Dochází v Íránu k sametové revoluci?

13. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Aktualizace: Íránský tisk píše zcela otevřeně o "ostudném" skandálu sestřelení ukrajinského letadla. Proti režimu protestují celebrity: herci a sportovci, včetně slavné sportovní celebrity, která vyhrála medaili na olympijských hrách. Rezignovala známá televizní moderátorka Gellare Jabbari, oznámila, že už to nemůže vydržet, a omluvila se íránské veřejnosti, "že jsem vám třináct let lhala".

Íránský režim samozřejmě nemá žádnou mezinárodní podporu, jakou měl komunistický režim v Československu. Zanedlouho se budou v Íránu konat volby a opozice chce nynější zuřivosti veřejnosti proti "našim blbým předákům" (toto heslo skandovali demonstranti) silně využít.

* * *

Pražský reportér britského týdeníku Observer  Robert Tait píše:

"Jako bývalý novinář v Teheránu, který nyní žije v Praze, mi přijde podobnost záběrů z dnešního Teheránu se záběry československé sametové revoluce ohromující. Různé země, různé jazyky, naprosto jiná kultura - ale stejná stará písnička."
Jestli ale není Robert Tait přílišný optimista? Lindsay Hilsum, reportérka Channel 4 News v Teheránu, v neděli večer konstatovala, že íránská veřejnost sice zuří nad nekompetentností a lhaním íránského režimu, avšak že režim se nerozkládá. (JČ)

Robert Tait dodává: Neříkám nutně, že Islámská republika v Íránu končí - ale mohl by to být začátek konce. V této etapě to ale mohlo i pro sametovou revoluci v Československu dopadnout špatně. Zaujalo mě, jak podobné jsou ty záběry. Opravdu to vypadá jako Národní třída dne 17. listopadu 1989.

Konečně končí fantazie jménem Velká Británie. Je to dobře

13. 1. 2020

čas čtení 8 minut



Shrnujeme pronikavou analýzu Davida Edgertona, profesora historie na Kings College v Londýně, vydanou v listě New York Times, která vysvětluje, proč se Británie pod tlakem brexitu rozpadne a proč to bude prospěšné.  V Británii v současnosti zuří konflikt mezi anglickými důchodci na jedné straně, a mladými občany Anglie a všemi občany Skotska, Walesu a Severního Irska na straně druhé; mezi moderními, mladými městy a stagnujícím, pošetilým a zuřícím anglickým venkovem. Tento konflikt  má pozoruhodnou paralelu i v České republice: Na jedné straně máte i v ČR mladé lidi, kteří jsou v podstatě srozuměni s dnešní moderní společností, protože v ní vyrostli a neznají nic jiného, kdežto starší občané se nedokáží poradit s rychlým tempem destabilizačních změn a snaží se nostalgicky se vracet do "stabilní a útěšné" éry před třiceti lety - kterou si idealizují vzpomínkovým optimismem. Tak jak sní angličtí důchodci o velikosti někdejší Velké Británie (která nikdy nebyla), tak sní čeští důchodci o nádherách husákovského socialismu a podporují Babiše. V obou případech dojde k probuzení. Čtěte! (JČ)


Velká Británie odchází dne 31. ledna 2020 z Evropské unie.

Dlouhá desetiletí pomáhala Evropská unie udržovat tříštící se Spojené království v jednom celku. Nyní je brexit trhá na kusy. Krátkodobá fantasmagorie tzv. "britského národa" také zřejmě končí.

Británie praktikuje apartheid mezi svými mladými a staršími občany

13. 1. 2020

čas čtení 3 minuty


Kromě prostého zeměpisného oddělení odděluje mladé lidi od starých skutečnost, že došlo k hluboké hospodářské změně: zmizela relativní životní jistota a zaměstnanecká stabilita poválečného uspořádání. Vznikla ekonomika charakterizovaná rtuťovitou nepředvídatelností a vzniklo vědomí, že se svět zmenšuje. Mladí lidé považují otevřenost, diverzitu a konektivitu světa jednadvacátého století za přirozený pořádek věcí, ale chtějí, aby byla odstraněna existující hluboká nerovnost a nerovnováha. Mnoho starých lidí, naopak, je destabilizováno pocitem neustále změny a snaží se přidržovat se jakékoliv bezpečnosti, kterou ještě mají. Tohle je podstatou hlubokého generačního rozporu. 


V prosincových všeobecných volbách hlasovalo 62 procent voličů ve věku 18-24 let pro labouristy, jen 19 procent pro konzervativce. U voličů ve věku 25-34 let zvítězili také labouristé. Avšak v nejstarší věkové kategorii nad 65 let hlasovalo 64 procent voličů pro konzervativce a 17 procent pro labouristy.

Podpora politických stran, definovaná věkem, je děsivý koncept. Institucionalizuje to vzájemnou nedůvěru a resentiment, píše John Harris. Generační apartheid v Británii je zakořeněn v nejhlubších strukturách společnosti, především v polarizované ekonomice bytového fondu. Jen starší lidé dnes vlastní své domy a byty, které získali prostřednictvím hypotéky, mladí občané na hypotéky nedosáhnou a musejí platit činže.

Pro stoupence Czexitu: Brexit už stál Británii 3 864 miliard Kč

13. 1. 2020

čas čtení 1 minuta



Britský premiér Boris Johnson chce "osvobodit potenciál Británie". Nejprve ale bude muset britská ekonomika dohnat ostatní svět, varuje ekonomický portál Bloomberg.

