Řešit Hamáčka v místě

29. 11. 2019 / Karel Dolejší

Koncem března 1990 v Praze na Břevnově skončila předlouhá kapitola dějin české sociální demokracie, která odstartovala 25. února 1948. Exilová strana zřídila své centrum v Londýně a působila i v celé řadě dalších západních zemí, avšak její vliv na dění v českém prostoru zůstal po 42 let mizivý. Hodnotíme-li nicméně celé exilové období prizmatem postojů, které zastávají dnešní dědicové tradic zmíněné strany, bylo vlastně vše úplně špatně. Sociální demokraté měli každopádně zůstat doma a řešit problém komunistické totality "v místě", tak jako to jejich dnešní nástupci doporučují všem uprchlíkům před zločinnými režimy. - A pozdravujte Laušmana.

Předseda dnešní strany zvané sociálně demokratická, teoreticky dědičky evropského hnutí, které prosadilo rozšíření koncepce lidských práv o práva sociální a také jejich univerzalizaci napříč třídními a národnostními bariérami, dnes radí funkcionářům, jak "správně" vysvětlit veřejnosti odmítavý postoj partaje k přijetí dětských válečných uprchlíků ZDE.

Jedná se o uprchlíky před syrským režimem Bašára Asada. Mlátičkové a popravčí českého stalinismu, kteří si často zadali už s německým nacismem a plynule přešli ze služeb jednoho zločinného režimu ke druhému, ti, kdo na sociálním demokratu Laušmanovi zkoušeli drogy a přivodili mu smrt, působí dnes jen jako neschopní žabaři ve srovnání se sofistikovanou sadou více jako 70 druhů mučení uplatňovaných syrskými vězeňskými bestiemi ZDE. O chemických a zápalných zbraních používaných proti civilistům, náletech na nemocnice, tržiště či záchranáře a o ostřelování uprchlických táborů raketami ani nemluvě.

Podle předsedy "sociálně demokratické" strany, jejíž expředseda Paroubek se bratříčkoval s Asadem a předstíral, že jeho brutální režim je "socialistický", však neexistuje dostatečný důvod ani k tomu, aby se Česká republika ujala dětí uprchlíků před prezidentem, který vzal zcela vážně Brechtův bonmot - snaží se totiž rozpustit lid, jenž se vzbouřil, a zvolit si jiný. Statisíce zabitých a desítky tisíc umučených dnes pro dědice exilové sociální demokracie už nepředstavují žádný argument. Strana jednoduše odmítá, že by existoval vážný a naléhavý důvod uprchlíkům před Asadem jakkoliv pomáhat jinde, než jen zase v Sýrii.

Co naděláte. Alespoň doufám, že pokud to v Česku jednou vezmou do ruky všelijací vkmlové a okamury, takže nezůstane prostor už ani pro tak zdegenerovanou a znárodovečtělou partaj jako dnešní ČSSD, země na západ odsud si vzpomenou, jakou úroveň solidarity prokazovali její funkcionáři vůči lidem, kteří zoufale potřebovali vlídné přijetí v civilizovaných poměrech.

Že po zralé úvaze nechají jeho katy, aby řešili Hamáčka "v místě".

Vždyť přesně to si tolik přál.