Ruská agrese na Ukrajině: Jeden mrtvý a 23 zraněných při nočním útoku na Mykolajiv, Rusko udeřilo na Bachmut
27. 4. 2023
čas čtení
16 minut
Mezi zraněnými při ruském útoku je i dítě, ruské síly zasáhly východní a severovýchodní frontu 324krát za 24 hodin
Zelenskij zveřejnil video ukazující škody způsobené nočním ruským úderem na Mykolajiv - počet zraněných se zvýšil na 23, včetně dítěte.
Zelenskij napsal: "Země-útočník nepřestává dokazovat, že hlavním cílem této války je teror a zničení Ukrajinců a všeho ukrajinského.
V noci Rusko ostřelovalo Mykolajiv čtyřmi raketami Kalibr odpálenými z Černého moře. Vysoce přesné zbraně mířily na soukromé domy, historickou budovu a výškovou budovu.
V současné době je známo o 1 mrtvém a 23 zraněných, včetně dítěte. Věčnou památku zemřelým a brzké uzdravení zraněným."
- Dlouho očekávaný telefonát mezi Si Ťin-pchingem a Volodymyrem Zelenským byl opatrně přivítán, ale podle čínských analytiků načasování naznačuje, že by mohlo jít částečně o pokud neutralizovat mezinárodní škodu po kontroverzních výrocích čínského velvyslance ve Francii.
Velvyslanec Lu Šaj, jeden z čínských diplomatů "vlčích bojovníků" s historií plamenných výroků, vyvolal tento týden pobouření v celé Evropě, když popřel suverenitu bývalých sovětských států. Tyto výroky byly ostře odsouzeny, několik evropských zemí si předvolalo čínské vyslance k pokárání a politici naznačovali, že to svědčí o nedůvěryhodnosti Číny jako neutrální strany ve válce na Ukrajině.
Peking, který počítá Rusko za svého nejbližšího velkého spojence, se snažil se prezentovat jako neutrální a potenciální mírotvorce a objevily se náznaky, že je Si s postupem Ruska nespokojen, ale v praxi Čína do značné míry podporovala ruský postoj.
"V době, kdy již panují značné obavy z ruských ambicí a podpory ČLR, Luovy výroky zřejmě naznačují, že Peking je otevřený pokračující, možná i rozšířené ruské agresi," uvedl Chong Ja Ian, docent politologie na Národní univerzitě v Singapuru.
- Rusko odmítlo žádost USA o návštěvu novináře Gershkoviche
Ruské ministerstvo zahraničí odmítlo žádost amerického velvyslanectví o návštěvu reportéra listu Wall Street Journal Evana Gershkoviche ve vězení 11. května.
Uvedlo, že toto opatření bylo přijato v reakci na to, že Washington nevyřídil víza pro "zástupce z řad novinářů" ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova během jeho pondělní návštěvy OSN.
Lavrov vedl zasedání Rady bezpečnosti OSN věnované multilateralismu, na němž uvedl, že svět je nejnebezpečnější od dob studené války. Požádal o to, aby s sebou mohl vzít novináře z Ruska, ale ti měli do USA zakázaný vstup.
"Zvláště bylo [americkému diplomatovi] zdůrazněno, že taková sabotáž, jejímž cílem je zabránit normální novinářské práci, nezůstane bez odezvy," uvedlo ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.
Kreml uvedl, že zvažuje další odvetná opatření vůči USA kvůli zamítnutí víz.
- Ukrajinský premiér Denys Šmyhal pozval papeže Františka na návštěvu Ukrajiny během návštěvy Vatikánu.
Požádal pontifika o pomoc při návratu dětí z východu Ukrajiny, které byly násilně odvlečeny do Ruska kremelskými silami.
"Pozval jsem Jeho Svatost, aby osobně navštívil Ukrajinu," řekl Šmyhal novinářům ze Sdružení zahraničního tisku v Římě několik hodin po papežské audienci.
Dodal, že s 86letým papežem diskutoval o mírovém plánu, který navrhl Volodymyr Zelenskyj, aby ukončil válku vyvolanou loňskou ruskou invazí.
To zahrnovalo "trochu podrobnější diskusi o různých krocích, které by Vatikán mohl podniknout", aby pomohl Kyjevu dosáhnout jeho cílů, uvedl premiér, který hovořil prostřednictvím italského překladatele.
