České supervlastňáky

9. 3. 2018 / Petr Homoláč

čas čtení 15 minut

Hlavním tématem českých voleb bývají pseudoproblémy - např. v roce 2013 Zeman rozhodl tématem Sudet a nacismu. Po volbách to už nikoho nezajímalo.

Volby 2018 vyhrál na problémech zmanipulovaných, tentokrát mu s tím pomohli nejen jeho příznivci, ale kuriózně i jeho protivníci, levice i pravice, média, téměř všichni jsme hyperventilovali volební téma č.1:


Utečenci

Zemanova vláda kdysi přijala cca. 4 600 utečenců z balkánské války, byli mezi nimi muslimové, nikdo tehdy neprotestoval a bát se jsme zapomněli. A nic se nestalo, zvládli jsme to, vlastně jsme o tom skoro nevěděli. Dnešní utečenci v Německu jsou už z 60% zaměstnáni, Němci to při mnohem větším počtu utečenců zvládli docela elegantně také.

U nás dnes vládnou emoce, utečence z války od ekonomických migrantů ani od muslimských teroristů nerozlišujeme, tedy oběti od zločinců. Tahle hodně zjednodušená optika přežívá ve sloganu “ani jednoho migranta” a pod vlivem tvrdé propagandy se přidalo až odlidštění utečenců, jejich démonizace. Jedná se o psychologický jev z repertoáru válečné propagandy a opravdu hnusných režimů. Pak je lze chtít třeba střílet jako potkany nebo topit v moři, jak chtěl nejeden český vlastenec. Proč tenhle hnus šíří třeba proruská propaganda je jasné, chce nás dostat z EU a mít zas svůj vliv, celkem se jí daří. Proč ale zrovna u nás to tak zabírá a proč se přidala téměř všechna česká média, to je trochu záhada.

Ten postoj přestrašené společnosti rozhodl volby. Zeman při debatě na TV Prima obvinil Drahoše z podpory migrantů, který s 3,5 tisíci převážně vědců podepsali výzvu Proti strachu a lhostejnosti, požadující odlišování ekonomických migrantů od utečenců z války a humánní řešení problému. Tento racionální a lidský postoj odezvu u nás nenašel, Drahoš byl donucen se omlouvat, fotbalově se projevující dav mu nedovolil vyjádřit ani apel na pomoc lidem v nebezpečí života.

Ani neférovost debaty nevadila, podpásovky TV Prima i TV Barrandov u nás hladce procházejí a preference se začaly otáčet pro Zemana. 

I naše demokratické strany přičinlivě dramatizovaly tzv. muslimskou hrozbu, místo aby řešily skutečně palčivé problémy, například milionu spoluobčanů a jejich rodin postižených exekucemi. Mohlo jim vyhrát volby, kdyby těmto lidem vysvětlily, že drakonický exekuční zákon vznikl za Zemanovy vlády v době tzv. opoziční smlouvy s Klausem, že exekutoři výrazně podporovali Zemana a jeho nenahraditelný kancléř Mynář zbohatl na exekucích. Ale hlavně měly spravit ten exekuční zákon, zřejmě opravdu nejhorší na světě. Absurdní důsledek jejich liknavosti byl ten, že Zeman dostal nejvíc hlasů právě v místech exekucemi postižených nejvíc. 

Brusel a Euro

bylo volební téma 2. Drahoš přišel s návrhem otevřít diskuzi o euru - žádný stát platící eurem totiž nechce zpět vlastní měnu, 80% Slováků je s eurem spokojeno a přitom ekonomicky nás rychle dohánějí. Ani tenhle rozumný návrh nezabral, u nás se o euru už nediskutuje, protože přece nebudeme platit za řecké dluhy 35 mld.Kč, jak tvrdí Babiš, Zeman a další.

