Ukrajinské jednotky dobyly zpět 20 % území ztraceného v Severodoněcku, sděluje Ukrajina

3. 6. 2022

Ukrajinské zpravodajské služby komunikují se zajatými bojovníky oceláren Azovstal a Kyjev dělá vše pro jejich propuštění, uvedl v pátek pozdě večer ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskij.

"Právě prostřednictvím zpravodajských služeb se dozvídáme o podmínkách zadržení, výživě a možnosti jejich propuštění," řekl Monastyrskij v ukrajinské televizi.

"Všichni víme, že budou všichni tady, v Kyjevě, a děláme pro to všechno, co je možné."

Rusko v květnu uvedlo, že téměř 2 000 Ukrajinců se vzdalo poté, co se naposledy postavili v troskách Mariupolu, kde se několik týdnů drželi v bunkrech a tunelech pod rozsáhlými ocelárnami Azovstal.

- Americký think tank Institute for the Study of War ve své nejnovější analýze uvádí, že ruské okupační úřady začaly vydávat ruské pasy v Chersonu a Melitopolu, ale dodává, že "nadále čelí problémům s vytvořením společenské kontroly nad okupovanými územími a ukončením ukrajinských partyzánských akcí".

ISW rovněž poskytuje následující komentář ke konfliktu:

    - Ruské síly provedly neúspěšné útoky jihovýchodně a jihozápadně od města Izjum a západně od města Lyman, ale je nepravděpodobné, že by se jim podařilo zajistit větší postup směrem ke Slavjansku.
    - Ruské síly dosáhly menších úspěchů ve východní části Severodoněcku, ale ukrajinské síly pokračují v lokálních protiútocích v Severodoněcku a jeho předměstích.
    - Ruské síly se nepokusily zahájit útoky na Avdijivku.
    - Ruským silám se nepodařilo získat zpět ztracené pozice v severovýchodní Chersonské oblasti a pokračovaly v obraně dříve obsazených pozic.

- Proti ukrajinským občanům bylo vzneseno více než 1 400 obvinění z vlastizrady a spolupráce s ruskou armádou.

    Pro ukrajinské úřady je důležité ukázat, že tresty pro ty, kteří pomáhali ruské invazi, budou rychlé a přísné. Zároveň je však tento proces spojen se spoustou otázek.

    Patří mezi ně, zda lze věřit ukrajinským prokurátorům a soudcům, kteří již léta bojují s obviněními z korupce a nepotismu, že procesu nezneužijí. Řada vysoce postavených činitelů může být také tázána na nedbalost na počátku invaze, nebo dokonce na vlastizradu.


- Ukrajinská armáda v sobotu uvedla, že Rusko posílilo své jednotky a použilo dělostřelectvo k provedení "útočné operace" v Severodoněcku, informovala agentura Reuters.

Ruské síly se však po neúspěšných pokusech o postup v nedalekém městě Bachmut stáhly a odřízly přístup k Severodoněcku, uvedla ukrajinská armáda.

V pátek Serhij Hajdaj, šéf východní Luhanské oblasti, v celostátní televizi uvedl, že ukrajinské síly získaly zpět asi 20 % území, které ztratily v Severodoněcku.

    Ukrajina již dvakrát demontovala státní symboly ze sovětské éry. V 90. letech bylo odstraněno mnoho Leninových soch, včetně těch v Oděse. Kyjevský parlament zahájil další kolo "dekomunizace" v roce 2014 po povstání na Majdanu proti promoskevskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi a po Putinově anexi Krymu a jeho válce ve východním Donbasu.

    V Ruskem okupovaných oblastech se tento proces dostává do opačného gardu. V dubnu ruské jednotky postavily novou Leninovu sochu před hlavní správní budovou v městě Heničesk v Chersonské oblasti. Z obecních budov strhli modrožluté ukrajinské vlajky a na jejich místo vyvěsili ruské a sovětské. Tato "obnova rusifikace" je součástí Putinova pokusu o vymazání Ukrajiny, tvrdí Kyjev.

- Přední americký generál Mark Milley se setkal s finským prezidentem Saulim Niinistem. Přislíbil mu podporu USA pro žádosti Finska a Švédska o členství v NATO, které blokuje Turecko. Milley novinářům řekl, že je jasné, že pokud budou žádosti obou zemí schváleny, "přinesou významné zvýšení vojenských schopností NATO".  Po Helsinkách měl Milley v sobotu navštívit sousední Švédsko.
 
