Nejslavnější biologická publikace dvacátého století
26. 4. 2023
čas čtení
2 minuty
Přesně před 70 lety, 25. dubna 1953, vyšla jedna z nejdůležitějších a určitě vůbec nejslavnější biologická publikace 20. století: návrh struktury DNA jako dvoušroubovice autorů Watsona a Cricka.
Pár poznámek, které rád vyprávím studentům, píše Jan Konvalinka:
- ta epochální publikace má přesně jednu stránku, šest citací a jeden obrázek (perokresbu navržené dvoušoubovice, nakreslenou paní Crickovou večer před odesláním - mimochodem, je úplně perfektní)
- autoři diskutují nepublikovanou práci Linuse Paulinga, který navrhoval trojšroubovici, a argumentují, že nemá pravdu
- připouštějí, že pro svou strukturu nemají žádný experimentální důkaz, pouze tvrdí, že není v rozporu s žádnými experimentálními daty: tohle by jim dneska fakt neprošlo!
- k významu své práce uvádějí jedinou, dnes legendární větu - "Neuniklo naší pozornosti, že ze specifického párování, které předkládáme, okamžitě vyplývá možný mechanismus biologické replikace". Překlad britského understatementu: objevili jsme základní princip dědičnosti, vy nuly!!!
Často se zapomíná na to, že ten den vyšly ve stejném čísle Nature hned tři publikace na totéž téma: vedle Cricka s Watsonem z MRC v Cambridge ještě popsali své krystalografické výsledky Wilkins, Stokes a Wilson z Kings College v Londýně a Rosalind Franklinová s Raymondem Gosslingem z téhož pracoviště (viz přiložené obrázky - všechny dohromady se vejdou na 4 stránky!). Práce Franklinové a Gosslinga obsahuje slavnou "fotografii 51" (pořízenou Gosslingem), která ukazuje na dvoušroubovicovou strukturu DNA. Ta však nebyla zcela překvapivá: nějakou formu šroubovice předpokládala řada autorů, originalita a elegance Watsonova a Crickova modelu spočívala v odhalení specifického párování bází nukleových kyselin, které je opravdu klíčem ke kopírování genetické informace.
Často se uvádí, že Franklinová byla ošizena o Nobelovu cenu (dostali ji v r. 1962 Watson, Crick a Wilkins). Není to pravda, ona zemřela už v r. 1958 a Nobelova cena se posmrtně neuděluje. Mimochodem, Franklinová zůstala s Watsonem a hlavně Crickem přáteli a za jejich života žádná kontroverse kolem autorství tohoto fenomenálního objevu nevznikla. Není ovšem pochyby o tom, že bez práce Franklinové a dalších experimentátorů by ten nádherný, elegantní model pozornosti svých tvůrců zřejmě unikl.
(viz Nature, 616, 27.4. 2023)
4670
Diskuse