Ruská agrese na Ukrajině: Zelenskyj se setká s klíčovými představiteli NATO, Rusko podruhé za čtyřiadvacet hodin zaútočilo na Kyjiv
12. 7. 2023
čas čtení
15 minut
- Zelenskyj se setká s klíčovými představiteli NATO
Zelenskyj ve středu uskuteční sérii dvoustranných setkání s vedoucími představiteli NATO poté, co prohlásili, že budoucnost jeho země leží uvnitř aliance, ale odmítli jeho výzvu k časovému harmonogramu členství.
Zelenskyj se připojí k vedoucím představitelům NATO během druhého dne jejich summitu ve Vilniusu na ustavujícím zasedání Rady NATO-Ukrajina, orgánu zřízeného za účelem zlepšení vztahů mezi Kyjevem a 31člennou transatlantickou vojenskou aliancí.
Odděleně se setká také s americkým prezidentem Joem Bidenem. Zelenskyj od Spojených států a dalších zemí NATO požaduje více zbraní a munice.
Očekává se, že USA, Velká Británie, Francie a Německo poskytnou Kyjevu ujištění o dlouhodobé bezpečnostní podpoře v podobě moderních zbraní, výcviku a další vojenské pomoci, a to podle úředníků možná brzy po skončení summitu.
- Volodymyr Zelenskyj využil své kanály na sociálních sítích, aby nastínil své priority pro druhý den summitu NATO ve Vilniusu. Ukrajinský prezident to uvedl na Telegramu:
Na dnešním programu máme tři priority.
První z nich jsou nové podpůrné balíčky pro naši armádu na bojišti.
Druhou je, jak věřím, pozvání do NATO. Potřebujeme vaše pochopení, že toto pozvání máme na dobu, kdy to bezpečnostní situace umožní.
O všech těchto věcech chceme jednat s našimi partnery.
A za třetí, dnes budeme jednat o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu na cestě do NATO.
- Roman Abramovič ve středu napadne sankce Evropské unie, které na něj byly uvaleny po začátku války na Ukrajině, a bude tvrdit, že omezení byla uvalena jen proto, že je známým Rusem, uvedl zdroj obeznámený se záležitostí pro agenturu Reuters.
Jeho právníci budou tvrdit, že sankce EU jsou neopodstatněné a byly uvaleny pouze proto, že je známým ruským podnikatelem.
V únoru loňského roku Abramovič vehementně zpochybňoval zprávy naznačující jeho údajnou blízkost k Vladimiru Putinovi a Rusku nebo to, že udělal něco, co by si zasloužilo uvalení sankcí proti němu. V březnu 2022 se účastnil úvodního kola mírových rozhovorů v Turecku, jejichž cílem bylo ukončit ruskou invazi na Ukrajinu.
Skupina G7 oznámí "mezinárodní rámec pro dlouhodobé bezpečnostní uspořádání Ukrajiny" - vláda Spojeného království
Očekává se, že země G7 oznámí "mezinárodní rámec pro dlouhodobé bezpečnostní ujednání Ukrajiny" na okraj středečního summitu NATO ve Vilniusu, uvedla britská vláda ve svém prohlášení.
Podle agentury Reuters se toto prohlášení shoduje s podobným oznámením Bílého domu.
"Společné prohlášení, které by měli podepsat všichni členové skupiny G7, stanoví, jak budou spojenci v nadcházejících letech podporovat Ukrajinu, aby ukončili válku a odradili ji od jakéhokoli budoucího útoku a reagovali na něj," uvádí se v britském prohlášení.
Premiér Rishi Sunak k tomu uvedl: "Vzhledem k tomu, že Ukrajina dosahuje strategického pokroku ve své protiofenzívě a degradace ruských sil začíná infikovat Putinovu frontovou linii, zintenzivňujeme naše formální opatření na ochranu Ukrajiny v dlouhodobém horizontu."
- Ukrajinské síly opět hlásí určitý pokrok u města Bachmut
Ukrajinské ozbrojené síly dnes ráno prohlásily, že v bojích v Doněcké oblasti dosáhly určitého pokroku u města Bachmut, a rovněž tvrdí, že přes noc sestřelily 11 bezpilotních letounů.
Nejnovější aktualizace na Facebooku od generálního štábu zní:
Obranné síly Ukrajiny pokračují v ofenzivních operacích na směrech Bachmut, Melitopol a Berdiansk.
