Tisíce kamionů čekají na vpuštění Izraelem do Gazy, někteří řidiči tam čekají už měsíc
20. 2. 2024
čas čtení
9 minut
Izraeli zbývají pouhé tři týdny na to, aby přišel s evakuačním plánem pro jeden a půl milionu Palestinců, kteří se v současnosti nacházejí na jihu Gazy. Nyní se objevily návrhy, že by se lidé mohli přesunout na sever nebo na západ nebo přes hranice do Egypta, a právě v posledních dnech byly zveřejněny satelitní snímky, které podle všeho ukazují stavbu zdi a ohrazení za hranicemi v Egyptě. Ačkoli Egypt to zatím popírá. Justin Crump je výkonným ředitelem obranné a zpravodajské společnosti Sibylline. Co víme o tom, co se staví za hranicemi v Egyptě?
Justin Crump: No, jak jste to popsala, to, co se staví, je velmi vysoká betonová zeď, která se staví západně od stávající hranice s Gazou, což je sama o sobě obrovská betonová konstrukce pokrytá ostnatým drátem a velmi zesílená. Takže se to staví poněkud dál od ní. Další oblasti se vyklízejí a Egypt to popisuje tak, že se jedná o logistické překladiště pomoci. Říkají, že to není uprchlický tábor. To řekli velmi jasně. Rovněž neuvedli, že jde o obranný tábor, ale otázka je velmi na místě, co přesně je jeho účelem, a částečně to souvisí s velkými obtížemi, které Egypt v této situaci má.
Nechtějí, aby se Palestinci, lidé uvěznění v Rafáhu, kde je v tuto chvíli 1,5 milionu, dva miliony obyvatel, kteří byli do této oblasti vytlačeni izraelskou vojenskou operací téměř jako hydraulickým beranem, který se pohybuje v pásmu a vytváří tlak, nechtějí, aby se to přelilo do Egypta.
Argumentují tím, že nechtějí, aby Palestinci přišli o své území. Myslí si, že se tam už nikdy nevrátí. Saúdská Arábie s tím velmi, velmi silně souhlasí. Palestinci musí zůstat v Gaze, ale také Egypt nechce, aby 1,5 milionu, dva miliony Palestinců bylo přesunuto na ně, především proto, že problém to představuje právě z hlediska uprchlíků.
A z dlouhodobějšího hlediska jsou to příznivci Muslimského bratrstva, což je pro Egypt problém, a mají příklad Jordánska, kam byli lidé z Palestiny vyhnáni a nikdy se už domů nevrátili, nebyli schopni se vrátit.
Moderátorka: Jakou odpovědnost má Izrael za Palestince?
Svět s tím může nesouhlasit. Svět by s tím měl problém. Ale samozřejmě v tuto chvíli Izrael argumentuje tím, že má právo se bránit, má právo na návrat svých lidí. Dali jim tři týdny varování. Po celou dobu argumentují, že poskytli dostatečné varování a péči civilistům, a opět, svět s tímto komentářem může vzhledem k rozsahu izraelských operací nesouhlasit.
Trošku samozřejmě se to dostává do velmi ostrého bodu. tady, ale oni řeknou, no, Egypte, můžete pomoci, Spojené státy, můžete pomoci vyjednat to a to. O dialogu se mluvilo. Ale samozřejmě pro to neexistuje žádný mechanismus. Neexistuje žádná dohoda. A svět opět, myslím si, bude tlačit na dohodu. Takže jsme v tomto napjatém období několik příštích týdnů.
Moderátorka: Justine Crumpe, moc vám děkuji. Dr. Sarah Phillipsová je britská ortopedka, do Gazy cestovala za posledních deset let více než dvacetkrát a nedávno se vrátila ze čtrnáctidenního působení v Evropské nemocnici v Gaze v Chan Yunisu. Dnes dopoledne jsem s ní mluvila a požádala ji, aby popsala, co viděla na přechodu Rafáh, přes který vstoupila do Gazy.
Dr. Sarah Phillipsová: V podstatě je Rafáh naprosto přeplněný. Sotva se můžete pohnout, vozidla jezdí velmi pomalu a jsou tam uprchlické tábory, stany až téměř k plotu. Nemůžete se hýbat. Když jsme tam jeli, byly tam takové skupinky pubertálních dětí, opravdu, a my jsme museli mít dva chlapce se zbarněmi, kteří jeli s námi ve vozidle, abychom měli jistotu, že nás nikdo nenapadne.
