Zelenskyj na summitu ve Vilniusu neuspěl se snahou získat pozvání do NATO

12. 7. 2023

 
Dramatická intervence v úterý v době oběda však neměla žádný vliv na závěrečné komuniké summitu vydané o několik hodin později. V něm se uvádělo, že "budoucnost Ukrajiny je v NATO", ale že aliance "pozvání Ukrajině předá" až poté, co Kyjev dokončí určité "reformy v oblasti demokracie a bezpečnosti".

Jens Stoltenberg z NATO řekl, že pozvánka na Ukrajinu bude vydána, až budou "splněny podmínky" - 

Formulace v komuniké odráží nesouhlas Německa a USA, že příliš pevný závazek by mohl vyvolat eskalaci ze strany Ruska, a pokud by bylo Ukrajině umožněno vstoupit do aliance, zatímco by konflikt pokračoval, mohlo by to nakonec NATO přivést do války proti Moskvě.

Zelenskyj ve svém dřívějším prohlášení uvedl, že Ukrajina "si zaslouží respekt", a prezident, který se má se členy NATO oficiálně setkat až ve středu, si postěžoval, že "určité formulace se projednávají bez Ukrajiny".

"Zdá se, že neexistuje žádná ochota ani pozvat Ukrajinu do NATO, ani ji učinit členem aliance," napsal Zelenskyj s tím, že by to Rusku poskytlo příležitost "pokračovat ve svém teroru" tím, že by si nechalo otevřenou možnost vyjednávat o budoucím členství Ukrajiny v NATO v jakékoli mírové dohodě.
 
Šlo o vzácný odklon od Zelenského mezinárodních vystoupení, při nichž se tento válečný vůdce snažil přimět západní země pečlivě kalibrovanými prohlášeními, jejichž cílem bylo získat širokou podporu, která by mu pomohla v boji proti ruským útočníkům.

Zdroje z NATO uvedly, že se domnívají, že Zelenskyj se na poslední chvíli věnoval tvrdé veřejné diplomacii v naději, že před středečním ukončením dvoudenního setkání přiměje k přepsání závěrečné deklarace summitu.

V neděli před summitem Biden prohlásil, že Ukrajina není připravena na členství a musí prokázat pokrok v "demokratizaci" a "celé řadě dalších otázek". V úterý se však objevily náznaky, že ne všichni členové aliance s tímto přístupem souhlasí. Prezident České republiky Petr Pavel v rozhovoru pro Sky News uvedl, že jakákoli dohoda, která by neumožnila Ukrajině zahájit proces vstupu do NATO po skončení války, by "pravděpodobně nebyla uspokojivá".
 
Ben Wallace, britský ministr obrany, šel v rozhovoru ještě dál a tvrdil, že Ukrajina již prokázala, že je "zdravější demokracií", když bojovala proti Rusku, a že "kdykoli konflikt skončí, měli bychom být co nejrychleji připraveni přiblížit Ukrajinu".

Ukrajina věří, že členství v NATO je jediným schůdným řešením, jak zabránit budoucím útokům Ruska na ni, ale USA a další členové aliance se obávají, že povolení Ukrajině vstoupit v určitém budoucím okamžiku by si Moskva mohla vyložit jako eskalaci.

Západní představitelé však nadále chtějí zdůrazňovat jiné formy pokračující podpory Ukrajiny. Ve středu se přední ekonomiky skupiny G7, včetně Velké Británie, zaváží k rámci dlouhodobých bezpečnostních ujednání, jejichž cílem je zaručit dlouhodobé dodávky zbraní a ekonomickou podporu Ukrajině po dobu trvání války.

"Zintenzivňujeme naše formální ujednání na ochranu Ukrajiny v dlouhodobém horizontu," uvedl Sunak s tím, že vzájemné prohlášení, které G7 ve středu zveřejní, má být společným závazkem, že Ukrajina "již nikdy nebude ponechána bezbranná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko".

Spojené království rovněž uvedlo, že Ukrajině poskytne dalších 70 bojových a logistických vozidel a tisíce kusů munice pro 14 tanků Challenger 2, které již darovalo. Další smlouva ve výši 50 milionů liber pomůže Spojenému království pokračovat v poskytování náhradních dílů, technické podpory a školení údržby již dodané techniky.

Několik členů NATO oznámilo, že Kyjevu dodali nebo dodají další zbraně nebo zvýší vojenské výdaje. Francie uvedla, že poslala na Ukrajinu rakety dlouhého doletu Scalp, ekvivalent zbraní Storm Shadow, které dříve posílala Velká Británie. Německo uvedlo, že v příštím roce zvýší svůj rozpočet na obranu na 2 % HDP, což je dlouhodobý cíl NATO.

Ukrajina rovněž uvedla, že se dohodla s 11 zeměmi na pomoci při výcviku svých pilotů, aby mohli létat na stíhacích letounech F-16 podle standardů NATO. Tento krok je považován za předstupeň toho, že Kyjev nakonec bojové letouny získá, ale není jasné, zda USA dají povolení k jejich darování před koncem války nebo až po ní. "Je to oficiální: byla vytvořena koalice pro výcvik F-16 ukrajinského letectva," řekl Oleksij Reznikov, ukrajinský ministr obrany.

Sunak řekl, že takové akce "vyšlou Rusům silný odstrašující signál" a Vladimir Putin musí pochopit, že "nemá smysl čekat na Západ".

Rusko uvedlo, že summit pozorně sleduje. "Rusko je jimi [vedoucími představiteli NATO] vnímáno jako nepřítel, jako protivník. V tomto duchu se budou vést diskuse," uvedl  v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Politikové z NATO se v úterý večer sešli na večeři a většina z nich uspořádá po skončení summitu tiskové konference kolem středečního oběda. Biden by měl odpoledne vystoupit s projevem, kdy vyloží svůj postoj, a neočekává se, že bude odpovídat na otázky.