Ustoupí Zelenskij Putinovi ohledně Krymu?
15. 12. 2022
čas čtení
8 minut
Bývalý britský premiér Boris Johnson - považovaný za hlavního spojence Volodymyra Zelenského - v málo zaznamenané intervenci učinil překvapivé prohlášení, že pokud by se ruská vojska vrátila na území, které držela na Ukrajině před invazí z 24. února, představovalo by to základ pro obnovení rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, píše Patrick Wintour.
Z prohlášení vyplývá, že Ukrajina by musela akceptovat, že odsun ruských vojsk z Krymu nebude podmínkou pro zahájení rozhovorů.
Tímto návrhem, který minulý týden zveřejnil deník Wall Street Journal, Johnson v soukromí přiznává, že vojensky vynucený návrat Krymského poloostrova - který Rusko anektovalo v roce 2014 - pod plnou ukrajinskou kontrolu je spojen s rizikem.
S podobným argumentem vystoupil v časopise Spectator Henry Kissinger, podle něhož by se Rusko mělo vzdát pouze území získaného od letošního února. Území obsazené před téměř deseti lety, včetně Krymu, "by mohlo být předmětem jednání po uzavření příměří". Pokud by tato jednání nevedla k vyřešení zvláště sporných území, mohla by být uplatněna "referenda pod mezinárodním dohledem týkající se sebeurčení".
Historicky a etnicky se Krym liší od zbytku Ukrajiny, zní argument. Je zde také zakopáno 30 000 ruských vojáků s málo dostupným ukrajinským obojživelným přístupem. Udržení Krymu v nějaké podobě je pro Vladimira Putina tak cenné, že pokud by měl pocit, že mu uniká z rukou, někteří se obávají, že by mohl jednat podle své hrozby nasazení taktických jaderných zbraní, což je eskalace, která děsí a zdržuje Washington a Evropu.
Ukrajina se veřejně staví proti příměří, které by znamenalo, že by si Putin ponechal veškeré území anektované od roku 2014. Zelenskij to řekl nesčetněkrát, například na Fóru nové ekonomiky agentury Bloomberg v Singapuru: "Prosté příměří nepomůže. Pokud neosvobodíme celé naše území, mír nezavedeme."
Zelenskij také diplomaticky investoval do založení Krymské platformy, koordinačního orgánu, který má vyvíjet tlak na svět, aby měl nelegální okupaci Krymu stále na očích. Na srpnovém zasedání Platformy to řekl polský prezident Andrzej Duda: "Krym je a byl součástí Ukrajiny stejně jako Gdaňsk nebo Lublin jsou součástí Polska." A dodal: "Myslím, že mnozí z nás musí zpytovat svědomí ohledně toho, co se stalo v posledním roce. Byl faktický souhlas s okupací Krymu špatným signálem ze strany mnoha zemí vůči Rusku?".
Průzkumy veřejného mínění na Ukrajině ukazují 85% podporu ukončení války až po znovuobsazení veškerého území, které bylo Ukrajině od roku 2014 ukradeno.
Ukrajinská armáda má zjevně v plánu postupovat na jih, izolovat poloostrov a odříznout ruské zásobovací linie, v ideálním případě sestupem z východní strany řeky Dněpr a následným dosažením přehrady, která zásobuje 85 % Krymu pitnou vodou.
Vojenská akce s cílem podkopat nedobytnost Krymu je však teprve v plenkách. Dne 7. října ukrajinské speciální jednotky udeřily na přísně střežený 19kilometrový most přes Kerčský průliv, symbol ruské anexe a téměř mystického sjednocení Ruska s rodištěm ruské pravoslavné církve.
Most spojující Krym s Ruskem byl obrovským inženýrským dílem, které Putin osobně otevřel po třech letech výstavby. Spolu s doprovodnou železniční tratí a vodovodním potrubím slouží jako hlavní zásobovací trasa z Ruska pro vojska bojující v Chersonu a okolním regionu. Poškození zpomalilo, ale nepřerušilo ruské zásobovací trasy.
Kromě tohoto útoku došlo k dalším ukrajinským útokům. Dne 9. srpna zasáhlo šest výbuchů leteckou základnu Saki v Novofedorivce. V listopadu byla zasažena největší ruská vojenská základna na Krymu u Džankoje. Lidé na Krymu jsou prý nervózní z toho, jaký muniční sklad může vybuchnout příště. Soudě podle opbyvatelů Krymu, kteří byli v poslední době zatčeni za spolupráci s nepřítelem, je Moskva nervózní i z krymského hnutí odporu Ateš.
