Slovenská prezidentská kampaň ukázala, jak umějí populisté ovládnout narativ a mobilizovat svou podporu

19. 4. 2024 / Albín Sybera

čas čtení 14 minut

Vítězství předsedy slovenského parlamentu Petera Pellegriniho s téměř sedmiprocentním náskokem v dubnovém druhém kole prezidentských voleb bylo ukázkou populistické mobilizace voličů pomocí vykonstruovaných zpráv o strachu šířených prostřednictvím sociálních sítí.

Je také předzvěstí snižující se plurality médií v zemi a mělo by sloužit jako další varování pro Evropu před volbami do Evropského parlamentu.


"Liberální média, nevládní organizace živené ze zahraničí, celý slovenský pokrokový svět utrpěl vážnou porážku," prohlásil na své facebookové stránce populistický premiér Robert Fico ve svém pravidelném projevu v neděli 8. dubna, krátce po zprávě o Pellegriniho vítězství.

"Většina lidí stejně jako v parlamentních volbách odmítla bezmeznou podporu války na Ukrajině [...] a násilné protlačování kontroverzních etických témat ve slovenské veřejnosti, [která] je postavena na zcela jiných hodnotách a tradicích," uvedl Fico ve své interpretaci tohoto volebního výsledku.

K Pellegriniho vítězství s větším než očekávaným náskokem přispěla obrovská mobilizace voličů Ficovy vlády a poražení krajně pravicových okrajových kandidátů, kteří pomocí sociálních sítí nahrávali obavám z války na sousední Ukrajině. Tato propagandistická kampaň zvrátila silný náskok diplomata Ivana Korčoka z prvního kola.

Pellegrini se zoufale zaměřil na voliče krajně pravicového prokremelského kandidáta Štefana Harabina tím, že vyzval k "míru", přestože předtím zastával prozápadní postoj. To mu pomohlo téměř zdvojnásobit počet hlasů na 1,4 milionu, čímž získal druhý nejvyšší počet hlasů v prezidentských volbách s druhou nejvyšší účastí.

"Velký příběh, který se objevuje s těmito čísly, je, že se něco stalo mezi prvním a druhým kolem," řekl bezprostředně po volbách Milan Nic, vedoucí výzkumný pracovník Německé rady pro zahraniční vztahy (DGAP). "Celé poselství Pellegriniho tábora se mezi oběma koly změnilo," dodal. "Poselstvím pro Slovensko je, že radikalizace funguje."

Mnoho komentátorů a analytiků bylo zaskočeno Pellegriniho nestoudnými a nepodloženými obviněními vůči Korčokovi, bývalému prozápadnímu ministru zahraničí. Pomocí obrovské a neprůhledně financované reklamní kampaně na sociálních sítích Pellegrini vybičoval obavy, že by Korčok mohl poslat slovenské vojáky bojovat na Ukrajinu, ačkoli to opoziční kandidát neprosazoval a jako prezident by k tomu neměl pravomoc.

"Lež o tom, že Ivan Korčok je jakýsi válečný štváč, hrála klíčovou roli v mobilizaci voličů podporujících Pellegriniho ve druhém kole voleb," říká Ivan Štulajter, dopisovatel liberálního deníku DennikN a bývalý mediální poradce bývalého středopravicového premiéra Eduarda Hegera.

Štulajter sdělil  příběh jedné důchodkyně, která odevzdala hlas Pellegrinimu, aby "zabránila" Korčokovi poslat slovenské vojáky na Ukrajinu. "Pomocí lživých narativů a netransparentního financování je možné tímto způsobem mobilizovat 1,4 milionu voličů a vyhrát volby na Slovensku," říká Štulajter.

Víra ve fikci


Štulajter tvrdí, že velká část "voličů není schopna dekódovat strategie vládnoucích politických stran". Pellegrinimu se podařilo přimět velkou část voličů "uvěřit fikci", k čemuž mu pomohla rozsáhlá komunikační síť Ficovy strany Smer - ta zahrnuje sociální média a spojuje se s klíčovými narativy šířenými na rušné dezinformační a konspirační scéně v zemi.

