Češi překvapili: "Pozoruhodně konzistentní předsednictví EU"

2. 1. 2023

čas čtení 11 minut
 

Málokdo očekával, že Češi povedou Radu Evropské unie tak profesionálně, zejména tváří v tvář válce na Ukrajině a dalším krizím. Nyní získali sebevědomí a uvažují o vedoucí úloze na východě EU, píše na polské mutaci serveru Deutsche Welle Aureliusz M. Pędziwol.

Už dlouho žádná vláda neslyšela tolik chvály na kabinet premiéra Petra Fialy na konci půlročního předsednictví České republiky v Unii. Předseda Evropské rady Charles Michel vyzdvihl aktivitu a nasazení Čechů, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová hovořila o dluhu, který vůči nim Evropa za tuto půlroční práci má, a její zástupce Frans Timmermans označil české předsednictví za jedno z nejúspěšnějších za posledních několik desetiletí.

 

A to vše - jak zdůraznila česká média - za rekordně málo peněz a s rekordně malým  týmem. Ostatně i Fialův předchůdce, bývalý premiér Andrej Babiš, jehož vláda začala předsednictví připravovat, ho považoval za bezcenné a jeho rozpočet proto seškrtal na nižší úroveň než Malta. Později sice předsednictví dostalo více peněz, ale stále patřilo k nejlevnějším v historii Unie. Češi na ně vydali pouze 2,3 miliardy korun , což nejsou ani dvě třetiny toho, co utratili před 13 lety, když poprvé vedli Unii.

Válka vše změnila

24. února 2022 se ukázalo,  že je třeba se v první řadě zabývat válkou Ruska proti Ukrajině. Fiala, jeho ministři a diplomaté stáli před nesrovnatelně těžším úkolem než v roce 2009 premiér Mirek Topolánek. Fiala měl od prvních dnů prvního českého předsednictví na mysli plynovou krizi způsobenou tím, že Rusko zavřelo kohoutky plynovodů vedoucích přes Ukrajinu do Evropy.

"Jsem hrdý na to, jak Česká republika jako celek zvládla předsednictví, které nyní končí," uvedl premiér Fiala v anketě Deníku N. "Je důležité, že se Evropská unie pod naším předsednictvím postavila pevně a jednomyslně za Ukrajinu a proti ruskému agresorovi."


Premiérova pravá ruka během jeho působení v čele Rady Evropské unie, jeho poradce Tomáš Pojar, vyjmenoval pět největších úspěchů tohoto půlročního období. Především zdůraznil, že "Unie zachovala jednotu v otázce ruských sankcí a financování Ukrajiny". A na druhém místě bylo, že "se nám podařilo zabránit úplnému zhroucení evropského trhu s energií".

Výborně připravené

V rozhovorech pro DW politologové z různých zemí zabývajících se střední a východní Evropou Čechy jednomyslně chválí.

- Česká republika měla překvapivě konzistentní a soudržné předsednictví s jasným postojem k ruské agresivní válce proti Ukrajině, potvrzuje slova Fialy expert Německé asociace pro zahraniční politiku (DGAP) Stefan Meister.

- V institucích EU se vyzdvihuje vynikající příprava České republiky a vedení Unie v bouřlivých dobách války na Ukrajině, energetické krize a finanční a hospodářské krize, upozorňuje Eugeniusz Smolar, analytik a bývalý prezident Centra mezinárodních vztahů, který byl v letech 1988-97 ředitelem polské sekce BBC.

- Za zmínku stojí zejména snaha o zvýšení energetické bezpečnosti v souvislosti s odpojením zemí EU od ruských fosilních paliv a zmírněním růstu cen energií, dodává Krzysztof Dębiec, expert Centra východních studií (OSW).

