Kdo vlastně řídí svět

9. 10. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty
Jsou lidé, kteří si představují, že někdo „řídí svět“. Jako by „svět“ byl automobil nebo nějaká hierarchická struktura. Svět se řídit ovšem nedá, naopak: pokud se budete zabývat jakoukoli historickou událostí dostatečně podrobně, zjistíte, že lidé nikdy dějiny „řídit“ nedokázali. Lidská činnost se naopak mnohem více podobá manévrování než řízení.

Když jsem byl malý, myslel jsem si, že král něco rozkáže, de facto cokoli, co se mu zlíbí, a poddaní to tak udělají. Pak jsem začal zjišťovat, že královská moc byla vždy reálně omezená a že nemohla jít proti všem, nýbrž naopak vždy manévrovala. Člověk, i ten nejmocnější, nedefinuje svou situaci, je naopak sám definován situací, ve které působí. Člověk vyrůstá ve světě a je jeho součástí, nikoli naopak.

Mocní jsou si vědomi toho, že jejich pozice je ohrožená (často jsou dokonce paranoidní). Strach, nikoli nějaké nedotčené řízení, ale strach z toho, že je realita může tak či onak poškodit, je často příčinou masakrů, které se zdají naopak jako výron čiré moci, nezávislé na realitě. Strach a nevědomost. Mocní vědí, že nevědí. Poučný je evangelní příběh o králi Herodovi: Herodes se bál, že nově narozený král ho sesadí z trůnu. Nevěděl, že neví, že Ježíš se nestane králem ve světském smyslu. Ale věděl, že neví, které z nově narozených dětí je Ježíš. Proto je nechal pro jistotu zabít všechny.

Zdání čiré moci mocných, jak se jeví prostým lidem zdola, je jakýsi atavismus, jakási pradávná potřeba lidské mysli hledat ve světě nějaký řád, nějaké srozumitelné, přehledné působení. Odtud pocházejí všechny ty teorie spiknutí, které přisuzují lidem moc nad dějinami. Je to taková pohádka naivního rozumu: spiknutí, kde se nic nepokazí, nikdo náhle nezemře, nikdo nezmění svůj názor, nikdo nic nevykecá své milence atd., prostě takové spiknutí robotů někde v matrix nějaké počítačové hry. Jenže je to naopak: dějiny mají moc nad lidmi. Dokonce nad jejich identitou, duší. Jen si to zkuste: jak byste asi mluvili a mysleli, kdyby vás někdo vzal po porodu a přenesl do jiné historické doby, do jiné společnosti? Kde by bylo veškeré to mé „já“, kdybych byl přenesen mezi Aztéky 12. století a žil tam těch 43 let, které žiji tady? Tak obrovskou moc mají dějiny nad člověkem. 

0
Vytisknout
10815

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2019