Rozhovor Britských listů 465. Covid-19: Teď opravdu nerozvolňujte!

3. 2. 2022

čas čtení 1 minuta



Česká republika zaznamenává absolutně rekordní počty nákaz a Fiala ruší nutnost ukazovat v restauracích očkovací certifikáty. Jaká je dnes situace ohledně koronavirové pandemie v ČR, jaký bude nejbližší a střednědobý vývoj? O tom hovoří Jan Čulík znovu se známým imunologem profesorem Václavem Hořejším. Potíž je, že případy vážných hospitalizací vznikají až dva až tři týdny po nákaze a nynější počet nákaz daleko převyšuje počet nákaz ještě v nedávné minulosti. Proto by bylo záhodno pár týdnů s rozvolňováním počkat. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 4. února 2022.

Rozhovory Britských listů na tato témata:

30858

Budoucnost spočívá v sociální a klimatické rovnováze, my jsme ale posedlí ekonomií a technologií

3. 2. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut


Z průzkumu Světového ekonomického fóra na téma globálních rizik a jejich změn pod vlivem covidové pandemie vychází jeden vysoce zřetelný poznatek: Lidé, kteří se otázkami globálních rizik zabývají, vysoce zdůrazňují sociální a klimatické hrozby oproti hrozbám ekonomickým a technologickým (vizualizace). Rozpad sociální soudržnosti, životní krizi, selhání v řešeních klimatických změn, či ohrožení duševního zdraví hodnotí světoví lídři, kteří odpovídali v průzkumu, jako mnohem závažnější problémy než dluhovou krizi či ohrožení kybernetické bezpečnosti. Jakkoliv to může být dáno intenzitou a každodenností, s jakou se s jednotlivými typy problémů setkáváme, a naopak horším představivostí možných důsledků potíží s dlouhodobým dopadem či komplexitou vlivu, tato zpráva je pro politická řešení poměrně jednoznačná. Zabývat bychom se měli primárně právě každodenní přítomností problémů, jelikož jejich vliv na politické rozhodování může vysoce komplikovat řešení jakékoliv jiné hrozby, jejíž dotek nepociťujeme tak přítomně. Jinými slovy, obsedantní technologizace a ekonomizace veřejné diskuse je - pravděpodobně - důsledkem sociálního neporozumění a odtažitosti elit od problémů většiny. Ostatně, jak si jinak vysvětlit jeden z významných problémů, jímž je odpor proti vědě?

 16578

Zablokovaný parlament, zablokovaný ministr MPSV – nezablokovaní občané, kteří čekají na rychlé řešení akutních problémů svých životů

3. 2. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 10 minut

Věnováno mým „starším“ klientkám, které obdivuji a zároveň se stydím, jaké stáří zažívají“

Nová vláda vstoupila do veřejného prostoru tak trochu jako „vláda mlčících robotů“. Premiér Fiala není příliš vidět ani slyšet, ministr Jurečka se buď ve studiu směje lidem do očí (naštěstí skrytý rouškou) nebo zlehčuje problém domácího násilí a chlubí se, jak doma fackuje své děti, které mu za to jednou poděkují, stejně jako on děkuje svému otci. Slyším tato lidová moudra již čtyřicet let. „Svému bohužel již zesnulému otci opravdu děkuji za spousty věcí, avšak za fyzické tresty mu opravdu vděčný nejsem.

 18375

Jan Čulík o skandálech Borise Johnsona v TV Nova

3. 2. 2022

čas čtení 13 minut

Jan Čulík hovořil ve čtvrtek odpoledne v TN Live televize Nova o skandálech Borise Johnsona ZDE

Zde je transkript tohoto rozhovoru: 

Moderátorka: Dobrý den, dnes si budeme povídat se zajímavými hosty o událostech, které momentálně hýbou světem. Protože, ať chceme, nebo ne, dění za hranicemi časteo ovlivňuje i naše životy.

Velkou Británii už několik týdnů otřásají kauzy premiéra Borise Johnsona a zdá se, že jedna střídá druhou.  Tamní média pro Johnsonovu aféru vymyslela dokonce originální název partygate. Johnson čelí obviněním, že v premiérském sídle na Downing Street v době, kdy v Británii platila přísná protikoronavirová opatření, uspořádal hned několik večírků, a to i v  den, kdy se v Londýně konal pohřeb manžela královny Alžběty II prince Philipa. Můžou tyto skandály pro Borise Johnsona znamenat konec v politice, nebo to nejhorší už ustál a správný čas na výměnu premiéra už pominul? I o tom si budeme povídat s našimi dnešními hosty. Nejprve si ale pojďme Johnsonovi aféru partygate podrobněji připomenout v reportáži.

30689

Koronavirus: ČR rozvolňuje

3. 2. 2022

čas čtení 2 minuty

 Ve středu 2. února 2022 zaznamenala Česká republika  43 307 denních nákaz.  K tomu je nutno připočíst dalších 7367 případů reinfekce, tedy celkový počet nákaz je v ČR 50 674.  Hospitalizováno je  2856 osob, to je denní nárůst o 203 nemocných. Celkem zemřelo v ČR 37 325 lidí, to je denní nárůst o 44 mrtvých. Počet suspektních reinfekcí je 124 531.

