F-16 pro Ukrajinu: Příliš málo a příliš pozdě

23. 8. 2023

Klíčové země NATO se konečně rozhodly umožnit ukrajinským pilotům zahájit výcvik na F-16. USA také daly zelenou Nizozemsku a Dánsku, aby začaly předávat tyto bojové letouny na Ukrajinu.

Zprávy jsou stejně vítané, jako je zpoždění k vzteku. Školení bude trvat měsíce a rozhodnutí mohlo být učiněno před 18 měsíci, nebo dokonce dříve. Je to stejný smutný příběh, jakého jsme byli svědky u tanků, systémů protivzdušné obrany, přesné munice a dalších zbraní. Zatímco západní země váhaly, Rusko kladlo minová pole a Ukrajinci umírali.

Celkové ztráty ve válce se podle nově uniklých amerických odhadů pohybují kolem půl milionu. Na ruské straně je počet obětí 120 000, přičemž 170 000 až 180 000 je zmrzačeno. Na ukrajinské straně jsou čísla 70 000 mrtvých a 100 000 až 120 000 zraněných. To je ohromující daň, mnohem horší než v desetiletí bojů, které následovaly po rozpadu Jugoslávie. Pravda, Vladimír Putin nese vinu za každou z těchto smrtí. Ale totéž platí o západních vůdcích, kteří ho nedokázali zastavit.

Navzdory těmto strašlivým nákladům nejsou Ukrajinci válkou unaveni. Vědí, co by život v ruském zajetí znamenal. Ale Západ je unaven stále více. Přetrvávající úniky informací a veřejné spekulace naznačují, že roste skepse ohledně šance Ukrajiny na rozhodný průlom během současné ofenzívy. Neexistují ani žádné známky toho, že by ruské vojenské neúspěchy (nemluvě o počtu obětí) vedly k politické změně v Moskvě. Někteří se obávají, že válka by takto mohla pokračovat rok, nebo déle. Nebylo by lepší prozkoumat mírovou dohodu?

Obrys – alespoň v jejich myslích – je jasný. Ukrajina dostává členství v NATO nebo rovnocenné bezpečnostní záruky výměnou za opuštění, alespoň prozatím, území pod ruskou okupací.

Taková dohoda by mohla fungovat v tom smyslu, že by Ukrajina mohla být možná přinucena, aby ji přijala. Ale v širším slova smyslu by to nefungovalo. Rusko by to považovalo za vítězství. Napadlo jinou zemi a zmocnilo se jejího území. Západ zaváhal jako první. Putin by si nárokoval ospravedlnění. Západ by možná dočasně vyřešil svůj ukrajinský problém, ale ne mnohem větší problém, který leží za ním. Západ měl od roku 1990 opakovaně na výběr, zda se s Ruskem střetne nyní, nebo později. Vždy se rozhodl pro zpoždění a v důsledku toho čelil mnohem horší hrozbě.

Ani tentokrát tomu nebude jinak. Proč by měl Kreml věřit, že NATO myslelo obranu Ukrajiny po příměří vážně? Pokud západní aliance nebyla ochotna riskovat eskalaci proti Rusku s podporou zbraní (výcvik a dodávky zbraní), proč by byla ochotna riskovat přímou konfrontaci? Putin by mohl docela rozumně pochybovat, zda NATO myslí obranu kteréhokoli ze svých členů vážně.

Rusko by podle odhadů západních zpravodajských služeb potřebovalo tři až pět let, aby obnovilo své síly, jakmile boje ustanou. (Evropa, za příznivých okolností, potřebuje deset let.) Poté by Kreml hledal jiný cíl, možná další sousto z Ukrajiny nebo možná pobaltských států.

Až přijde tato další zkouška, Západ bude s největší pravděpodobností slabší, nikoliv silnější. Ukrajina bude traumatizována a možná oprávněně rozzuřena na své nevěrné přátele. Mnoho Evropanů může dojít k závěru, že nebylo moudré provokovat Rusko. USA pokrčí rameny a obrátí svou pozornost na Čínu.

Nejlepší alternativa k tomuto bezútěšnému scénáři je jednoduchá: Dát Ukrajině zbraně, které potřebuje k porážce Ruska, a zároveň vyvinout skutečný tlak na Kreml. Vítězství je stále dosažitelné. Ale musíme ho chtít stejně jako Ukrajinci.

Zdroj v angličtině: ZDE