Krize na Blízkém východě: Izrael zabil v Damašku čtyři poradce z íránských revolučních gard
20. 1. 2024
Írán potvrdil, že při sobotním raketovém útoku na Damašek byli zabiti čtyři příslušníci jeho Revolučních gard. Několik příslušníků syrských ozbrojených sil bylo rovněž zabito, uvedl íránský Sbor revolučních gard (IRGC) v prohlášení, o němž informovala Al-Džazíra:
"Zločinecký sionistický režim opět přistoupil k útoku na syrské hlavní město Damašek a při náletu stíhaček invazního a okupačního režimu bylo zabitoněkolik příslušníků syrských sil a čtyři vojenští poradci Íránské islámské republiky."
Al-Džazíra dodala, že íránská státní televize to označila za "teroristický" útok Izraele. Televize rovněž uvádí, že jeden ze zabitých příslušníků IRGC byl pravděpodobně vedoucím zpravodajského oddělení sil Quds, nejelitnější jednotky IRGC.
New footage shows the extensive devastation caused by an Israeli attack in the Western Mezzeh Villas suburb in Damascus pic.twitter.com/BueiMQbI2V
— Press TV (@PressTV) January 20, 2024
- Írán odsoudil izraelský úder na Sýrii jako "zoufalý pokus o šíření nestability v regionu
Íránské ministerstvo zahraničí odsoudilo izraelský raketový úder, při kterém v sobotu v Sýrii zahynuli čtyři příslušníci jeho Revolučních gard, jako "zoufalý pokus o šíření nestability v regionu", informovala agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média.
"Írán ... si vyhrazuje právo reagovat na organizovaný terorismus falešného sionistického režimu ve vhodnou dobu a na vhodném místě," citovaly státní sdělovací prostředky mluvčího ministerstva zahraničí Násira Kanáního. Vyzval také jiné země a mezinárodní organizace, aby útok odsoudily
Podle čtyř regionálních a dvou íránských zdrojů agentury Reuters jsou v Jemenu přítomni íránští velitelé IRGC a libanonské skupiny Hizballáh, kteří pomáhají řídit a dohlížet na útoky Húsiů na lodní dopravu v Rudém moři.
Írán - který Húsíje vyzbrojuje, cvičí a financuje - zvýšil dodávky zbraní milicím v důsledku války v Gaze, která vypukla poté, co Íránem podporovaní bojovníci Hamásu zaútočili 7. října na Izrael, uvedly čtyři regionální zdroje.
Teherán poskytl Húsíům, kteří v listopadu začali v rámci solidarity s Palestinci v Gaze útočit na obchodní plavidla, moderní bezpilotní letouny, protilodní řízené střely, balistické střely pro přesné údery a rakety středního doletu, uvedly zdroje pro agenturu Reuters.
Velitelé a poradci IRGC rovněž poskytují know-how, údaje a zpravodajskou podporu při určování, která z desítek plavidel proplouvajících denně Rudým mořem jsou určena pro Izrael a představují cíle Houthiů, uvedly všechny zdroje.
"Revoluční gardy pomáhají Húsíům s vojenským výcvikem (v oblasti moderních zbraní)," řekl agentuře Reuters íránský zasvěcenec. "Skupina húsijských bojovníků byla minulý měsíc v Íránu a absolvovala výcvik na základně IRGC v centrálním Íránu, aby se seznámila s novou technologií a používáním raket."
Tato osoba uvedla, že íránští velitelé odcestovali také do Jemenu a v hlavním městě Saná zřídili velitelské středisko pro útoky u Rudého moře, které řídí vysoký velitel IRGC odpovědný za Jemen."
Washington minulý měsíc uvedl, že Írán je hluboce zapojen do plánování operací proti lodní dopravě v Rudém moři a že jeho zpravodajské informace mají zásadní význam pro to, aby se Húsíové mohli zaměřit na lodě.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání na svých týdenních tiskových konferencích opakovaně popřel, že by se Teherán podílel na útocích Húsíů v Rudém moři. Úřad pro styk s veřejností IRGC na žádost agentury Reuters o komentář nereagoval.
Mluvčí Húsíů Mohammed Abdulsalam popřel jakékoli zapojení Íránu nebo Hizballáhu do pomoci při řízení útoků v Rudém moři. Mluvčí Hizballáhu na žádost agentury Reuters o komentář nereagoval.
Pomoc přicházející do Gazy "neuspokojuje základní zdravotní potřeby", konstatuje ministerstvo zdravotnictví
Ašraf al-Qudra, mluvčí ministerstva zdravotnictví v pásmu Gazy, které je řízeno Hamásem, řekl pro Al-Džazíru, že Izrael se od samého začátku války 7. října zaměřuje na systém zdravotní péče a že pomoc, která do oblasti přichází, "neuspokojuje základní zdravotní potřeby".
"Pomoc, která se dostává do pásma Gazy, neuspokojuje základní zdravotní potřeby," řekl. "Snažíme se rozlišovat případy mezi zraněnými a nemocnými, abychom zachránili, koho můžeme."
