Jak se vyrovnat s horkem: čtyři nápady z evropských měst
26. 6. 2026
Od kontroly starších sousedů až po zeleň v veřejných prostranstvích – některá města zintenzivňují snahy o zajištění bezpečnosti obyvatel
Tento týden Evropu sužují extrémní vedra – ve Velké Británii padl rekord nejvyšší teploty v červnu již tři dny po sobě a Francie zažívá nejteplejší den i noc v historii.
Zatímco znečištění způsobené fosilními palivy rozpaluje planetu a způsobuje, že vlny veder jsou ještě žhavější a delší, některá místa se s tím vyrovnávají lépe než jiná. Co udělala evropská města, aby zajistila bezpečnost obyvatel, když je příliš horko?
Kontrola starších sousedů
Mezi oběťmi úmrtí v důsledku veder jsou výrazně nadprůměrně zastoupeni starší lidé a lékaři tvrdí, že jednou z nejúčinnějších věcí, které můžete během vlny veder udělat, je zkontrolovat, jak se mají lidé ve vašem okolí. Několik měst, včetně Paříže, zavedlo tuto službu jako oficiální program, do kterého se mohou zaregistrovat lidé se zdravotními problémy nebo starší 60 let, aby je úřady během vlny veder kontaktovaly.
V Dánsku nabízí sdružení DaneAge bezpečnostní kontrolní hovory ve 170 ze 215 místních poboček. Tento program začal před více než třemi desítkami let jako telefonní řetězec, kdy jedna osoba volala další, ta zase další – a pokud někdo nezvedl telefon, byli informováni příbuzní.
Protože se někteří lidé cítili nepříjemně při předávání hovoru dál, uvedlo sdružení, že většina skupin je dnes organizována do „telefonních hvězd“. Po celém Dánsku se asi 1 700 dobrovolníků střídá v telefonování osamělým starším lidem, aby v rámci důvěrného hovoru krátce zkontrolovali, zda jsou v pořádku.
Ochrana před horkem je jen jednou ze součástí tohoto programu, ale zároveň právě v této oblasti mohou být přínosy pro zdraví největší. A vzhledem k tomu, že teploty tento týden stouply, sdružení také vyzvalo veřejnost, aby se zajímala o sousedy a příbuzné, nabídla jim pomoc s nákupy a připomněla jim, aby dodržovali pitný režim.
Útočiště před horkem
Než se vedro stane nesnesitelným, může nalezení místa k ochlazení znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. V USA a Austrálii jsou oblíbená obrovská klimatizovaná sportovní zařízení, do nichž mohou lidé hledat útočiště, když se oteplí, ale pro ty, kdo nemají auto, jsou často těžko dostupná. V některých částech Evropy se místo toho snaží využít veřejné budovy, jako jsou školy, muzea a knihovny, a přeměnit je na ochlazovací centra.
Útočiště před horkem se stala populární v Barceloně, toto město je průkopník urbanistického designu, které je známé svými „superbloky“, a od roku 2020 se jejich počet zvýšil na více než 400. Rozšířila se po celém Španělsku i dále, přičemž ochlazovací zóny vznikají od Paříže po Amsterdam a Vídeň.
Více než 90 % ohrožených starších obyvatel Barcelony žije do 10 minut chůze od klimatického útočiště, jak zjistila studie zveřejněná v září, i když kvůli letnímu uzavření se tento podíl v srpnu, kdy jsou tato útočiště nejvíce potřebná, snižuje na 75 %. Zastánci tvrdí, že přeměna prostor tak, aby byly bezpečné během vln veder, vyžaduje pouze malé investice, jako je změna otevírací doby a školení personálu, a může vytvořit útočiště, které potenciálně zachrání životy, udržuje nízké teploty a umožňuje lidem pít vodu a používat toalety.
Vytváření stínu
Zatímco klimatizace může být klíčová pro udržení nízkých teplot v nemocnicích a pečovatelských domech, odborníci na zdraví chtějí zabránit pronikání tepla dovnitř, než se pokusí ho odvést ven.
V celé jižní Evropě se budovy již dlouho navrhují tak, aby poskytovaly stín, který v severní Evropě chybí. Patří sem například natírání stěn a střech na bílo, aby odrážely sluneční světlo, a přidávání vnějších okenic, clon a markýz. Části severní Evropy si z toho berou příklad – amsterdamský koordinátor pro horko tento týden doporučil místním obyvatelům zavěsit před okna záclony.
„Je to vždy architektonicky elegantní? Ne,“ uvedla ve virálním příspěvku na sociálních sítích, v němž radila upnout mezi okenní rámy výsuvnou tyč a pověsit ven prostěradla. „Funguje to? Ano.“
Rozdíl mezi severoevropským a jihoevropským přístupem k zvládání veder se projevuje jak v chování – obchody a podniky zavírají během nejteplejší části dne a znovu otevírají, až se ochladí –, tak v designu městského prostoru. Úzké ulice, nádvoří s tlustými zdmi, hojné stromy a četné fontány pomáhají zabránit hromadění tepla. Takzvané „stínicí plachty“, které nad ulicemi tvoří látkové baldachýny, mohou dále snížit vystavení spalujícímu horku.
Zelené městské prostory
Ve městech je nepříjemně větší horko než v jejich okolí, protože beton a asfalt zadržují teplo. Přidejte k tomu teplo vyzařované rušným pohybem lidí a strojů, od automobilů po datová centra, a teploty ve městech mohou stoupnout o potenciálně smrtelných 2–3 °C. To je obzvláště velký problém pro Paříž, kde jsou zinkové střechy, které se nepříjemně rozpálí a proměňují podkrovní byty v nejvyšších patrech ve smrtící tepelné pasti.
Paříž však udává směr v nedávných snahách o vlastní ozelenění – za předchozí starostky Anne Hidalgo zde bylo vysazeno více než 150 000 stromů a vytvořeno 63 000 hektarů zelených ploch. Ty město ochlazují a poskytují stín, který chrání lidi před přímým slunečním zářením. Paříž také podporuje jízdu na kole namísto jízdy autem – buduje cyklostezky, zavádí pěší zóny a ruší parkovací místa, čímž se již od počátku snižuje množství generovaného tepla.
Odborníci konstatují, že přínosy takových řešení pro zdraví během vlny veder přesahují pouhé snížení teploty. Aktivní pohyb a zelené plochy přispívají ke zdraví lidí, mimo jiné tím, že snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění a obezity, díky čemuž jsou jejich těla lépe připravena snášet zátěž, kterou horké počasí klade na jejich orgány. A díky snížení emisí znečišťujících látek, které přispívají k oteplování planety, nebudou budoucí vlny veder tak intenzivní.
Zdroj v angličině ZDE
Diskuse