Planeta se otepluje, světová ekonomika se ochlazuje - skutečná globální recese je ekologická
10. 7. 2023
Vlády se zaměřují na klima, když mají jen málo jiných ekonomických starostí. To už nemůže platit
Nejprve to byla pandemie. Pak to byla válka na Ukrajině. Teď to zřejmě bude klimatická krize
V pondělí minulého týdne svět zaznamenal nejteplejší den v historii, ale rekord vydržel jen 24 hodin, než byl překonán ještě žhavějším úterkem. A zatímco se teplota stále zvyšuje, světová ekonomika se nadále ochlazuje, píše Larry Eliott.
Německo je již v recesi a zdá se, že spousta dalších vyspělých zemí - včetně Velké Británie - k ní směřuje. Čínské oživení po uzavření ekonomiky ustalo, americký trh práce se zdá být ochlazen v reakci na vyšší úrokové sazby.
Kombinace slabé aktivity a rostoucího počtu extrémních povětrnostních jevů je znepokojující. Obvykle se tlak na životní prostředí stupňuje během konjunktury, což je důvod, proč došlo k velkému nárůstu podpory zeleného hnutí na počátku 70. let, na konci 80. let a v období bezprostředně před globální finanční krizí v roce 2008.
Pokud, jak se zdá být pravděpodobné, nebude globální oteplování navzdory zpomalení růstu polevovat, je to skutečně znepokojující. Americká ekonomika se možná technicky vyhne pádu do recese, ale skutečnost, že nedávné kanadské lesní požáry vedly k tomu, že se New York dusil v jedovatém oranžovém smogu, vypovídá o tom, že planeta směřuje ke katastrofě. V jistém smyslu je skutečnou recesí ta ekologická krize.
Vlády se obecně zaměřují na budoucnost planety, až když mají pocit, že se nemají o co jiného starat. Tak tomu alespoň bylo doposud. Recese - a dokonce i hrozba recese - mají za následek, že se politici soustředí na krátkodobý horizont. Napjaté veřejné finance spolu s touhou zůstat populární vyvolávají mentalitu růstu za každou cenu. Nyní se objevují obavy z nákladů na přechod k čistšímu a méně uhlíkově náročnému hospodářství, zejména pro ty, kteří jsou nejméně schopni je nést.
Nenechte se mýlit, některé z těchto obav jsou oprávněné. Tepelná čerpadla jsou drahá. Elektromobily jsou k vidění jen na příjezdových cestách těch lépe situovaných. Fosilní paliva tvoří tři čtvrtiny britského energetického mixu a ukončit tuto závislost nebude ani rychlé, ani snadné.
Za současných okolností se politici domnívají, že mají naléhavější problémy, než je dosažení nulových emisí CO2. Opatření k řešení klimatické nouze lze odložit na jindy, až věda a tržní síly přijdou s řešením, které nám všem umožní spotřebovávat tolik, kolik chceme, aniž bychom zničili planetu.
Bylo by chybou domnívat se, že chyba je pouze na straně politiků. Naši političtí páni reagují na signály, které dostávají od voličů, a tento signál není zdaleka tak jednoznačný, jak by si přáli ti, kteří vyzývají k razantnějším opatřením v souvislosti s klimatickou nouzí. Částečně je to způsobeno krizí životních nákladů, ale jde o něco hlubšího.
Mnoho lidí podporuje fotbalové týmy sponzorované zájmy fosilních paliv a fanouškům je opravdu jedno, jestli je nový hvězdný útočník koupen za špinavé peníze z ropy z Blízkého východu, pokud dává hodně gólů. Lidé se o budoucnost planety obávají více než před půl stoletím, kdy Fritz Schumacher napsal knihu "Malé je krásné", ale ve skutečnosti chtějí bezbolestný přechod, který je nebude nutit přestat dělat věci, které mají rádi, jako je jízda autem za přáteli a příbuznými nebo odlet na dovolenou do zahraničí.
Ještě je čas ustoupit z okraje propasti. Pro začátek musí zelené hnutí zacelit rozpory mezi zastánci nulového růstu a zastánci udržitelného růstu a zaměřit se na skutečného nepřítele: kapitalismus, který požírá sám sebe.
Dále je třeba dělat v první řadě to, co je reálné. Andrew Simms, spoluředitel skupiny kampaně New Weather Institute, říká, že sportovní sponzoring byl klíčovým bojištěm v úspěšném boji za ukončení tabákové reklamy a že fosilní paliva se stala novým tabákem. Od fotbalu po cyklistickou Tour de France, od nadcházejícího mistrovství světa v ragby po atletiku, Simms poznamenává, že sport je již dlouho závislý na štědrosti sponzorů, kteří podporují vysoké emise uhlíku.
Některé problémy bude těžší rozlousknout. Přechod na ekologické zemědělství by byl snazší, kdyby Spojené království bylo méně nerovnou zemí. Navíc je britská energetická infrastruktura ve špatném stavu a potřebuje mnoho trvalých investic, má-li být připravena na nové zdroje energie, které se vyvíjejí, jako jsou větrné elektrárny a vodík.
Levicově orientovaný think-tank IPPR navrhuje balíček veřejných investic ve výši 30 miliard liber ročně, včetně investic do čisté energie, což by podle něj zlepšilo nabídkovou stranu ekonomiky, zvýšilo růstový potenciál a prospělo veřejným financím.
Existují i další návrhy, jak by vláda mohla urychlit přechod na zelenou ekonomiku, ale všechny se setkávají se stejnou odpovědí: že tyto plány jsou finančně nerealizovatlné, nezodpovědné a že jsou to jen výmysly.
Ve skutečnosti jsou skutečnými fantasty ti, kteří lpí na tom, že můžeme i nadále využívat přírodu k uspokojování svých tužeb. Jestli je tohle to, o čem ekonomika je, pak nutně potřebujeme novou ekonomiku.
Diskuse