- "Pro mě osobně jsou největšími úspěchy českého předsednictví úspěchy v oblasti energetiky a ve vztazích s Ukrajinou a reakce na ruskou agresi vůči ní," říká Pavel Havlíček, odborník na východní záležitosti z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Brzdění Maďarů a Západu

Za mimořádný majstrštyk považují respondenti DW to, jak se České republice podařilo během šesti měsíců prosadit kroky proti Rusku a Bělorusku. - Pozornost je věnována diskrétnímu, ale rozhodnému tlaku na neochotné Maďarsko, aby souhlasilo s dalším balíčkem sankcí, zdůrazňuje Smolar. - "Česká republika dobře vyjednávala o sankcích a obratně jednala i vůči Maďarsku," potvrzuje Meister. Díky tomu byla na poslední chvíli schválena podpora Ukrajině ve výši 18 miliard eur na příští rok, kterou Budapešť dlouho blokovala.


Ale přestože válka změnila téměř vše, Češi nezapomněli na to, co měli v plánu. Jednou z otázek, které je nejvíce zajímaly, byla otázka dalšího rozšíření Unie. A tady bylo zase třeba uklidnit Západ. - Praha prosazovala agendu rozšíření, jak jen mohla, ale země jako Francie, Rakousko a Nizozemsko byly po léta překážkou tohoto procesu," říká Krzysztof Dębiec. To platí nejen pro kandidátské země, ale i pro země, které již v Unii jsou, jak dokázalo Rakousko, když zablokovalo rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko.

Nová příležitost pro západní Balkán?

Stefan Meister také upozorňuje na "klasické rozdělení na brzdící státy a státy, které chtějí rychlejší vstup". - Během českého předsednictví byl Ukrajině a Moldavsku přiznán alespoň status kandidátské země a Gruzii status potenciální, připouští analytik DGAP a dodává, že občas byla věnována pozornost i jednáním se státy západního Balkánu. Ale právě zde nevidí "žádnou skutečnou dynamiku".

Jinak to vidí Havlíček, podle něhož je "nejlepším důkazem výrazného oživení politiky rozšiřování" právě zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií v tomto půlroce. Podle experta AMO nové příležitosti pro sblížení s Evropou, "oživené ruskou agresí proti Ukrajině", rozpoznaly Bosna a Hercegovina a Kosovo. Požádaly proto o status kandidátské země. Podle Krzysztofa Debece je jejich přijetí v rámci českého předsednictví do značné míry symbolickým krokem, který však lze "považovat za pokrok".

- Česká republika se dlouhodobě prezentuje jako země, která podporuje budoucí rozšíření. V čele Evropské rady vytvořil podmínky pro dialog na toto téma a vedl k vůbec prvnímu summitu EU se zeměmi západního Balkánu v Albánii, připomíná Havlíček.

Dokonce i Macron byl přesvědčen

Jednou z těžkých zkoušek, které Češi museli podstoupit, byla iniciativa francouzského prezidenta Emmanuela Macrona týkající se Evropského politického společenství (EPC). Důvodem byly obavy, že se jedná o pokus oslabit budoucí rozšíření Evropské unie. Uspořádáním prvního říjnového summitu EWP Češi začali jednat, aby tomu tak nebylo. S dobrým výsledkem.

- Profesionalita české diplomacie také pomohla nejen k uskutečnění konference na summitu Evropské hospodářské rady, ale také k racionalizaci očekávání jejího iniciátora, což vedlo ke kompromisu a uklidnění pochybností řady vlád, od Velké Británie po Ukrajinu," zdůrazňuje Eugeniusz Smolar.

K hostiteli summitu, premiéru Fialovi, a iniciátorovi, prezidentu Macronovi, kteří opakovaně prohlásili, že se nemá jednat o nic jiného než o fórum pro setkání a rozhovory, jaké tu ještě nebylo, se přidal německý kancléř Olaf Scholz, který ujistil, že smyslem EWP je pouze to, aby spolu hlavy států a vlád hovořily, k čemuž na jiných summitech takové příležitosti nejsou. Pražský hrad, kde se sešli představitelé 44 evropských zemí, se svými nesčetnými sály a místnostmi ukázal jako ideální místo pro jejich konání.