Jeden z náměstků ukrajinského ministra obrany, Volodymyr Havrylov, prohlásil, že ukrajinské jednotky budou na poloostrově Krym do konce prosince. Vysoký prezidentský poradce Mychajlo Podoljak navrhl, aby byl na Krymu ustaven tribunál pro válečné zločiny na základě toho, že "to, co začalo na Krymu, tam musí skončit". Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko doporučil, aby se tam příští rok konala nová jaltská konference, která by kopírovala summit z roku 1945, na němž se plánovalo uspořádání po druhé světové válce.
Je však znovuzískání Krymu praktické - nebo dokonce moudré? Britští vojenští představitelé poukazují na zranitelnost Krymu, včetně jeho závislosti na dodávkách vody z pevninské Ukrajiny. Na začátku invaze v únoru 2022 Rusko znovu získalo vodní elektrárnu Kachovka na jihu Ukrajiny. Nádrž za přehradou Kachovka umožňuje průtok vody 250 km dlouhým Severokrymským kanálem, který byl vybudován v sovětské éře za účelem zásobování vyprahlých oblastí jižní Ukrajiny a Krymu pitnou vodou z řeky Dněpr.
Osm let před ruskou anexí byl kanál nefunkční poté, co ukrajinské úřady uvedly, že Rusko neplatí za dodávky a postavilo nad ním betonovou hráz, což způsobilo velké problémy se zavlažováním, s úrodou a přístupem k pitné vodě na celém Krymu. Na Krymu se ztratilo až 80 % zemědělské půdy a plodiny, jako je rýže, se přestaly pěstovat. Jakmile v únoru začala ruská invaze, ruská vojska rychle dorazila k městu Tavriisk, kde byl kanál přehrazen, zničila hráz a vypustila 1,7 milionu metrů krychlových vody z Dněpru na Krym.
Britští představitelé se domnívají, že cíl získat zpět ukrajinskou kontrolu nad vodní elektrárnou Kachovka i severokrymským kanálem je reálný a atraktivní.
Řeči o ofenzivě, která by vyhnala 30 000 ruských vojáků z Krymu, však znervózňují americkou armádu. Generál Mark Milley, předseda sboru náčelníků štábů, uvedl, že "pravděpodobnost, že k tomu v dohledné době dojde, není z vojenského hlediska vysoká".
Soukromě ukrajinští diplomaté přiznávají, že právě strach z eskalace ve Washingtonu a evropských hlavních městech brzdí dodávky dělostřeleckých zbraní dlouhého dosahu, které jsou potřebné k dokončení války, včetně obsazení Krymu.
Evropští diplomaté uznávají zvláštní postavení Krymu. Sovětské vedení postoupilo Krym Ukrajině teprve v roce 1954 a většina jeho obyvatel je ruská; mnoho obyvatel jsou důchodci z černomořského námořnictva.
Od okupace nebyl proveden žádný spolehlivý průzkum veřejného mínění. Únik skutečných výsledků o původním referendu o anexi v roce 2014 ukázal, že pro připojení k Rusku hlasovala pouze třetina obyvatel. Od té doby se ekonomice Krymu daří snesitelně a došlo k přílivu asi 300 000 Rusů. Mnoho proukrajinských aktivistů a krymských Tatarů bylo z Krymu vytlačeno. Minulý měsíc to prohlásila místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišyna: "Když mluvíme o lidech žijících na Krymu, je to naprosto odlišné od toho, co jsme tu měli před osmi lety." Obyvatelé Krymu jsou téměř deset let drženi v ruské mediální bublině.
Vyhlídka na krvavé prodloužení války za osvobození obyvatel, z nichž mnozí o osvobození možná ani nestojí, by představovala neslavný konec ukrajinského tažení.
Dokonce i někteří ukrajinští diplomaté říkají, že realita je taková, že i když jižní ofenzíva poloostrov vojensky izoluje, může být pak moudré postupovat pomalu. Namísto zahájení invaze přes bažinaté Sývašské nebo Hnilobné moře, vše s relativně úzkými pozemními přístupy kvůli přílivu a odlivu, by bylo lepší pokusit se znovu zahájit rozhovory s Ruskem.
Tvrdí se, že do té doby bude mít Putin hluboké domácí problémy a obrana Krymu může být tím nejmenším problémem. Jiní tvrdí, že je možná nějaká nabídka zvláštního společného statusu suverenity pro poloostrov. Důvěra je však na minimu. Předchozí dohoda o společném pronájmu umožňovala Rusku ponechat si černomořskou flotilu v Sevastopolu nejméně do roku 2042. Putin ji v roce 2014 porušil.
Podrobnosti v angličtině ZDE
5274
Diskuse