Propagandisté mezi americkými diplomaty, mezi íránskými disidenty a v Royal United Services Institute?

23. 5. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut
Karel Dolejší si zjevně pečlivě nepřečetl celou analýzu, na niž odkazuje shrnutí Britských listů v krátkém článku "Trumpův Pompeo tvrdí, že Írán ´provádí vraždy´ v Evropě".

Jde o to, že údajné atentáty v Evropě podle Pompea páchají Íránské revoluční gardy, konkrétně jejich zahraniční pobočka Quds. Mnoho mezinárodních odborníků považuje toto obvinění za velmi sporné.

Je potřeba být přesný.

Pokračujme v překládání:

"Dnes páchají íránské jednotky Quds tajné vraždící operace v srdci Evropy," řekl Pompeo, a zmínil se tak o pobočce Islámských revolučních gard (IRGC) pro zahraniční operace.

Američtí diplomaté specializující se na Írán byli Pompeovými tvrzeními překvapeni.

V poslední době nedošlo k zabíjení v Evropě, oficiálně připisovanému íránskému státu. Poslední íránský premiér za šáha, Šapour Bakhtiar, byl zavražděn ve Francii v roce 1991, a čtyři íránští kurdští disidenti byli zastřeleni v řecké restauraci jménem Mykonos v Berlíně v roce 1992. 

Bombový atentát z roku 2012 na autobus, který vezl izraelské turisty v Burgasu, v Bulharsku, spáchala podle bulharské vlády libanonská milice Hezbollah, která je široce považována za klientskou sílu Íránu.

Pompeovy výroky však, jak se zdá, odkazovaly na současné atentáty a nikoliv na minulé a konkrétně hovořily o jednotkách Quds.

K nejnovějšímu zabití íránského disidenta došlo v Haagu v listopadu roku 2017, kdy ostřelovač usmrtil Ahmada Molu Nissiho, předáka íránské arabské separatistické organizace v provincii Khuzistan, bohaté na ropu. 

Ozbrojené křídlo hnutí Nissiho přijalo odpovědnost za několik útoků v Íránu, včetně vražd dvou stráží z Islámských revolučních gard (IRGC) v lednu 2017. 

Nissiho dcera uvedla loni v rozhovoru, že smrt jejího otce připomínala vraždy prováděné íránským státem v devadesátých letech.

"Evropa se zdá být bezpečná, avšak buďte opatrní. Konflikt  mezi Saúdskou Arábií a Íránem není omezen na Blízký východ. Šíří se do Evropy," řekla Hawra Nissi tiskové kanceláři Reuters. "Rodina očekává všechny scénáře. Hlavním podezřelým je Írán, avšak nikoliv jediným."

Avšak holandské vyšetřování vraždy Nissiho veřejně neobvinilo Íránské revoluční gardy. Pokud měl Pompeo na mysli Nissiho vraždu, zveřejnil by tím dosud utajované informace.

Iraj Mesdaghi, íránský politický aktivista, žijící ve Švédsku, který strávil v Íránu deset let ve vězení v letech 1981-1991, zpochybnil Pompeovy výroky.

"Je pravděpodobné, že nejsou pravdivé," zdůraznil Mesdaghi, výzkumník v oboru porušování lidských práv v Íránu, který podrobně sleduje aktivity Íránských revolučních gard v Evropě.

Mesdaghi uvedl, že IRGC ani jednotky Quds nejsou oficiálně obviňovány z žádných vražd v Evropě od soudu v Mykonosu. 

Mesdahiu uvedl, že se podezřívá, že Írán spáchal od Mykonosu nejméně dva další takové útoky, jako například byla vražda bývalého člena íránské vlády Rezyu Mazloumana nedaleko Paříže. Ale dodal, že po ukončení procesyu v Mykonosu v roce 1997, jak se zdá, takové atentáty přestaly. 

"Evropa dala najevo po Mykonosu, že takové atentáty jsou pro tento kontinent nepřijatelné," zdůraznil.

Mesdaghi uvedl, že dosud neexistují žádné důkazty, který by spojily Írán s vraždou Nissiho. "Bylo by velmi nezvyklé pro Írán ho zavraždit, vzhledem k tomu, jaký má Írán nyní vztah k Evropě a vzhledem k tomu, že Nissi nebyl vlivný, nebyl dostatečně důležitý," dodal. 

Shashank Joshi, vysoce postavený výzkumník v Royal United Services Institute v Londýně, konstatoval: "Írán provedl vlnu atentátů po celé Evropě  v devadesátých letech, a široce se předpokládá, že Íránem podporovaná organizace Hezbullah byla odpovědná za útok v Burgasu v roce 2012, který byl odvetou za to, že Izrael zaútočil na íránské jaderné vědce." 

Avšak co se týče zavraždění Nissiho, Joshi uvedl: "Neexistují žádné důkazy ve veřejné doméně a evropští činitelé mlčí." 

Podrobnosti v angličině ZDE

PS. Co se týče Pompeových nových požadavků vůči Íránu, z letmého pohledu na mezinárodní zpravodajské zdroje vyplývá, že většina komentátorů je přesvědčena, že toto není žádný realizovatelný program, ale soubor opatření, jehož cílem je zjevně pokus íránský režim tvrdými sankcemi přimět ke kolapsu. Zda je to realistické, je otázka. Většina komentátorů tento postoj Pompea a Trumpa odsuzuje jako vysoce riskantní a varuje, že jako obvykle Trump nemá žádnou strategii, jen neodpovědně střílí od boku. Vzhledem k tomu, že je to, jak se zdá, konsensus jak evropských, tak amerických komentátorů, nezdá se mi, že by šlo o propagandu obamovců. Ale mohu se mýlit. 
 



0
Vytisknout
9092

Diskuse

Obsah vydání | 29. 5. 2018