Energetická mise nemožná

Komentátoři shodně zdůrazňují, že Češi se vypořádali téměř se všemi problémy, kterým čelili. Kromě toho, že se jim podařilo prosadit postupné balíčky sankcí proti Rusku a Bělorusku a mnohamiliardovou podporu Ukrajině, dosáhli dalších kompromisů v otázkách týkajících se energetické krize. Velkou zásluhu na tom má český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který stál v čele Rady ministrů pro energetiku EU. Slíbil, že ji svolá tolikrát, kolikrát to bude nutné k dosažení cíle.

Učinil tak osmkrát a dosáhl svého. Od závazku snížit spotřebu plynu o 15 %, přes souhlas s daní z neočekávaných příjmů, zavedení stropu na zisky elektráren (s výjimkou těch plynových a uhelných), souhlas s úsporami energie v době energetické špičky až po souhlas se stropem na ceny plynu. Ta se dlouho zdála být ze všech nemožných misí, které před Českou republikou stály, nejneuskutečnitelnější, protože každá země měla jinou představu, jak to udělat, a Německo tuto myšlenku jednoduše odmítlo.
Přesto se jim to podařilo.

Chuť na další

Po takovém úspěchu bylo Čechům zřejmě líto, že tak úspěšný podnik končí. Nejprve hlavní analytik českých Hospodářských novin Martin Ehl poznamenal, že "východní křídlo NATO potřebuje v těchto dnech lídra", a vysvětlil, "proč by jím mohla být Česká republika, a ne Polsko". A pak již citovaný Pavel Havlíček a Pavlína Janebová, rovněž z AMO, na stejných stránkách navrhli, aby Česká republika po předsednictví usilovala o to být lídrem v regionu v otázkách podpory Ukrajiny a izolace Ruska.

V rozhovoru pro DW Havlíček odmítá, že by důvodem byla nedůvěra v Polsko. - Česko-polské vztahy jsou dnes nejlepší za mnoho posledních let. V České republice však roste povědomí o tom, že Polsko bude v příštím roce řešit své vlastní problémy v souvislosti s nadcházejícími parlamentními a komunálními volbami, vysvětluje. Kromě toho je "český postoj mnohem konstruktivnější a pragmatičtější", protože Češi si nemohou a nechtějí dovolit stejnou míru konfliktu s EU a jejími institucemi, stejně jako s Německem, jako to dělá Polsko.

Podle Krzysztofa Debce z OSW si však české vládní kruhy uvědomují, že Praha není schopna takovou agendu stanovit sama, ale po dohodě se spojenci s podobnou optikou, jako je Polsko.

Stefan Meister z DGAP naopak tyto myšlenky hodnotí příznivě a nachází pro ně argumenty. - Německo v současné době nevede EU v otázkách východu, pobaltské státy jsou pro mnoho ostatních členů příliš radikální, zatímco Polsko udělalo velké věci pro ukrajinské uprchlíky a podporu Ukrajiny ve válce, ale stále blokuje mnoho otázek v EU a má spíše protievropskou vládu. Česká republika by zde tedy mohla hrát důležitější roli. Podle něj se angažují ve východní Evropě a mohou v rámci Evropské unie uzavírat kompromisy.

Eugeniusz Smolar z CSM souhlasí s tím, že Česká republika by mohla hrát důležitou roli ve střední a východní Evropě. - Možná nejde ani tak o roli vedoucího, jako spíše o roli inspirátora a organizátora, což je totéž. Veřejné vymezení vůdčí role nutně vyvolá výhrady ve Varšavě nebo Budapešti, ale lze očekávat, že iniciativy Prahy nevyvolají v regionu napětí, jako by tomu bylo v případě Polska, které protievropskou a protiněmeckou rétorikou současných vládnoucích představitelů ztratilo politický a morální základ pro svou vůdčí roli.

V každém případě mají Češi dnes dobrou pozici k tomu, aby se nakonec stali lídrem v regionu: "Získali jsme spoustu mobilních telefonních čísel na klíčové lidi, zejména v Evropě a Severní Americe," uvedl Tomáš Pojar v anketě Deníku N.

0
Vytisknout
2645

Diskuse

Obsah vydání | 2. 1. 2023