Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Právě schválený zločinecký britský zákon o uprchlících povede k případům ztracených, sexuálně zneužívaných a vykořisťovaných dětí

19. 7. 2023

čas čtení 6 minut

Nový zákon nebude působit jako odstrašující prostředek, jak tvrdí britská vláda - jen vystaví více zranitelných lidí nebezpečí

V posledních letech byla přijata řada zákonů o migraci, ale nenechte se mýlit: zákon o tzv. "nelegální migraci", který nyní prošel parlamentem, je zlomovým okamžikem. Do historie se zapíše jako milník, který nemá obdoby. Jak uvedla OSN, "ruší přístup k azylu" ve Spojeném království pro každého, kdo přichází cestou, kterou vláda považuje za "nelegální".

Na chvíli se zastavte a zamyslete se nad tím, co to znamená. Jsou to všechno lidé jako vy a já. Matky, otcové, bratři, sestry. Nejsou to "ilegálové", jak tvrdí britská vláda. Jsou to rodiny ze Sýrie, které viděly, jak jejich sousedy zabily bomby. Súdánci prchající před brutální válkou, která zuří v jejich zemi. Íránci prchající před pronásledováním. A Afghánci, kteří v prvních třech měsících letošního roku tvořili nejpočetnější národnost přicházející přes kanál La Manch, píše Enver Salamon, ředitel britské organizace The Refugee Council.

Návrh zákona znamená, že všichni budou odmítnuti. Drtivá většina z nich jsou uprchlíci. Tři čtvrtiny žádostí o azyl posuzovaných v loňském roce byly shledány oprávněnými. A u osob ze zemí, které představují polovinu všech osob, které loni připluly přes Lamanšský průliv - Afghánistán, Írán, Sýrie, Eritrea a Súdán - je míra udělení azylu nejméně 80 %.

Podle návrhu zákona budou všichni příchozí, kteří museli podniknout nebezpečnou cestu, protože Británie žádná imigrační víza neuděluje, při příjezdu zadrženi - a pokud lze vládě věřit, tak i rychle vyhoštěni ze země. Srovnejte to s tím, jak se vláda rozhodla přijmout ukrajinské uprchlíky prchající před válkou ve své vlasti.

Je jasné, že to povede k nesmírnému lidskému utrpení a vystaví lidi vážnému riziku. V Anglii a Walesu je pouze asi 2 500 míst pro věznění uprchlíků a nejméně polovina z nich je využívána pro lidi, kteří čekají na deportaci. Jak upozornil hlavní inspektor věznic, v detenčních zařízeních není dostatečná kapacita pro zadržování osob podle nové legislativy.

Vláda bude muset ponechat lidi v takzvaném nouzovém ubytování v komunitě. Jinými slovy, budou ponecháni v limbu v nekvalitních hotelech nebo uskladněni v rozsáhlých ubytovacích centrech v bývalých vojenských kasárnách v odlehlých venkovských oblastech země. S vědomím, že jim hrozí vyhoštění ze země, mohou jednoduše zmizet.

Když se na to zeptáte úředníků místní nebo ústřední vlády, pokrčí rameny a nepopřou to. Zranitelní lidé budou mizet okraji společnosti. Někteří z nich nevyhnutelně skončí v kriminálním podsvětí.

Pro děti, které přicházejí do Spojeného království samy, je situace ještě horší. Ředitelé dětských služeb mi řekli, že to povede k vážné krizi v oblasti ochrany, protože vědí, že děti s blížícími se 18. narozeninami jednoduše zmizí, protože budou vědět, že jim hrozí vyhoštění. Obávají se, že budou zneužívány a vykořisťovány zločineckými gangy a obchodníky s lidmi.

Z naší práce v Radě pro uprchlíky víme, že nejistota a zoufalství zanechají v mnoha uprchlících pocit naprosté beznaděje. Dojde k nárůstu závažných psychických krizí, včetně sebepoškozování a pokusů o sebevraždu. U dětí, které jsou zadržovány v detenčních zařízeních, byl dobře zdokumentován škodlivý dopad na jejich duševní zdraví.

Vláda nad tím zavírá oči a je odhodlána ve své "politice" pokračovat. Uvnitř ministerstva vnitra je však dobře známo, že tato legislativa nemůže být naplněna, pokud vláda nebude schopna posílat lidi do Rwandy, protože nebude existovat takzvaná "bezpečná třetí země", kam by bylo možné lidi odsunout. Pokud Nejvyšší soud potvrdí nedávné rozhodnutí odvolacího soudu, že Rwanda není bezpečnou zemí pro posílání uprchlíků, úředníci vědí, že návrh zákona bude v troskách.

I když Nejvyšší soud rozhodne ve prospěch vlády, bude pro Rwandu nemožné přijmout více než několik tisíc lidí ročně. Desítky tisíc lidí zůstanou v nejistotě v nějakém ubytování, které zajistí ministerstvo vnitra. Analýza Rady pro uprchlíky zjistila, že i kdyby Rwanda byla schopna přijmout v prvních třech letech platnosti zákona každý rok 10 000 žadatelů o azyl, téměř 200 000 mužů, žen a dětí bude mít žádost o azyl odmítnutou jako nepřípustnou, ale nebudou vyhoštěni.

Ti, kteří nezmizí, budou žít v nejistotě, nebudou smět pracovat a hrozí jim bída, a budou tak na dobu neurčitou odkázáni na podporu a ubytování ministerstva vnitra. To bude mít obrovské náklady - během tří let bude vynaloženo přibližně 9 miliard liber na zavírání uprchlíků v detenčních centrech a na ubytování lidí, které nelze vyhostit do jiných zemí.

Je těžké si představit, jak bude nový zákon působit jako odstrašující prostředek, jak vláda tvrdí. Místo toho situaci ještě zhorší a způsobí nesmírné lidské utrpení.

Samozřejmě to tak být nemusí. Měli bychom vždy zajistit spravedlivé slyšení lidí na území Spojeného království, skutečně lidsky vracet lidi, kterým nebyl udělen azyl, rozšířit bezpečné cesty prostřednictvím některých počátečních jednoduchých opatření, jako je uvolnění omezených pravidel pro slučování rodin, a spojit síly s ostatními státy a OSN, abychom zvýšili zahraniční pomoc a zlepšili řešení konfliktů. Pokud se globální lídři nespojí a nebudou se zabývat důvody, proč lidé utíkají, počty lidí hledajících bezpečí ve Spojeném království a v Evropě se nesníží.

Vláda zvolila cestu, která neodráží hodnoty, jež jsou většině z nás drahé: projevovat soucit, respekt a lidskost vůči lidem, kteří se ne vlastní vinou stali uprchlíky a kteří prostě hledají bezpečí.

Podrobnosti v angličtině ZDE