Z výzkumu, který provedli v Bloomberg Economics, vyplývá, že brexit už Británii stál 170 miliard amerických dolarů (130 miliard liber, 3864 miliard Kč) a do konce roku 2020 bude stát ještě dalších 70 miliard liber (2400 miliard Kč). Je to způsobeno tím, že  Británie za poslední tři roky začala výrazně zaostávat za ekonomikami skupiny G7.

Ekonomika globálně v posledních letech stagnuje, ale Británie je na tom ještě hůř. Od  hlasování pro brexit v roce 2016 je britská ekonomika nyní o 3 procenta menší, než jaká by byla, kdyby Angličané nehlasovali pro brexit. Investice podniků do Británie stagnují a hospodářský růst Británie poklesl o polovinu, z ročního růstu 2 procent na 1 procento.

Dan Hanson, britský ekonom firmy Bloomberg Economics, určuje celkové náklady na brexit do roku 2020 na 200 miliard liber (6000 miliard Kč)

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Rozhovor Britských listů 255. Do voleb jen s jednoduchým lživým heslem!

10. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta



Jaké jsou zahraničněpolitické výhledy pro rok 2020? Je prosincové vítězství britských populistů ve volbách velkou podporou pro lháře a manipulátory na politické scéně po celém světě? O tom hovoří Jan Čulík v tomto Rozhovoru Britských listů se zahraničněpolitickým komentátorem Danielem Veselým. (Záměrně se vyhýbáme Trumpově nynější eskapádě v Iráku, protože ta je jen dílčím symptomem zásadního, dlouhodobého problému agresivního populismu.) Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 10. ledna 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE
 

Íránská policie střílela do demonstrantů. Několik lidí bylo zraněno

13. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta



Íránské úřady střílely ostrou municí do demonstrantů v Teheránu a několik lidí zranily. Stovky demonstrantů ignorovaly v neděli přítomnost množství příslušníků bezpečnostních služenb  a uspořádaly během dne vigílie a demonstrace a pak pochod na náměstí Azadi v centru města.

Svědek konstatoval, že nejprve střílely bezpečnostní jednotky slzným plynem do davů, pak začaly střílet ostrými náboji. Viděla jsem, jak bylo postřeleno sedm lidí, konstatovala jedna svědkyně.

Několik lidí leželo postřelených na zemi. Video ZDE  

Šéf teheránské policie tvrdil v pondělí, že policie nestřílela a že měla příkaz se mírnit.

"Lžou nám, že naším nepřítelem je Amerika, ale náš nepřítel je přímo tady," skandoval dav na jedné teheránské univerzitě a přirovnal islámistické revoluční gardy Íránu k Islámskému státu.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

O Babišových voličích, pirátech a levici

13. 1. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Asi bych měl komentovat sjezd pirátů, dokonce jsem měl chvíli i výčitky svědomí, že ho moc nesleduji. Nezajímal mne. Jak může člověka, který se tak systematicky zabývá politikou, jak to dělám posledních dvacet let já, nezajímat sjezd tak zásadní politické formace, dokonce politické formace, které fandí a od které čeká naději právě v té specifické situaci, v jaké naše politika uvázla v posledních letech?

Bude to asi tím, že jsem nečekal nic nového a že jsem ztratil představu, že by další růst pirátů nad 20% byl reálný. Ano, měli by vzít voliče Babišovi, a pak mohou růst. Dali si to dokonce jako cíl. To by samozřejmě bylo politicky naprosto efektivní: zničili by tak svého hlavního konkurenta a zároveň by rostli. Co může být pro piráty v politickém boji lákavější než výsledek 30% pirátů vs. 10% Ano?

Pirátsko-svazácký slet

13. 1. 2020 / Jan Molič

čas čtení 4 minuty



Piráti už nejsou piráti. Aspoň takový jsem měl dojem při sledování Pirátského celostátního fóra. V žádném případě tím nechci říct, že by dělali něco v zásadě špatně! Pro mě pouze nastal čas, opustit politiku - a to jakoukoli. Sjezdy "ÚV", teambuldingy, frčky, placky a visačky, to vše se příčí mému bazálně anarchistickému založení. "Anarchie v rámci mezí" je postmoderní oxymorón. Zůstanu dál pouze podporovatelem.

29871

Aneb Co zmůžeme, a co nikoliv

Americko-íránská krize: Proč se nekladou důležité otázky?

13. 1. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Sestřelení ukrajinského civilního letu íránským letectvem, což režim ajatolláhů několik dní trapně tajil, vyvolalo protesty v Teheránu, kde zaznívají požadavky na rezignaci předních íránských lídrů. Pokud se na události několika uplynulých dní podíváme optikou Trumpovy administrativy, tak přesně tyto skutečnosti jí hrají do karet. Trumpův Bílý dům se nikdy netajil tím, že chce svrhnout íránskou vládu. Americký sankční režim je podle všeho navržen tak, aby zničil íránskou ekonomiku; aby Íránci povstali a svrhli nenáviděný režim. Samozřejmě bych přál Íráncům normální vládu (existuje-li taková vůbec), nicméně za těchto okolností je tu obrovské riziko, že se věci vymknou kontrole.