Jeho výpověď podporuje Eva Mihočková, investigativní novinářka z protikorupční nevládní organizace Zastavme korupciu a redaktorka Slovenské společnosti pro zahraniční politiku. "Už nezáleží na tom, co je faktické, ale jaký narativ převládá," říká Mihočková.

Ačkoli se Korčok opakovaně označoval za umírněného konzervativce, Pellegrini využil podpory Korčoka ze strany liberální opozice k tomu, aby svého soupeře označil za "progresivního liberála".

V tomto účelově vytvořeném poselství, vybičovaném komunikačními sítěmi podporujícími Ficův levicově-pravicový kabinet, Pellegrini také tvrdil, že Korčok ohrožuje sociální stát, který zajišťuje důchodce a rodiny v nouzi - klíčové segmenty voličů vládní koalice.

Není to zdaleka poprvé, co hoaxy o liberálních kandidátech zaplavily slovenský digitální prostor. V září loňského roku se objevilo deep fake video s Michalem Šimečkou, předsedou liberální strany Progresivní Slovensko (PS), na kterém byl vyobrazen, jak tvrdí, že jeho strana zavede dodatečnou daň z piva, a to jen několik hodin před parlamentními volbami, v nichž Smer porazil PS necelým pětiprocentním rozdílem a vrátil se k moci.

Od té doby se Fico vzpírá očekávání i zkušených pozorovatelů, kteří předpokládali, že Fico zmírní svou rétoriku a zaujme pragmatičtější přístup. Od svého říjnového nástupu k moci jeho kabinet rychle provedl rozsáhlé personální změny v policii, zrušil speciální prokuraturu, která dohlížela na korupční kauzy na vysoké úrovni, a předložil legislativní návrhy zaměřené na nevládní organizace a převzetí kontroly nad veřejnoprávní televizí RTVS.

Navzdory celostátním protestům, které tyto kroky od prosince vyvolaly, si Smer udržuje těsný náskok před PS - o 1,5 procentních bodů v průzkumu agentury Focus sestaveném pro největší komerční televizi Markíza ze 7. dubna.

Fico udržuje napětí v domácím veřejném diskurzu tím, že v souvislosti s parlamentní opozicí hovoří o "protislovenské sabotáži v zahraničí" a PS označuje za "nebezpečné lidi schopné tolerovat jakoukoli špínu v boji proti nám". Dokonce si připravil půdu pro obviňování opozice z případného budoucího krácení evropských fondů kvůli porušování unijních hodnot.

"Musíme počítat s trestem Západu za to, že jsme si zvolili Petera Pellegriniho, a ne Ivana Korčoka, který by na Ukrajinu bez váhání nasadil celé slovenské prapory," tvrdil Fico na Facebooku a varoval, že "by se nedivil, kdyby nám Evropská komise skočila na [evropské] fondy".

Konspirativní myšlení


Aby se zalíbil konzervativcům zprava i zleva, neváhal Fico, bývalý komunista, od svého návratu do premiérského křesla položit květiny na hrob kardinála Jána Chryzostoma Korce, hrdiny mnoha katolických Slováků, a také na hrob posledního komunistického prezidenta v Československu Gustáva Husáka, jehož režim Korce pronásledoval. Dodnes však ovlivňuje mnohé Slováky nostalgie.

Fico se ztotožňuje se "slovenskými zájmy", což rezonuje s nacionalistickými a konspiračními narativy líčícími slovenskou národní identitu a tradice jako údajně ohrožené "bruselskými elitami". Fico je také horlivým propagátorem památkové instituce Matica slovenská, o níž bylo nedávno zdokumentováno, že spolupracuje s Ruskou historickou společností, v jejímž čele stojí šéf ruské zahraniční rozvědky Sergej Naryškin.

