Orbánova riskantní hra se vstupem Švédska do NATO

16. 1. 2023

čas čtení 7 minut
Pokud jde o blokování vstupu Švédska a Finska do NATO, hlavní pozornost se soustředí na Turecko. Ale brání tomu i další země: Maďarsko. Důvodem může být i velký strach premiéra Viktora Orbána, píše Martin Bukovics.

Poslanci strany Fidesz Viktora Orbána se viditelně ošívali, když se jich na začátku listopadu znovu zeptali, kdy ratifikují členství Švédska a Finska v NATO. Ale bez ohledu na to, jak vytrvale se novináři ptali, poslanci svorně odpověděli: Odpovídající návrh zákona byl předložen, stačí počkat a uvidíme.

Čekání nyní trvá téměř sedm měsíců. Aby se však obě severoevropské země mohly připojit, musí souhlasit parlamenty všech členských zemí. S Maďarskem a Tureckem žádost o členství neratifikovaly pouze 2 ze 30 zemí NATO.

Všechny oči se zatím upíraly na Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan blokuje přistoupení Švédska s argumentem, že země podporuje zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). S ratifikací ale otálí i Maďarsko, které je členem Aliance od roku 1999.

Politici, kteří mají blízko k vládě v Budapešti, na otázku buď lomí rukama, nebo poukazují – téměř cynicky – na to, že musí respektovat dělbu moci: Parlament je instituce nezávislá na vládě, nelze nic jiného než čekat a uvidíme, kdy se téma objeví na pořadu jednání.

Vláda premiéra Viktora Orbána má od roku 2010 v parlamentu dvoutřetinovou většinu a může v případě nouze schválit zákony během několika dnů ve zrychleném řízení, někdy dokonce přes noc. A přesto se předsedovi parlamentu, jednomu z nejvlivnějších členů Orbánovy strany, nedaří měsíce najít vhodnou dobu, aby nechal poslance hlasovat o vstupu do NATO.

Blokáda jako politická zbraň

Mezinárodní tlak na Maďarsko přitom neustále roste: Vysoce postavení politici ze Švédska a Finska i ministři zahraničí různých zemí EU a NATO si pravidelně stěžují na chování Budapešti a vyzývají vládu, aby konečně jednala. Nezdá se však, že by to Orbána nějak zvlášť zajímalo.

Nejoblíbenější tezí ohledně maďarské zdržovací taktiky je, že jde o peníze – což vláda samozřejmě popírá. Orbán chce, aby Evropská komise podle výkladu zmrazila co nejméně unijních fondů určených Maďarsku v rámci mechanismu ochrany právního státu.

Orbán využívá blokádu jako politickou zbraň ve sporu o fondy EU, vysvětluje Dániel Bartha, prezident budapešťského think-tanku Centrum pro euroatlantickou integraci a demokracii pro WELT. To ho může politicky poškodit, protože si odcizuje spojence, jako je Polsko, které je členem NATO, ale pro ty, kteří jsou u moci v Budapešti, jsou "fondy EU klíčem k politickému přežití," říká Bartha. Bez toho by prý nedokázali financovat ani plánované zvýšení mezd učitelů. Ve skutečnosti se společnosti důležité pro vládu, zejména ve stavebnictví, zjevně dostávají do vážných problémů, říká analytik.

Brusel chce bolestně vysokou částku 7,5 miliardy eur zadržet. Finsko a Švédsko jsou mezi členskými státy EU považovány za zastánce tvrdé linie, které se musí rozhodnout, zda peníze zmrazit. Maďarsko už nevnímají jako právní stát a nechtějí zemi dát k dispozici unijní fondy, které by pak mohly prosakovat do černé kasy.

I když se země zdrží hlasování v Evropské radě, bude to považováno za "ne". Experti proto spekulují, že by Orbán mohl členství v NATO využít jako prostředek nátlaku, aby Finsko a Švédsko nehlasovaly pro zadržování peněz.

Švédsko přitahuje otěže

Vstup obou zemí do NATO měl být skutečně na programu jednání v Budapešti 7. prosince na posledním parlamentním zasedání v loňském roce – den po hlasování o maďarských fondech EU. Na konci listopadu však uniklo, že protikorupční balíček maďarské vlády na komisi nezapůsobil a že se držela svého návrhu na zmrazení financování. Orbán odpověděl a odložil parlamentní ratifikaci do února 2023.

"Švédové a Finové kvůli Maďarsku neztratili ani minutu a nikdy neztratí," řekl Orbán a ujistil na Twitteru finskou premiérku Sannu Marinovou, že "mezi opravdovými přáteli není třeba nic řešit". Nové datum by nemělo mít nic společného se sporem o unijní fondy.

Ale Orbánova taktika selhala: Členské země pouze snížily návrh Komise na 6,3 miliardy eur. A Švédsko, které od 1. ledna předsedá Radě, se také nenechá vydírat. Naopak: Švédská ministryně EU Ylva Johansson ve středu oznámila, že postup podle článku 7 na ochranu základních hodnot EU proti roky problematickému Polsku a Maďarsku vrátí na program jednání Rady.

Nyní tedy Orbán zůstal s prázdnou. Provládní zdroj řekl WELTu, že "není vůbec pochyb", že Maďarsko dá svůj souhlas Švédsku a Finsku – před Tureckem. Ale to jste slyšeli od podzimu. Proč tedy Orbán stále váhá?

Vzhledem k pravděpodobnému scénáři, že mnohem důležitější hráč, Turecko, bude v nadcházejících měsících nadále smlouvat se Švédskem, může být Orbán v pokušení vrátit svou zemi zpět do centra pozornosti na mezinárodní scéně. V Maďarsku se také diskutuje o tom, zda by to nakonec nemohl být dar ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který neshody v EU a NATO využívá ke své propagandě.

Orbán pěstuje národní hrdost

Maďarská vláda svůj proruský kurz zdůvodňuje tím, že ochrana maďarské menšiny v ukrajinské Zakarpatské oblasti je nejdůležitější. Zdroj blízký vládě však pro WELT vysvětlil, že premiérův okruh spolupracovníků byl poháněn velkým, i když možná neopodstatněným strachem, že Rusko by mohlo od konce léta zastavit dodávky plynu.

Podle maďarského ministerstva zahraničí zhruba 85 % celkové roční spotřeby pokrývá ruský plyn a celkem 90 % domácností je vytápěno plynem. Orbánova energetická politika je dlouhodobě založena na dostupnosti levného ruského plynu. Podle Eurostatu zaplatily maďarské domácnosti v první polovině roku 2022 nejnižší cenu v celé EU.

Orbán se obává hněvu lidu a s tím spojené ztráty hlasů, pokud z politických důvodů přestane do Maďarska proudit ruský plyn. Kvůli rekordně vysoké inflaci 24,5 % už v zemi panuje špatná nálada.

A pak je tu skutečnost, že Orbán svou zahraniční politiku vždy podřizuje vnitropolitickým poselstvím a pěstuje maďarskou národní hrdost: Podívejte, čeká na nás celý Západ. Podle zdroje blízkého vládě je skutečná motivace maďarského premiéra jednoduchá: Chce ukázat Bruselu a Stockholmu, že pokud je na něj vyvíjen nátlak v pro něj důležité otázce, může totéž udělat se svými unijními partnery. Jinými slovy: Nic není zadarmo.

Celý text v němčině: ZDE

2
Vytisknout
4461

Diskuse

Obsah vydání | 18. 1. 2023