Přiznání, že Írán sestřelil ukrajinské letadlo, vyvolalo v Teheránu protivládní demonstrace

11. 1. 2020

čas čtení 4 minuty

Aktualizace: "Smrt diktátoru!!" Demonstranti v mnoha íránských městech skandovali "Smrt diktátoru!" Mínil tím nejvyššího vůdce Chameneího. Íránské bezpečnostní jednotky používají proti demonstrantům slzného plynu. Mnohá íránská média, i tištěné noviny, otevřeně kritizují íránskou vládu za sestřelení ukrajinského letadla. Vycházejí s palcovými titulky "OSTUDNÉ!"

Demonstranti strhávají portréty Suleimaniho.

Íránští demonstranti zuří nad útlakem a nekompetencí své vlády. K účasti na demonstracím je zapotřebí odvahy, neboť před několika málo týdny íránské bezpečnostní jednotky usmrtili sto až tisíc demonstrantů protestujících proti razantnímu zvýšení cen pohonných hmot. Rozsáhlé demonstrace však neznamenají, jak tvrdí Trump a americká vláda, že íránský režim se rozkládá, konstatovala v neděli v podvečer reportérka Channel 4 News Lindsay Hilsum (její videoreportáž z nedělního Teheránu je ZDE).




Demonstranti hovořili v reakci na leteckou katastrofu proti íránskému nejvyššímu vůdci


Íránský režim byl v sobotu večer otřesen vlnou mezinárodního odsouzení i domácí kritiky po přiznání, že íránské jednotky sestřelily ukrajinské dopravní letadlo, usmrtily 176 osob a režim pak lhal ve snaze to ututlat.

Režim čelí pravděpodobně své největší krizi od islamistické revoluce v roce 1979.

V sobotu večer byl krátce zatčen britský velvyslanec v Íránu Robert Macaire během demonstrací před univerzitou v Teheráně za to, že "podněcoval" demonstranty. Po několika hodinách byl propuštěn.

Po třech dnech lhaní činitelů v Teheránu přiznalo vedení íránského státu, že jeho jednotky sestřelily ukrajinské dopravní letadlo.

Návštěva egyptského mučitele v Praze

13. 1. 2020

čas čtení 3 minuty

Dne 25. ledna je čtvrtým výročím únosu mladého vědce Giulia Regeniho egyptskými tájnými službami, které ho následně umučily.


ČRo Plus vydal před pár týdny zprávu, že se zahájení velké egyptologické výstavy v Národním muzeu v Praze zúčastní předseda egyptské vlády Abd al-Fattáh as-Sísí. Vypadá to, že bude vítán vřelým přijetím akademickou obcí a představiteli republiky, píše Giorgio Cadorini.

K tomu upozorňuje Boris Cvek na toto:

"Za poslední čtyři roky byly uvězněny v Egyptě desetitisíce lidí. Mučení je v monstrózním vězeňském systému v Egyptě naprosto rozšířené., Egypt se stal jedním ze států, kde se v současnosti nejvíce popravuje. Egyptské soudy odsoudily loni k smrti více lidí než Saúdská Arábie. Civilisté jsou běžně u vojenských soudů odsuzováni k smrti. Egyptská státní bezpečnost prostě ignoruje soudy a nechává lidi mizet, popravuje je mimosoudně. Sisiho režim už usmrtil více lidí než Pinochet, avšak západní vlády tento režim kupodivu pořád podporují.

Apely od egyptských lidskoprávních organizací, aby zahraniční mocnosti neuznaly egyptské volby, všichni ignorují. Britská premiérka Theresa Mayová dne 4. dubna 2019 blahopřála Sisimu k vítězství ve volbách. Tehdejší ministr zahraničí Boris Johnson konstatoval, že se těší na spolupráci se Sisiho vládou jako "na příležitost budovat prosperující a demokratickou společnost". Americké velvyslanectví zašlo ještě dál a zveřejnilo na Twitteru fotografii konzula Thomase Goldbergera, který pózoval v egyptské volební místnosti a chválil "vlastenectví egyptských voličů" - byla to chvála, která uráží většinu, která se rozhodla nehlasovat."

Zdroj v angličtině The Times Literary Supplement ZDE  

"Lidský omyl": Írán přiznal, že omylem sestřelil ukrajinské dopravní letadlo

11. 1. 2020

čas čtení 4 minuty



Írán přiznal, že jeho armáda udělala "neodpustitelnou chybu" a neúmyslně sestřelila ukrajinské dopravní letadlo, čímž usmrtila všech 176 osob na palubě. Toto přiznání bylo učiněno poté, co íránský režim řadu dní odmítal západní výzvědné informace, že k tomuto skutečně došlo.

Íránská státní televize odvysílala vojenské prohlášení v sobotu ráno. Konstatovala, že za sestřelení ukrajinského letadla mohl "lidský omyl". Pak následovala veřejná omluva od íránského prezidenta.

Prezident Hassan Rouhaní napsal v sobotu: "Islámská republika Írán hluboce lituje této katastrofální chyby. Mé myšlenky a  modlitby jdou všem truchlícím rodinám. Nabízím svou nejupřímnější soustrast."



Íránci "narušili integritu místa havárie ukrajinského letadla u Teheránu"

10. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

Záběr rakety, která údajně sestřelila ukrajinské letadlo po startu z teheránského letiště:



Odborníci na letecké havárie vyjadřují vážné znepokojení ohledně stavu místa havárie ukrajinského letadla, které zřejmě sestřelily íránské rakety. Sílí obavy, že Teherán z místa havárie záměrně odstranil klíčové důkazy.