Dodal, že Izrael kontroluje mechanismus odchodu pacientů, kteří naléhavě potřebují lékařské ošetření, mimo pásmo Gazy.
Organizace Unicef v pátek označila pásmo Gazy za "nejnebezpečnější místo na světě pro dítě". Jeho zástupce výkonného ředitele Ted Chaiban v prohlášení vydaném po návštěvě oblasti v souvislosti s pomocí uvedl, že Unicef se "snaží kapat pomoc brčkem, aby uspokojil celý oceán potřeb". Řekl: "Před konfliktem vjíždělo do pásma Gazy více než 500 kamionů denně. Když jsem tam byl v listopadu, vjíždělo tam asi 60 kamionů s pomocí denně. Nyní je to asi 130 kamionů denně vedle průměrně 30 komerčních kamionů denně. To je po otevření druhého hraničního přechodu, který však stále zůstává zcela nedostatečný. Snažíme se kapat pomoc skrze slámku, abychom uspokojili oceán potřeb.
- Charitativní organizace ActionAid UK v pátek kritizovala "matoucí a svévolná pravidla týkající se typu pomoci, která smí do Gazy vstoupit". Podle charitativní organizace to vedlo k tomu, že tisíce základních věcí byly zastaveny na hraničních přechodech a nedostaly se k těm, kteří je zoufale potřebují, a také k prodloužení doby strávené kontrolou kamionů, což vedlo k nahromadění zboží na hranicích.
- Kyperská vláda čelí rostoucí kritice za to, že britské vojenské základny na ostrově využívají britské a americké síly k leteckým útokům na Íránem podporované húsijské povstalce v Jemenu.
Aktivisté obviňují prezidenta Nicose Christodoulidese, že zavírá oči před riziky, kterým by nejvýchodnější stát EU mohl čelit, pokud budou strategická zařízení na ostrově nadále využívána k vojenským operacím.
Americký velvyslanec i britský vysoký komisař informovali kyperského prezidenta o hrozící vojenské akci v Jemenu před prvním kolem leteckých úderů minulý týden.
"Každý den startuje stále více válečných letadel," řekl Tassos Costeas, významný řeckokyperský mírový aktivista. "Nebezpečí, že se Kypr stane terčem, je evidentní."
- Britský stínový ministr zahraničí David Lammy označil nesouhlas Benjamina Netanjahua se vznikem palestinského státu po skončení války v Gaze za "nepřijatelný".
V rozhovoru pro sobotní pořad Today rozhlasové stanice BBC Radio 4 zopakoval reakci Keira Starmera na postoj izraelského premiéra. Lammy uvedl: "Jsme odhodláni uznat palestinský stát. Chceme spolupracovat s mezinárodními partnery, abychom toho dosáhli."
Podle něj se americký prezident Joe Biden správně zavázal, že bude usilovat o pomoc Palestincům na cestě ke vzniku státu.
"A musím říci, že si myslím, že Netanjahuova slova byla nepřijatelná," dodal. "Palestinský lid si samozřejmě zaslouží stát, a pokud si ho nezaslouží, důsledkem toho bude buď jeden stát, ve kterém by Benjamin Netanjahu musel vysvětlovat, jak Palestinci a Izraelci žijí vedle sebe se stejnými právy, nebo žádný stát, kdy to, co ve skutečnosti říká, je okupace, a obléhání pokračuje."
- Benjamin Netanjahu se ohradil proti výrokům Joea Bidena o palestinské státnosti po skončení války proti Hamásu v Gaze.
Americký prezident v pátek uvedl, že s izraelským premiérem hovořil o možných řešeních pro vznik nezávislého palestinského státu, přičemž naznačil, že jedna z cest by mohla zahrnovat nemilitarizovanou vládu.
V rozhovoru s prezidentem Bidenem premiér Netanjahu zopakoval svůj názor, že po zničení Hamásu si Izrael musí ponechat bezpečnostní kontrolu nad Gazou, aby zajistil, že Gaza již nebude představovat hrozbu pro Izrael, což je požadavek, který je v rozporu s požadavkem na palestinskou suverenitu.
Na žádost o upřesnění, zda je Netanjahu proti jakémukoli druhu palestinské státnosti, jeho úřad bezprostředně neodpověděl.
Bidenův telefonát s Netanjahuem byl první po téměř měsíci, uvedl Bílý dům. Na otázku, zda je dvoustátní řešení "nemožné", dokud je Netanjahu v úřadu, Biden odpověděl: "Ne, není."
USA podporované mírové rozhovory směřující k dvoustátnímu řešení, které by zahrnovalo existenci Izraele vedle palestinského státu v Gaze, na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě, zkrachovaly před deseti lety.
- Obyvatelé Gazy hlásili silné bombardování a boje mezi palestinskými ozbrojenci a izraelskými jednotkami v okolí jižního města Chán Júnis a městského uprchlického tábora Džabalíja na severu území.
Netanjahu je pod tlakem, aby zintenzivněním války uklidnil svou pravicovou vládní koalici. Čelí také rostoucím výzvám ke zdrženlivosti ze strany Spojených států a rodin rukojmích.