Přitom tahle uváděná pofidérní částka je docela úsměvná ve srovnání s velice skutečnou ztrátou České národní banky 250 mld. Kč z měnových intervencí. ČNB je v obludné ztrátě a nebude dlouhé roky přispívat do státního rozpočtu. Dokonce i Zeman zpočátku říkal, že politika slabé koruny lidi okrádá, ale když jmenoval guvernérem ČNB Rusnoka, měnové intervence neboli podpora levné české montovny se násobně rozjela.

Kupní síla a životní úroveň lidí byla 4 roky o cca. 10% snížena, investice logicky zdraženy a tedy omezeny. Více než 2000 mld. Kč (dva tisíce miliard) emitovaných pro nákup deviz bude brzdit vyšší zhodnocení koruny ještě léta. Intervence byly spuštěny po ekonomické krizi, tedy pozdě a zbytečně. Vše bylo obětováno prý ve prospěch exportu a exportních firem, jenže ty největší patří stejně zahraničním vlastníkům. Taková už několikátá česká loupež století, mohli bychom dnes být alespoň průměrné úrovni Evropy o dost blíž.

Zemanovi pomohla k hlasům i jeho tzv. ekonomická diplomacie. Pochlubil se, že dohodl prodej 6 tisíc traktorů do Ruska firmě Zetor. Popřel přitom havlovskou agendu lidských práv, 5 let létal po světě za peníze českých daňových poplatníků a sehnal zakázku pro firmu, která patří slovenskému(!) holdingu HTC už 15 let. Podpora české montovny a transfer zisků do zahraničí, dnes to je hodně nepopulární. Ví to Zeman? Vědí to jeho voliči? 

Oba případy jsou nám přitom předkládány jako skvělé příklady chytrého přístupu k ekonomice. 

A tak pravé důvody pro zaryté lpění českých politiků na vlastní měně by šlo hledat nejspíš jinde než ve strachu z řeckých dluhů nebo v pochybné výhodnosti koruny. Zavedení eura by znamenalo lepší přehled evropských orgánů nad osudy evropských dotací i snazší zavedení evropských standardů do českého hospodaření, což není v zájmu mnoha našich politiků i firem. Vždyť i na Babišově Ministerstvu financí našel NKÚ účetní chyby za více než 100 mld.Kč!

Antiunijní a protiuprchlické nálady

tudíž nevyvolávají pouze extremisté a proruské dezinformační weby. Také špičky ODS zaujímají hodně odmítavý postoj k euru a chtějí výjimku z jeho přijetí. Téměř všechna česká média jsou proti pomoci utečencům a dokonce nejvyšší představitel milosrdné křesťanské církve přímo odmítá pomoc lidem v nouzi a třepe si ruku s Okamurou.

Židovská komunita je celkem očekávatelně protimuslimsky naladěná, kupodivu ale antiunijně rovněž nadprůměrně. Možná hrají roli staré protiněmecké resentimenty nebo unijní kritika Izraele za jeho segregační politiku, jež poněkud připomíná ghetta. Při svém mediálním a politickém vlivu podporuje tato komunita protiutečenecká i antiunijní témata zřejmě nejvýrazněji ze všech. Dokonce zahraniční židovské organizace protežovali Zemana a od jedné z nich dostal ocenění Warrior for Truth, Bojovník za pravdu, což v naší realitě vypadá jako sžíravá ironie, ale spíš je to čirý cynismus. 

Proti Zemanovi tak stojí sice tzv. demokratická fronta, ale přitom s ním populisticky útočí na utečence, odmítá "krachující" euro, roky napadá Evropskou unii za vyfabulovaný "diktát Bruselu" a získává laciné body za údajné bránění národních zájmů. Antiunijní rétorikou si s extremisty dlouho notuje a v podstatě dělá jejich tématům reklamu, takže není divu, že po letech probíhající diskreditační kampaně proti liberální západní Evropě se podstatná část české společnosti obrátila ke stranám a hnutím populistickým a autoritářským. 