Graham Braithwaite, profesor bezpečnosti a vyšetřování nehod na Cranfield University, konstatoval, že to, jak Íránci pracují s místem havárie, včetně toho, že rychlo odstranili důkazy, vyvolává vážné otázky o integritě vyšetřování.

Docela trapný úlet jihočeských úřadů na rakouské hranici

10. 1. 2020 / Jan Čulík

čas čtení < 1 minuta

Na Šumavě vybudoval v osmnáctém století hrabě Schwarzenberg tzv. Schwarzenberský splavný kanál, jímž se dopravovalo topné dříví ze Šumavy až do Vídně. Historická památka je dnes hojně inzerována:


Chytráci z místních českých komunálních úřadů - pozoruhodné, že zřejmě neznají ani slovo německy, přestože žijí od německého prostředí pár stovek metrů - postavili ve vesnici Zvonková nedaleko rakouské hranice hrdé nové silniční informační nápisy:


Trapas. Zvlášť u hranice německy mluvící země. "Schwarzenberg" znamená "Černohorský".

"Schwanz" znamená "ocas", vulgárně ještě něco horšího.

Skutečně kreativní přejmenování historické památky:


Hospodaření OSBL za prosinec 2019

6. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

V prosinci  2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 77 561.50 Kč, výdaje byly 91 481.50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


Vzpomínka na ex-poslance Čestmíra Hofhanzla (1941–2020):

Tentkrát v devětašedesátém na čáře u Českých Velenic

10. 1. 2020 / Zdeněk Slanina

čas čtení 7 minut

Foto: Čestmír Hofhanzl (autorem snímku je Martin Vadas)


Před týdnem zemřel ex-poslanec Dr. Čestmír Hofhanzl známý třeba svými boji proti plundrování lesů či proti amatérství v kůrovcové kalamitě. Ze dna hard disku jsem vylovil dávný rukopis vzpomínky na jednu Čestmírovu úspěšnou akci, na jehož otištění nakonec nedošlo.

Jedno z poučení nad filmy o Marii Terezii

10. 1. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

K následující úvaze mne přiměl poslední díl ze série čtyř filmů o Marii Terezii z produkce České televize. Existují dva staré, svůdné, selským rozumem ihned pochopitelné přístupy k řešení zločinnosti: tvrdý trest a apel na morálku. Oba byly hojně aplikované ve středověku prakticky bez velkých výsledků. Jak je to možné?

Vezměme si tvrdý trest. Tvrdý trest představuje snahu odstrašit případného pachatele. To si ovšem ten pachatel musí myslet, že trest na něj skutečně dopadne. K tomu je zapotřebí velmi vysoká úroveň vyšetřování a schopnost soudů soudit nestranně. Když naopak máte systém, kde soudy kryjí mocné lidi a vyšetřování nefunguje pořádně, můžete pomocí tvrdých trestů drtit nevinné. Tvrdé tresty se pak stávají nástrojem vládnoucích proti ovládaným.

Tak, či onak, ne-li všelijak v české mluvnici?

10. 1. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 1 minuta


V novinách se stále častěji objevují překvapivě uskutečněná dělení slov na konci některých takto vyúsťujících řádků. Bývá tomu tak, pokud si na počítači zatrhneme automatické provedení tohoto úkonu. Přitom se řada generací učila, že se tak má dít s respektem vůči slabičné struktuře děleného slova. A co se pak neděje? Už jsem nejednou četl slovo dělené tak, že výchozí hláska byla na konci jednoho řádku a zbytek slova byl až na dalším řádku. (Teď si jen vymyslím toho příklad; děleno: „p-říklad“.) Stává se to i v jiných jazykových verzích, a nejen v novinách. (Jsme-li u takové „formality“, tak také se nepovažovalo za žádoucí nechávat jednohláskové předložky na konci řádků; třeba v češtině „k“, „o“, „s“, „u“, „v“, „z“.)

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Nové vedení na Praze 1 dosáhlo mnoha skvělých změn. Teď hrozí, že se věci vrátí ke starým pořádkům

10. 1. 2020

čas čtení 3 minuty

Tisková zpráva

Na začátku příštího týdne proběhne na Praze 1 mimořádné jednání zastupitelstva. Mezi hlavní body jednání je mimo jiné zařazeno i odvolání mého kolegy, stávajícího starosty Pavla Čižinského, a dalších členů rady. Mám vážné obavy, že pokud nastoupí do vedení této městské části nová koalice, ohrozí to zásadně vše dobré, co se nám za více než rok podařilo pro Prahu 1 udělat. Proto je podle mého názoru na čase se začít ptát, jak za celou znepokojivou situací stojí zákulisní lobby, která prosazuje soukromé zájmy kmotrů před zájmy našich občanů.

Íránská krize: Zahřmění, žvanění, opona?

10. 1. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

Klerik Muktada Sadr reprezentující suverenistický směr v irácké šíitské politice vyzval již ve středu večer souvěrce z proíránských milic, aby nezahajovali boj proti Američanům, protože nočním íránským raketovým útokem na dvě základny podle něj krize skončila. - Analýza íránského raketového útoku v noci na středu skutečně ukazuje, že si Teherán tentokrát dal až úzkostlivě záležet, aby se při teatrálním zahřmění nad iráckým jevištěm pokud možno nikomu nic nestalo.

Co víme o raketách, které Írán odpálil do Iráku?

10. 1. 2020

čas čtení 3 minuty

Írán zlepšil přesnost a manévrovatelnost svých raket jako jsou ty, které odpálil v úterý na vojenské instalace v Iráku, kde jsou přítomny americké a koaliční síly. Došlo k tomu částečně i díky zahraniční pomoci, uvádí Marcus Weisgeber.