Slovenská ředitelka pražského Centra pro informovanou společnost Andrea Michalcová popsala komunikační strategie současné slovenské vlády jako "založené na strachu, šíření hoaxů a ruské propagandy" a dodala, že "hlavními kanály, které používají, jsou sociální média, hlavně Facebook, Telegram, a dezinformační a konspirační kanály, jako je [InfoWars inspirovaná] Infovojna, E-report a další".

Hodnocení Michalcové podporují i strohá čísla ze zprávy o zemi, kterou vypracoval bratislavský regionální think-tank Globsec, podle nichž je 56 % respondentů na Slovensku "náchylných věřit výrokům, které obsahují konspirační myšlení a dezinformace", což je nejvíce v celém regionu, přičemž k padesátiprocentní hranici se blíží pouze Bulharsko (48 %).

Politici Smeru pravidelně poskytují rozhovory Infovojně a podobným médiím. Patří mezi ně i stálice Smeru a kandidát do Evropského parlamentu Luboš Blaha, který ve svém posledním vystoupení v Infovojně 16. dubna označil novinářku RTVS Martu Jančarovou - slovenskou nominantku na titul Mediální osobnost roku - za "progresivně-liberální politickou aktivistku".

V dalším prolomení tabu v domácí politice vystoupil ministr vnitra Matúš Sutaj Estok z Pellegriniho strany Hlas v internetové diskusi, kterou pořádal hledaný extremista a šiřitel konspirací Daniel Bombič. Krátce po Sutaj Estokovi se v online pořadu, na který se Bombič připojuje z Londýna, kde má soud rozhodnout o jeho vydání, objevil také bývalý policejní šéf a zákonodárce Smeru Tibor Gašpar, který čelí trestnímu stíhání v souvislosti s předchozí érou Smeru u moci.

Michalcová poukázala na studii projektu Gerulata Technologies - technologické společnosti poskytující nástroje pro boj s dezinformacemi a nepřátelskou propagandou - podle níž je Fico zdaleka nejpopulárnějším slovenským politikem na Facebooku, přičemž jeho stránka dosahuje 6,17 milionu přístupů ročně. Pro srovnání, stránka populární liberální prezidentky země Zuzany Čaputové má na Facebooku 1,6 milionu přístupů ročně.

Mobilizace vesnic

Výsledky prezidentských voleb také ukázaly existující rozdělení slovenských voličů na většinově liberální voliče z měst a konzervativnější voliče z venkova.

"Pokud se slovenští venkovští voliči zmobilizují, jednoduše zahltí městské voliče," vysvětlil Štulajter. Dodal, že "mobilizace elektorátu Petera Pellegriniho zafungovala velmi účinně" zejména ve druhém kole prezidentských voleb, kde byli pouze dva kandidáti, a poznamenal, že státní média kontrolovaná režimem Viktora Orbána pomohla mobilizovat etnické Maďary na jižním Slovensku.

Pozoruhodným způsobem se Pellegrinimu podařilo získat hlasy i od slovenských Maďarů, a to navzdory své zatvrzelé nacionalistické rétorice. V předchozích desetiletích byl slovenský nacionalismus silně protimaďarský a Ficův populistický předchůdce Vladimír Mečiar se spoléhal na protimaďarskou kartu, aby mobilizoval své vlastní voliče a ovládl první desetiletí nezávislosti Slovenska v 90. letech.

Podpora vládního kandidáta Pellegriniho ze strany slovensko-maďarských voličů zřejmě potvrzuje posun tohoto elektorátu ke stranám vládní koalice vedeným Smerem poté, co maďarský stát systematicky podporoval Fica a jeho spojence. "Maďarské státní mediální impérium dokázalo obrátit slovensko-maďarský elektorát," řekl již dříve Zsolt Gal, slovensko-maďarský docent na bratislavské Univerzitě Komenského.

