O šílenství výstavby jaderných reaktorů v Česku

9. 7. 2019 / Jiří Hlavenka

čas čtení 4 minuty

Hospodářské noviny: "Investory nových jaderných zdrojů v Česku budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ - EDU II pro Jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro Jadernou elektrárnu Temelín. Navrhovaný investorský model stavby v pondělí schválila vláda. Oznámil to vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).


Pojďme počítat!

Jeden reaktor má stát 250 miliard korun, uvažuje se ale o dvou, tedy 500 miliard korun.

U posledních čtyř dostavěných jaderek v Evropě došlo k překročení nákladů, vyjádřeno procentuálně takto: 332%, 330%, 283%, 219%. To jsou rozdíly mezi "má stát" a "jé, fakt to tolik stálo". Jsme v Česku, kde se, jak známo, staví rychle, efektivně, bez vícenákladů a prodražování, o nulové korupci ani nemluvě, takže vlídně zůstanu u těch 300%. To máme 1500 miliard korun.

Natvrdo je potřeba říci, že tohle všechno zaplatí stát, i s chlupama. Kombinované financování ČEZ-dceřinky ČEZu-státní garance totiž stále ROVNÁ SE stát, protože ČEZ je supermajoritně vlastněn státem, takže všechno jsou to "kapsy" státu. "Financování z výnosů ČEZu" znamená, že zase nebudou žádné dividendy. Prostě počítejte o 1500 miliard víc zátěž pro státní rozpočet.

 

Současný dluh ČR je 1680 miliard, takže tenhle špás jej prakticky zdvojnásobí. To bude mít ještě tyto důsledky:

- zdraží se tzv. obsluha dluhu, jednak jeho navýšením, jednak tím, že bude rizikovější. Dnes se to pohybuje mezi 40-50 miliardami, takže počítejme 100 miliard ročně. To je dvojnásobek letošního schodku rozpočtu země.

- pro ČR bude obtížnější si půjčovat (a země si BUDE potřebovat půjčovat, dluh pouze tlačíme před sebou a postupně jej zvětšujeme, tedy splácíme jej z nových úvěrů), tj. nové úvěry budou dražší a s tvrdšími podmínkami

- aby bylo na jaderky, bude muset země šetřit a škrtat. Odnesou to učitelé, sociální služby, zdravotnictví, veřejná infrastruktura, zpomalí či zastaví se stavby dálnic a silnic, bude se jen opravovat a flikovat. Tak jako vždycky.

- zapomeňte na to, že by se platily velké infrastrukturní projekty jako je například vysokorychlostní železnice. Na to už prachy nebudou vůbec (je potřeba několik set miliard). Zapomeňme na nákladné projekty v boji se suchem a klimatickou změnou. Zapomeňme na podporu inovativních podniků s vysokou přidanou hodnotou, zůstaneme bavlníkovou plantáží Evropy. Z české bavlny (elektřiny) koupené za deset korun vyrobí Němec tričko/pračku za padesátinásobek a prodá nám ji zpět. Tak se to přece s divochama dělalo vždycky.

NEJVĚTŠÍ riziko ovšem spočívá v případě příchodu ekonomické krize, která dříve nebo později přijde. V tom momentu se jako vysoce zadlužená země, bohužel ale s nedostatečně výkonnou ekonomikou, která je schopná to ustát sama, dostaneme do situace Řecka - toho Řecka, kterému jsme se tak smáli. Je dobré si popsat co se stane. Státu se prudce sníží příjmy (klesne ekonomika, výběr daní atd), a prudce se mu zvýší výdaje (podpora v nezaměstnanosti, sociální náklady atd). Schodek vyeskaluje na stovky miliard ročně, banky (a MMF/ECB) řeknou: ani korunu navíc, dokud neořežete náklady, a to tak že brutálně, z dnešního pohledu nepředstavitelně. Odnesou to milióny lidí.

"Nechceme mít euro, abychom nemuseli zachraňovat nezodpovědné (!) jižní státy EU"; to bude věta, kterou si budeme hořce připomínat, protože sami budeme žádat o pomoc, o injekci před bankrotem státu. Evropa řekne - jasně, pomůžeme, členy eurozóny nemůžeme nechat padnout. Aha, oops, vy jste vlastně euro nepřijali... no tak to si pomozte sami.

On zachránce přijde: Rus, ještě spíše Číňan. Převezme rozestavěnou jaderku i ČEZem, přece Čínský Energetický Závod je hezké jméno. Stačit to nejspíš nebude, tak mu zastavíme dálnice, bude na nich vybírat čínské mýto. Rusům myslím postačí, když vylezeme z NATO, přezbrojíme na jejich zbraně a do služeb státu povoláme pár sovětských poradců, však se už dříve osvědčili.

My si pak zazpíváme "Kde domov můj?", jen to bude mít trochu jiný význam než původně zamýšlený.

Jádro v Česku postaví ČEZ, pokud by investice za 250 miliard nebyla rentabilní, ztrátu pokryje stát 

0
Vytisknout
13197

Diskuse

Obsah vydání | 16. 7. 2019