Na bakhmutském směru naše jednotky pokračují v ofenzivních akcích severně a jižně od města Bakhmut. Na směrech Bílá Hora-Andriivka a Bílá Hora-Kurdjumivka došlo k úspěchu. Jsou zakopány na dosažených hranicích.
V noci na 12. července 2023 Rusko zaútočilo na Ukrajinu ze severovýchodního směru, od Kurska sebevražednými bezpilotními letouny íránské výroby typu "Šahed".
Do úderu bylo zapojeno celkem 15 bezpilotních letounů kamikadze. Jedenáct z nich bylo zničeno.
- Vjačeslav Gladkov, gubernátor Belgorodské oblasti v Rusku uvádí několik oblastí, které byly předmětem přeshraničního ostřelování ze strany ukrajinských sil, ale neuvádí žádné oběti ani významné následky kromě poškození některých elektrických vedení.
- Připomínáme klíčové věty ze včerejšího komuniké NATO, které se týkají Ukrajiny. Formulace odráží námitky Německa a USA, že příliš pevné závazky by mohly vyvolat eskalaci ze strany Ruska, a pokud by Ukrajina mohla vstoupit do aliance, zatímco konflikt by pokračoval, mohlo by to nakonec NATO přivést do války proti Moskvě.
"Rusko nese plnou odpovědnost za svou nezákonnou, neospravedlnitelnou a nevyprovokovanou agresivní válku proti Ukrajině, která vážně narušila euroatlantickou a globální bezpečnost a za kterou musí nést plnou odpovědnost.
Rusko musí okamžitě zastavit tuto nezákonnou útočnou válku, přestat používat sílu proti Ukrajině a zcela a bezpodmínečně stáhnout veškeré své síly a vybavení z území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, které sahají až do jejích teritoriálních vod.
Vítáme silnou podporu Valného shromáždění OSN úsilí o prosazení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. Vítáme a podporujeme odhodlání prezidenta Zelenského stanovit zásady takového míru prostřednictvím jeho mírové formule. Jsme odhodláni dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, který bude dodržovat zásady Charty OSN.
Znovu potvrzujeme svou neochvějnou solidaritu s vládou a lidem Ukrajiny při hrdinné obraně jejich národa, jejich země a našich společných hodnot.
Plně podporujeme právo Ukrajiny zvolit si vlastní bezpečnostní opatření. Budoucnost Ukrajiny je v NATO. Potvrzujeme závazek, který jsme přijali na summitu v Bukurešti v roce 2008, že se Ukrajina stane členem NATO, a dnes uznáváme, že cesta Ukrajiny k plné euroatlantické integraci přesáhla potřebu "akčního plánu členství". Ukrajina je stále více interoperabilní a politicky integrovaná s Aliancí a na své reformní cestě dosáhla značného pokroku.
Bezpečnost Ukrajiny má pro spojence a Alianci velký význam. Na podporu další integrace Ukrajiny do NATO jsme se dnes dohodli na významném balíčku rozšířené politické a praktické podpory.
Prioritou zůstává pokračující poskytování naléhavě potřebné neletální pomoci Ukrajině ze strany NATO prostřednictvím balíčku komplexní pomoci (Comprehensive Assistance Package - CAP)."
- V posledních chvílích byla zrušena letecká pohotovost, která platila na některých územích jižní Ukrajiny, nicméně stále platí varování před dělostřeleckou palbou v Nikopolu.
- Podle agentury Reuters hodlá Joe Biden na závěr summitu NATO ve Vilniusu prohlásit, že "jsme na vrcholu spojenecké jednoty, která vzešla ze summitu, a jak jsme sjednotili svět na podporu ukrajinského lidu".
Biden zdůrazní, že "je důležité stavět na této jednotě při řešení dalších důležitých výzev ... jako jsou klimatické změny, nové technologie a hrozby pro mezinárodní řád založený na pravidlech", uvedl úředník.
V nepřímém kontrastu s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem se Biden snažil, aby se Washington, který je zdaleka největším finančním a vojenským přispěvatelem do aliance, stal hnací silou pro její posílení.
Bidenův projev je považován za pokus o shromáždění spojenců a prezentaci své role na světové scéně před jeho kampaní za znovuzvolení v roce 2024, kterou by měl zaměřit na zacelení rozporů doma i v zahraničí.
- NATO musí chránit Ukrajinu před ruskou agresí, ale Ukrajina nemůže vstoupit do NATO, když je ve válce s Ruskem. To je hlavolam, se kterým se potýkají představitelé západní vojenské aliance na každoročním summitu ve Vilniusu.
