Levná hrdinství neřeší velké problémy

Demokracie, pravda a láska v rozvojové zemi

8. 3. 2018 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut
Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Inspektorát občanské společnosti, ředitelství pro liberální hodnoty, oddělení slušných a správných, po pracovní schůzce na Václavském náměstí vydalo inspekční zprávu, podle které není možné, aby předsedou komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů byl bývalý příslušník Sboru národní bezpečnosti. Příslušník nebude předsedou. Kontrolní mechanismy fungují, problém vyřešen, demokracie zachráněna. Stalo se tak necelý rok poté, co banka JPMorgan vyřadila ČR z indexu vyspělých zemí a zařadila ji mezi rozvojové. Příjmy lidí v této zemi nerostou, jak se ve vyspělých zemích předpokládá. Pokud si dobře vzpomínám, inspektorát před rokem nereagoval. Možná je čas ujasnit si, co to je demokracie, jak se vytváří, jak ji zachovávat a jak ji bránit.

Fascinuje mě neutuchající odvaha novodobých českých bojovníků za svobodu a jejich neomylný instinkt nalézt si svůj cíl a neústupně bránit demokracii a její hodnoty. Považte, jaká zima byla v pondělí na Václavském náměstí a jak velké oběti bylo nutné snést, abychom nadále mohli i my ostatní svobodně dýchat...


Richard Vlasák to myslím vystihl přesně, dokonce s mnohem větším pochopením pro náhlý nával hrdinství, který občas přivede český lid na náměstí, a to dokonce i v nepříznivých klimatických podmínkách. Bylo by jen skvělé tuto aktivitu transformovat do podoby, která skutečně pomůže udržet demokracii v ČR. Protože rezignace soudruha Ondráčka na funkci je jen vítězství nad hodně vetchým papírovým tygrem.

Je nutné si uvědomit, že soudruh Ondráček byl v souladu s ústavou zvolen poslancem ČR. Jakkoliv se mi to nelíbí, politická nálada v ČR je taková, že lidé, jako uvedený soudruh, jsou voleni často. Pokud bychom dnes chtěli spočítat, kolik "bizarních a bizarnějších" zákonodárců sedí ve sněmovně, došli bychom pravděpodobně snadno k ústavní většině. Napříč stranami a funkcemi. Proč se proboha nesrocovaly davy na náměstích, když sněmovna zvolila Klause ml. předsedou školského výboru? Ten člověk prokazatelně útočí na občanskou společnost a ohrožuje ji v současných podmínkách mnohem nebezpečněji než soudruh, jenž jako mladý pitomec - příslušník plnil rozkaz na Národní třídě. Jeho názory natolik konvenují s pomatenci, že konspirační web Protiproud, aneb kontrarevoluční boj papá přítele Hájka za nefalšovanou a jedinou pravdu, s radostí publikuje bláboly publikované původně na serveru Novinky.cz

Dokonce i relativně mainstreamový týdeník Respekt vnímá Klause následovně: "Pokud zatím platí za šampiona demagogie v české politice Tomio Okamura, pak je to možná neprávem. Václav Klaus mladší je totiž zjevně lepší. S ještě větší kadencí míchá lži, pololži a slovní invektivy, které cílí na všemožné závistivce a na lidi, kteří jsou zvyklí nic si neověřovat."

Marek Švehla usvědčuje Klause z tvrzení nesmyslů, které mají vytvořit hrůzostrašný obraz EU coby parazita okrádajícího ČR o investice, omezující její suverenitu, ničící demokracii. Kdy vyjdou desetitisíce do ulic, aby apelovaly na nutnost chránit ČR před nebezpečnými idioty tohoto typu? Nebo je snad "soudruh kdysi příslušník" větším nebezpečím pro demokracii v ČR než tohle individuum? Nebo je prostě jen tak nějak jednodušší jít bojovat vyhranou válku a vybrat si podle toho cíl? Musím se zeptat svých známých z pražské kavárny, protože co vím, na Klause mají názor jednoznačný. Proč nejdou do ulic?

Ale abychom přešli ke skutečné podstatě problému. Ondráček i Klaus sedí ve sněmovně proto, že významná část společnosti trpí sentimentem po letech "jistot", v nichž strávili své mládí a produktivní věk. Dnešní svět jim přináší nejistotu, nerozumí mu a tzv. demokratičtí politici jim možnost vybřednou nedávají. Jsou to lidé, kteří z velké části spadají do obrovské skupiny definovanéé latentní chudobou, těch, kdo si nemohou dovolit žádný existenční výdaj, jenž je pro řadu účastníků demošek za demokracii jen bezvýznamnou denní útratou v baru. Volí Ondráčky a Babiše, protože oni si je vybrali jako snadno dosažitelný elektorát a slibují jim iluzi návratu do zlatého věku a vyšší důchody. A sklízejí za to vcelku pochopitelný vděk. Pak jsou tu takoví, kdo trpí politickou amnézií a intelektuálním limitem. V pořádku. Jenže místo skutečné politiky volí Klause ml., oportunistu a  hňácala, který lidovým slovníkem a jednoduššími větami reprodukuje ideologii svého otce. Sentiment po 90. letech s naprostým nedostatkem kritického zhodnocení? Asi něco takového. Inu, všichni stárnou...

Jsme rozvojová země, a zdaleka ne jen z hlediska míry růstu příjmu obyvatel. Ačkoliv to je právě jeden z vážných důvodů, proč se musíme obávat o demokracii. Idiocie, s jakou si Češi hýčkají svůj pomyslný komfort, postavený na pouhém posluhování silnějším ekonomikám, nedostatkem inovací a produkce s přidanou hodnotou a na naprosté ignoranci investic do vzdělávání je naprosto neuvěřitelná. Nicméně do ulic se chodí demonstrovat v zásadě kvůli zcela zástupným důsledkům, nikoliv kvůli příčinám. Dá se to nazvat jinak, než blbostí?
 

0
Vytisknout
13745

Diskuse

Obsah vydání | 13. 3. 2018