O alfa samcích a dronech

16. 5. 2026 / Thomas Franke

Každý aspirující alfa samec by byl rychle zmrzačen nebo zabit ostatními samci, kteří by se proti němu spikli, a jejich střelami. Strategie alfa samce tak byla vymýcena z DNA homo sapiens a náš druh vykazuje jak výraznou touhu po rovnosti, tak schopnost demokracie.

Drony

Snadno dostupné zbraně, zejména střely, mají i nadále výrazně vyrovnávací účinek na konflikty mezi lidmi. Tato dynamika se nyní projevuje u sériově vyráběných bezpilotních letounů neboli dronů.

První bezpilotní letouny nasazené v boji byly izraelské modely Tadiran Mastiff a IAI Scout. Tyto špičkové bezpilotní letouny byly nasazeny k průzkumu a jako návnady během libanonské války v roce 1982 a poskytly údaje potřebné k rozhodujícímu úderu proti syrským radarovým a komunikačním stanovištím. Na konci pětidenních bojů bylo zničeno 54 syrských letadel a 19 raketových baterií, zatímco Izrael přišel pouze o jedno letadlo.

USA si toho všimly a vyvinuly nejprve průzkumné a později útočné drony. Zejména jejich MQ-1 Predator v hodnotě 20 milionů dolarů dominoval obloze v roce 2010.

V roce 2011 Írán zajal americký dron, který je špehoval. Írán jej zpětně analyzoval a v r. 2014 zahájil výrobu svých modelů Shahed 171 a protitankového Shahed 191. Írán však pod tlakem ekonomických okolností obrátil logiku amerických výrobců zbraní naruby a místo toho, aby sáhl po nejmodernějším a nejdražším vybavení, se obrátil k hromadné výrobě levných dronů.

Jejich jednorázové nebo kamikadze drony Qasef se ukázaly jako vysoce ničivé zbraně při útoku Hútíů na jemenskou armádu v roce 2019, přičemž cena jednoho kusu činila pouhých 5 000 dolarů, tedy asi tisíckrát méně než u originálu.

 

V roce 2021 dosáhl dálkový útočný dron Shahed 136 nosnosti 50 kg a doletu 2000 km, přičemž jeho cena činila pouhých 20 000 dolarů.

Změna paradigmatu na Ukrajině

V době ruské invazy na Ukrajinu v r. 2022, Ukrajinci učinili skok do nového paradigmatu v oblasti dronů.

Čínští výrobci hraček do té doby vyvinuli levné a spolehlivé hobby drony. Tyto drony jsou technickou platformou průzkumných a později ozbrojených kvadrokoptér, které Ukrajina použila k vlastní obraně.

Ruská strana se přizpůsobila velmi rychle. Již na začátku léta 2022 ruské jednotky žebraly u velení o průzkumné drony a dostaly je.

Již na konci roku 2023 vedla technologie FPV (tj. pohled z první osoby, kdy pilot vidí okolí z pohledu samotného dronu buď přes obrazovku nebo brýle pro virtuální realitu) k tomu, že se hobby drony začaly používat k pronikání do vozidel, budov nebo zákopů.

Ukrajinci do r. 2026 již nasadili vodní a podvodní drony k provádění kinetických útoků a pozemní drony jak pro logistiku, tak pro útoky. Některé drony nyní číhají na příležitost k útoku, jiné kladou miny a další je zase odstraňují; existují také drony určené k boji proti dronům.

Hobby drony se k řízení obvykle spoléhají na rádiové signály nebo na GPS, pokud mají předem naprogramovanou trasu. Jednou ze specifických charakteristik války s využitím dronů je tedy elektronický boj. Nepřítel může rušit rádiové frekvence nebo falšovat signály GPS. Protiopatřeními jsou časté přepínání používaných rádiových frekvencí nebo autonomní drony s umělou inteligencí a inerciálními navigačními systémy (INS).

Ruská strana byla v tomto druhu elektronického boje pokročilejší. Byli také první, kdo nasadil drony řízené přes optické kabely, aby obešli rušení signálu ze strany Ukrajinců. Tyto drony jsou nyní preferovanou technologií pro obě strany v nejaktivnějších oblastech fronty.

To vše znamená, že se dynamika války zcela změnila. Na začátku invaze v únoru 2022 se na Kyjev valily kolony ruských tanků a obrněných vozidel dlouhé až 100 km.

Sledovací drony vedly k vzniku „transparentního bojiště“. Prostě již neexistuje možnost nahromadit potřebnou techniku k průlomu. V nejaktivnějších úsecích ukrajinské fronty se nyní nacházejí sterilní nebo „šedé“ zóny o šířce přibližně 10 až 15 a místy až 40 km (což je v současnosti maximální reálný dosah dronů naváděných optickými vlákny), v nichž se nevyskytuje žádná těžká technika.

Místo techniky se malé skupiny vojáků snaží o tyto šedé zóny bojovat tím, že se ukrývají v podzemních stavbách a zřizují předsunuté základny pro drony. Vojáci se snaží dronům vyhnout pomocí např. ropo- či plynovodů nebo kopáním tunelů. Optické kabely rozptýlené po krajině vypadají jako pavučina obřího mimozemského pavouka.