Nákaza se nyní volně šíří všude.   ZDE 

- Česká republika ruší povinnost prokazovat se v restauracích a zábavních podnicích očkováním či uzdravením z covidu, navzdory rekordní nákaze, konstatuje Guardian. Od 18. února také skončí povinné testování v podnicích a ve školách. ČR rozvolňuje navzdory šířící se nákaze podobně jako Rakousko, Litva, Itálie a Francie. Světová zdravotnická organizace ovšem varuje, že nyní není ještě doba pro rozvolňování.

- Jižní Korea rozšiřuje rychlé testování uprostřed rekordní vlny nákaz. Ve čtvrtek tam bylo zaznamenáno dalších 22 907 denních nákaz, je to asi pětinásobek počtu denních nákaz v polovině letošního ledna.

- Ukrajina překonala svůj denní rekord téměř 40 000 infekcemi.

30062

Prospěšná a jedovatá naděje

3. 2. 2022 / David Marenčák

čas čtení 3 minuty


Nejspíš to bude znít až kacířsky, ale naděje není univerzálně pozitivním jevem, emocí. Existují v základě dvě barvy naděje, a jak se říká – po ovoci poznáte je. Toxická naděje vede k pasivaci a rezignaci. Vede k nečinnosti tam, kde je potřeba značná aktivita. Často je nabízena lidem v nouzi, ze strany těch, kteří vlastně nechtějí pomoci ani uchlácholit, chtějí se sami před sebou vyvinit ze spoluviny, pasivity, z neochoty pomáhat, odporu přidat ruku k dílu. Často své krasořeči o optimismu, pozitivitě, hledání ždibíčků dobrého na všem špatném rámují defétismem – nějak to dopadne, uvidíme, počkáme.

Rozhovor Britských listů 464. Zabrání oligarchové v ČR vzniku ekologické energetiky?

1. 2. 2022

čas čtení 1 minuta



Je dobře známo, že Česká republika je hospodářsky a politicky otrokem mocných oligarchů. Jak budou jejich ekonomické zájmy bránit nutné ekologické transformaci českého průmyslu? O tom hovoří Albín Sybera v souvislosti se sloučením banky Moneta s finančními institucemi PPF s Radkem Kubalou, spolupracovníkem ekologické platformy Reset. Oligarcha Tykač posílil pozici minoritního akcionáře a společně s PPF (se kterou ho pojí investice v hnědouhelném průmyslu) budou mít velký vliv na dění v nové bance. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 1. února 2022.

Rozhovory Britských listů na tato témata:

Ekologie

 18350

Na podporu kurdského politického vězně v Turecku - napište mu do vězení!

3. 2. 2022

čas čtení 5 minut

V Brně žije studentka informačních technologií a zároveň členka turecko-kurdské Lidově demokratické strany (HDP) Duygu Günesová. Informovala mě, že se dá takto napsat do vězení dopis bývalému šéfovi HDP Demirtasovi. Prý mu to cenzura - v papírové verzi v obálce - doručí, píše Pavel Pečínka.

Snažíme se v rámci minimálních možností trochu docílit toho, aby se v ČR vědělo, že vedle Navalného existuje i Demirtas a že vedle disidentů v Rusku a Bělorusku existují i ti v Turecku.

Svůj jinak nikde nepoužívaný titul dávám k podpisu jen proto, aby to třeba nějak zapůsobilo na bachaře, bývalé členství v ČSSD a SZ tam uvádím proto, aby si třeba současní členové trochu uvědomili, že i tímhle směrem by se měli ubírat jejich zájmy.

Rozhovor té kurdské studentky pro deník Rovnost: https://www.denik.cz/z_domova/kurdove-svoboda-turecko-studentka-brno-20211014.html

 

 18164

Tak znovu: Prosíme, přispějte na provoz Britských listů

21. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta

Finanční částka k dispozici Britským listům dosáhla rekordního minima, jak je vidět z přiloženého obrázku.

Snažíme se provozovat deník s minimálními náklady, avšak tři kmenoví autoři (nikoliv šéfredaktor) nemohou žít ze vzduchu a musíme jim hradit aspoň minimální honoráře.

Z částky 14 321 Kč to ale asi nepůjde. Potřebujeme na provoz Britských listů měsíčně cca 60 000 Kč.

Od Nového roku budeme znovu pravidelně vydávat přehled finančního stavu Britských listů, z důležitých důvodů to v druhé polovině roku 2021 nebylo možné.


Prosíme, přispějte.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

 

Jan Čulík
šéfredaktor

 18207

Váleknoš a lyžníci

3. 2. 2022 / Petr Haraším

čas čtení 6 minut

Byla to velká sláva, když po vládě pana Andreje nastoupila vláda nová, vláda fialová. Superstar na pozici ministra zdravotnictví nahradil superTOP. Volič zvolal radostí jat, že konečně nastoupil covidu kat. Nařízení již jen smělá, přehledná, lehce srozumitelná a soudně nezrušitelná.