A je to zajímavé, protože něco se objevilo na WhatsAppu pohotovostního lékařského týmu, že jiné vozidlo minulý týden bylo napadeno těmito skupinami mladistvých a my jsme nebyli, protože jsme zaplatili za tyto dva mladíky, aby jeli s námi, ale víte, trvalá vzpomínka byla na to dítě, které prostě sedělo v hlíně před autem. S kamenem v ruce a čekalo. Víte, takové to zoufalství, hlad, snaha zastavit jakékoliv vozidlo, ve kterém by mohlo být něco, co by se mu mohlo hodit, k jídlu.
Moderátorka: Normální společenská pravidla jsou porušena.
Dr. Sarah Phillipsová: Protože není jídlo, není dostatek jídla, vody ani ničeho jiného, co by se dalo obcházet. Jste varováni, abyste lidem nerozdávali jídlo, protože vznikne vřava.
Dr. Sarah Phillipsová: Protože není jídlo, není dostatek jídla, vody ani ničeho jiného, co by se dalo obcházet. Jste varováni, abyste lidem nerozdávali jídlo, protože vznikne vřava.
Moderátorka: Takže jste tam byla dva týdny v evropské nemocnici v Gaz v Chan Yunisu.
Dr. Sarah Phillipsová: Hlavně to byl operační tým. Chodila jsem na oddělení, abych se pokusila vidět pacienty, ale to bylo docela obtížné, protože nemocnice jako taková je úplně přeplněná, víte, to je nemocnice, kterou navštěvuji už skoro deset let. I normálně jsem v budovách dost dezorientovaná, ale byla jsem nepochybně úplně dezorientovaná, protože na chodbách spali pacienti a příbuzní. Venku byl areál plný stanů.
Moderátorka: Celou dobu operuovali dva plastičtí chirurgové. Jaké věci dělali?
Dr. Sarah Phillipsová: Hlavní zranění při jakémkoli konfliktu nebo katastrofě jsou často ortopedie v kombinaci s plastikou. Takže často mluvíte o zraněních končetin, rukou a nohou, velkých otevřených zlomeninách, ztrátě měkkých tkání, ztrátě kostí a infekci. Do ran se dostává spousta úlomků a pak je obtížné je vyčistit.
Moderátorka: Byly chvíle, kdy jste si říkali, ale tohle nezvládnu, tohle je prostě moc?
Dr. Sarah Phillipsová: Samotná zranění jsou, víte, jsou dost hrozná a jsou to ty nejhorší, které kdy uvidíte. Ale protože jsem do Gazy jezdila tak dlouho a protože jsme viděli výsledky války v roce 2014, už jsme se s nimi setkali dřžíve Myslím, že tentokrát je potíž v tom, že je jich obrovské množství. Myslím, že moje obava z dlouhodobého hlediska spočívá v tom, že zde bude tolik zraněných pacientů, kteří budou vyžadovat léčbu, a že budou trvale postižení.
Moderátorka: Máte na mysli následky na další roky a desetiletí?
Dr. Sarah Phillipsová: Ano, budou to desetiletí.
Moderátorka: A Násirova nemocnice byla terčem útoku, protože IDF, Izrael říká, že má důkazy o tom, že byla použita k držení rukojmích. A že ji používá Hamás, umíte si představit, že by to bylo možné?
Dr. Sarah Phillipsová: Nemám ponětí.
Moderátorka: Nikdy jste neviděli žádné důkazy o tom, že by tyto nemocnice mohly být využívány jako jakási velitelská a kontrolní struktura Hamásu?
Dr. Sarah Phillipsová: Ne.
Moderátorka: Viděl jste nějakou stavbu v Egyptě na egyptské straně hranice? Slyšeli jsme hlášení bezpilotních letounů, že tam byl vybudován jakýsi komplex.
Dr. Sarah Phillipsová: Ne, nic takového jsme neviděli. Moje vzpomínky na cestování přes Sinaj a na přechod Rafáh jsou na obrovské množství kamionů čekajících na vstup. Myslím tím tisíce kamionů, jsem si jistá, a některé, víte, bylo nám řečeno, že někteří řidiči tam jsou už déle než měsíc,
Moderátorka: Jaký máte pocit z toho, co se tam teď může stát?
Dr. Sarah Phillipsová: Máme přátele a kolegy, jejichž rodiny jsou vysídlené v Rafáhu, a samozřejmě máme obrovské obavy o naše přátele a kolegy, jak se jim daří a zda se z toho dostanou v pořádku.
Moderátorka: Co vám říkají o tom, v co doufají nebo co si přejí?
Dr. Sarah Phillipsová: Samozřejmě chtějí příměří.
Moderátorka: A mají pocit, že se to všechno podaří?
Dr. Sarah Phillipsová: My jsme se s nimi o tom moc nebavili. Naše přátele a kolegy hlavně podporujeme, jak nejlépe umíme. Ale často jsou pro ně ty rozhovory příliš těžké a příliš rozrušující.
1701
Diskuse