Transparentní bojiště znamená, že i střídání vojáků na frontě je extrémně obtížné. Úmrtnost je velmi vysoká, s odhadovanými 10 až 15 ruskými oběťmi měsíčně, což od února 2022 činí celkem 250 až 300 tisíc ruských mrtvých a 100 až 120 tisíc zabitých Ukrajinců.

Od podzimu 2022 jsme nezaznamenali žádné významné územní zisky na žádné ze stran. Tato patová situace je doprovázena útoky obou stran na strategické cíle hluboko v zázemí druhé strany pomocí raket, dálkově řízených dronů s pevnými křídly a dalších prostředků.

Výhoda obránců

Mezi výrobou dronů na Ukrajině a v Rusku je patrný rozdíl. Rusko je vyrábí sériově v továrnách.

Na Ukrajině se výroba rozběhla nezávisle na státních strukturách. Již na jaře r. 2022 začaly týmy zabývající se drony sdílet zpravodajské informace. A namísto centralizace výroby, která by se stala snadným terčem pro ruské rakety, se ukrajinský stát přiklonil k přístupu založenému na crowdsourcingu a domácí výrobě.

Nejnovější plány se sdílejí a 3D tiskárny běží nepřetržitě, aby vyrobily nejnovější úpravy. Ukrajinské týmy tak zkrátily své cykly návrhu a nasazení z měsíců na týdny.

Tento ekosystém efektivně využívá výhodu, kterou Ukrajinci mají proti drtivé vojenské síle útočníka – motivaci.

Před r. 2022 existovalo 7 ukrajinských výrobců dronů, nyní jich je přes 500. V r. 2023 Ukrajina vyrobila 600 tisíc dronů FPV, plán na 2026 počítá se 7 miliony bezpilotních letounů. Jen pro srovnání, americká armáda, nejmocnější na planetě, jich vyrobí jen 100 tisíc ročně.

Hizballáh je při obraně Libanonu před izraelskou invazí minimálně stejně odhodlaný jako Ukrajinci. A i oni účinně zadržují silnější armádu.

Na konci března Írán ochromil izraelský zásobovací řetězec pro invazní armádu v jižním Libanonu. Hizballáh, vybavený primitivními raketomety, dělostřelectvem, ručními zbraněmi a drony FPV za 250 dolarů s ovládáním přes optické vlákno, zadržuje 6 izraelských divizí. Tyto divize se dokázaly posunout sotva o 2 nebo 3 km za své předválečné pozice.

Hizballáh zjevně studoval taktiku použitou na Ukrajině – 26. března vyřadil z boje 21 izraelských tanků Merkava v hodnotě 5 až 7 milionů dolarů za kus během jediného 24hodinového úseku. Celkový počet se odhaduje na 100 tanků do konce dubna plus nespočet dalších vozidel. Stále více se spoléhají na drony s cívkami optických kabelů dlouhými až 30 km, stejně jako na drony s pevnými křídly.

Symetrie je zarážející – agresivita imperiálních válečných strojů Izraele a Ruska je drcena do ponižujícího zastavení menšími mocnostmi bojujícími o svou existenci. Drony „Oči na obloze“ poskytují malým buňkám pozemních sil přehled o bojišti, který byl dříve dostupný pouze celým armádám s převahou ve vzdušném prostoru nebo satelity.

Nová éra

Drony nejsou odolné vůči nepříznivému počasí ani pouhému větru. Ve tmě nebo v mlze potřebují drony řízené operátorem k provozu termovizi. Hory a husté lesy rovněž výrazně omezují jejich užitečnost. Probíhají také rozsáhlé snahy o omezení hrozby dronů pomocí technologických prostředků, jako jsou lasery nebo mikrovlny. Přesto již zásadně změnily moderní válčení ve prospěch slabší strany.

Čínský systém Atlas se skládá ze 3 vozidel. Odpalovací zařízení Swarm-2 nese 48 dronů s pevnými křídly. Za ním jedou velitelské a podpůrné vozidlo. Čína je velmi hrdá na to, že tento systém je na poměry vojenské techniky levný a že jej může ovládat jediná osoba z kanceláře vzdálené stovky kilometrů.

Ale jako vždy, někdo musí nabíjet baterie. Na systém Atlas bych nesázel, pokud by čelil 20 odbojářům, kteří na něj čekají s puškami, RPG a několika vlastními drony.

Rozhodujícím faktorem nebude pouze to, kdo tyto zařízení má, ale kdo je dokáže škálovat, nejrychleji přizpůsobit a vybudovat obranu odolnou proti autonomním, nízkonákladovým vzdušným hrozbám. Tato transformace znamená posun od tradičních bitev typu „síla proti síle“ k decentralizovaným, digitálně řízeným kampaním, kde nízkonákladové platformy s velkým objemem mohou přinést mimořádné strategické účinky.

Ve světě, který se rychle mění z unipolárního na multipolární a kde bývalá supervelmoc dělá vše, co je v jejích silách, aby zničila jakýkoli náznak mezinárodní legality, přinesla sériově vyráběná elektronika, jako jsou drony, přístroje pro noční vidění či termovize atd., novou éru úspěchů antiimperialistického odporu. Když byla v 60. a 70. letech symbolem antikoloniálního boje puška AK-47, je dnes tímto symbolem dron.

Thomas Franke