 18317

Prohlášení ukrajinského mírového hnutí k ukrajinské krizi

3. 2. 2022

čas čtení 2 minuty

Obyvatelé naší země a celé planety jsou kvůli hrozbě jaderné konfrontace mezi Východem a Západem ve smrtelném nebezpečí. Je třeba zastavit hromadění vojsk, zbraní a vojenské techniky na Ukrajině a v jejím okolí. Jedná se o mrhání peněz daňových poplatníků do válečné mašinérie namísto řešení akutních socioekonomických a ekologických problémů. Musíme přestat vyhovovat krutým rozmarům vojenských velitelů a oligarchů, kteří profitují z války.

 18207

ČR: Šílené množství nákaz, přesto česká vláda blokuje poskytování vakcín třetímu světu

2. 2. 2022

čas čtení < 1 minuta

Česko zaznamenalo šílené množství nákaz. Přesto však česká vláda, jako součást EU, blokuje i nadále globální výrobu vakcín, a tak pandemii aktivně prodlužuje. Znamená to, že budou další nákazy a umožňuje to vznik nových nebezpečných variant,  upozorňuje Andrew Stroehlein z organizace Human Rights Watch,



 16447

Nová subvarianta omikronu byla zjištěna v 57 zemích světa

2. 2. 2022

čas čtení 3 minuty

 V úterý 1. února 2022 zaznamenala Česká republika  57 195 denních nákaz.  K tomu je nutno připočíst dalších 9775  případů reinfekce, tedy celkový počet nákaz je v ČR 66 970. to je dosud nejvíce za celou pandemii.  Hospitalizováno je  2653 osob, to je denní nárůst o 223 nemocných. Celkem zemřelo v ČR 37 281 lidí, to je denní nárůst o 38 mrtvých. Počet suspektních reinfekcí je 117 199.

Nákaza se nyní volně šíří všude. Potvrzených případů za posledních 7 dní na 100 000 obyvatel je 2483, za posledních 14 dní neuvěřitelných 4172. Nejvyšší nákaza je v Mladé Boleslavi (3228 nákaz na 100 000 obyvatel), v okrese Praha-západ (3186 nákaz na 100 000 obyvatel), Praha-východ (3135), Praha (2855), ve Zlíně (2940), v Brně (2930), v Uherském Hradišti (2706), v Náchodě (2809) a v Chomutově (2824) ZDE  

"Plížívá" subvarianta omikronu byla zjištěna už v 57 zemích světa, informuje Světová zdravotnická organizace. Omikron má nyní několik subvariant,BA.1, BA.1.1, BA.2 a BA.3. BA.1 a BA,1.1 stále tvoří 96 procent všech sekvenovaných případů omikronu, ale v částech Evropy a Asie začíná převládat "plíživá" varianta BA.2. Z některých studií vyplývá, že subvarianta BA.2. je nakažlivější než varianta BA.1., vědci ale nepředpokládají, že by způsobovala vážnější onemocnění.

- V Americe bude zřejmě brzo schváleno očkování proti covidu pro děti mladší pěti let.

- Čína zaznamenala 1. února 63 nákaz, předchozího dne to bylo 66 nákaz. Na olympijských hrách bylo zaznamenáno dalších 32 nákaz.

- Zdravotníci v Indii upozorňují na obrovské rozšíření podvodných certifikátů o dvojím očkování. 

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

 18186

Vrátí se středovýchodní Evropa do ruské sféry vlivu?

2. 2. 2022

čas čtení 3 minuty

Dva body týkající se ukrajinské krize jsou naprosto jasné. Za prvé, Vladimir Putin si přeje obnovit ruskou kontrolu nad Ukrajinou, ať to stojí, co to stojí. Jeho politický sen o obnovení sovětské sféry vlivu se odráží v seznamu "bezpečnostních záruk", který Rusko předložilo západním vládám v prosinci 2021. NATO by se podle něj mělo vrátit ke stavu před rokem 1997; Rusko ovšem nemusí, píší historička Karolina Wigura a esejista Jarosław Kuisz.

Za druhé, ať už Putin v současné krizi rozhodne jakkoli, ve střední a východní Evropě panují reálné obavy, že ustálené hranice jsou nyní ohroženy. Tyto obavy mají své opodstatnění. To, co se v letech bezprostředně po skončení studené války zdálo nereálné, je nyní opět reálnou možností. Vrátily se otázky týkající se naší kolektivní bezpečnosti a vzpomínky na traumatickou a nepříliš vzdálenou minulost.

30160

Proč Rusko a Čína chtějí Západ zničit

2. 2. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

  • Jsem rád, že v Britských listech může vyjít článek Václava Hořejšího s jeho pohledem na situaci na Ukrajině. Myslím, že podobný článek by mohl napsat i Daniel Veselý, který patří k jádru redakce Britských listů stejně jako Karel Dolejší. Pro mnohé čtenáře tak může být těžko uchopitelné, kam Britské listy zařadit, což se mi líbí.

 18346

Ukrajina: Další "olympijská válka"?

2. 2. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

  • V nejbližších dnech musí v Kremlu padnout definitivní rozhodnutí: Buď Rusko začne stahovat vojska z ukrajinské hranice a přizná, že jeho nátlak v zásadě neuspěl, nebo od politického nátlaku na Ukrajinu znova přejde k otevřenému násilí na nové frontě. 

 18125

Monitor Jana Paula: Proč mají furt ty vlajky?