- V pátek byl na východě Ukrajiny zabit řidič převážející dva novináře agentury Reuters a oba reportéři byli lehce zraněni, uvedl mluvčí společnosti. Při cestě do Severodoněcku se dostali pod palbu. Cestovali ve vozidle poskytnutém Ruskem podporovanými separatisty a řízeném osobou, kterou jim separatisté přidělili.
   
 Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se Putin invazí na Ukrajinu dopustil "historické a zásadní chyby" a nyní je "izolován". "Myslím si, a řekl jsem mu to, že udělal historickou a zásadní chybu pro svůj lid, pro sebe i pro historii," řekl Macron v pátečním rozhovoru pro francouzská regionální média. "Izolovat se je jedna věc, ale být schopen se z toho dostat, to je obtížná cesta".
   
- Své domovy bylo nuceno opustit 14 milionů Ukrajinců, většinou žen a dětí, uvedl v pátek krizový koordinátor OSN pro Ukrajinu Amin Awad. V prohlášení zveřejněném ve stý denruské invaze na Ukrajinu Awad hovořil o vysídlených Ukrajincích a popsal "rozsah a rychlost [jejich] vysídlení, jakou jsme v historii nezažili".
   
- Moskva pomůže s obnovou a rekonstrukcí Luhanska a Doněcka, oznámil v pátek po návštěvě Luhanska moskevský starosta Sergej Sobjanin. Do Luhanska přijelo asi 1 500 specialistů z různých oddělení moskevského komplexu městského hospodářství a 500 kusů techniky, uvedl starosta.

- Ukrajinský velvyslanec v Ankaře Vasyl Bodna obvinil Rusko, že "krade" a posílá ukrajinské obilí do zahraničí, včetně Turecka

    "Rusko bezostyšně krade ukrajinské obilí a posílá ho z Krymu do zahraničí, včetně Turecka," uvedl Bodna v pátek na Twitteru.

    "Požádali jsme Turecko o pomoc při řešení tohoto problému," dodal ve zprávě na Twitteru.

Před ruskou invazí na začátku letošního roku byla Ukrajina významným vývozcem pšenice a slunečnicového oleje.

Turecko, člen NATO, poskytlo Ukrajině bojové bezpilotní letouny a zároveň se snaží sloužit jako prostředník v konfliktu, který v pátek dosáhl stého dne. Turecko nicméně upustilo od uvalení sankcí na Rusko, neboť na něm závisí v oblasti dodávek obilí a energie.

Na žádost OSN Turecko nabídlo pomoc při zajištění námořních koridorů pro vývoz ukrajinského obilí.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov bude ve středu v Turecku jednat o této otázce.

- Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Ukrajina musí splnit všechny potřebné normy a podmínky pro vstup, ale vyzvala EU, aby Ukrajině pomohla dosáhnout jejích cílů, píše Kyiv Independent.


- Šéf Africké unie  uvedl, že je po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o nedostatku potravin "uklidněn"

Macky Sall, šéf Africké unie a senegalský prezident, uvedl, že byl po jednání s Putinem "uklidněn" ohledně celosvětového nedostatku potravin způsobeného ruskou invazí na Ukrajinu.

Putin přijal Salla ve své černomořské rezidenci v Soči v pátek, který byl zároveň stým dnem vojenské agrese Moskvy na Ukrajině. Kromě celosvětového nedostatku potravin byly dalšími tématy, o nichž oba lídři jednali, dodávky obilí, které uvízly v ukrajinských přístavech.

"Zjistil jsem, že Vladimir Putin je angažovaný a uvědomuje si, že krize a sankce způsobují vážné problémy slabým ekonomikám, jako jsou africké ekonomiky," řekl Sall novinářům a dodal, že byl "velmi uklidněn a velmi spokojen s naší výměnou názorů".

Večer v televizním rozhovoru Putin obvinil Západ z "blamáže", když tvrdí, že Moskva brání vývozu obilí z Ukrajiny.

"Není problém vyvážet obilí z Ukrajiny," řekl a navrhl několik možných cest.

Putin uvedl, že vývoz by mohl probíhat přes Ruskem kontrolované přístavy Mariupol a Berďansk nebo přes Ukrajinou kontrolovaný přístav Oděsa, pokud Ukrajina "vyčistí" vody kolem něj od min. Dodal, že mezi další možnosti patří řeka Dunaj přes Rumunsko, Maďarsko nebo Polsko.

"Ale nejjednodušší, nejsnazší a nejlevnější by byl vývoz přes Bělorusko, odtud se dá jet do baltských přístavů, pak do Baltského moře a pak kamkoli na světě."