Orbán vychvaluje Johnsona a Trumpa

10. 1. 2020

čas čtení 3 minuty



Ultrapravicový konspirační teoretik, maďarský premiér Viktor Orbán vyjádřil svou nadšenou podporu pro Borise Johnsona a Donalda Trumpa


Johnson a Trump jsou podle Orbána ze všech dnešních světových politiků "nejodvážnější, nejdynamičtější a nejpřipravenější politikové schopní provést změny". Obdiv je vzájemný: Tim Montgomerie, bývalý poradce Borise Johnsona, se tento týden vyjádřil, že očekává, že Británie a Maďarsko uzavřou po brexitu "mimořádný vztah", a pochválil Orbánovo myšlení o "hranicích liberalismu".

Írán a USA se náhle zjevily v plné nahotě

10. 1. 2020

čas čtení 8 minut

Není náhoda, že po zabití velitele jednotek Kuds Kásima Sulejmáního se začal nejvýznamnější íránský vojenský prostředník hlásit k teroristickým útokům provedeným takřka před čtyřmi dekádami. Média a aktivisté spojení s Hizballáhem předložili veřejný nárok na odpovědnost organizace za bombový útok proti kasárnám americké námořní pěchoty v říjnu 1983, který zabil 241 námořních pěšáků. Takže proč právě teď?, ptá se Lee Smith.

29541

Trumpova tiráda proti Íránu je zavytím umírajícího impéria

10. 1. 2020

čas čtení 5 minut



Jak Donald Trump mumlal ritualizované nadávky proti Íránu a prosby vůči NATO, bylo zjevné, že éra USA jako světového hegemona končí

Dvacet let západních intervencí v muslimském světě je založeno na dvou lžích. Jednou z nich je, že terorismus zosobňuje existenční hrozbu západním společnostem, což groteskně podceňuje jejich vrozenou stabilitu. Druhou lží je, že intervence mohou takovou hrozbu neutralizovat, mohou si vynutit poslušnost a dokonce vnutit demokracii  státům, kterou jsou obětí západních invazí

Otázkou dnes není, zda ještě dokážeme zasadit květiny demokracie na pole, která jsme nechali prosáknout námi prolitou krví. Otázkou dnes je, jak se sakra z těch válek vyvázat.

Donald Trump ve středu tvrdil, že "Írán nikdy nebude mít jadernou zbraň... Nikdy to nedovolíme." Ale jak mumlavě četl svůj projev ze čtecího zařízení, šířil jen ritualizované nadávky proti Íránu a prosby, aby mu NATO pomohlo. Bylo zjevné, že jsme svědky toho, že éra USA jako světového hegemona končí, píše Simon Jenkins. Dokonce i Trumpův republikán Mike Lee označil Trumpovo vystoupení ohledně Íránu "za nejhorší tiskovou konferenci jakou jsem kdy viděl - alespoň o vojenských otázkách - za celých svých devět let v Senátu", píše Simon Jenkins.

 14712

Zabití Kásima Sulejmáního: Často kladené otázky

10. 1. 2020

čas čtení 3 minuty

Vztahy mezi Íránem a Spojenými státy byly většinou konfrontační od roku 1979, kdy islámská revoluce v Íránu svrhla šáhovu vládu podporovanou USA a nahradila ji systémem ovládaným šíitskými kleriky. Po sobě následující americké administrativy zacházely s Íránem jako s hrozbou zájmům Spojených států na Blízkém východě, zejména pokud šlo o íránskou podporu teroristických a dalších ozbrojených uskupení a po roce 2002 o jaderný program, uvádí v čerstvé publikaci výzkumné oddělení amerického parlamentu Congressional Research Service.

O podlézavých západních omlouvačích Íránu

10. 1. 2020

čas čtení 7 minut

Poslední íránský šáh svržený revolucí v roce 1979 často varoval před "prokletou aliancí rudých a černých", která ohrožovala jeho zemi. Tím myslel spojení mezi radikální levicí a islamistickými reakcionáři, dvěma ideologickými tábory, které by teoreticky měly mít jen málo společného, napsal Kaveh Shahrooz.

Noví Johnsonovi idiotští poslanci hlasovali proti sjednocování dětských uprchlíků s jejich příbuznými v Británii

9. 1. 2020

čas čtení 3 minuty

Nová britská idiotská Dolní sněmovna také hlasováním zrušila program mezinárodní studentské výměny EU Erasmus.


Jak píše v deníku Guardian ironický komentátor John Crace, britská Dolní sněmovna se po Novém roce vrátila k práci a "nová Johnsonova parlamentní většina dala idiotům plné pravomoci, aby se zcela chovali jako idioti". 

Ve středu se to projevilo tím, že Johnsonova Dolní sněmovna hlasovala drtivou většinou 348 poslanců vůči 252 proti přijetí dětských uprchlíků, kteří mají v Británii příbuzné. Jestliže tedy někde na evropském kontinentě v lese přespává desetiletý kluk, jemuž Asad zabil v Sýrii rodiče, a má v Británii strýčka, slavní konzervativní poslanci Dolní sněmovny ho k tomu strýčkovi nepustí. Evropská unie má zákon, podle něhož členské země musejí přijmout dětské uprchlíky, kteří mají v té zemi příbuzné. Británie nyní hlasovala pro zrušení tohoto zákona.