"Například jsem požádal o účast, o pomoc Vatikánu, Jeho Svatosti, při návratu dětí, z nichž některé osiřely a které byly násilím odvlečeny, především do Ruska, na Ukrajinu."
Podle Kyjeva bylo od invaze v únoru 2022 do Ruska deportováno více než 16 000 ukrajinských dětí, přičemž mnohé z nich byly údajně umístěny do ústavů a pěstounských rodin.
Rusko tato obvinění popírá a namísto toho tvrdí, že ukrajinské děti zachránilo před hrůzami války.
V březnu mezinárodní trestní soud oznámil vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli obvinění z válečného zločinu nezákonné deportace ukrajinských dětí.
Papež opakovaně vyzval k míru na Ukrajině, ačkoli pokusy Vatikánu o zprostředkování konfliktu zatím nepřinesly žádné výsledky.
Šmyhal byl ve středu v Římě na konferenci o tom, jak by italské podniky mohly pomoci s obnovou Ukrajiny, kdy se také setkal s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou.
- Rusko doufá, že se vyhne použití jaderných zbraní, ale "jeho trpělivost by neměla být zkoušena"
Rusko neplánuje ve svém sporu se Západem ohledně Ukrajiny zvolit cestu jaderné eskalace, ale státy by neměly zkoušet jeho trpělivost, uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.
Její výroky následovaly po vlně varování ruských představitelů, včetně prezidenta Vladimira Putina, že západní vojenská podpora Ukrajině zvyšuje riziko katastrofického jaderného konfliktu.
"Uděláme vše pro to, abychom zabránili vývoji událostí podle nejhoršího scénáře, ale ne za cenu porušení našich životně důležitých zájmů," uvedla Zacharovová podle agentury Reuters na pravidelné tiskové konferenci.
"Nedoporučuji, aby někdo pochyboval o našem odhodlání a vyzkoušel ho v praxi," dodala.
Rusko ostře kritizuje dodávky západních zbraní na Ukrajinu a rozšiřování vojenské aliance NATO blíže ke svým hranicím. Finsko, které má s Ruskem dlouhou společnou hranici, se tento měsíc stalo 31. členem NATO, přičemž samotná Ukrajina si rovněž přeje vstoupit, ačkoli čelí odporu některých zemí.
"Oni (USA) nadále záměrně porušují naše základní zájmy, záměrně vytvářejí rizika a zvyšují sázky v konfrontaci s Ruskem...," uvedla Zacharovová.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, blízký Putinův spojenec, na začátku tohoto týdne prohlásil, že svět je "dost možná na pokraji nové světové války".
- Ruské síly prý dosáhly úspěchů v Bachmutu
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že jeho síly dobyly čtyři bloky v severozápadním, západním a jihozápadním Bachmutu, informovala ruská státní tisková agentura RIA.
Agentura Reuters nemohla toto tvrzení nezávisle potvrdit. Ruské síly se již několik měsíců snaží dobýt město na východě Ukrajiny.
- Stoltenberg na tiskové konferenci uvítal středeční telefonický rozhovor Volodymyra Zelenského s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem - jejich první od ruské invaze na Ukrajinu.
Peking tvrdí, že je v konfliktu neutrální, a Si ruskou invazi nikdy neodsoudil. Má se za to, že se snaží z konfliktu vytěžit co nejvíce možných politických výhod.
Čínský vůdce, který minulý měsíc přátelsky navštívil Moskvu, se dostal pod zvýšený tlak západních zemí, aby zasáhl a zprostředkoval. Uvedl, že do Kyjeva vyšle mírovou delegaci.
"Možná tato válka skončí u jednacího stolu," řekl Stoltenberg.
Zdůraznil však, že "je na Ukrajině, aby rozhodla, jaké jsou podmínky pro rozhovory a jaký formát by případné rozhovory měly mít".
V každém případě Stoltenberg uvedl, že "jakákoli možnost smysluplných jednání vyžaduje, aby Ukrajina měla potřebnou vojenskou sílu, která by prezidentu Putinovi vyslala velmi jasný vzkaz, že na bojišti nezvítězí".
- V návaznosti na dřívější vyjádření Jense Stoltenberga z NATO, že téměř všechna slíbená bojová vozidla byla na Ukrajinu dodána, přináší agentura France-Presse (AFP) podrobnosti o tom, kolik jich bylo odesláno.
