Nepál zdůrazňuje, že velcí znečišťovatelé se musí „probudit“, a požaduje klimatickou kompenzaci za povodňovou katastrofu

9. 9. 2026

čas čtení 6 minut

Ministr zahraničí Shisir Khanal  uvedl, že největší světové ekonomiky musí pomoci Nepálu, jehož podíl na globálních emisích skleníkových plynů činí méně než 0,1 %

Nepál požaduje 20 milionů dolarů jako klimatickou kompenzaci za nedávné ničivé povodně, přičemž jeden z vysokých ministrů vyzval nejvíce znečišťující země světa, aby se „probudily“ a přijaly společnou odpovědnost za katastrofu, která vedla ke smrti nebo zmizení více než 6 000 lidí.

Vědci se domnívají, že klimatická krize hrála při povodních určitou roli. Ty byly vyvolány částečným zřícením tajícího ledovce, které koncem srpna spustilo smrtící sesuv půdy a bleskové povodně v Čínou kontrolovaném Tibetu a v Nepálu. Dosud bylo potvrzeno více než 1 300 mrtvých a více než 5 500 lidí je stále pohřešováno, přičemž naděje na jejich přežití se po 12 dnech záchranných operací zmenšují.

Nepálský ministr zahraničí Shisir Khanal otevřeně vyzval k klimatické spravedlnosti a uvedl, že je nezbytné, aby největší světové ekonomiky přispěly k pomoci Nepálu při zotavení a obnově po katastrofálních povodních.

Nepál se podílí méně než 0,1 % na celosvětových emisích skleníkových plynů, zatímco jeho sousedé Indie a Čína patří mezi největší světové emitenty. Hory Himálaje – které se rozprostírají přes Indii, Čínu, Nepál a Bhútán – se oteplují tempem téměř o 50 % rychleji než je globální průměr.

V roce 2023 OSN uvedla, že nepálské hory ztratily kvůli globálnímu oteplování téměř třetinu svého ledu za něco málo přes 30 let.

Khanal zdůraznil, že nedávná katastrofa byla mnohem extrémnější než jakékoli povodně, které se běžně vyskytují během monzunového období, a uvedl, že rozsah škod byl srovnatelný s zemětřesením z roku 2015, které zanechalo velkou část země v troskách.

„Bylo to jako tsunami, která se valila z Himalájí,“ řekl. „Zažili jsme vlny vysoké až 20, 30  metrů, které byly smíšené s troskami, blátem, kameny a skalami a valily se rychlostí téměř 180 km za hodinu. Města, vesnice a dálnice byly zcela smeteny a některé oblasti jsou stále odříznuté od okolního světa.“

Khanal potvrdil, že nepálské ministerstvo financí a ministerstvo životního prostředí zaslaly společný dopis fondu OSN pro reakci na ztráty a škody – který byl zřízen v roce 2022 v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou – s žádostí o 20 milionů dolarů na náhradu škod souvisejících s klimatem.

„K klimatickým změnám jsme přispěli jen velmi málo,“ řekl. „Je nezbytné, aby ti členové globální komunity, kteří těží z větších, mnohem více znečišťujících ekonomik a jejichž historický příspěvek ke skleníkovým plynům je mnohem větší než ten náš, přijali sdílenou odpovědnost. Týká se to celého lidstva.“

Pro Nepál byla tato katastrofa obzvláště znepokojivá, protože šlo o „jeden z nejsilnějších varovných signálů, jaké jsme zažili, o tom, co nás čeká“, uvedl.

„Mezinárodní společenství by to nemělo vnímat jako ojedinělou katastrofu; mělo by to být nahlíženo v kontextu měnícího se klimatu v Himalájích,“ řekl. „Víme, že to bude opakující se scénář, kterému bude muset čelit stále více komunit, a to nejen v Nepálu, ale po celém světě.“

Khanal připustil, že částka odškodnění, o kterou Nepál požádal OSN, „zjevně zdaleka nestačí na pokrytí škod, které jsme utrpěli“. Podle některých odhadů přesáhnou celkové škody způsobené povodněmi 5 miliard dolarů, ačkoli Khanal uvedl, že by mohly být ještě vyšší.

Pravděpodobně bude nutné přestavět více než 20 000 domů, stejně jako hlavní dálnici. Vesnice postavené v ohrožených oblastech podél řeky, z nichž některé byly zcela smeteny, bude možná nutné přemístit do vyšších a bezpečnějších poloh.

Zatímco Khanal zpočátku jmenoval Indii a Čínu jako země, které by měly zasáhnout a pomoci – přičemž se vyhnul zmínce o USA, které jsou největším znečišťovatelem na světě –, od těchto komentářů ustoupil a řekl: „Nejde jen o to, svalit vinu na tu či onu zemi, jde o to, abychom všichni spolupracovali.“

Zdůraznil, že požadavek na odškodnění má také sloužit jako „výzva pro globální společenství, aby vytvořilo robustnější mechanismus na pomoc zranitelným a malým ekonomikám, jako je Nepál“.

OSN přiznala, že fond pro ztráty a škody již čelí „významnému nedostatku financování“. Fond již obdržel žádosti v celkové výši 2,8 mld. dolarů od přibližně 119 zemí, ale mezinárodní společenství dosud poskytlo pouze asi 400 mil. dolarů. USA poskytly pouhých 17 mil. dolarů poté, co se Donald Trump odstoupil od Pařížské dohody.

Khanal uznal, že získání klimatické kompenzace, kterou Nepál požaduje, s sebou nese „politické výzvy“.

„Ano, vždy se najdou lidé, kteří s naším pohledem nesouhlasí nebo popírají, že ke změně klimatu dochází, ale jsou i lidé, kteří popírají, že Země je kulatá,“ řekl bez obalu.

Zdůraznil, že je důležité, aby byly finanční prostředky k dispozici nejen pro okamžitou reakci na katastrofy, ale také pro připravenost a zmírňování rizik souvisejících s klimatem.

Khanal odmítl obvinění, že Čína Nepálu neposkytla dostatečné varování ani nesdílela s ním údaje o blížících se povodních. Uvedl, že s Čínou vede jednání o posílení koordinace a sdílení dat v himálajském regionu.

„S odstupem času nyní vidíme, že tento ledovec byl nestabilní a v posledních šesti měsících ustupoval,“ řekl.

„Ale předtím, než povodně udeřily, neměli jsme ani my, ani čínští vědci tušení, že k tomuto konkrétnímu sesuvu dojde. Nemyslím si, že by kdokoli z nás tušil o této hrozbě, dokud k ní nedošlo.“


Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
192

Diskuse

Obsah vydání | 9. 9. 2026