Srbsko hraje vabank: Ultimátum Západu může spojence Ruska poškodit

14. 12. 2022

čas čtení 11 minut
Masové protesty, barikády a útoky na novináře a misi EU – to vše je nová realita severní části Kosova, kde žije srbská menšina, upozorňuje Jurij Pančenko.

Zdá se, že konflikt mezi Srbskem a částečně uznaným Kosovem dosáhl vrcholu. Není náhodou, že ukrajinské ministerstvo zahraničí již doporučuje "zdržet se návštěvy tohoto regionu západního Balkánu".

Míru napětí nepomohly snížit ani ústupky ze strany Kosova – rozhodnutí přesunout volby do "srbských" obcí, proti němuž se Bělehrad tolik stavěl. Srbsko naopak sázky zvyšuje, požaduje splnění všech svých požadavků a hrozí silovým scénářem.

Takové harmonogramy vyžadují změnu strategie ze strany EU a Spojených států. A v případě potřeby tvrdý tlak na Srbsko a jeho prezidenta Aleksandara Vučiće.

První signály ochoty Západu v tomto směru jednat už zazněly: Nizozemský parlament doporučuje v případě potřeby pozastavit bezvízový styk pro občany Srbska a zároveň zmrazit jednání o vstupu země do EU.

V současnosti není známo, zda bude mít Západ sílu vůle jít touto cestou. Na tom ale závisí další vývoj událostí na Balkáně.

Ústupky Kosova, ultimáta od Srbů

"Dnes to byl pravděpodobně nejtěžší den v mém životě jako prezidenta," řekl v neděli Aleksandar Vučić.

Bělehrad obviňuje Kosovo z použití síly proti srbské menšině a prokázal připravenost na oplátku použít sílu. Za tímto účelem již probíhají vojenské manévry – k hranicím s Kosovem (které Srbsko považuje za svou nedílnou součást) je přivážena vojenská technika.

Současný konflikt se nezdá neočekávaný. K vyostření vztahů mezi Bělehradem a Prištinou došlo již dříve a v posledních měsících je trvalé.

Začátkem konfliktu bylo rozhodnutí vlády Kosova zakázat používání srbských poznávacích značek v zemi. Tento zákaz měl vstoupit v platnost 1. srpna. Ostrá reakce srbské menšiny a Bělehradu však vedla k tomu, že Priština byla přesvědčena, aby tento krok odložila.

Nejprve na měsíc, do 1. září, pak na další dva měsíce a později začali žádat odložení zavedení novinky o deset měsíců, přesněji do konce války na Ukrajině.

Postavení Západu je snadno pochopitelné. Nikdo nepotřebuje druhý mocenský konflikt v Evropě. EU a USA proto, zatímco uznaly právo Kosova, trvaly na vyčkávání.

V určitém okamžiku se tyto požadavky otevřeně dostaly do Prištiny. Kosovský premiér Albin Kurti nakonec oznámil připravenost pouze k částečnému kompromisu – definitivní zákaz značek se odloží až na jaro příštího roku, od 21. listopadu ale bude na takové SPZ platit pokuta 150 eur.

Strana Srbská listina, která zastupuje zájmy kosovských Srbů (a která se zcela orientuje na stranu prezidenta Srbska), hned po první pokutě deklarovala připravenost zahájit protesty.

A když toto ultimátum nefungovalo, Srbové začali jednat. Své mandáty složili jak poslanci kosovského parlamentu ze Srbské listiny (i když tam své zástupce brzy vrátili), tak obce, kde žije srbská menšina. A navíc etničtí Srbové, kteří pracovali v kosovské policii, složili své pověřovací listiny.

Zvýšily se také požadavky. Kromě záruk zachování srbských čísel požadují vytvoření Sdružení srbských obcí – subjektu, který bude zastupovat zájmy všech kosovských Srbů.

Bělehrad toto ultimátum otevřeně podpořil. Zejména nezastírá, že srbský rozpočet kompenzuje ztrátu platů a sociálních dávek všem poslancům a policistům, kteří rezignovali na své funkce.

Tento tlak přinesl Bělehradu dílčí úspěch.

Po intervenci Spojených států kosovské úřady opět souhlasily s odložením zákazu srbských značek. Kompenzací za ně bylo rozhodnutí EU konečně se dohodnout na zrušení víz – v současnosti je Kosovo jedinou z balkánských zemí, která nemá s EU bezvízový režim.

To však nemohlo zastavit konfrontaci.

Útok na policisty a útok na misi EU

Problém zákazu srbských značek byl z programu odstraněn, ale konflikt se ještě rozhořel.

Dne 18. prosince se v Kosovu měly konat místní volby v obcích, kde získali mandát poslanci ze Srbské listiny. A jelikož se tato strana odmítla zúčastnit znovu voleb, mohlo by hlasování vést k tomu, že mandáty dostanou zástupci dalších srbských stran, v současnosti okrajových, ale odhodlaných ne ke konfliktu, ale spolupráci s kosovskými úřady.

Stejně tak byli ve vládě Kosova vyměněni ministři zastupující zájmy srbské menšiny – a to vyvolalo osobní hněv prezidenta Vučiće. Kosovského premiéra Albina Kurtiho dokonce označil za "teroristickou ohavnost". "Vybrali si nejhoršího srbského zmetka, ze dna vědra, Rašiče a Radu Trajkoviče, není nikdo horší, ti, kteří nevěří nikomu v Srbsku, ale věří Albinu Kurtimu a západním agenturám," řekl Vučić.

Co bylo důvodem tak nehorázně neadekvátní reakce prezidenta Srbska?

Díky štědré finanční podpoře Bělehradu má Srbská listina monopol na zastupování zájmů srbské menšiny v Kosovu. Nástup alternativních politiků k moci však může tento monopol zničit.

