Pošetilost hledání únikové cesty pro Putina

6. 6. 2022

čas čtení 9 minut
 
Až Ukrajina vyhraje válku, Putin si  vytvoří vlastní únikovou cestu

 
 Někteří pozorovatelé rusko-ukrajinské války se zřejmě domnívají, že její největší nebezpečí spočívá v tom, že Ukrajina vyhraje, nebo vyhraje příliš rychle, a že to bude pro Putina nepříjemné a že by nás to mělo znepokojovat, píše Timothy Snyder.

To je hluboce zvrácený pohled na věc.  Putin se rozhodl vést na Ukrajině agresivní a ničivou válku. Všude, kde Rusko ovládá ukrajinské území, páchají Rusové genocidní zločiny na občanech Ukrajiny, včetně masového znásilňování, masového zabíjení a masových deportací.  Demokracie se brání proti autokracii a osud demokracií visí na vlásku. Ruská uhlovodíková oligarchie nám dává předtuchu kataklyzmatu, které nás čeká, pokud se neosvobodíme od ropy a plynu. Rusko blokuje Černé moře a zastavuje vývoz potravin, čímž hrozí, že letos rozšíří smrt hladem na desítky milionů lidí. To jsou věci, které by nás měly znepokojovat, ne, zda by mohl být Putin "ponížen".

Tato úvaha má však ještě zásadnější problém, který vyplývá z nesprávného chápání toho, jak moc v Rusku funguje.

Ruský mediální a politický systém funguje tak, aby udržel Putina u moci bez ohledu na to, co se děje ve vnějším světě. Ruská politika se odehrává v uzavřeném informačním prostředí, které Putin sám vytvořil a které sám řídí. Nepotřebuje naši pomoc ve skutečném světě. Bez ní zcela samostatně a nezávisle vytváří pro Rusy uklidňující fikce.  Dělá to už dvacet let bez naší pomoci.

Ukrajinci to chápou, což je jeden z důvodů, proč jsou podráždění, když jim navrhujeme, aby Rusku postoupili území nebo vítězství kvůli obavám o Putinův vnitřní stav. Vědí, že je to nejen nespravedlivé, ale i nesmyslné. V ruské politice nejsou důležité Putinovy pocity ani realita na bojišti, ale schopnost Putinova režimu měnit příběh pro ruské mediální konzumenty. Je nesmyslné, a Ukrajinci to dobře vědí, odsuzovat skutečné lidi ze skutečných území k utrpení a smrti kvůli ruským narativům, které na reálném světě vůbec nezávisejí a nemají s ním nic společného.

Co se stane, pokud Putin dojde k názoru, že na Ukrajině prohrává? Bude jednat, aby se ochránil tím, že vyhlásí vítězství a změní téma. Nepotřebuje vstoupit do reálného světa, protože tam jeho moc nespočívá. Stačí, když změní příběh ve virtuálním světě Ruska, jak to dělá už celá desetiletí. Jde jen o to, aby určil agendu. Ve virtuální realitě vždy existuje úniková cesta, a proto Putina nelze "zahnat do kouta". (Stejně tak, když na to přijde, nemůže být ani zahnána do kouta skutečná ruská armáda na skutečné Ukrajině.  Až budou ruské jednotky poraženy, prostě přejdou zpět do Ruska).

Putinova moc je založená na jeho schopnosti změnit téma v ruské televizi.  Dělá to neustále.  Zamyslete se nad tím, jak válka začala.  Až do konce letošního února všechna ruská média hlásala, že invaze na Ukrajinu je nemyslitelná a že vše nasvědčuje tomu, že jde jen o válečné štvaní od CIA.  Rusové tomu věřili, nebo předstíral, že tomu věříi.  Když pak Rusko skutečně vtrhlo na Ukrajinu, byla válka prezentována jako nevyhnutelná a spravedlivá.  Nyní tomu Rusové taky věří, nebo to předstírají.  V roce 2015, kdy předchozí ruská invaze na Ukrajinu nesplnila všechny své cíle, ruská média ze dne na den změnila téma z Ukrajiny na Sýrii.  Tak se prostě v Rusku vládne: invazemi a vyprávěním o invazích.  Když se invaze nepovede, příběh se změní.