2. 2. 2022 / Jan Paul

čas čtení 2 minuty

Mám jednu zásadu, až na výjimky nečtu diskuse, ale při pohledu na fotografii demonstrace proti omezením spojenými s pandemií, která se konala na Václavském náměstí 30. ledna 2022, jsem se nad anonymním retweetem „Proč mají furt ty vlajky?“ upřímně rozesmál. Autor „Mental Hospital“ si totiž všiml něčeho, co se po roce 1989 stalo takovou samozřejmostí, že na to včetně mě dosud nikdo nereagoval. A opravdu, proč mají s sebou pořád ty vlajky?

 18345

O jednom vyplutí z mapy

2. 2. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

  • Ve třetím díle filmových Pirátů z Karibiku vyžaduje záchrana kapitána Jacka Sparrowa od jeho přátel, aby i s lodí vyjeli z mapy. 
  • Obdobný pokus o záchranu Pirátské strany ovšem úspěšný být nemusí. 

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

 16879

Proč NATO potřebuje změnu strategie

2. 2. 2022

čas čtení 5 minut

Ačkoliv se lídři NATO v roce 2019 dohodli na změně vojenské strategie směrem k obraně a odstrašování, vzhledem k událostem na Ukrajině se zdá taková strategie zastaralá, napsal Harlan Ullman.

Bez zvyšování daní se neobejdeme

1. 2. 2022

čas čtení 14 minut

Toto je přepis Rozhovoru Britských listů č. 463.


Bohumil Kartous:

Finanční politika současné vlády, budoucnost výdajů z veřejných rozpočtů, ale i příjmu veřejného rozpočtu. Jaká bude bilance veřejných zdrojů v České republice? To je téma, které budeme rozebírat s ekonomem z institutu CERGE-EI Filipem Pertoldem. Dobrý den.

Filip Pertold:

Dobrý den, díky za pozvání.

Bohumil Kartous:

Když si čteme programové prohlášení vlády, dozvídáme se, že vláda chce relativně hodně úspor.


Co je špatného na českém daňovém systému?

24. 1. 2022

čas čtení 16 minut


Bohumil Kartous:

Vážení diváci, nová vláda má nové programové prohlášení a jak se dalo očekávat vzhledem k jejímu středopravicovému postavení v politickém spektru, mluví se o snižování výdajů státního rozpočtu. Se sociologem Danielem Prokopem se budeme bavit o tom, jak to  je s příjmovou a výdajovou stránkou, jak smysluplné jsou některé výdaje z veřejných rozpočtů v České republice. 

 

 16578

Nová data o exekucích: Počet nově zahájených exekučních řízení loni vzrostl

1. 2. 2022

čas čtení 3 minuty

tisková zpráva

 V loňském roce bylo oproti roku 2020 zahájeno o 28 tisíc exekučních řízení více, což představuje meziroční nárůst 6,8 procenta. K nárůstu došlo v celé České republice s výjimkou oblasti severní Moravy, kde došlo k poklesu o 0,3 procenta. Ukazují to data Ministerstva spravedlnosti z okresních soudů. Přestože došlo i k meziročnímu poklesu počtu osob v exekuci, exekucí celkově přibylo. Znamená to, že oproti roku 2020 vzrostl i průměrný počet exekucí na osobu ze 6 na 6,4.

Rozhovor Britských listů 460. Jsou lepší školy v ČR nebo v Německu?

18. 1. 2022

čas čtení < 1 minuta



Veronika Jonášová je novinářka, která žije v Berlíně i v ČR Její děti chodí do školy v obou zemích. S Bohumilem Kartousem hovoří velmi zajímavě o tom, v čem jsou lepší školy v Německu a v čem v Česku. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 18. ledna 2022.


 16610

25krát více energie offshore do poloviny století

1. 2. 2022

čas čtení 4 minuty

 

Energetická politika, energetická transformace, ochrana klimatu

Bruselský strategický dokument odhaduje rozsah investic pro offshore na téměř 800 miliard euro

25krát více energie z výroby elektřiny na moři do poloviny století: Evropská komise si stanovila tento ambiciózní cíl pro expanzi energie přes offshore, která má podpořit cíl evropské klimatické neutrality do roku 2050. Ve 30stránkovém strategickém dokumentu bruselské úřady uvádí, jak lze tohoto cíle dosáhnout.

 18237

Jak jsme zvládli pandemii

1. 2. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty


Český statistický úřad vydal oficiální čísla o úmrtích za loňský rok. Za celý rok 2021 zemřelo téměř 140 tisíc lidí, nejvíce v poválečné historii (nejvyšší číslo po válce bylo v roce 1980: 135 537, v roce 2006 to bylo asi 104 tisíc a v roce 2019 něco přes 112 tisíc). Rád bych zdůraznil, že rok 2021 je druhý, nikoli o první rok pandemie covidu.

 18344

Dánsko ruší veškerá koronavirová opatření

1. 2. 2022

čas čtení 2 minuty

Foto: Reakce britského tisku na (zcenzurovanou) zprávu státní úřednice Sue Grayové, že ohledně mejdanů v lockdownuj Johnson selhal


V pondělí 31. ledna 2022 zaznamenala Česká republika  29 514 denních nákaz (je to asi o tisíc nákaz méně než předchozího pondělí.  K tomu je nutno připočíst dalších 5073  případů reinfekce, tedy celkový počet nákaz je v ČR 34 587.  Hospitalizováno je  2430 osob. Celkem zemřelo v ČR 37 243 lidí.

