na moderní pozemní bojové technice dokáže Moskva se svým zbrojním průmyslem nahradit nejdříve za tři roky.

Také ukrajinská strana bude brzy potřebovat pomoci dodávkou vhodných nákladních vozidel. Nechci říkat, že snad má jít o tatrovky univerzálně preferované v ČR kvůli kontaktům pana majitele kopřivnické automobilky s Milošem Zemanem. Ale jistě stojí za úvahu a konzultace, co by Ukrajinci vlastně preferovali. Obávám se, že jejich vlastní značku KrAZ v zahraničí tak snadno neseženou. Zda tedy chtějí spíše Jelcze, Volva či Mercedesy je na nich. Možná je jim dokonce vcelku jedno, čím jezdí, pokud jde o spolehlivý náklaďák, který dokážou obsluhovat. Ale budou jich potřebovat spousty. S dostatkem náhradních dílů. A už brzy.

Abych nezapomněl, na seznamu je spousta nafty a benzínu, leteckého paliva, maziv, ale také léků a zdravotnického materiálu. A díky cíleným útokům okupantů na sila, sklady potravin a obchodní síť bude nutno dokonce do obilnice Evropy nějaký čas dovážet i potraviny. I pro civilní obyvatelstvo a lidi na útěku před válkou. 

Někteří "experti", většinou sami geograficky velmi vzdálení probíhajícím bojům, samozřejmě nebudou takovou vyhlídkou nadšeni. Podle jejich názoru válka "už trvá dlouho" a napadená Ukrajina by "měla dát pokoj" a přestat se bránit proti imperialistické ruské agresi. Věc má prý "vyřešit" diplomacie.

ty internety.. pic.twitter.com/3j7tHZqjvf

— petr fischer (@petrfischer3) March 22, 2022

Nevím, zda by mudrcové také doporučili svým přítelkyním a manželkám, aby v případě pokusu o znásilnění nekladly zbytečný odpor a přistoupily na "jednání", v němž si útočník bez boje zajistí vše, co chtěl. Vždyť obrana by mohla být nebezpečná a mohlo by při ní třeba dojít i k nežádoucí násilné konfrontaci... Co by tomu řekli lidi, kdo se má na to koukat, už to proboha ukončete!

Něco mi ale napovídá, že by se takový scénář "mírotvorcům" nejspíše nelíbil.

Poštěkávání těch, kdo si z možnosti ruské invaze na Ukrajinu donedávna pustě utahovali, tedy ponechejme stranou - věcná debata by přece měla probíhat o tom, jak budeme prakticky s obranou Ukrajiny pomáhat, a vůbec ne o tom, jestli.