Úkolem Srbska tedy bylo narušit volby na severu Kosova. V situaci, kdy tam vlastně není žádná policie, je to snadné. Začaly útoky na volební místnosti, za účasti bývalých policistů.

V reakci na to vláda Kosova oznamuje nasazení svých speciálních policejních jednotek na severu země k ochraně volebních místností. Mimo jiné byl zadržen jeden z účastníků útoků – expolicista Dejan Pantić.

V regionu se aktivně staví barikády, jsou slyšet výbuchy, neznámé osoby útočí na novináře a dokonce na auto civilní mise EULEX hází omračující granát.

Bělehrad zase obviňuje Prištinu z nátlaku na Srby a dokonce z toho, že chce "vyřešit srbský problém" a deklaruje připravenost poslat vojáky. Zejména Srbsko již oznámilo, že tento týden odešle misi NATO v Kosovu (mírové síly KFOR) žádost o zajištění přítomnosti srbských sil na severu Kosova.

Taková žádost bude samozřejmě zamítnuta, ale dá Bělehradu příležitost obvinit z další eskalace konfliktu nejen kosovské úřady, ale i Západ.

O víkendu přitom vyšlo najevo, že kosovské úřady po konzultacích s USA opět souhlasily s ústupky a odkládají místní volby na duben příštího roku.

Toto rozhodnutí však již nemá na konflikt vliv.

Kosovští Srbové i Bělehrad se shodují, že jediným způsobem, jak zastavit protesty, je souhlasit se vznikem Sdružení srbských obcí.

Takový krok však vypadá jako nežádoucí jak pro Prištinu, tak pro EU a USA.

A hlavně se zdá, že útok na misi EULEX se stal pro Západ zlomovým bodem. Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell již řekl, že "kosovští Srbové musí okamžitě odstranit barikády" a osoby odpovědné za útoky musí být postaveny před soud.

Tvrdý tón nejvyššího unijního diplomata je pochopitelný – v Bruselu dobře vědí, že řada lidí, kteří se aktuálně protestů účastní, byla v létě školena v Srbsku.

A to znamená, že nastal čas na změny v politice EU vůči Srbsku.

Doba náročných požadavků

Je možné splnit požadavky pro vznik Sdružení srbských obcí? Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď.

Na jedné straně je zřízení tohoto orgánu předepsáno v Bruselské dohodě z roku 2013 mezi Srbskem a Kosovem. Nikdo z evropských politiků proto nemůže prohlásit, že by toto sdružení nemělo vzniknout.

Evropští politici potvrzující neměnný požadavek na vytvoření Sdružení srbských obcí, přitom nutně dodávají: Nemělo by se však stát druhou Republikou srbskou.

Jde o entitu v rámci Bosny a Hercegoviny, v jejímž čele stojí otevřený přítel Putina Milorad Dodik. Zvláštní status Republiky srbské jí umožňuje blokovat většinu rozhodnutí centrální vlády Bosny a Hercegoviny, čímž se země stává zhrouceným státem.

Tento zvláštní status je bolestí hlavy pro Bosnu i EU.

Problém je ale v tom, že dodnes se neví, jaké má mít Sdružení srbských obcí pravomoci. Ochrana národní kultury a finanční autonomie kosovských Srbů jsou zakotveny v ústavě Kosova. Bez poskytnutí dalších pravomocí tedy jednoduše nemá smysl zakládat toto sdružení.

V Bělehradě místo toho nadále trvají na vytvoření sdružení a obviňují EU z pokrytectví. A díky nedávnému prohlášení bývalé kancléřky Angely Merkelové dostal Vučić možnost porovnat vznik sdružení s minskými dohodami.

Připomeňme, že Merkelová označila minské dohody za pokus poskytnout Kyjivu čas připravit se na válku s Ruskou federací. Toto prohlášení již převzali ruští propagandisté ​​a použil ho i srbský prezident.

Vučić prezentuje prohlášení Merkelové jako důkaz, že Západu nelze věřit, čímž naznačuje, že EU nehodlala od počátku požadovat, aby Kosovo vytvořilo Sdružení srbských obcí.

Stále zřejmější vydírání ze strany Bělehradu však může mít zcela opačné důsledky.

Existuje stále více důvodů říkat, že Západ je upřímně unavený ústupky Srbsku a úsilím přesvědčovat je, aby plnilo své závazky. Nejprve se má připojit k sankcím vůči Ruské federaci, jako to učinily všechny kandidátské země EU.

Prvním poplašným signálem pro Vučiće bylo nedávné usnesení nizozemského parlamentu. Tam bylo doporučeno v případě odmítnutí Srbska připojit se k sankcím zmrazit proceduru jeho vstupu do EU a navíc pozastavit bezvízový režim pro občany Srbska.

A "okamžikem pravdy" pro Vučiće může být návštěva poradce ministerstva zahraničí USA pro zvláštní úkoly Dereka Scholeta v Bělehradě, naplánovaná na tento týden. Existuje předpoklad, že v soukromém rozhovoru americký diplomat vznese otázku připojení se k sankcím proti Ruské federaci a akcím na deeskalaci konfliktu v Kosovu.

Co se může stát, budou-li takové výzvy ignorovány, je naprosto jasné s ohledem na zmíněného Milorada Dodika, který je pod americkými sankcemi. To je velmi silný argument schopný překonat Vučićův odpor.

Jedinou otázkou je, zda je Západ připraven jednat demonstrativně, nebo se omezí na varování.

Současné události v Kosovu však jasně ukazují, že čas varování již pominul.

Zdroj v ukrajinštině: ZDE

3
Vytisknout
6540

Diskuse

Obsah vydání | 16. 12. 2022