Bude-li Rusko poraženo v reálném světě, Putin v televizi vyhlásí vítězství a Rusové mu uvěří, nebo budou  předstírat, že mu věří. Najde si nové téma, na které upne svou pozornost. To je problém Kremlu, ne náš. Jedná se o vnitřní ruské mechanismy, v nichž jsou vnější aktéři v podstatě irelevantní. Nemá smysl vytvářet únikovou cestu pro Putina v reálném světě, když Putinovi stačí úniková cesta v jeho virtuálním světě. Tu vybudují propagandisté z pixelů, a k tomu nás nepotřebují. Na tom, že se západní lídři nabízejí jako neplacení a nepotřební stážisté pro ruské televizní kanály, je skutečně něco více než ponižujícího.

Zvláštní je, že západní lídři tohle všechno vědí, nebo by měli vědět.  Vzhledem k tomu, že po předchozí ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014 jsme měli dostatek času na přemýšlení, uvědomili jsme si, jakou primární roli hraje v ruském životě politická fikce. Všichni, na nichž ve veřejných diskusích záleží, by si měli být vědomi, že Putin vládne  v médiích a ne v realitě. Ještě před třemi měsíci jsme všichni jen sledovali, jak Putin změnil příběh z "válka je nemyslitelná" na "válka je  nevyhnutelná".  A přesto někteří západní představitelé z nějakého důvodu tento základní strukturální fakt ruské politiky ignorují, když obhajují mnichovanství, ústupky Putinovi.

Jistě, Putin se může mýlit, ať už v této válce, nebo v nějaké jiné. Může udělat chybu.  Mohl by například příliš dlouho čekat s vyhlášením vítězství ve virtuálním světě. V takovém případě přijde o moc a televizní vysílání  převezme někdo jiný.  Před takovým chybným úsudkem ho nezachráníme.  Dříve nebo později se to stane.  Je možné, že moc v Rusku se během této války obmění; že se tak stalo, poznáme, až se změní ruská mediální krajina.  Bez ohledu na to, zda Putin padne během této války nebo později, jeho moc nad médii bude úplná až do okamžiku, kdy ji ztratí.  Neexistuje žádná doba, ve které by naše činy v reálném světě byly rozhodující.

Nyní se zamysleme nad tím, co žádáme od Ukrajinců, když mluvíme o odevzdání ukrajinského území Rusku kvůli tomu, abychom Putinovi poskytli "únikovou cestu". Žádáme lidi, kteří jsou oběťmi genocidní války, aby utěšovali pachatele. Od Ukrajinců, kteří vědí, že ruská politika je jen fikce, očekáváme, že se budou obětovat ve světě, kde žijí a umírají jejich rodiny a přátelé. Žádáme od Ukrajinců, aby odsoudili vlastní lidi k etnickým čistkám, aby trochu usnadnili život ruským televizním producentům, jejichž genocidní nenávistné projevy jsou jednou z příčin zvěrstev.

Jak se nás Ukrajinci neustále snaží přesvědčit, fráze  o "Putinovi zahnaném do kouta" a "únikových cestách" prodlouží válku tím, že odvedou pozornost od prosté nutnosti ruské porážky.

Když se na věci začneme dívat od Putinových psychických potřeb a nejsme-li schopni chápat, jak funguje ruská politika, odsouváme tak ukrajinskou demokracii na vedlejší kolej.  Místo abychom se chovali jako spojenecké demokracie, chováme se jako amatérští terapeuti diktátora.  To není dobré.  Svou empatii směřujeme k diktátorovi, který ji využije jen k pokračování války, a odvádíme ji od lidu, který musí tuto válku vyhrát, aby ji ukončil.

Ustupování Rusku odvádí pozornost od lidí, kteří jsou skutečně zahnáni do kouta: od Ukrajinců.  Jako národu jim hrozí vyhlazení, a proto bojují. Prezident Volodymyr Zelenskij reálně potřebuje způsob, jak tuto válku ukončit, protože on nevládne fikcí. Je zvoleným vedoucím politikem a proto cítí odpovědnost za svůj lid. Na rozdíl od Putina nemůže Zelenskij jednoduše změnit téma. Musí mít na své straně svůj lid. V tuto chvíli Ukrajinci obrovskou většinou věří, že válku je třeba vyhrát, a nejsou ochotni vzdát se svého území. Na rozdíl od Putina bude muset Zelenskij argumentovat a odvolávat se na to, co se skutečně děje. Proto opravdu potřebuje pomoc, a to jak pro co nejrychlejší vítězství ve válce, tak při vytváření představy Ukrajinců o poválečné budoucnosti.

Všichni rozumní lidé si přejí, aby tato válka skončila.  To znamená myslet více na ukrajinský lid a méně se starat o problémy, které Putin ve skutečnosti nemá.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
7361

Diskuse

Obsah vydání | 7. 6. 2022