Kouřové signály v příští blízkovýchodní válce

11. 10. 2019

Íránský útok na Saúdskou Arábii byl varováním Izraeli v rámci eskalující regionální války, píše Seth Frantzman.

22. srpna - o něco více jak dva týdny před tím, než v saúdských strategických ropných polích vybuchly střely s plochou dráhou letu a loitering munitions, přičemž vyvolaly masivní výbuchy, které odstavily více jak polovinu denního ropného exportu země - se skupina aktivistů Hizballáhu vynořila na hoře kontrolující Golanské výšiny. Nesli sebou UAVs, které se pokazily při pokusu je použít, snad v důsledku izraelské vojenské akce. Izraelci skupinu sledovali. O dvě noci později byli tito muži zabiti při náletu. Izrael v té době varoval, že íránské bezpilotní prostředky a přesně naváděné střely představují významnou hrozbu.

14. září útok na Saúdskou Arábii prokázal, jak významná tato hrozba je, když 18 ks loitering munitions a 7 střel s plochou dráhou letu zasáhlo zařízení v Bukajku a Churajsu a zapálilo zařízení zodpovědné za více jak 5 % denní světové produkce surové ropy. USA z útoků obvinily Írán, zatímco se k odpovědnosti přihlásili Íránem podporovaní húsijští povstalci z Jemenu. Přesné detaily útoku, včetně toho jak byl naplánován a kdo ho nakonec provedl, zůstávají předmětem určitého sporu. Ale je velice zřejmé, že útok na Saúdy byl také zamýšlen jako varování Izraeli. Kromě ropných polí se terčem stalo i širší publikum, kterým měl signalizovat slabost a zranitelnost nepřátel Íránu.

Komplexní útok z 14. září byl následován crescendem hrozeb na adresu Izraele a USA. Šejk Nabíl Kaúk, předseda výkonného výboru Hizballáhu, prohlásil, že útok na Saúdskou Arábii "změnil rovnici" v regionu. "Americká osa v regionu je na ústupu." Pro Írán a jeho spojence je Izrael klíčovým hráčem v nepřátelské "ose" vpleteným do konfliktu, který Teherán definuje jako vlastní "osu odporu".

Po útoku na Bukajk íránské Revoluční gardy rapidně zvýšily frekvenci slovních výhrůžek Izraeli. Tak jako v případě Hizballáhu je zprávou to, že útok oslabil americký závazek vůči stávající roli na Blízkém východě, čímž eroduje kritický zdroj podpory pro Izrael. Velitel gard Hosejn Salami 30. září prohlásil, že "neblahý režim musí být vymazán z mapy... to už není aspirace nebo sen, ale dosažitelný cíl".

Spojení íránských útoků na Saúdskou Arábii a širšího kontextu íránských hrozeb Izraeli a jeho strategii na širším Blízkém východě lze vidět nejen ve stále vypjatější rétorice íránského vedení nebo v hrozbách Hizballáhu, ale také ve vylíčení událostí, které je spojuje s děním v Iráku. Zpráva Middle East Eye 15. září tvrdila, že útoky na Saúdskou Arábii "byly odvetou za izraelské útoky bezpilotními prostředky na základny a konvoje [šíitských milic, íránských proxies - KD] Hašd aš-Šabí v srpnu, které byly koordinovány a financovány Saúdy". Zpráva opírající se o vyjádření vysoce psotaveného iráckého představitele zpravodajských služeb může být chybná, ale šlo jasně o pokus situovat útok na Bukajk do kontextu íránsko-izraelského spektra v sílícím konfliktu. Tento dojem zesílil, když 30. září irácký premiér Ádil Abdal Mahdi obvinil Izrael ze série útoků v Iráku.

Izrael připouští více jak tisícovku náletů na íránské cíle v Sýrii, včetně jednoho pouhých pět dní před útokem na Bukajk, kdy nálet zasáhl sklady v syrském městě Al-Bukamal na irácké hranici, které byly údajně součástí íránské základny. Avšak nedávné útoky v Iráku - kde od července došlo k sérii záhadných náletů na muniční sklady využívané šíitskými milicemi, které podporuje Írán - Jeruzalém nikdy oficiálně nepřipustil.

Bezprostřední bezpečnostní zájem Izraele se stejně jako před útokem na Bukajk týká Hizballáhu. Zejména jde o hrozbu představovanou pokročilou municí a bezpilotní technologií toho typu, který v srpnu zasáhly izraelské nálety. 3. září mluvčí IDF odhalil existenci Íránem vybudované továrny na přesně naváděné střely v severním Libanonu (o níž jsou experti na region ovšem již nějaký čas dobře informováni - pozn. KD).