- "Vítězství bude naše," prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videu, na němž se objevili stejní klíčoví ministři a poradci, kteří s ním vystoupili ve vzdorném vysílání 24. února, v den, kdy   Vladimir Putin zahájil nevyprovokovaný útok.

    "Náš tým je mnohem větší," prohlásil Zelenskyj v pátek. "Jsou zde ukrajinské ozbrojené síly. A co je nejdůležitější, jsou zde naši lidé, lidé naší země. Bráníme Ukrajinu už sto dní... Sláva Ukrajině."

- Západ musí prověřit upřímnost Vladimíra Putina, který prohlásil, že uvolní obilí uvězněné v ukrajinských přístavech v zájmu zabránění celosvětovému hladomoru, uvedl rakouský kancléř Karl Nehammer.

Rakouský lídr v projevu na konferenci v Bratislavě řekl, že svět nemá čas na vyřešení krize, a varoval, že hrozba hladomoru po celém světě je "opravdu nebezpečná" a pravděpodobně povede k destabilizaci vlád.

Nehammer je jedním z malé skupiny evropských politiků, kteří zůstali v kontaktu s Putinem. Uvedl, že od Putina obdržel ústní záruky, že umožní odjezd konvojů s obilím z Oděsy, a dodal, že pokud bude přístav Ukrajinou odminován, ruské lodě na Oděsu nezaútočí.

Dodal:

"Otázkou vždy je, pokud hovoříte s prezidentem Ruské federace, do jaké míry mu můžeme důvěřovat... Musíme se pokusit zjistit, zda je skutečně partnerem v otázce vývozu obilí, nebo ne."

Až 20 milionů tun kukuřice čeká na vyvezení z Oděsy, ale nákladní lodě nemohou vyplout jednak proto, že oděský přístav je zaminovaný, jednak není záruka, že Rusové, kteří ovládají Černé moře, nezasáhnou.

Nehammer dodal, že nelze uvažovat o tom, že by EU zrušila sankce vůči Rusku výměnou za to, že Rusko umožní konvojům s obilím bezpečný průjezd.

Představitelé OSN spolu s Tureckem jednají o podmínkách, za kterých by mohly konvoje s obilím projíždět bezpečným humanitárním námořním koridorem. Jednání jsou naplánována na příští týden.

Slovenský premiér Eduard Heger souhlasil s tím, že Evropa nemůže podlehnout ruskému vydírání, aby zrušila sankce, pokud zruší blokádu, a řekl, že "je to samostatná otázka".

- Situace v Ruskem okupované jaderné elektrárně je kritická, sděluje Ukrajina

Největší evropská jaderná elektrárna, která se nachází v Ruskem okupovaném jihovýchodním ukrajinském regionu Záporoží, se podle ukrajinské vojenské rozvědky potýká s kritickým nedostatkem náhradních dílů.

Záporožský závod je obsazen ruskými vojsky od chvíle, kdy Moskva zahájila invazi, ale zařízení stále obsluhují ukrajinští technici.

V zařízení se po týdnu střídají zaměstnanci, kterým jsou při nástupu odebrány všechny osobní věci a telefony, uvedla ukrajinská vojenská rozvědka ve svém prohlášení.

- EU zveřejnila jména dalších 65 osob, na které se vztahuje poslední kolo sankcí v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, mezi nimiž je i Kabajevová, kterou označila za "úzce spojenou" s Putinem.

Jmenován byl také Azatbek Omurbekov, který podle EU vedl ruské vojáky, kteří "zabíjeli, znásilňovali a mučili civilisty" v ukrajinském městě Buča, čímž si vysloužil přezdívku "řezník z Buče".

Na černou listinu se dostal také Michail Mizincev, generál, který podle EU dohlížel na obléhání a bombardování přístavního města Mariupol na jihu země, při němž zahynuly tisíce lidí. Ruské údery na Mariupol zasáhly porodnici a divadlo a zabily stovky dětí, uvedla EU a nazvala ho "řezníkem z Mariupolu".

Jedním ze jmen, které se na černé listině neobjevilo, je hlava ruské pravoslavné církve, patriarcha Kirill, poté, co Maďarsko požadovalo jeho vyřazení ze seznamu.

Poslední kolo sankcí zahrnuje také zákaz dovozu většiny ropy a vyřazení předního ruského věřitele Sberbank z mezinárodního platebního systému SWIFT.

Sankce se vztahují na dvě třetiny ruského vývozu, který se v současné době dováží loděmi, a vstoupí v plnou platnost za šest měsíců v případě ropy a za osm měsíců v případě rafinovaných produktů.