Potvrzených případů za posledních 7 dní na 100 000 obyvatel je 2318, za posledních 14 dní 2904. Nejvyšší nákaza je v okrese Praha-západ (3134 nákaz na 100 000 obyvatel), Praha-východ (3036), Praha (2793), ve Zlíně (2791), v Uherském Hradišti (2505), v Náchodě (2676) a v Chomutově (2620) ZDE   


- Dánsko se stává první zemí, která zruší veškerá koronavirová omezení, chce se spoléhat na vysokou proočkovanost občanstva a doufá, že varianta omikron je pro očkované občanyt méně nebezpečná.

- Šéf britské opoziční Labouristické strany Keir Starmer ostře kritizoval v parlamentě Borise Johnsona, který se snažil vymlouvat, že více než deseti mejdany v Downing Street, zatímco Britové dodržovali přísná karanténní omezení v lockdownu, nijak neporušil předpisy. Jak na to reagují v úterý britské noviny vidíte v záhlaví tohoto článku. Britská policie vyšetřuje 12 mejdanů, které podle ní porušily zákon, a 300 fotografií, které jí předala vyšetřovatelka ze státní služby Sue Grayová.

Rozhovor Britských listů 462. O pokryteckém postoji francouzské vlády vůči pandemii

24. 1. 2022

čas čtení < 1 minuta



V posledních dnech zaznamenává Francie každý den v důsledku šíření omikronu skoro půl milionu nákaz. Francouzská historička Muriel Blaive v rozhovoru s Janem Čulíkem svědčí o naprostém chaosu ve francouzských školách, kde je obrovské množství žáků nakaženo, jenže ten chaos se netýká pouze covidu... Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 25. ledna 2022.

Rozhovor Britských listů 458. Buďme v kontaktu s tím, co se nám děje. Nepopírejme realitu

10. 1. 2022

čas čtení 2 minuty



Co je příčinou toho, že se v ČR tak intenzivně šíří bludy a lži, ohrožující lidský život? Proč to lidé dělají? V tomto Rozhovoru Britských listů na toto téma hovoří Jan Čulík s  analytickou psycholožkou Janou Bryjovou a výtvarníkem Janem Paulem,  kteří se mimo jiné v připravované knize O narcismu a věcech lidských tímto tématem také zabývají. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 11. ledna 2022.




K tomuto rozhovoru nám napsal František Řezáč:

Hluboce se klaním a děkuju za ten rozhovor o psychologii. Byl jsem čtyři měsíce v ústavu kvůli alkoholu a využil toho času k jakýmsi počátkům studia psychologie. Ten dědek s pistolkama je prdlouš. Patrně profesní deformace, fascinace automatickou střelbou. Znám to z vojny.. Jinak si myslím, že motivace vrahů politiků, papežů, prezidentů atd. pramení z osobní touhy někoho zabít a pak se na to namontuje nějaká "vyšší" myšlenka, za jásotu médií. Psychologie, která se nedá úplně vymezit nebo ohraničit vůči psychiatrii (Vondráček, Úvahy psychiatricko-psychologické) je u nás velmi podceněna. Má to reálně velké ekonomické dopady. Různým těm průšvihům by se dalo zabránit, kdyby lidi s problémy (práce, manželství, zdraví vůbec atd.) šli napřed k psychologovi se poradit. A nezačali místo toho chlastat. Možná by se preventivně zabránilo smutným cestám do ústavů až tam na konečné u Apolináře. (Zdeněk Štěpánek v úžasné roli alkoholika). Můžeme se smát Američanům, že mají každý svého psychologa, jako to dělá velký Američan Woody Allen. Moje lékařka duše je chytrá a krásná, což mne silně motivuje k tomu, abych ji přesvědčil, že nemusím stoprocentně abstinovat. Na zdraví! Mně už je 77. Ale v léčebně byli i kluci a holky před maturitou. A k tomu drogy...V ČR je statisticky ohroženo alkoholismem asi půl milionu lidí. Po téhle divné době to může být mnohem víc. Říkejme si pravdu!

 18186

Západ musí plně přijmout princip, že státy ve středovýchodní Evropě smějí být svobodné

1. 2. 2022

čas čtení 5 minut

Lidé, kteří by byli naprosto pobouřeni představou, že by Polsko mohlo mít právo veta nad tím, do jaké aliance se smí připojit Německo, nebo Británie  právo veta nad Francií, se přidržují dvojího metru, který charakterizuje přístup západní Evropy k východní Evropě již po staletí, a docela rádi dají Rusku právo veta nad tím, s kým bude smět Ukrajina vstoupit do aliance.  Západoevropané, kteří by  křičeli "fašismus!" při jakémkoli návrhu, že by územní nároky mohly být založeny na existenci dánské menšiny v severním Německu nebo německy mluvící menšiny v severní Itálii,  považují za "pochopitelné", že Moskva vznáší takové nároky na Ukrajinu.

