Krize v Íránu vrazí klín mezi Evropu a Washington

6. 1. 2020

čas čtení 5 minut
Zabití íránského generála Kásima Sulejmáního představuje bod obratu ve vztazích mezi Spojenými státy a Íránem. Posouvá také americké spojence v Evropě hlouběji do neklidných vod a hrozí, že se evropské síly v regionu ocitnou v křížové palbě mezi Teheránem a Washingtonem, varuje Ellie Geranmayehová.


Americký prezident Donald Trump odstranil vysoce postaveného íránského vojenského operativce viněného z krveprolití v regionu. Ale tím že to provedl také vystavil každého amerického vojáka na Blízkém východě možným odvetným útokům a otevřel nový prostor pro íránskou expanzi. Tím že se veřejně a halasně přihlásil k útoku na vysoce postaveného důvěrníka nejvyššího íránského lídra Trump také přepsal pravidla, která po vetší část minulé dekády umožnila Íránu a USA omezit riziko kolize během operací v Iráku a Afghánistánu.

Pro evropská hlavní města to znamená, že jejich nejhorší předpovědi se stávají skutečností. Varovala Trumpa před odstoupením od íránské jaderné dohody, což podle nich spustí řetězovou eskalaci.

Reakce Teheránu může být bezprostřední nebo dlouhodobá, může sahat od vojenské akce v regionu až po kybernetické útoky na USA a tvrdou politickou odvetu. Íránský nejvyšší lídr ajatolláh Alí Chameneí opakovaně varoval, že nedojde k válce s USA a Írán až dosud reagoval na Trumpovu kampaň "maximálního nátlaku" kalkulovaně a racionálně. Pokud se tento postoj udrží, Teherán se pokusí zvládnout riziko přímého konfliktu tím, že bude dál používat asymetrickou taktiku k podkopání amerických zájmů, ačkoliv nyní budou přepsány jeho hraniční čáry.

Rozsáhlá americká vojenská přítomnost na Blízkém východě a v Afghánistánu znamená, že USA zřejmě ponesou hlavní tíhu odvety. Írán pojí hluboké svazky s nestátními aktéry v Iráku, Sýrii, Libanonu, Afghánistánu a Jemenu, které mohou být využity tak, aby to Ameriku bolelo. Sulejmáního smrt již vyvolala nové zhoršení vztahů Trumpovy administrativy s Bagdádem, což se může rozšířit do Kábulu, a je také pravděpodobné, že to vyvolá dlouhou debatu v Teheránu, jak daleko zajít v nátlaku na americké síly, aby odešly ze sousedního Iráku a Afghánistánu.

Avšak dopad Sulejmáního zabití sebou také nese významné implikace pro globální a evropskou diplomacii. Na politické frontě toho Teherán využije coby příležitosti vyhrát na mezinárodní scéně hru o svalení viny. Představí americký nálet jako vysoce nepřiměřený akt na úrovni vyhlášení války a pokusí se toho využít k prohloubení rozporů mezi Evropou a Washingtonem.

Zabití bylo načasováno jen několik dní před očekávaným pátým íránským oznámením o omezení závazků vyplývajících z Obamovy jaderné dohody (JCPOA). Írán nyní může v rámci odvety na jaderné frontě podniknout mnohem provokativnější krok, včetně omezení přístupu mezinárodních pozorovatelů, kteří dohlíží na íránský jaderný program.

Jaderná dohoda zůstává v centru evropské politiky vůči Íránu. Již před Sulejmáního smrtí Francie, Británie a Německo signalizovaly, že se kvůli íránskému neplnění blíží spuštění mechanismu pro řešení sporů předpokládaného jadernou dohodou. Pokud Írán na jaderné frontě podnikne drastické kroky, může to znamenat úplné zhroucení dohody.

Evropa, která dosud odolávala výzvám připojit se k americké politice "maximálního nátlaku" vůči Teheránu, se musí připravit na tu nejhorší bezpečnostní dynamiku na Blízkém východě a podniknout intenzivní diplomatické úsilí na ochranu svých sil v regionu, které nyní čelí zvýšenému riziku.

Je ironické, že navzdory své rivalitě s Íránem mohou být arabské země Perského zálivu užitečnými partnery Evropy při hledání ústupové cesty prostřednictvím diplomacie. Arabští sousedé Íránu jsou stále více znepokojeni, že by při jakékoliv vojenské eskalaci mezi USA a Íránem mohli být vystaveni vysokým nákladům. Evropa by měla posílit spolupráci se Spojenými arabskými emiráty, Ománem, Kuvajtem a Irákem, aby společně předešla eskalaci.

Pro tuto chvíli jsou pokusy zprostředkovat obnovu jednání mezi USA a Teheránem navrhované francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na generálním shromáždění OSN mimo dosah. Místo toho by se Evropa měla bezprostředně soustředit na kyvadlovou diplomacii na nejvyšší úrovni zaměřenou na ochranu toho, co lze zachránit z jaderné dohody, a na vytvoření periody bez dalších útoků uvnitř již tak křehkého Iráku.

V období šesti měsíců USA a Írán došly od sestřelování bezpilotních prostředků, útoků na ropné instalace a základny až k zabíjení personálu. Je stále nejasné, jak a kdy se Írán rozhodne reagovat na zabití Sulejmáního. Ale nový velitel jednotek Kuds jmenovaný do 12 hodin po Sulejmáního smrti bude chtít nepochybně prokázat ochotu provést odvetu vůči Američanům.

Až k tomu dojde, ani Blízký východ, ani Evropa se důsledkům nevyhnou.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7343

Diskuse

Obsah vydání | 13. 1. 2020