Kyjev touží po jistotě vyplývající z paktu vzájemné pomoci - nejvyšší solidarity, která útok na jednoho člena NATO považuje za agresi proti všem. Nic jiného než tato záruka, zaštítěná palebnou silou USA, nepřesvědčí Rusko, aby respektovalo postsovětské hranice.
Armády Vladimira Putina však již ukrajinské hranice potřísnily krví. NATO nesnáší porušování hranic, ale staví se na hranici přímé vojenské konfrontace s Ruskem, v neposlední řadě proto, že při střetu bývalých protivníků z dob studené války by mohly přijít ke slovu jaderné zbraně.
Pro prezidenta Volodymyra Zelenského je to Catch 22: aby si vysloužil kolektivní ochranu před útočníkem, musí se nejprve invazi bránit sám. Politikové shromáždění ve Vilniusu vyjadřují této snaze maximální podporu, ale členství v jejich klubu lze definovat jen volně, jako probíhající práci
Válka na Ukrajině poukazuje na hlubokou strategickou pošetilost euroskepticismu.
V nepřímém kontrastu s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem se Biden snažil, aby se Washington, který je zdaleka největším finančním a vojenským přispěvatelem do aliance, stal hnací silou pro její posílení.
Bidenův projev je považován za pokus o shromáždění spojenců a prezentaci své role na světové scéně před jeho kampaní za znovuzvolení v roce 2024, kterou by měl zaměřit na zacelení rozporů doma i v zahraničí.
- NATO musí chránit Ukrajinu před ruskou agresí, ale Ukrajina nemůže vstoupit do NATO, když je ve válce s Ruskem. To je hlavolam, se kterým se potýkají představitelé západní vojenské aliance na každoročním summitu ve Vilniusu.
Kyjev touží po jistotě vyplývající z paktu vzájemné pomoci - nejvyšší solidarity, která útok na jednoho člena NATO považuje za agresi proti všem. Nic jiného než tato záruka, zaštítěná palebnou silou USA, nepřesvědčí Rusko, aby respektovalo postsovětské hranice.
Armády Vladimira Putina však již ukrajinské hranice potřísnily krví. NATO nesnáší porušování hranic, ale staví se na hranici přímé vojenské konfrontace s Ruskem, v neposlední řadě proto, že při střetu bývalých protivníků z dob studené války by mohly přijít ke slovu jaderné zbraně.
Pro prezidenta Volodymyra Zelenského je to Catch 22: aby si vysloužil kolektivní ochranu před útočníkem, musí se nejprve invazi bránit sám. Politikové shromáždění ve Vilniusu vyjadřují této snaze maximální podporu, ale členství v jejich klubu lze definovat jen volně, jako probíhající práci
Válka na Ukrajině poukazuje na hlubokou strategickou pošetilost euroskepticismu.
- Nedávné ruské údery na Ukrajinu byly "pravděpodobně demonstrativní reakcí na summit NATO ve Vilniusu v roce 2023 a ohrožením dohody o černomořském obilí", tvrdí ve své nejnovější zprávě americký thinktank Institute for the Study of War.
ISW píše:
Mluvčí ukrajinského Jižního operačního velitelství kapitánka prvního stupně Natalija Humenyuková uvedla, že ruské síly se zaměřily na přístavní infrastrukturu, aby narušily černomořskou dohodu o dodávkách obilí. Ruské bezpilotní údery na přístavní infrastrukturu se rovněž shodují s prvním dnem summitu NATO ve Vilniusu a jejich cílem je pravděpodobně odradit členy NATO od poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině. Je možné, že Rusko ohrožuje dohodu o černomořském obilí, aby původnímu zprostředkovateli dohody, tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, vzkázalo, že jeho nedávné prohlášení o podpoře členství Ukrajiny v NATO a návratu pěti ukrajinských velitelů Azovstalu ze 7. července nezůstalo bez povšimnutí .
- Skupina G7 vydá prohlášení o "formálních opatřeních na dlouhodobou ochranu Ukrajiny".
Očekává se, že skupina zemí G7 ve středu vydá prohlášení o tom, jak v příštích letech pomůže Kyjevu porazit Rusko a odradit ho od případné nové agrese.
"Vzhledem k tomu, že Ukrajina dosahuje strategického pokroku ve své protiofenzívě ... zintenzivňujeme naše formální opatření na ochranu Ukrajiny na dlouhou dobu," uvedl v prohlášení britský premiér Rishi Sunak.