Stoltenberg na tiskové konferenci uvedl, že celkový počet tvoří 1 550 obrněných vozidel a 230 tanků. To odpovídá devíti novým ukrajinským brigádám.
"Díky tomu bude mít Ukrajina silnou pozici, aby mohla pokračovat v dobývání okupovaného území," řekl generální tajemník.
Členové NATO poskytli protiletadlové systémy a dělostřelectvo, zatímco Polsko a Česká republika poskytly letouny MiG-29 sovětské výroby.
Výcvik byl poskytnut také tisícům ukrajinských vojáků.
Stoltenberg zdůraznil tuto "bezprecedentní vojenskou podporu Ukrajině", ale varoval, že "bychom nikdy neměli podceňovat Rusy".
- Agentura Reuters se důkladně podívala na satelitní snímky "rozsáhlé sítě ruských opevnění, která se táhnou od západního Ruska přes východní Ukrajinu až na Krym" a jsou vybudována v připravenosti na očekávaný ukrajinský protiútok.
Agentura uvádí, že prozkoumala tisíce obranných pozic jak uvnitř Ruska, tak podél ukrajinské frontové linie, a dospěla k závěru, že Rusko je nejsilněji bráněno v jižní Záporožské oblasti a u brány na Krymský poloostrov.
Vojenští experti agentuře Reuters řekli, že rozsáhlá, vrstevnatá obrana, která byla většinou vybudována po postupu Ukrajiny v listopadu loňského roku, by tentokrát mohla Kyjevu ztížit situaci a že pokrok bude záviset na schopnosti ukrajinských sil efektivně provádět komplexní kombinované operace.
Neil Melvin z Royal United Services Institute (RUSI) uvedl: "Jde o to, zda jsou Ukrajinci schopni vést tento druh války, kombinované operace. Rusové ukázali, že to nedokážou, a vrátili se ke staré sovětské metodě opotřebování."
- Ruské síly udeřily na město Bachmut, několik měsíců staré ohnisko jejich pokusů o dobytí východoukrajinské průmyslové oblasti Donbas, a šéf ruských žoldnéřských sil Wagner prohlásil, že ukrajinské jednotky se valí dopředu v přípravě na "nevyhnutelnou" protiofenzívu.
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil ve zprávě na Facebooku uvedl, že boje zachvátily Bachmut a blízké oblasti. Uvedl, že ruským silám se nepodařilo postoupit na dvě vesnice na severozápadě. Nejméně desítka lokalit se dostala pod ruskou palbu.
Samostatně Serhij Čerevatij, mluvčí východní skupiny ukrajinských sil, ve středu v národní televizi uvedl, že za posledních 24 hodin ruské síly zaútočily 324krát s použitím dělostřelectva a několika raketometů.
"Rusové ničí budovy v Bachmutu, aby zabránili našim vojákům používat je jako opevnění," řekl Čerevatij.
Čerevatij v úterý uvedl, že došlo k rekordnímu počtu útoků na úseku fronty dále na severu - u města Kupjansk na severovýchodě Ukrajiny.
- Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu poprvé od ruské invaze na Ukrajinu hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Kyjev o takové rozhovory veřejně usiloval již několik měsíců. Zelenskyj označil hodinový telefonát za "dlouhý a smysluplný". Si řekl Zelenskému, že Čína vyšle na Ukrajinu zvláštní zástupce a povede rozhovory se všemi stranami usilujícími o mír, uvedla čínská státní média. Bílý dům telefonát uvítal, ale uvedl, že je příliš brzy na to, aby se dalo říci, zda povede k mírové dohodě.
- Ruský vyslanec při OSN v Ženevě uvedl, že nebylo dosaženo žádného skutečného pokroku při řešení otázek vznesených Moskvou v souvislosti s černomořskou dohodou o dodávkách obilí, jejíž platnost vyprší příští měsíc.
- Britské stíhací letouny pomohly ve středu v rámci společné reakce NATO zabránit dalšímu letu tří ruských letadel, včetně dvou stíhaček SU-27, nad Baltským mořem.
- Šéf ruské soukromé milice Wagner prohlásil, že Ukrajina se připravuje na "nevyhnutelnou" protiofenzívu a vysílá dobře připravené jednotky do zničeného východního města Bachmut, které bylo po mnoho měsíců ohniskem bojů.