"Zařízení zahrnuje řadu strojů určených k výrobě motorů a bojových hlavic raket s přesností menší než 10 metrů. Aby mohly být rakety vyrobeny, Írán dodává speciální stroje." O několik dní později lídr Hizballáhu Hasan Nasralláh v projevu z 20. září pohrozil Izraeli a Saúdské Arábii, když pohrozil sestřelením izraelských bezpilotních prostředků a tvrdil, že Saúdská Arábie bude v příštím konfliktu zničena.

Izraelský důstojník hovořící pod podmínkou anonymity sdělil listu Tablet, že Izrael vstřebává nedávné události na Blízkém východě a zkoumá hrozbu vyplývající z technologie loitering munitions a přesně naváděné munice. "Významnější strategickou hrozbou jsou úsilí Kudsu (jednotek íránských Revolučních gard) a Hizballáhu vyrábět přesně naváděnou munici v Libanonu." Střely s plochou dráhou letu jsou považovány za soudobou zbraň, která by významně transformovala a posílila současný arzenál a schopnosti Hizballáhu - proto představují jasnou dělící čáru, kterou Izrael tomuto uskupení nedovolí překročit.

Kromě ofenzívních operací s cílem předejít získání pokročilých zbraňových systémů Hizballáhem má Izrael vrstvenou protivzdušnou obranu včetně systémů Iron Dome, David´s Sling a Arrow, stejně jako americké Patrioty. Izrael se již od února 2018 vyhnul pěti íránským útokům, včetně pokusů zahrnujících bezpilotní prostředky a rakety. Přesto nedávný článek v listu Harec tvrdí, že Izrael musí po útoku na Bukajk modernizovat svou protiraketovou obranu: "Přesnost a účinnost íránského úderu na saúdská ropná pole ohrožuje izraelskou strategickou infrastrukturu." (Ve stejném listě je vážně diskutován i požadavek kvůli hrozbě útoku preventivně odstavit jaderný reaktor v Dimoně - pozn. KD.)

I když jsou bezpilotní prostředky považovány za zvládnutelnou hrozbu, střely s plochou dráhou letu kopírující terén, které se mohou vyhnout starší protiraketové obraně, představují větší hrozbu. Izraelské radarové systémy mohou sledovat dění v okruhu 360 stupňů a s pokročilými algoritmy rozlišujícími mezi cíli a krajinnými prvky také odhalit hrozby nízko při zemi. Střely s plochou dráhou letu, ačkoliv je Írán úspěšně použil k obejití saúdské obrany, nejsou zvlášť odlišné od malých letounů nebo technologie stealth, pokud jde o schopnost vyhnout se odhalení radarem. Jejich detekce je složitější, protože se mohou skrývat s využitím terénních prvků. Írán tvrdí, že jeho střely s plochou dráhou letu dokáží letět rychlostí přes 900 km/h, ale to může být přehnané.

1. října Írán zveřejnil rozhovor s velitelem sil Kuds Kásimem Sulejmáním, v němž se hovořilo o válce mezi Hizballáhem a Izraelem v roce 2006. Sulejmání poukázal na to, že v té době byla pro Írán překážkou americká přítomnost v Iráku. Dnes se věci změnily. Íránský velvyslanec v Iráku vyhrožoval USA naposledy 26. září, přičemž velká část iráckých bezpečnostních sil je nyní ovládána milicemi kontrolovanými Íránem a veliteli s vazbami na Teherán. Mezitím v posledních týdnech vypukly protesty a nepokoje v šíitských oblastech Bagdádu a centrálního Iráku. Protestující, z nichž někteří vykřikují protiíránská hesla, se soustřeďují v těch oblastech, kde se íránský vliv projevil nejvýrazněji a nejnešikovněji, což vrhlo nové světlo na íránskou snahu ovládnout iráckou politiku.

Shrnuto a podtrženo, izraelské útoky v Libanonu minulý měsíc a v Sýrii a možná také v Iráku, útok v Saúdské Arábii a prohlášení představitelů Íránu a Hizballáhu jsou součástí širšího vzorce, v jehož rámci jsou Izrael a Írán uvězněny v eskalujícím konfliktu zahrnujícím celý region. V dlouhodobém výhledu íránská strategie pozemního spojení mezi Teheránem a pobřežím Středozemního moře prostřednictvím řetězu sousedících klientských států v Iráku, Sýrii a Libanonu ukazuje rovnou na Izrael.

Izraelští představitelé opakovaně varovali před tímto íránským obklíčením a "zakopáním", ale varování k zastavení postupu nestačila. Útok na Bukajk, podobně jako izraelské nálety, které mu předcházely, byl salvou v této válce a výzvou USA a arabským státům Perského zálivu. Testoval jejich reakce, zatímco Írán rozjíždí příští fázi války proti Izraeli.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2518

Diskuse

Obsah vydání | 15. 10. 2019