Uvědomme si pořádně, co tohle znamená. 348 zvolených zástupců právě hlasovalo, aby děti bez doprovodu rodičů  byly ponechány v děsivé situaci, namísto toho, aby jim bylo dovoleno přičlenit se k jejich rodinám. A to máme věřit, že tahle vláda chce učinit Británii "otevřenou a tolerantní zemí"?



Írán omylem sestřelil ukrajinské dopravní letadlo

9. 1. 2020

čas čtení 5 minut

Aktualizace:

Četná média informují, že Írán uvedl v provoz svůj systém raketové obrany na vlastní ochranu poté, co odpálil 22 raket proti americkým základnám v Iráku odplatou za usmrcení íránského generála Suleimaniho. Systém ale chybně identifikoval ukrajinské dopravní letadlo jako hrozbu a sestřelil ho.

Americký systém, který identifikoval odpálení raket proti ukrajinskému dopravnímu letadlu, je Space Based Infrared System, síť asi deseti satelitů, které provozuje americké vojenské letectvo od roku 2011. Systém byl vytvořen s cílem identifikovat odpálení raket, včetně testů raket v zemích, jako je Severní Korea, a používá infračerveného konce spektra. Systém umí identifikovat  odpálení strategických a krátkonosných balistických střel, určit jejich dráhu letu a identifikovat místo, které raketa zasáhne. 

Investigativní server Bellingcat určil geolokaci jednoho z četných videí, která zaznamenala možné zasažení ukrajinského letadla raketou. Bylo natočeno na teheránském předměstí západně od teheránského letiště.


Podrobnosti v angličtině ZDE
 

Ukrajinské dopravní letadlo, které ve středu havarovalo krátce po startu v Teheránu, omylem sestřelila íránská protiletadlová raketa. Je to úsudek západních bezpečnostních činitelů.

Britské zdroje sdělily deníku Guardian, že britští činitelé obdrželi důkazy, z nichž vyplývá, že ukrajinské letadlo zasáhla íránská raketa protiletadlové obrany.


Írán pozval experty z firmy Boeing, výrobce letadla, aby se připojili k vyšetřování havárie.

Kanadský premiér Justin Trudeau konstatoval, že jeho vláda "nepřestane", dokud se jí nedostane spravedlnosti. V letadle zahynulo 63 Kanaďanů.

Ve čtvrtek večer řekl britský premiér Boris Johnson: "Existuje nyní celá řada informací, že letadlo sestřelila íránská raketa země-vzduch. Pravděpodobně to bylo neúmyslné. Spolupracujeme těsně s Kanadou a se svými mezinárodními partnery a musí se nyní konat plné, transparentní vyšetřování."

Zjištění, že ukrajinské letadlo bylo zřejmě sestřeleno, povede k přehodnocení důsledků rozhodnutí Donalda Trumpa zavraždit íránského generála Qassema Suleimaniho, míní list Guardian.

Íránští činitelé ve čtvrtek odmítli závěry západních výzvědných služeb. "Vědecky je nemožné, aby to ukrajinské letadlo zasáhla raketa, a takové pověsti jsou nelogické," řekl Ali Abedzadeh, šéf íránského úřadu pro civilní letectví.

Norská rada pro uprchlíky: Americko-íránská eskalace ve velkém ohrožuje distribuci humanitární pomoci na Blízkém východě

9. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta

Cyklus odvet mezi Spojenými státy a Íránem ohrožuje distribuci humanitární pomoci milionům potřebným osobám, které žijí na Blízkém východě, varuje Norská rada pro uprchlíky.

„Desítky milionů osob na Blízkém východě potřebují humanitární pomoc. Většina z nich je už zničena válečným konfliktem nebo je válka vyhnala z domova,“ uvedl v prohlášení organizace Jan Egeland.

„Další konfrontace mezi mezinárodními a regionálními mocnostmi by byla smrtící ranou dodávkám humanitární pomoci, která je již beztak na hranici kolapsu,“ varoval Egeland.

„Válka se nějakým způsobem dotkla 24 milionů Jemenců. Dvanáct milionů Syřanů bylo vysídleno z domovů. Tito lidé jsou extrémně zranitelní tváří v tvář konfliktu, sankcím nebo restrikcím pohybu,“ konstatoval Egeland.

Zdroj v angličtině ZDE

Hokej jako komunikační nástroj českého populismu

9. 1. 2020 / Albín Sybera

čas čtení 2 minuty

Na právě skončeném mistrovství světa juniorů do 20 let v ledním hokeji, konaném v Ostravě a Třinci, je zajímavé, jak moc dokáže lední hokej reflektovat společenskou debatu v ČR.

Jedna ze sportovních person, která se v souvislosti s juniorským mistrovstvím pokusila o širší společenskou bilanci, je trenér libereckých hokejistů Filip Pešán. Ten v dlouhotrvajícím medailovém půstu českých mladíků vidí „obrázek celé české společnosti, která je přejedená a bez motivace“.

Glosa

„Demokracie v Iráku“

9. 1. 2020 / Lukáš Kraus

čas čtení 1 minuta

Trump si oddechl, že v Íránu jsou o řád soudnější a inteligentnější politici a proto byla jejich reakce na provokaci pana Donalda záměrně taková, že o ní byl každý informován (jak irácká vláda, tak někteří spojenci jako Finsko) předem a nedošlo ke ztrátám na životech. Požadavek odchodu spojenců z Iráku, který vznesl irácký parlament i vláda, trvá.