- Ruský opoziční představitel Alexej Navalnyj uvedl, že je vyšetřován na základě obvinění z terorismu, za což mu hrozí až 30 let vězení, informovala agentura Reuters. Kritik Kremlu si odpykává trest v celkové délce 11 a půl roku za obvinění z podvodu a pohrdání soudem, která byla podle skupin na ochranu lidských práv vymyšlena s cílem umlčet ho.
- Itálie uvedla, že chce hrát významnou roli při obnově Ukrajiny, a vyzvala orgány EU, aby obnovu podpořily. Italský prezident Sergio Mattarella se ve středu setkal s ukrajinským premiérem Denisem Šmyhalem.
- Ukrajinský reportér pracující jako zpravodaj pro italský deník Repubblica byl v Chersonu zastřelen odstřelovači, jeho italský kolega byl zraněn, uvedl deník. "Náš zpravodaj Corrado Zunino a jeho fixer Bogdan Bitik se dnes stali obětí přepadení ruskými odstřelovači na předměstí Chersonu na jihu Ukrajiny."
- Podle náměstka ukrajinského ministra obrany Rusko přesídluje chudé občany ze svých odlehlých regionů na okupovaném východě Ukrajiny. Hanna Mailar uvedla, že vnitřní migrace na Ukrajinu se projevuje především v Luhansku.
- Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva na tiskové konferenci uvedl, že v konfliktu na Ukrajině "nemá smysl nyní říkat, kdo má pravdu". Na společné konferenci se španělským premiérem Pedrem Sánchezem Lula uvedl, že "nikdo nemůže pochybovat o tom, že Brazilci odsuzují [invazi] Ruska."
Podrobnosti v angličtině ZDE
Analytici uvedli, že ukrajinská protiofenzíva by mohla změnit dynamiku války, která se stala krvavou bitvou opotřebování, a domnívají se, že samotná délka fronty by mohla způsobit, že ruská obrana bude vážně ohrožena.
Varují však, že Ukrajina pravděpodobně ještě nějakou dobu nedostane od Západu další obrněné zbraně, což znamená, že Kyjev je pod tlakem, aby získal zpět co nejvíce území pro případ, že by vojenská podpora začala slábnout.
Američtí federální prokurátoři naléhají na soudce, aby ponechal za mřížemi příslušníka Národní letecké gardy státu Massachusetts obviněného z úniku přísně tajných vojenských dokumentů, a varují, že může mít stále přístup k tajným informacím o národní obraně, které by mohl vyzradit, píše agentura Associated Press.
V soudních dokumentech podaných ve středu pozdě večer právníci ministerstva spravedlnosti uvedli, že propuštění 21letého Jacka Teixeiry z vězení, zatímco čeká na soud, by vážně ohrozilo národní bezpečnost USA. Vyšetřovatelé se stále snaží zjistit, zda uchovával nějaké fyzické nebo digitální kopie utajovaných informací, včetně souborů, které se ještě neobjevily na veřejnosti, napsali.
"Jednoduše neexistuje žádná podmínka nebo kombinace podmínek, která by mohla zajistit, že obžalovaný dále nezveřejní další informace, které jsou mu stále známy nebo které má k dispozici," napsali žalobci. "Škody, které obžalovaný již způsobil národní bezpečnosti USA, jsou obrovské. Škoda, kterou je obžalovaný ještě schopen způsobit, je mimořádná."
Dokumenty, z jejichž úniku je Teixeira obviněn, poskytovaly širokou škálu vysoce utajovaných informací o spojencích a protivnících, přičemž podrobnosti se týkaly i ukrajinské protivzdušné obrany.
- Bílý dům uvítal středeční telefonát mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, ale uvedl, že je příliš brzy na to, aby se dalo říci, zda povede k mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou.
John Kirby, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost, novinářům řekl, že telefonát je "dobrá věc", ale pokud jde o to, zda povede ke smysluplnému posunu směrem k míru, "nemyslím si, že to ještě víme".
- Brusel rovněž uvítal rozhovor Si a Zelenského, o němž se má za to, že byl jejich prvním od invaze Ruska na Ukrajinu.
"Je to důležitý, dlouho odkládaný první krok Číny při výkonu jejích povinností člena Rady bezpečnosti OSN," uvedl mluvčí Evropské komise Eric Mamer.
"Čínské vedení musí využít svého vlivu, aby přimělo Rusko ukončit agresivní válku, obnovit územní celistvost Ukrajiny a respektovat její svrchovanost, což je základem pro spravedlivý mír."
4336
Diskuse