Štulajter zdůraznil, že k obratu slovensko-maďarských voličů k nacionalistickým stranám došlo "paradoxně" také v důsledku uklidnění nacionalistického napětí, za což vděčí "té liberální demokracii, kterou Orbán a jeho spojenci tak pohrdají".

"Narativy o údajném nebezpečí ze strany evropské globalizace a další nesmysly [vytvořené] k zakrytí kleptokratické povahy režimů [které je používají] jsou skutečně účinné a probíhají celým světem, včetně USA," dodal.

Kontrola poselství

Vzhledem k tomu, že Fico a jeho kabinet do značné míry bojkotují liberální média v zemi a místo toho se spoléhají na kanály sociálních sítí, vysvětlil Štulajter, že veřejnoprávní RTVS je fakticky posledním kvalitním celostátním médiem, které může oslovit voliče vládní koalice.

"Prostřednictvím RTVS se kritické názory stále dostávají k jejich [vládnoucí koalici] voličům," pokračoval Štulajter a dodal, že mnoho důchodců a starších lidí stále nemá přístup k informacím online nebo jim chybí digitální dovednosti potřebné pro přístup do online světa.

Ficův kabinet vyvolal rozruch mezi domácí opozicí a novinářskou obcí, když předložil legislativní návrh zaměřený na rekonstrukci RTVS, který generální ředitel Evropské vysílací unie Noel Curran označil za "chabě zastřený pokus přeměnit slovenskou veřejnoprávní televizi na státem kontrolované médium".

Ve svém povolebním projevu na Facebooku Fico skutečně také tvrdil, že jeho kabinet "musí řešit nezákonné politické aktivity RTVS", čímž navázal na svá předchozí obvinění, že RTVS je politicky zaujatá vůči jeho kabinetu.

Navíc kanál Markíza, další přední zpravodajská televize v zemi, která se těší druhé nejvyšší důvěře po RTVS a kterou ovládá česká investiční skupina PPF, "čelí tlaku českých manažerů, kteří se snaží Markízu odklonit od kritické publicistiky" a přeměnit ji na médium zaměřené na zábavu, "přátelštější pro tuto vládu", upozornil Štulajter a dodal, že podobný proces probíhá i v další komerční televizi JOJ, kterou ovládá slovenská finanční skupina J&T.

"Možná se pro pár procent zisku navíc rozhodnete zatlouct hřebík [do rakve] svobody médií na Slovensku," uvádí se v březnovém otevřeném dopise slovenských umělců, spisovatelů a bývalých diplomatů adresovaném rodině Kellnerových, majitelům PPF.

Na otázku, zda slovenská liberální opozice a občanská společnost mohou čelit dosahu, který mají Fico a jeho kabinet na sociální média a spřízněné dezinformační kanály na Slovensku, Michalcová odpověděla stroze: "V tuto chvíli nemohou".

"Občanská společnost na Slovensku není v tuto chvíli připravena čelit vlivu Fica a jeho kabinetu." A "je to velké poučení pro Českou republiku", kde se celostátní volby uskuteční na podzim příštího roku, zdůraznila Michalcová.

Ještě před českými volbami, v nichž populistický miliardář Andrej Babiš usiluje o návrat k moci, budou volby do Evropského parlamentu bezprostřednějším testem toho, jak moc se propagandistické narativy a konspirace rozšířily.

Ačkoli minulá slabá volební účast v EP prospěla liberálním stranám v regionu, populistický tábor se tentokrát připravuje na silný výkon.

S výhledem na další volební cykly Štulajter říká, že prezidentské volby na Slovensku "by měly být výzvou, jak pracovat s voliči", kteří uvěřili nacionalistickým výmyslům v ruském podání. Pokud se progresivisté a centristé nenaučí, jak těmto narativům čelit u takto nespokojených a tradičně konzervativních voličů, mohou být jejich dvě nedávné slovenské volební porážky jen první z mnoha v regionu.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2200

Diskuse

Obsah vydání | 23. 4. 2024