Proč Západ tvrdošíjně trvá na ukrajinské protiofenzivě, když pochybuje o jejím úspěchu?
27. 7. 2023 / Daniel Veselý
List Wall Street Journal nedávno zveřejnil stanovisko západních vojenských představitelů, podle nějž tito činitelé věděli, že Ukrajina nemá veškeré zbraně a potřebný výcvik, které potřebuje k vytlačení ruských okupačních sil. Úspěch protiofenzivy podle jejich soudu závisí na ukrajinské odvaze a vynalézavosti. Nabízí se tedy neodbytná otázka: Proč západní představitelé trvají na místy sebevražedné ukrajinské protiofenzivě, když sami očividně nevěří v její konečný úspěch. A jaké dlouhodobé cíle vlastně Západ v ukrajinském konfliktu sleduje? Zdá se, jako by skutečně platila teze amerického ministra obrany Lloyda Austina o podstatném oslabení Ruské federace na válečném poli, nehledě na šílenou cenu, již zaplatí ukrajinští vojáci a civilisté čelící neúprosné ruské agresi.
Přestože proválečně naladění jestřábové v západním mediálním ekosystému neustále apelují na Washington a NATO, aby Kyjivu poskytly veškeré sofistikované zbraně a zbraňové systémy, jimiž disponují, ukazuje se, že Západ na Ukrajinu nestíhá zasílat adekvátní zásoby munice pro dělostřelectvo; jednoduše nedokáže držet krok s masivní ruskou produkcí dělostřelecké munice, která v ukrajinském kotli hraje klíčovou roli. Totéž platí i pro dodávky západních stíhacích letounů F-16, jejichž ovládání vyžaduje náročný několikaměsíční trénink ukrajinských pilotů, což přirozeně zdrží jejich nasazení do bojů.
Samotná ukrajinská ofenziva není eufemisticky řečeno úspěšná, jak ilustrují věrohodné informace. Během prvních dvou týdnů protiofenzivy ukrajinská armáda přišla o 20 procent západních zbraní a výzbroje a více než 30 procent útočných sil určených pro protiútok. Ukrajinští vojáci se tak vrhají do husté sítě minových polí a narážejí na sofistikované zátarasy a zákopy, jež okupující armáda vybudovala na dobytém ukrajinském území, aniž by dokázali ruské „defenzivní linie“ výrazným způsobem prorazit. Ztráty na životech mnohdy nedostatečně vycvičených ukrajinských vojáků jsou neúměrně vysoké, přičemž ukrajinské velení se v půli července rozhodlo na krátký čas ofenzivu zastavit a prozatím neúspěšnou strategii přehodnotit.
Je zcela zjevné, že USA a jejich spojenci už dříve moc dobře věděli, že dlouho plánovaná ukrajinská protiofenziva nebude navzdory bombastickým proklamacím Bidenova kabinetu úspěšná, jak ukázaly odhalení Discord Leaks a další mediální zprávy. Washington Post loni v říjnu informoval, že v soukromí se američtí představitelé nechali slyšet, že ani Rusko ani Ukrajina nemůže válku přesvědčivě vyhrát, nicméně vyloučili možnost navázání diplomatických rozhovorů mezi Kyjivem a Moskvou.
Spojené státy tedy chtějí z ruské invaze na Ukrajinu vytěžit maximum pro své cynické geopolitické cíle, zatímco samotní Ukrajinci v této hře hrají pouze roli postradatelných pěšáků. Zdá se tedy, že Washingtonu a jeho spojencům ani omylem neleží na srdci osud Ukrajiny a jejího zkoušeného lidu, nehledě na skutečnost, že je jednoznačnou obětí ruské agrese. Běží tu o vysokou a nesmírně riskantní hru, kdy je žádoucí, aby NATO znovu nalezlo svůj raison d'être (což se nad očekávání podařilo) a aby si Spojené státy zachovaly svou upadající dominanci nad světem, třebaže přitom trpí nejen Ukrajinci, ale i lidé žijící v zemích globálního Jihu.
Ještě loni na jaře existovala reálná šance na ukončení konfliktu v jeho rané fázi, kdy Kyjiv nebyl tlačen do územních ústupků a kdy destrukce a utrpení vojáků a obyčejných lidí nedosahovaly tak děsivých rozměrů, jak je tomu nyní. Dnes naopak hrozí, že ruská invazní vojska povzbuzená nevalnými úspěchy ukrajinské protiofenzivy uloupí i další části ukrajinského území. Za této situace by bylo tuze moudré, kdyby Spojené státy a jejich spojenci pokorně uznali limity své vojenské pomoci Ukrajině, jakož i mantinely svých geopolitických záměrů – neboť ani zásilky kontroverzní kazetové munice nebudou kýženým „gamechangerem“ – a iniciovali jednání o příměří a ideálně rozhovory o ukončení tohoto tragického válečného konfliktu.
Diskuse