27. 4. 2023
Nový výzkum naznačuje, že ambiciózní cíle, které mají zbrzdit současné masové vymírání, se mohou vymknout kontrole již rok po jejich stanovení. Údaje o ptácích a savcích ukazují, že mezi změnou životního prostředí a jejím dopadem na populace zvířat je obrovská časová prodleva, která v závislosti na druhu a příčinách změn dosahuje až 45 let, informuje Tessa Koumoundouros na webu sciencealert.com.
To znamená, že historický "pakt o míru s přírodou", který byl slíben na konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP 15) v prosinci loňského roku, již může být zastaralý, protože rozsah tohoto zpoždění nebyl zohledněn v prognózách budoucích ztrát.
"Všeobecně se uznává, že na ambiciózní opatření potřebná k zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2050 je málo času," píše zoolog Přírodovědeckého muzea Richard Cornford a jeho kolegové. "Tato práce ukazuje, že čas je ještě kratší, než se původně předpokládalo."
Cornford a jeho kolegové ukazují, že minulé dopady ztráty stanovišť a změny klimatu vysvětlují dnešní trendy ve velikosti populací ptáků a savců lépe než nedávné ztráty. Z jejich zjištění vyplývá, že celkové důsledky změn, které nyní provádíme, se ve většině případů projeví až za deset let, a do té doby budeme svědky již ukončených dopadů minulého využívání krajiny a klimatických změn na početnost druhů.
"Větší
druhy obvykle vykazují delší ekologické zpoždění než druhy menší,"
vysvětlují Cornford a jeho kolektiv. Takže dnešní dopady na menší populace
ptáků a savců uvidíme zhruba za deset let, ale na plné projevy dopadů, ať už
dobrých, nebo špatných, u větších druhů si budeme muset počkat ještě déle.
Populace zvířat budou na minulé změny prostředí reagovat ještě v roce 2050. "Ani radikální snahy o obnovu krajiny proto nemusí do roku 2030 ukončit pokles živočišných populací," konstatují vědci.
Jak tato zpoždění ovlivňují různé úrovně potravního řetězce a různé regiony, zatím není jasné. Cornford a jeho kolegové vyzývají k naléhavému výzkumu, který by to měl objasnit.
Globální míra vymírání je v současnosti až desetitisíckrát vyšší, než by tomu bylo bez zásahu člověka. Změnili jsme až 70% veškeré půdy a zanechali za sebou méně produktivní biotopy.
Klimatické změny již nyní mění uspořádání života v našich oceánech a bude se to jen zhoršovat.
Tato nová studie ukazuje, že se musíme podívat ještě dále do budoucnosti, abychom pochopili plný dopad klimatických změn na biologickou rozmanitost. Chráněná území jsou přínosem v úsilí o ochranu přírody, zejména pro ptáky, a COP15 se zavázala zajistit 30% planety pro ochranu.
"I když bude do roku 2030 chráněno 30 procent území, budou nutné další zásahy zmírňující využívání půdy, aby byla dostatečně zajištěna biologická rozmanitost," varuje tým.
Dobrou zprávou je, že aktivní správa chráněných území zmírňuje hrozby plynoucí z přímého využívání divoké přírody, jako je lov, který je důležitý pro obživu mnoha lidí – tedy pokud budou zachovány udržitelné limity, jako jsou lovecké kvóty.
A co víc, úsilí věnované správě a obnově přírodních stanovišť má přímý přínos i pro lidské zdraví, protože zdravé a fungující ekosystémy méně často způsobují přenos nemocí na lidskou populaci.
Celý text v angličtině ZDE
Diskuse