- Hamás odmítá Bidenovy výroky o palestinském státu
Vysoký představitel Hamásu v sobotu odmítl komentáře amerického prezidenta Joea Bidena o možnosti, že by Izrael souhlasil se vznikem palestinského státu, informuje agentura AFP.
V pátek Biden prohlásil, že je stále možné, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu by mohl souhlasit s nějakou formou palestinského státu poté, co spolu oba představitelé poprvé po téměř měsíci telefonicky hovořili.
"Iluze, kterou Biden hlásá o palestinském státě a jeho charakteristikách, náš lid neklame," uvedl Izzat al-Rišq, člen politického byra Hamásu. "Biden je plnohodnotným partnerem v genocidní válce a náš lid od něj neočekává nic dobrého."
Izrael v sobotu ostřeloval cíle v celém pásmu Gazy, zatímco jeho letadla shazovala letáky na jižní oblast Rafáhu a vyzývala Palestince, kteří zde hledají útočiště, aby pomohli najít rukojmí držené Hamásem, informuje agentura Reuters.
Na letácích byly fotografie 33 rukojmích a jejich jména napsaná v arabštině, které vyzývaly vysídlence, aby navázali kontakt. "Pokud někoho z nich poznáte, zavolejte," stálo na letácích.
Více než 100 rukojmích zajatých Hamásem bylo propuštěno během krátkodobého listopadového příměří. Podle Izraele jich v Gaze zůstává 132, z nichž 27 bylo v zajetí zabito.
- Palestinští bojovníci bojovali s tanky, které se snažily je zatlačit zpět na východní předměstí oblasti Džabalíja na severu Gazy, odkud Izrael začal stahovat vojáky a přecházet na operace menšího rozsahu, uvedli svědci a bojovníci pro agenturu Reuters.
Izraelská armáda uvedla, že letadla zasáhla oddíly militantů, kteří se snažili umístit výbušniny v blízkosti vojáků a střílet rakety na tanky v severní Gaze, a uvedla, že zasahuje cíle v celé Gaze.
V jižní oblasti Chán Júnis, kde Izrael podle svých slov rozšířil své operace proti Hamásu, svědci uvedli, že tanky v noci ostřelovaly oblasti kolem Násirovy nemocnice, a popsali bombardování jako nejintenzivnější za mnoho dní.
Izrael tvrdí, že bojovníci Hamásu operují v nemocnicích a jejich okolí, včetně Násirovy nemocnice, což Hamás a zdravotnický personál popírají, ačkoli Izrael předložil některé záběry a fotografie, které jeho tvrzení podporují. Násir je největší nemocnicí, která v Gaze stále částečně funguje.
Podle agentury Reuters izraelská armáda uvedla, že v Chán Júnisu provedla nálet na vojenský areál, zneškodnila raketomety připravené k použití a našla výbušniny ukryté v podzemí, zatímco letadlo zde zasáhlo dva ozbrojence.
- Izraelský úder na jihu Libanonu zabil dva členy Hamásu, tvrdí bezpečnostní zdroj.
Při sobotním izraelském úderu na jižní Libanon byli zabiti dva členové palestinské militantní skupiny Hamás, kteří cestovali v autě, uvedly pro agenturu Reuters tři bezpečnostní zdroje v Libanonu.
Izrael provádí letecké údery na jihu Libanonu proti palestinským militantním skupinám, které tam sídlí, a proti svému libanonskému spojenci, mocné ozbrojené skupině Hizballáh, která přes hranici odpaluje rakety na Izrael.
- Na okupovaném Západním břehu Jordánu bylo přes noc zatčeno nejméně 22 Palestinců
Nejméně 22 Palestinců, včetně ženy a dětí, bylo přes noc zatčeno izraelskými silami na okupovaném Západním břehu Jordánu, informuje Al-Džazíra s odvoláním na informace Klubu palestinských vězňů. Celkový počet zatčených Palestinců tak od 7. října dosáhl nejméně 6 115.
Klub palestinských vězňů, který zastupuje bývalé i současné vězně, uvedl, že zatýkání probíhalo v Hebronu, Nábulusu, Tubasu, Betlémě, Džanínu a Jeruzalémě a "bylo doprovázeno rozsáhlými nájezdy a týráním, navíc s rozsáhlými sabotážemi a ničením obydlí občanů, ničením infrastruktury a zabavováním peněz a vozidel".
Desítky protestujících se shromáždily před Netanjahuovou rezidencí a požadovaly okamžité propuštění všech rukojmích.
Před rezidencí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se v pátek večer sešly desítky protestujících, kteří požadovali okamžité propuštění všech rukojmích unesených při útoku Hamásu 7. října, informuje izraelský levicový deník Haaretz.
Protestující stáli nebo seděli v tichosti, zatímco několik z nich drželo v rukou fotografie svých příbuzných zadržovaných v Gaze. Podle listu Haaretz policie nechala protestující přiblížit se na 100 metrů od Netanjahuova domu až k bezpečnostní budce u vchodu.
Diskuse