"Nikdy se nesmí opakovat to, co se stalo na Ukrajině, a toto prohlášení potvrzuje náš závazek zajistit, aby už nikdy nebyla zranitelná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko."
"Prohlášení poskytne rámec, v jehož rámci se jednotlivé země později dohodnou s Kyjevem na dvoustranných dohodách, v nichž budou podrobně popsány zbraně, které poskytnou," uvádí agentura AFP.
- Rusko udeřilo na Kyjev již druhou noc po sobě
Rusko zahájilo vlnu útoků kamikadze dronů na Kyjev a jeho region již druhou noc po sobě, uvedla ukrajinská armáda ve středu, několik hodin před tím, než se měl Zelenskyj setkat s lídry NATO na summitu, který podpořil nezávislost Ukrajiny.
Podle předběžných informací ukrajinské armády nebyly bezprostředně hlášeny žádné oběti ani větší škody. Všechny bezpilotní letouny byly sestřeleny dříve, než zasáhly své cíle.
"Uplynul 504. den plnohodnotné invaze Ruské federace na Ukrajinu. Nepřítel zahájil další letecký útok na hlavní město," uvedl Serhij Popko, šéf kyjevské vojenské správy, v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram.
Svědci agentury Reuters v Kyjevě slyšeli výbuchy připomínající zvuk systémů protivzdušné obrany zachycujících vzdušné objekty. Nebylo bezprostředně známo, kolik íránských dronů Shahed Rusko vypustilo a kolik jich bylo zachyceno.
Nad Kyjevem a celou Ukrajinou byl více než dvě hodiny vyhlašován letecký poplach a boje pokračovaly i v době, kdy se vedoucí představitelé NATO sešli na summitu, který Kreml kritizoval a varoval, že Moskva bude reagovat na ochranu vlastní bezpečnosti.
O noc dříve Rusko vypustilo na Kyjev a jižní přístav Oděsa 28 bezpilotních letounů, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana 26 z nich sestřelila.
- Podle ruské tiskové agentury Tass hoří ve vesnici nedaleko Moskvy řada domů.
"V Solněčnogorsku u Moskvy hoří vesnice Kryvcovo, plocha požáru je 3,2 tisíce metrů čtverečních, informovalo nás ministerstvo pro mimořádné situace," napsala agentura na Telegramu.
- Vysoký důstojník ruské armády a bývalý velitel ponorky, kterého Ukrajina obvinila ze smrtících úderů na svém území, byl zastřelen při joggingu v jihoruském městě Krasnodar. Stanislav Ržickij, 42 let, byl v pondělí zabit neznámým střelcem během ranního běhu v parku, uvedla policie. Ruská bezpečnostní služba FSB v úterý uvedla, že pro podezření z provedení útoku byl zatčen 64letý muž.
- V obci Sofijivka v Chersonské oblasti byla při ruském ostřelování zabita žena, uvedl gubernátor na Telegramu. Oleksandr Prokudin rovněž prohlásil, že obytné čtvrti v regionu zapálili "ruští teroristé" a zranili dva lidi, z nichž jeden byl ve vážném stavu.
- Britská vláda v úterý uvedla, že poskytne balíček podpory ve výši 50 milionů liber na opravu vybavení a zřízení vojenského rehabilitačního centra na Ukrajině. V rámci nové podpory, která bude projednána na summitu NATO tento týden v litevském Vilniusu, poskytne Velká Británie a členové skupiny G7 tisíce dalších nábojů Challenger 2 a více než 70 bojových a logistických vozidel.
- Francie začne dodávat Ukrajině rakety dlouhého doletu Scalp, které umožní kyjevským silám bránit se, uvedl prezident Emmanuel Macron. "Rozhodl jsem se zvýšit dodávky zbraní a vybavení, abychom Ukrajincům umožnili mít schopnost hlubokého úderu při zachování naší doktríny, která umožní Ukrajině bránit své území," řekl v úterý.
- NATO tvrdí, že nezaznamenalo žádnou změnu v ruském jaderném postoji, přestože Rusko oznámilo, že umístí jaderné zbraně v Bělorusku. Šéf aliance Jens Stoltenberg však varoval, že "jaderná rétorika Ruska je bezohledná a nebezpečná" a že spojenci NATO pozorně sledují, co Rusko dělá. "Zatím jsme nezaznamenali žádné změny v ruském postoji k rozmístění jaderných zbraní, které by od nás vyžadovaly změnu, ale budeme i nadále ostražití," řekl.
Podrobnosti v angličtině ZDE
3915
Diskuse