Nejskeptičtější zemí v EU nejsme náhodou, je naším národním sportem dávat za vše vinu otloukánkovi Evropské unii. Jistě Západ není dokonalý, je to jen ta nejsvobodnější a nejbohatší část světa a my se nepochopitelně takřka lísáme ke státům na zcela opačném pólu. Kdyby naši politici nehráli tu trapnou protiuprchlickou a antiunijní kartu, nebyl by pravděpodobně ani Okamura místopředsedou parlamentu, ani Zeman podruhé prezidentem, ani autoritářský Babiš vládcem země. Čeští demokraté si už celé roky podřezávají větev, na které sedí. A možná se jim podařilo ji definitivně doříznout.

 

S jejich siláckými prohlášeními proti utečencům nebo naprosto tolerantní Evropské unii kontrastuje bezradnost vůči nebezpečnému přebírání státu duumvirátem Babiš - Zeman. Tradičně krátkozrace vyčůraná česká politika byla pokaždé neschopná čelit nástupu totalit 1938, 1945, 1948 i 1968 - a místo, aby se z historie nějak poučila, opět si v podstatě sama naběhla na vidle.

Diskreditace liberální svobodné západní Evropy je pro autoritářské politiky a režimy klíčový úkol, svět venku musí být špatný a ohrožovat nás. Tak to kdysi hráli komunisti, dnes Putin v Rusku, Orbán v Maďarsku i Kaczyński v Polsku - a počínání značné části českých politiků s těmito záměry podivuhodně ladí. A ještě to paradoxně dodává Babišovi luxus tvářit se navenek proevropsky až liberálně.

Předseda poslaneckého klubu ODS řekl, že v Kaczyńského Polsku se nic špatného neděje. Nevidí to, co celý svobodný svět i značná část Poláků považuje za velký problém? Jak chce čelit nástupu autoritářského vládnutí u nás? 

ČSSD dlouho a aktivně rozšiřovala plejádu možností přebujelé státní byrokracie šikanovat obyvatelstvo vlastní země. Pak ve vykonstruované předvolební kauze lithium byla sama neschopná obrany, paralyzovaná jako králíček před krajtou. A dnes se zdá být zas připravena hrát Babišovi dál roli užitečného idiota. Zeman ji přesvědčuje, že když se podvolí, Babiš jí už víc neublíží. Možná že ne, když mu bude hezky zobat z ruky. Naplní svou historickou úlohu jako Babišova podržtaška. Ale i kdyby bylo možné věřit Zemanovi, je legendární jak se dokáže mýlit v lidech.

Opravdové české elity jsou pryč, emigrovaly nebo jsme je vyhnali. Naše společnost je v podstatě plebejská, o dobré politiky máme velkou nouzi, natožpak o státníky, neumíme si dobře vládnout. S tou poněkud lokajskou náturou souvisí i ten iracionální odpor vůči EU coby domnělé vrchnosti a naopak celkem snadné podřízení se komukoliv, kdo se chová dostatečně agresivně a bezohledně.

Logické absurdity

Vytrvalé zpochybňování západních liberálních hodnot u nás postupem času zákonitě vedlo k porušování západních standardů i v chování státní moci a dále k naprostým absurditám, jako je trestně stíhaný premiér s nesčetnými skandály, zároveň nenahraditelný Vůdce politického hnutí, které se chová jako náboženská sekta ke svému guru. Krádež evropských dotací se stává banalitou, pro některé téměř záslužnou. Slyšíme názory od vysokých státních činitelů, že když Babiše lidé zvolili, musí být nevinný! To už nejsme právní stát? Pro civilizovaný svět už jsme za exoty.

Jeden Zemanův fanda v hospodě to vyjádřil nejoriginálněji: "Nevadí, že Babiš krade, důležitý je, že peníze nechává tady." Mimochodem, to by se dalo považovat i za velice přiléhavé vystižení českého přístupu k vlastnictví v celé historii samostatného státu obecně.

Mnohým nevadí už ani to, že prezident vyhrožuje novinářům a médiím, ústavu nerespektuje a ústavní zvyklosti považuje za idiotské, za svá lživá tvrzení se zásadně neomlouvá a vládne stylem připomínajícím propitého ruského cara.