Putinův dlouhodobý cíl ve východní Evropě je  naprosto jasný, argumentuje oxfordský historik Timothy Garton Ash.  Putin chce obnovit co největší část impéria, velmocenského postavení a sféry vlivu, které Rusko tak dramaticky ztratilo před 30 lety, s rozpadem Sovětského svazu v prosinci 1991. Jen Putinova taktika nás udržuje v nejistotě. Od roku 2008, kdy Putin násilím  získal dva  kusy Gruzie, a od anexe Krymu v roce 2014 je zřejmé, že je připraven použít všechny prostředky.

V den druhého výročí ostudného brexitu usilují Skoti o návrat do EU

1. 2. 2022

čas čtení 1 minuta

Povolí jim to ale Španělsko?

62 procent Skotů hlasovalo v referendu o brexitu pro setrvání země v Evropské unii. Anglická konzervativní vláda to naprosto ignorovala a odmítla jakkoliv vyjednávat s vládou v Edinburku.

Skotští aktivisté apelují na své evropské spoluobčany, aby potvrdili, že po získání nezávislosti bude Skotsko znovu přijato do Evropské unie.

Další ostudný den pro Johnsona, ale 31.1. je také druhé výročí brexitu. Vynikající Val McDermid o tom uvažuje a také o budoucnosti Skotska v EVROPĚ.

Drazí evropští přátelé, připojte se prosím k nám a přidejte své jméno k našemu otevřenému dopisu. Požádejme společně představitele EU a členských států, aby nabídli Skotsku přitažlivou cestu k opětovnému vstupu do EU!

Dopis v češtině na skotských stránkách Europe for Scotland  - Evropa pro Skotsko ZDE

 18343

O situaci na Karlově univerzitě

1. 2. 2022

čas čtení 2 minuty

Dnes jsem ukončil své osmileté působení ve funkci prorektora pro vědu na Karlově universitě. Svému nástupci jsem poslal "Kšaft odstupujícího prorektora" se spoustou brilantních nápadů a návrhů (pevně doufám, že je nebude potřebovat, protože bude mít vlastní a lepší), napsal na Facebooku Jan Konvalinka.

 18340

Nepřirozená civilizace

1. 2. 2022 / Soňa Svobodová

čas čtení 20 minut

 

Taková je současná civilizace, v níž žijeme. Děláme vše nepřirozeně, proti přírodě, nepřirozeně žijeme, znesvěcujeme všechny věci, které dříve byly posvátné. Nemáme čas, pořád někam spěcháme, hamouníme majetky a přitom jsme hloupí, a to podstatné stále nechápeme. Prostě a jednoduše se s rozvojem pokroku od přírody a duchovna vzdalujeme, což vede jen a pouze k tomu, že vše, co my běloši děláme nás dovádí ke zkáze a úpadku. Takto o našem civilizačním počínání často hovoří jeden z nejznámějších a světově nejuznávanějších odborníků na život a kulturu domorodých etnik v Amazonii, český etnolog, publicista, cestovatel, bývalý velvyslanec v Kolumbii a Ekvádoru, tvůrce více než 200 odborných článků a také autor své nejnovější, knihy, která se v minulých dnech objevila na knihkupeckých pultech pod názvem Atlas indiánů Jižní Ameriky: Život, sex, smrt, Mnislav Zelený Atapana.

 18186

Jak to bylo, je a bude na Ukrajině

1. 2. 2022 / Václav Hořejší

čas čtení 17 minut

Nedávno mi Britské listy zveřejnily dva články (zde, zde), ve kterých jsem oponoval názorům (hlásaným opakovaně hlavně redaktorem Karlem Dolejším), že proti Rusku je potřeba postupovat tvrdě a nekompromisně, nejlépe snažit se o jeho vojenskou porážku. Následně jsem chtěl v Britských listech publikovat další článek, ve kterém bych popsal svůj pohled na kořeny nynějšího konfliktu Ukrajiny (a potažno Západu) s Ruskem. Jan Čulík ale můj sarkasticky laděný text odmítl s tím, že je „hysterický, pod úroveň Britských listů a je tam celá řada nepřesností”. Text mi nakonec vzali jinde (zde).


Níže bych tedy rád vyjádřil svůj názor důstojnější formou.

30040

Amnesty International je další lidskoprávní organizací, která označila Izrael za stát apartheidu

1. 2. 2022

čas čtení 2 minuty

Amnesty International (AI) v úterý zveřejnila zprávu, ve které označuje Izrael za stát apartheidu, a stala se tak další organizací, jež tento termín používají k popisu diskriminačního zacházení Izraele s Palestinci.

Zpráva o 280 stranách, která vychází z výzkumu provedeného v letech 2017 až 2021, uvádí, že Izrael od roku 1948 provádí politiku, která "přináší prospěch židovským Izraelcům a zároveň omezuje práva Palestinců", informuje web middleasteye.net.

 18342

Piráti navrhují Nobelovu cenu míru pro zakladatele WikiLeaks Juliana Assange

1. 2. 2022

čas čtení 2 minuty

tisková zpráva

Pirátští europoslanci nominovali Juliana Assange na Nobelovu cenu míru. Oficiální přihlášku dnes za celou delegaci zaslala europoslankyně Markéta Gregorová. Assange je v současnosti v britské věznici. Jeho případ je podle pirátských europoslanců symbolem útisku svobody slova a práva veřejnosti na informace.

