Kdo zaplatí za klimatickou krizi, která se neustále zhoršuje?

27. 7. 2023

"Extrémní počasí - které je v našem oteplujícím se klimatu stále častějším jevem - má velký dopad na lidské zdraví, ekosystémy, ekonomiku, zemědělství, energetiku a zásoby vody," komentoval ve středu situaci generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas, který dodal, že musíme zvýšit úsilí, abychom pomohli společnosti přizpůsobit se tomu, co se bohužel stává novým normálem.

Když Taalas říká pomoci společnosti, nemá na mysli žádnou konkrétní zemi, ale lidskou společnost, a to globálně. Skutečně účinné řešení klimatické krize musí být globální, založené na rychlém přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. Tento přechod bude nákladný, ale náklady na nicnedělání by byly mnohem vyšší. Otázkou je, kdo to zaplatí.

Země jako Spojené státy a západní Evropa bohatly díky tomu, že více než sto let bezuzdně spalovaly fosilní paliva, zatímco chudší země globálního Jihu, z nichž mnohé nyní čelí nejhorším dopadům klimatických změn, přispívaly k množství uhlíku v atmosféře jen zanedbatelně.

Na každoročních jednáních OSN o klimatu se již dlouho uznává, že bohaté země přispěly ke klimatické krizi více než chudší státy. Tyto summity se označují jako "COP", což znamená "konference smluvních stran" Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). V často složitém jazyce COP se tento koncept nazývá společná, ale diferencovaná odpovědnost, přičemž uznává, že země jako Spojené státy a západní Evropa bohatly díky tomu, že více než sto let bezuzdně spalovaly fosilní paliva, zatímco chudší země globálního Jihu, z nichž mnohé nyní čelí nejhorším dopadům změny klimatu, přispěly k množství uhlíku v atmosféře jen zanedbatelnou měrou.

Na konferenci COP15 v Kodani v roce 2009 prezident Barack Obama a ministryně zahraničí Hillary Clintonová s velkou pompou oznámili, že do roku 2020 bude rozvojovým zemím poskytnuto 100 miliard dolarů ročně.

"Země G7 dluží zemím s nízkými a středními příjmy 13,3 bilionu dolarů. To je obrovská částka," uvedl loni v květnu, kdy se skupina bohatých zemí G7 sešla v Hirošimě, výkonný ředitel organizace Oxfam International Amitabh Behar. "Když se stále častěji díváte na obrovské škody, ke kterým dochází v důsledku klimatické krize, zejména na Jihu, někdo za to musí převzít odpovědnost. Je poměrně jasné, že země G7 jsou za tyto emise významně zodpovědné. V tuto chvíli dluží 8,7 bilionu dolarů, pokud jde o ztráty a škody. To je něco, co musí země G7 zohlednit, ale to se neděje."  

Ztráty a škody, o nichž Behar mluví, je termín používaný na konferencích smluvních stran k popisu současné devastace, kterou změna klimatu způsobuje komunitám v první linii po celém světě. Na loňské konferenci COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu se členské státy dohodly na dobrovolném mechanismu, který by postiženým zemím poskytoval finanční prostředky na tyto ztráty a škody.

Ztráty a škody spadají do širšího konceptu, který používají aktivisté za klimatickou spravedlnost, aby pohnali k odpovědnosti země znečišťující životní prostředí.

Vzhledem k řadě katastrof, které postihly severní polokouli, jsou vědecké poznatky jednoznačné: Rychle se zhoršující klimatická krize způsobuje, že tyto jevy jsou častější a intenzivnější.

Reportér časopisu Rolling Stone Jeff Goodell, autor nové knihy The Heat Will Kill You First, v pořadu Democracy Now! konstatoval, že jsme se vůbec nepřiblížili k pochopení rozsahu a dosahu krize, které čelíme. "Všechny živé bytosti, od lidí až po kolibříky, mají jeden jednoduchý osud. Pokud se teplota, na kterou jsou zvyklé, zvýší příliš rychle, zemřou," prohlásil Goodell.

 

Celý článek v angličtině ZDE