Si Ťin-pching vyšle na Ukrajinu čínskou delegaci pro mírové rozhovory

27. 4. 2023

čas čtení 6 minut

Podle čínských státních médií se Si v telefonátu se Zelenským zřejmě zavázal, že Čína zůstane ve válce neutrální

Čínský prezident Si Ťin-pching vyšle na Ukrajinu delegaci, která bude jednat se všemi stranami o urovnání tamního konfliktu, a to po svém prvním telefonátu se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským od ruské invaze v únoru 2022.

Podle čínských státních sdělovacích prostředků učinil Si tuto nabídku během středečního telefonátu se Zelenským a nabídl pomoc při usnadnění mírových rozhovorů, jejichž cílem je co nejdříve dosáhnout příměří.

 
Podle čínské státní televize se Si rovněž zdánlivě zavázal, že Čína zůstane v konfliktu neutrální, a uvedl, že Peking "nebude ani přihlížet požáru z druhé strany, ani přilévat olej do ohně, natož využívat krize k zisku".


Zelenskij popsal telefonát, který podle asistentů trval téměř hodinu, jako "dlouhý a smysluplný" a uvedl, že oba diskutovali o "možné spolupráci k dosažení spravedlivého a udržitelného míru".

Trval však na tom, že Ukrajina se ztraceného území nevzdá: "Na úkor územních kompromisů nelze dosáhnout míru. Územní celistvost Ukrajiny musí být obnovena v hranicích z roku 1991," uvedl v záznamu hovoru na Telegramu.

Čína zůstává uprostřed konfliktu hlavním strategickým spojencem Ruska, ale navzdory tomu a skepsi na Ukrajině vůči čínským mírovým návrhům se Kyjev snaží udržovat s Pekingem otevřenou komunikaci - v neposlední řadě po nedávném vysoce prestižním summitu Si v Moskvě, kde si Rusko a Čína slíbily "nehynoucí přátelství".

Tuto výzvu potvrdila mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Hua Chunying na své stránce na Twitteru. "To, co Čína udělala, aby pomohla vyřešit ukrajinskou krizi, bylo nadstandardní," dodal zástupce vedoucího euroasijského odboru ministerstva zahraničí Jü Ťün.

Při poskytování dalších podrobností o tomto kontaktu čínská státní televize ve své reportáži uvedla, že Si ukrajinskému vůdci řekl: "Jediným schůdným východiskem je vyjednávání," dodal: "V jaderné válce není vítěze."

Si dodal: "Při řešení jaderné otázky by všechny zúčastněné strany měly zůstat klidné a zdrženlivé, skutečně se soustředit na budoucnost a osud svůj i celého lidstva a společně krizi řídit a kontrolovat."

Objevily se náznaky, že Čína není spokojena s tím, jak se ruská invaze odehrála, a sám Vladimir Putin loni v září řekl, že Si má ohledně války "otázky a obavy".

Čína je však pod rostoucím tlakem západních vlád, které ji označily za "systémového soupeře". A žádný jiný spojenec nemá takový geopolitický a vojenský vliv jako Rusko, i když nyní stojí oslaben vojenskými neúspěchy na Ukrajině a finančními sankcemi vyvolanými invazí.

Těsně předtím, než Putin nařídil vojákům překročit hranice, Čína označila jejich partnerství za spojenectví "bez hranic". Opakovaná setkání mezi Si a Putinem od té doby, včetně Siovy státní návštěvy v Moskvě, nenechala nikoho na pochybách o tom, kde podle Pekingu leží jeho hlavní zájmy.

Podle čínského představitele Peking plánuje vyslat delegaci na Ukrajinu a do dalších zemí s cílem zahájit mírová jednání.

Telefonát následoval po zveřejnění Čínou navrženého dvanáctibodového mírového plánu, který byl zveřejněn, aniž by byl domluven rozhovor mezi oběma lídry - navzdory opakovaným žádostem Zelenského o setkání se Siem před i po jeho návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Moskvě minulý měsíc.

Dokument mírového plánu představoval Čínu jako neutrální stranu a vyzýval Rusko a Ukrajinu k zahájení mírových jednání. Jeho prvním bodem bylo, že "svrchovanost, nezávislost a územní celistvost všech zemí musí být účinně dodržovány", ale Čína důsledně odmítala rozvést, jak to souvisí s konkrétními okolnostmi ukrajinské války, která byla vyvolána vpádem ruských sil do sousední země.

Vyzvala Rusko a Ukrajinu k obnovení mírových rozhovorů a uvedla, že "dialog a jednání jsou jediným schůdným řešením".

Dokument se setkal se skepsí ukrajinských spojenců. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Pekingu prohlásil: "Není příliš důvěryhodný, protože nebyl schopen odsoudit nezákonnou invazi na Ukrajinu."

Mnozí tehdy poukazovali na skutečnost, že se Si setkal s Putinem, ale Zelenskému ani nezavolal, jako na důkaz, že Čína není nestranným pozorovatelem, za kterého se vydává.

Andrew Small, odborník na čínskou zahraniční politiku z amerického thinktanku German Marshall Fund, uvedl, že Zelenskij opakovaně žádal o telefonát se Siem a o jejich možném rozhovoru se už mluvilo nějakou dobu,

"Vždy to byla karta, kterou Čína mohla hrát v okamžiku, kdy to vypadalo, že je to politicky užitečné," řekl. "Bez rozhovoru Si se Zelenským bylo pro Peking prakticky nemožné dokonce i předstírat, že se angažuje v mírové iniciativě ohledně Ukrajiny, natož předstírat neutralitu."
 
"Nemyslím si, že by to byl pocit, že se jedná o předzvěst nějaké významné iniciativy v blízké budoucnosti. Spíše se jedná o snahu změnit narativ o roli Číny," řekl Small s tím, že Si chce dát najevo, že konflikt není čínskou válkou.

"Ale samozřejmě to dává právě potřebné krytí pro další prohlubování vazeb s Ruskem, což následné setkání čínského ministra obrany v Moskvě po Siově cestě zcela jasně naznačuje, že v tom budou pokračovat."

Ruské ministerstvo zahraničních věcí ve středu k tomuto telefonátu uvedlo: "Bereme na vědomí připravenost čínské strany vyvinout úsilí k navázání procesu jednání."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4376

Diskuse

Obsah vydání | 2. 5. 2023