Do tohoto vykolejeného prostředí přimíchává velice aktivní ruská propaganda správný mix emocí, strachu a dezinformací doprovázený vhodně zaranžovanými obrázky. Systém po staletí vylepšovali a zkoušeli na vymývání mozků v Rusku a úspěšně s ním manipulují i nemalou část našinců.

Schopnost české společnosti jednat racionálně je ochromena a naděje na brzký obrat je bohužel malá. Jak se například podařilo totálně zprofanovat termín Pravda a láska je neuvěřitelné, člověk aby se styděl vyslovit něco tak sprostého. Přitom státní motto snad zatím zůstává Pravda vítězí. Dokonce i neškodní sluníčkáři jsou dnes předmětem opovržení až nenávisti. Rozděl a panuj - šířit nenávist mezi lidi umožňuje snáze je ovládat.

Přitom všude čteme a slyšíme jak "Máme rádi" to rozdělené, nenávistné a ustrašené Česko a jiná nyní oblíbená hesla velebící naši současnost. Je třeba pochlebovat těm, co jdou na porážku, aby si ničeho nevšimli dřív, než bude pozdě.

V sejmutí klapek z očí nám přitom navíc brání přesvědčení, že při vší té morální a mentální bídě jsme my Češi stejně nejchytřejší. Podléháme oblíbenému klamu, že vše víme nejlíp, že bychom mohli zfleku radit upadajícímu Západu. Tenhle mýtus vzkřísil Klaus už v 90. letech, když nepotřeboval, aby se domů vraceli čeští emigranti a mluvili mu do toho. Dorazilo to k nám za komunistů z Ruska, kde toužebně leč marně vyhlížejí konec zkaženého Západu už přes 200 let. Dříve jsme se tomu pošklebovali, dnes té apokalyptické vizi propadáme jak v roce 1948. Nepoučitelní jsou odsouzeni své historické omyly a prohry opakovat.

A tak výsledkem hazardu se svobodou je, že dnes probíhá převzetí českého státu mocichtivou partičkou řízenou vůdcovským principem s podporou staronové Národní fronty. Jejich snahy ovládat a zastrašovat média nasvědčují tomu, že chtějí hrubě manipulovat veřejné mínění a kvůli čemu jinému, než aby vládli napořád? Jejich nedočkavost v obsazování důležitých postů bez získání důvěry vlády svědčí o tom, že jim jde o absolutní moc, nehodlají se dělit.

Babišovo hnutí však volilo jen necelých 30% lidí, což při 60% volební účasti znamená 18% právoplatných voličů. A tedy plných 82% Čechů Babiše nevolilo! A všichni tihle mají plné právo cítit se poškozováni jeho uzurpátorstvím. Za daných okolností snahy uchvátit všechnu moc silně připomínají komunistický puč 1948 - a i tehdy měli komunisté daleko silnější mandát než má Babiš, přesto se chová jako by měl přes 50% a česká společnost si zatím skoro všechno nechává líbit.

Češi sklouzávají příliš často a snadno do různých forem autoritativních vlád a už není nikdo kolem, na koho by šla zase svalit vina. Své svobody dokážeme i v téměř ideálních podmínkách neuvěřitelně nezodpovědně a hloupě prošustrovat a ocitnout se opět na cestě někam do střední Asie. Chyba je někde v nás.

Je to mizerné vysvědčení pro český stát zrovna při 100. výročí jeho vzniku. Při zpětném pohledu a rekapitulaci výsledků vyvstává zásadní otázka, jestli založení samostatného státu nebyl jeden z vůbec nejtragičtějších omylů českých dějin. Součástí německých zemí jsme byli tisíc let a díky tomu jsme vždy patřívali do Top 10 nejvyspělejších zemí světa, o století později jsme někde ve 4. desítce.

Samostatný český stát byl přece zamýšlen a založen nikoli jako nějaká asijská demokratura, ale jako evropský stát liberální, právní a skutečně plně demokratický.





0
Vytisknout
10737

Diskuse

Obsah vydání | 13. 3. 2018