 16637

Omikron: co víme o "plíživé" subvariantě BA.2?

31. 1. 2022

čas čtení 4 minuty

 

Blízký příbuzný omikronu má mutace, které by mohly změnit jeho chování, a v některých částech Evropy a Asie překonává nejrozšířenější variantu covidu



Vysoce nakžlivá varianta omikron viru Sars-CoV-2 - jejíž nejběžnější forma je známá jako BA.1 - nyní představuje téměř všechny koronavirové infekce na světě.

Ačkoli v některých zemích již počet případů Covid dosáhl vrcholu, vědci nyní sledují nárůst případů způsobených blízkým příbuzným omikronu známým jako BA.2, který začíná v některých částech Evropy a Asie konkurovat subvariantě BA.1. O této nové subvariantě zatím víme následující.

 16578

Nesnižujte výdaje na vzdělávání!

31. 1. 2022

čas čtení 3 minuty

Think-tank Vzdělávání21 vyzývá vládu České republiky, aby při snaze najít úspory při přípravě návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 nesnižovala výdaje na vzdělávání.

 

Veřejné výdaje na vzdělávání v České republice jsou při srovnání se zeměmi OECD i EU stále podprůměrné jak ve vztahu k hrubému domácímu produktu[1], tak ve vztahu k celkovým vládním výdajům[2]. Medián výdělku učitelů v regionálním školství stále nedosahuje mediánu výdělku vysokoškolsky vzdělaných osob pracujících v platové sféře, učitelé též mají výrazně vyšší podíl tarifní složky na celkovém výdělku[3]. Ve mzdové sféře jsou výdělky vysokoškolských učitelů nižší než výdělky jiných pracovníků, kteří rovněž dosáhli vysokoškolského vzdělání, a to při srovnání jak průměrného, tak mediánového výdělku. Výdělky odborných asistentů a vědecko-výzkumných pracovníků na vysokých školách zaostávají výrazně[4]. Učitelé na vysokých školách tedy pobírají méně než jejich absolventi.

 

Fialova vláda "musí prodebatovat", zda se postaví proti domácímu násilí vůči ženám

31. 1. 2022

čas čtení < 1 minuta



K tomu též:



 18186

Ukrajina: Rusko se neúspěšně pokusilo zablokovat jednání Rady bezpečnosti OSN

31. 1. 2022

čas čtení 1 minuta

 

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja zahájil  svůj projev v Radě bezpečnosti OSN poděkováním Číně, která byla proti konání tohoto zasedání, a třem zemím, které se zdržely hlasování o konání schůzky.

Něbenzja řekl, že "rozmístění vojsk na našem vlastním území" neznamená, že dojde k "aktu agrese", a že není třeba "hysterie".

 16578

Jurečka fyzicky trestá svoje děti - a nestydí se za to

31. 1. 2022 / Petr Chadraba

čas čtení 3 minuty

 

Při poslechu názorů ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky si často přijdu jak po dávce LSD. Psychotropní látky museli pozřít i zástupci vládní koalice, když politikovi z KDU-ČSL post přiklepli. Jeho veřejné přiznání k tomu, že z výchovných důvodů bije své děti, bohužel není žádná halucinace.

30853

Monitor Jana Paula: Extrémy plodí zase jen extrémy

31. 1. 2022 / Jan Paul

čas čtení 5 minut


Normalita pro mě není přesvědčení, že věci budou tak, jak si je právě já představuji a přeji, neboť vše pozemské bylo, je a bude nejisté. Považuji za normální toto vědět! Za nenormální ale považuji, že člověk přestává přemýšlet kontextuálně, a uvažovat obezřetně, rezignuje na vlastní úsudek i kritičnost a zaujímá pasivní a lehce zneužitelnou pozici ztotožnění, spříznění, „přidání se“. A ztotožňuje se s kde čím a s kde kým. S kdejakou hloupostí, a spekulací, ale i s názory, které se na první pohled jeví zaručeně přesvědčivě. Současný člověk utekl do bezpečí ztotožňování se, ale utíká tím sám před sebou.

O minulosti některých disidentů

31. 1. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

Kritik Petr Fischer zveřejňuje na svém Twitteru odkazy na různé významné osobnosti kultury minulých let a desetiletí, často s citátem nějakého jejich výroku, který má aktuální platnost.

Tak právě zveřejnil i tento, jistě velmi důležitý, výrok disidenta, havlovce a někdejšího československého ministra obrany Luboše Dobrovského (1932-2020), Havlova kancléře a pak českého velvyslance v Rusku: 


Sledovatelé pana Fischera k tomu píší, jaký to byl Luboš Dobrovský velký člověk.

Nerad jsem k tomu musel něco na Twitteru  přidat a v zájmu faktů to opakuju i tady.

 18301

Pokud nám skutečně leží na srdci osud Ukrajiny, v první řadě naslouchejme ukrajinským hlasům

31. 1. 2022 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty

Nerad bych překypoval předčasným optimismem, ale stále se domnívám, že válečnému konfliktu na Ukrajině lze zabránit. Jsem přesvědčen o tom, že ani jedna strana ve skutečnosti o krveprolití nestojí, nicméně tomu příliš nenasvědčují aktuální stanoviska politických představitelů Spojených států a Velké Británie, která se poměrně liší od postojů, jež zaujali lídři Německa, Francie a v neposlední řadě také Ukrajiny.