Pokud nepřijde ke slovu diplomacie, riziko konfrontace nezmizí

9. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta

Nic moc – jestli vůbec něco – nového v Trumpově projevu. Tu nejdůležitější věc ale Trump NEŘEKL - co Spojené státy udělají: Podstoupí další vojenskou akci.

Írán ustoupil.

A Trump ustoupil.

Ale pokud se ke slovu nedostane skutečná diplomacie, riziko konfrontace jen tak nezmizí, píše na Twitteru analytik Twita Parsi.




 

Filozoficky zajímavý rozdíl ve výsledcích zkoumání dvou rakovin

9. 1. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Letos jako loni, předloni a v minulých desetiletích můžeme opět očekávat, že jen v USA zemře na metastazující rakovinu prsu asi čtyřicet tisíc převážně žen. A to přesto, že tato nemoc je už desítky let předmětem intenzivního laboratorního i klinického výzkumu.

Jen k dnešnímu datu probíhá podle ClinicalTrials.gov 198 klinických studií na území USA, které přijímají nové pacienty nebo budou přijímat nové pacienty, a které jsou zároveň zaměřeny na tuto nemoc. Další stovky, tisíce klinických testů už proběhly v minulosti nebo probíhají v jiných zemích.

Osobní svědectví: Výlet do války s Qasemem Suleimanim

9. 1. 2020

čas čtení 9 minut


 

 

Ajatolláh Chomejní, kterého pohostila Francie a dala mu veškerý prostor ke svržení iránského šáha Rézy Pahlavího, se během svého pobytu ve Francii sešel s kurdským vůdcem, docentem VŠE v Praze Abdulrahmanem Qasemlem. Qasemla ČSSR vyhostila, ale on našel možnost pobytu v Paříži na Sorbonně a Chomejní mu tehdy slíbil kdeco ohledně svobody menšin v Íránu. Ve stejné době jako Chomejní se i Abdulrahman Qasemlo vrátil do Íránu, aby přispěl k demokratizaci Iránu se svou Kurdskou demokratickou stranou, které předsedal. Ani ne o pár měsíců později vše bylo jinak, místo demokracie začala v Íránu nová vlna teroru a tentokrát byl ten teror islámistický, píše Yekta Uzunoglu.

Kurdové se bránili, jak jen mohli, a za to na ně Chomejní poslal svoje hrdlořezy s honosným názvem "islámští revoluční gardisté". Těm neuvěřitelně brutálním silám poslaným do Kurdistánu velel jistý mladý muž či chlapec jménem Qasem Suleimani!


Daniel Veselý v Českém rozhlasu: Zabití Solejmáního byl akt státního terorismu

9. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta

V noci z úterý na středu vyslaly íránské vojenské síly 20 balistických střel na dvě vojenské základny s vojáky západní koalice. Jde o odvetu za zabití íránského generála Kásema Solejmáního americkým dronem. Jsou obě vojenské akce důkazem eskalace napětí v oblasti?

„Rozhodně jde o eskalaci, ta ale začala vypovězením jaderné dohody, kdy Donald Trump porušil rezoluci Rady OSN. Tím, že uvalil na Írán bezprecedentní sankce,“ upozorňuje publicista Daniel Veselý. 

Novinář považuje zabití Solejmáního za akt státního terorismu. „Kdyby íránští agenti usmrtili Mikea Pence nebo Michaela Pompea,... Američani by tvrdě zaútočili... Írán ani neporušil dohodu, která byla považována za garanci mírového uspořádání na Blízkém východě. Trump to vše vyhodil do vzduchu a nasadil na Írán extrémní ekonomickou blokádu.“

Původní text včetně videa ZDE

Kterak Česká televize (dez)interpretuje americko-íránskou krizi

9. 1. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 10 minut

Íránská odpověď na cílenou likvidaci Kásima Solejmáního přišla v podobě několika desítek balistických střel na dvě irácké základny, které hostí americké vojáky. Odveta však nebyla zničující, nýbrž symbolická a přiměřená. Íránci se podle amerických a evropských vládních zdrojů snažili při útoku vyhnout ztrátám na životech amerických vojáků; Teherán opět nejedná ukvapeně. Mezitím Trumpova vláda oznámila uvalení dalších sankcí na Írán, dokud Teherán „nezmění své chování“. Není ale pochyb o tom, že Solejmáního likvidace napětí na Blízkém východě prohloubila, třebaže prozatím panuje klid zbraní. Zatímco miliony Íránců truchlí za „padlého hrdinu“ a překypují hněvem proti Trumpově vládě, iráčtí političtí představitelé jsou pobouřeni zcela očividným porušením suverenity jejich země a převážně šíitští předáci žádají, aby americká vojska opustila Irák. Česká televize však nabízí poněkud konvenční pohled na americko-íránskou krizi a notně pokulhává za produkcí světových sdělovacích prostředků.

Sestřelili Íránci ukrajinské dopravní letadlo omylem?

8. 1. 2020

čas čtení 4 minuty




Aktualizace: Íránští vyšetřovatelé tvrdí, že letadlo zaznamenalo technický problém a pokusilo se vrátit zpět na letiště, než bylo pohlceno v plamentech. ZDE

Poté, co ve středu havarovalo těsně po startu na letišti v Teheránu ukrajinské letadlo směřující do Kyjeva, aniž by vydalo nouzový signál, Ukrajina zakázala vstup všech svých letů do íránského vzdušného prostoru. Totéž učinily skoro všechny hlavní světové letecké společnosti.

