24. 1. 2024
Alternativa pro Německo (AfD), kterou Spolkový úřad pro ochranu ústavy částečně klasifikoval jako pravicově extremistickou, se v průzkumech veřejného mínění těší rekordním ziskům. Statisíce lidí zároveň vyšly do ulic, aby demonstrovaly proti protiimigrační straně.
Německý Bundestag také debatuje o tom, jak se vypořádat s AfD. Návrh předložily tři vládní parlamentní frakce, středolevicoví sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální Svobodní demokraté (FDP). Téma: "Odolná demokracie v rozmanité zemi – jasný postoj proti nepřátelům demokracie a jejich plánům na nucené vysídlení."
Podnětem k tomu byla zpráva médií o setkání pravicových extremistů, kterého se zúčastnili představitelé AfD i členové středopravicové Křesťanskodemokratické unie (CDU). Shromáždění se prý týkalo plánů na takzvanou remigraci (vyhnání) milionů lidí, kteří se přistěhovali do Německa.
V parlamentní debatě Bernd Baumann, parlamentní tajemník AfD, řekl zákonodárcům, že setkání není ničím jiným než "malým, soukromým debatním klubem", ale ne "tajným setkáním nebezpečným pro veřejnost". Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) reagovala: "Jsme svědky aktivní snahy o posun hranic a šíření pohrdání demokracií a misantropie do srdce společnosti."
Nancy Faeserová řekla, že si také dokáže představit zákaz večírku - ale pouze jako poslední možnost.
Naposledy došlo k pokusu o zákaz strany, který skončil – a neuspěl – v roce 2017 proti nacionalistické a rasistické Národně demokratické straně Německa (NPD), která se od té doby přejmenovala na "Heimat" (vlast). Ústavní soud tehdy shledal, že odštěpená strana je natolik bezvýznamná, že nepředstavuje hrozbu pro demokracii, a proto ji nezakázal.
Na rozdíl od někdejší NPD se AfD těší vlně popularity. Jako "pravicově extremistická" byla však potvrzena pouze ve třech ze 16 německých spolkových zemí.
Spolkový ústavní soud stanovil vysoké překážky pro zákaz stran. Christian Pestalozza, odborník na ústavní právo v Berlíně, v rozhovoru pro DW vysvětlil, že jedním z předpokladů je, že již musí existovat určitá pravděpodobnost, že dotyčná strana bude mít v určitém okamžiku dostatečnou váhu k dosažení svých cílů.
Jednodušší je však vyloučit protiústavní stranu ze státního financování. V Německu jsou strany financovány z členských příspěvků, darů a peněz z daní. Čím více hlasů strana ve volbách získá, tím více má nárok na zisk ze státní pokladny. Pro AfD to v současné době činí více než 10 milionů eur.
Podle Pestalozzy by bylo snazší vyloučit stranu z tohoto druhu financování kvůli jejím údajně protiústavním cílům, než ji zakázat: "Stačí, že se k takovým cílům zavázali, aniž by museli dokazovat, že mají potenciál je realizovat."
I kdyby politický program AfD zněl relativně neškodně, mohlo by stačit ukázat, že realita je zcela jiná, říká Pestalozza.
"Ale zda tyto podmínky již byly splněny, je předmětem spekulací. To je něco, co úřady Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, německé domácí zpravodajské služby, která sleduje stranu a některé její zemské pobočky, vědí lépe," říká.
Jako takzvaný pozorovací případ může být AfD sledována v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku pomocí tajných metod, jako jsou odposlechy telefonů. Berlínský odborník na ústavní právo se domnívá, že vyloučení strany ze státního financování, alespoň v těchto spolkových zemích, je možné.
K tomu by vláda nebo parlament musely předložit příslušný návrh. Spolkový ústavní soud by pak ještě mohl dospět ke zcela jinému závěru než zpravodajská služba. Pestalozza však zdůrazňuje, že je to nepravděpodobné.
Dalším způsobem, jak bojovat proti domnělým nepřátelům ústavy, by bylo odepřít jednotlivcům základní práva. To by znamenalo, že by se již nesměli ucházet o veřejnou funkci. Nedávno byla například spuštěna online petice, jejímž cílem je zabránit durynskému pravicovému poslanci AfD Björnu Höckemu, aby se mohl stát zemským premiérem v zemských volbách v září 2024. Jeho strana má v současné době v průzkumech více než 30 %.
Odborník na ústavní právo Azim Semizoglu z univerzity v Lipsku však pochybuje o tom, že by Höckeho základní práva mohla být zrušena. Podobné snahy podle něj nikdy nebyly úspěšné a překážky pro takové řízení jsou také poměrně vysoké. Takový pokus však nepovažuje za zcela marný, protože vyšetřovat jednu osobu za údajnou protiústavnost vyžaduje méně úsilí než vyšetřovat celou stranu.
Bez ohledu na debaty o zákazu AfD a dalších možných sankcích proti straně nebo jednotlivcům Semizoglu věří, že demokracie v Německu je dostatečně silná, aby se ubránila svým nepřátelům.
"Je povzbudivé vidět tolik lidí, kteří vyšli do ulic proti rasismu," říká.
Zdroj v němčině: ZDE
Diskuse