 16578

T U P E C

31. 1. 2022 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 2 minuty



Vzal palici a uboural si pořádný kus domu. A pak další kus. Vlastně to byla dílna. Potom propíchal gumy svojí dodávky a vytrhal kabely z motoru. Rozbil skla a ulámal zrcátka. V mezičase rozebral bagřík v garáži a jednotlivé díly naházel do studny. Sousedi také rozbíjeli různé svoje výrobní prostředky a velmi se u toho všichni bavili. Večer v hospodě se pak trumfovali komu to šlo líp.


Co to je za blbost? Ožralý autor? Že jenom idiot si sám ničí podstatu toho, co ho živí?

 16510

Británie: Byla konečně vydána zcenzurovaná, avšak přesto ostře kritická oficiální analýza Johnsonových mejdanů během lockdownu

31. 1. 2022

čas čtení 7 minut

Aktualizace: 64 procent Britů si přeje, aby Johnson po zveřejnění zprávy Sue Grayové rezignoval. 83 procent Britů je přesvědčeno, že porušil karanténní předpisy. 75 procent Britů zastává názor, že Johnson lže.


Bývalá šéfka skotských konzervativců Ruth Davidson se kvůli Johnsonovi rozplakala v pondělí večer v televizi:

Jsem naštvaná.

Jsem naštvaná a jsem naštvaná nejen kvůli věcem, kterých jsem se já a další lidé z mé blízké rodiny a okruhu mých přátel museli vzdát, ale víte, pracovala jsem ve skotském parlamentu. Měla jsem voliče, kteří přišli o své firmy. Měla jsem lidi, kteří se cítili provinile, že nešli do pečovatelského domu navštívit své rodiče, že neobjali přítele na pohřbu, protože dodržovali karanténní předpisy.  Vím, že se dívají na to, co se dělo v úřadu premiéra, a cítí se jako idioti. A tak by se cítit neměli.  




Státní úřednice Sue Grayová konstatuje, že v úřadě britského premiéra došlo k "závažnému nedodržování vysokých standardů" a k "selhání vedení"

Zde jsou nejkritičtější zjištění zveřejněná v rubrice "obecná zjištění":

 16578

Neunikají nám závažnější věci, než je Schillerová?

31. 1. 2022

čas čtení < 1 minuta

k tématu pí Schillerové a jejího placeného mediálního obrazu, který lomcuje internetem už několik dní, píše Jiří Podhorecký.   Veřejnost zuří a pase se škodolibě nad účtem za fotky, ale patrně tu unikají i jiné vážnější věci.


Například jen úroky z prodlení z prohrané kauzy Diag Human, které podle p. Razimy z Kverulant.org vychází na 1,3 milionu Kč denně.  více detailů ZDE

Kdo to měl řešit? MF? nebo MZ? Proč to neřešil? Kolik takových kostlivců ve skříni je?

V čem přesně tkví definice politické odpovědnosti k něčemu takovému?

Já bych věděl... v ničem. 

A i proto je stát  tam, kde je.

 18334

TU Drážďany staví obrovské setrvačníkové úložiště pro větrné elektrárny

31. 1. 2022

čas čtení 5 minut

 

Zabezpečení dodávek, skladování energie, výzkum a vývoj

Výzkumníci budou ověřovat, jak by mechanické ukládání energie mohlo decentrálním způsobem kompenzovat nestálý výkon větrných elektráren

Výzkumný tým z Technické univerzity (TU) Drážďany vybudoval setrvačníkový akumulační systém s kapacitou 500 kilowatthodin (kWh) a výkonem 500 kilowattů (kW). Podle jeho budovatelů je pětkrát větší než dříve používaný rotačně kinetický úložný systém (RKS). „Cílem bylo vyvinout zařízení pro skladování energie, které by bylo možné postavit přímo vedle větrné elektrárny. K tomu bylo nutné definovat zcela nové požadavky na skladovací systém a rozšířit limity technologie,“ vysvětluje projektový manažer Thomas Breitenbach.

 18186

Čekání na Putina: Ruská falešná válka se odehrává jako surrealistické divadlo

31. 1. 2022

čas čtení 6 minut

 

Je nátlak muže v Kremlu na Ukrajinu mistrovským tahem, nebo posloužil jen k tomu, aby proti němu sjednotil rozhádaný Západ?


Čekání na invazi Ruska na Ukrajinu připomíná tak trochu čekání na Godota, píše Simon Tisdall. V tomto nervózním přepracování mistrovského díla Samuela Becketta je ruský vůdce Vladimir Putin vhodně obsazen do role neklidného Vladimíra, zatímco americký prezident Joe Biden je často podřimující Estragon v buřince.

Ústřední myšlenkou hry je, že tajemný Godot, očekávaný každým okamžikem, ve skutečnosti nikdy nepřijde. Poté, co Rusko minulý týden souhlasilo s tím, že bude pokračovat v jednání, mají občané Ukrajiny důvod doufat, že se krize ukáže jako srovnatelně prázdná událost - zvláštní Putinův příspěvek k divadlu absurdity.

19693