Polsko: Obnovit demokracii je ještě těžší než ji vytvořit
23. 1. 2024
čas čtení
4 minuty
Pozor na to, pokud se v ČR dostanou k moci populisté, zničí zemi. Jako v Polsku
"Evoluce, nebo revoluce?" Otázka, kterou si dnes kladou v Polsku, vystihuje dilema snahy obnovit liberální demokracii po osmi letech populistického uchvácení státu, píše Timothy Gardon Ash. Musí se například porušit litera konkrétního zákona, aby se obnovil právní stát jako celkový stav?
Několik posledních týdnů v polské politice bylo dramatických, hněvivých a někdy bizarních. Dva bývalí ministři dříve vládnoucí vlády Práva a spravedlnosti (PiS), odsouzení za falšování dokumentů v době, kdy zastávali veřejnou funkci, se uchýlili do paláce prezidenta, svého stranického druha Andrzeje Dudy. Policie je zatkla a odvezla do vězení. Duda o nich říká, že jsou "političtí vězni", mluví o "teroru právního státu", a dokonce je srovnává s Berezou Kartuskou, nechvalně známým koncentračním táborem v Polsku 30. let 20. století. PiS zahajuje protestní demonstraci a nasazuje ikonografii hnutí Solidarita, které v 80. letech dovedlo Polsko ke svobodě. Předseda PiS Jarosław Kaczyński říká, že zatčení politici jsou hrdinové, kteří by měli být vyznamenáni nejvyššími státními vyznamenáními. Skutečně tragická a inspirativní minulost Polska je recyklována jako groteskní parodie.
Údajně "veřejnoprávní" televizní stanice TVP, která osm let vysílala tu nejodpornější, nejlživější a nejurážlivější propagandu ve prospěch vládnoucí strany, je převzata novou vládou. Bývalí zaměstnanci jsou vyhozeni, stanice je prohlášena za komerční podnik v konkurzu, ale rychle obnovuje vysílání. Její zpravodajské pořady v novém stylu jsou nesrovnatelně nestrannější, ale i právník velmi kritický k PiS charakterizuje kroky podniknuté k dosažení tohoto dobrého výsledku jako "revoluční kroky".
Různé soudy, z nichž některé mají jasně stranicko-politické soudce nezákonně jmenované vládou PiS, si navzájem paušálně odporují.
V důsledku toho je obnova liberální demokracie více i méně obtížná. Nejedná se, jako v roce 1989, o zvenčí vnucenou diktaturu jedné strany, ale o zcela domácí nepořádek, zahalený z větší části do zákonů schválených demokraticky zvolenou parlamentní většinou.
Za druhé, jde o případ hyperpolarizace, fake news a hysterie silně připomínající dnešní Spojené státy. Stejně jako Trumpovi republikáni a levicoví demokraté žijí příznivci Kaczyńského a Tuska v odlišných realitách, přičemž každý z nich odsuzuje toho druhého za porušování zásad právního státu a zradu národa. Stabilní liberální demokracie závisí na základním společenském konsensu ohledně legitimity klíčových institucí, jako jsou parlament, prezident, nezávislé soudy a svobodná média. Jak obnovit dobře fungující liberální demokracii, když tento minimální společenský konsensus neexistuje?
V neposlední řadě je tu role jednotlivců. Kaczyński a Tusk hrají hlavní role v polské politice už čtvrt století a navzájem se nesnášejí. Kaczyński, ukázkový příklad paranoidního stylu v politice, se chvíli po složení přísahy Tuskovy vlády vydal k parlamentnímu řečnickému pultu a odsoudil nového premiéra jako "německého agenta".
Prezident Duda je slabý, ješitný, snadno ovlivnitelný a obvykle nakonec plní Kaczyńského příkazy. Podle velmi respektovaného prvního šéfa polského nejvyššího soudu Adama Strzembosze prezident, který nyní plamenně vyzývá EU, aby zastavila porušování ústavy novou vládou, sám porušil ústavu nejméně třináctkrát.
Nová vláda tvrdí, že chce rychle vyčistit Augiášovy chlévy a pak se soustředit na budoucnost Polska. To se snáze řekne, než udělá, zejména vzhledem k tomu, že Duda má značné pravomoci veta a zdržování. Pokud má PiS nějakou politickou strategii, je to pravděpodobně snaha, aby hysterický chaos trval co nejdéle, v naději, že se k ní voliči vrátí v dubnových komunálních volbách nebo v červnových evropských volbách. Zatím tomu nasvědčuje jen málo známek; průzkumy veřejného mínění totiž naznačují pravý opak. Vyloučit to však nelze.
Kromě toho bude pro Tuska a jeho koaliční partnery největší výzvou odolat pokušení jednoduše obrátit karty a dosadit místo druhé strany své vlastní stranické věrné. Do konce tohoto volebního období, tedy do roku 2027, by měla být veřejnoprávní televize solidněji nestranná, soudy plněji nezávislé, prezident nezpochybnitelně nadstranický, státní podniky důsledněji nestranické, veřejná správa a bezpečnostní služby skutečně nezávislé - nejen než tomu bylo za PiS, ale i než tomu bylo za dřívějších polských vlád, včetně těch předchozích Tuskových, než se k moci dostali populisté.
Podrobnosti v angličtině ZDE
2436
Diskuse