Írán tvrdí, že letadlo havarovalo v důsledku pravděpodobného selhání jeho motoru, Ukrajina nechává otevřeny i další možnosti vysvětlení, informuje Washington Post.

Nejméně jeden americký letecký expert konstatoval, že letadlo "se rozpadlo" už předtím, než dopadlo na zem. A bývalý šéf vyšetřování leteckých nehod z americké Federální správy pro letectví Jeff Guzzetti uvedl, že havárie má "všechny charakteristiky úmyslného činu". "Já prostě vím, že letadla se sama o sobě takhle nerozpadnou," řekl Guzzetti.

Írán: Trump ustoupil od dalších vojenských akcí

8. 1. 2020

čas čtení 3 minuty



Donald Trump ustoupil od další vojenské konfrontace s Íránem. Konstatoval, že se zdá, že Írán po raketových útocích na dvě irácké vojenské základny, na nichž jsou rozmístěny americké a koaliční jednotky, také neplánuje další útoky. "Žádné americké ani irácké životy nebyly zmařeny, v důsledku předběžných opatření a rozptýlení sil a systému varování, který fungoval velmi dobře."

Íránská státní televize tvrdila ve středu, že nejméně "80 amerických teroristů" bylo usmrceno íránskými raketovými útoky, navzdory tomu, že USA informovaly, že íránské raketové útoky nikoho neusmrtily ani nezranily.

Írán má dlouhou historii šíření státních dezinformačních kampaní, které se snaží ovlivňovat veřejné mínění v zahraničí. Facebook pravidelně vyřazuje z provozu íránské stránky, které šíří falešné a konfliktní informace zaměřené na publikum v Británii a v USA.

Twitter suspendoval účet, který lživě předstíral, že je účtem izraelského novináře Jacka Khouryho. Na tomto účtu se tvrdilo, že při útocích byly zraněny stovky amerických vojáků a že byli tito vojáci tajně dopraveni vojenskými letadly do nemocnice v Tel Avivu. "Falešný účet, předstírající, že je můj, šířil lživé informace. Byl na Twitteru suspendován," konstatoval skutečný Jack Khoury, který pracuje pro deník Haaretz. ZDE  

Ukrajinský boeing se 176 cestujícími na palubě havaroval u Teheránu - všichni jsou mrtví

8. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta



Aktualizace: Írán nechce vydat černou skřínku havarovaného letadla firmě Boeing.  Ukrajinská vláda vymazala tweet, že havárie letadla byla nehoda. Obojí to vyvolává spekulace, že letadlo mohlo být sestřeleno Íránci, kteří ho považovali za americké vojenské letadlo.  Boeing hořel už na obloze. Íránci tvrdí,  že začal hořet motor. Velké letecké společnosti odklonily své lety z Íránu.


Dopravní letadlo Ukrajinských aerolinií se 176 osobami na palubě, směřující do Kyjeva, havarovalo několik minut po startu z mezinárodního letiště v Teheránu. Na palubě bylo 82 Íránců, 63 Kanaďanů, 11 Ukrajinců, 10 Švédů, 4 Afghánci 3 Němci a 3 Britové.

Bylo to letadlo Boeing 737-800. Katastrofa nemá nic společného s útokem Íránu proti americkým základnám.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Írán popisuje "13 scénářů odvety"

8. 1. 2020

čas čtení 2 minuty



Donald Trump a vedení íránského státu si vyměnili další hrozby ohledně odvetných útoků. Spojenci Ameriky začali stahovat své vojáky z bezpečnostních důvodů z Iráku


Tajemník íránské Rady národní bezpečnosti Ali Shamkhani uvedl, že Írán uvažuje o "13 možných scénářích odvety" za usmrcení Qassema Suleimaniho. I ty nejomezenější varianty "budou pro USA historickou noční můrou". "Sedmadvacet amerických základen v blízkosti íránské hranice jsou už ve stavu nejvyšší pohotovosti: vědí, že reakce bude prostřednictvím raket středního a dlouhého doletu."

Evropský parlament vyjadřuje znepokojení nad osudem 3,3 milionů občanů EU v Británii

8. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

Foto: Občané EU demonstrující v Británii

Poté, co člen britské vlády pohrozil, že když občan Evropské unie nyní žijící v Británii nezažádá o povolení k pobytu, bude z Británie deportován, Evropský parlament se chystá vyjádřit "vážné znepokojení" nad osudem 3,3 milionů evropských občanů žijících v Británii.

Parlamentní rezoluce konstatuje:

Sulejmání nebyl antiimperialistickým hrdinou

8. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Okamžitě po zprávě o zabití íránského generála Kásima Sulejmáního a iráckého miličního velitele Abú Mahdího am-Muhandise některé levicové kruhy na Západě prohlásily s velkou sebedůvěrou - už zase - že 3. světová válka je za dveřmi. Předtím byla stejná varování před globální zhoubou vyvolána, když Trump nařídil poněkud bezzubé nálety na vyprázdněné vojenské instalace v Sýrii a eskaloval svou rétoriku proti severokorejskému Kim Čong-unovi, upozorňuje Malak Chabkoun.

Třikrát smrt; a pokaždé zcela odlišně „rámovaná“ souvislostmi

8. 1. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 6 minut


Asi je vhodné připomenout pokaždé odlišný rámec událostí, jež v konečné fázi vypadaly docela podobně. Mrtvému v níže zmíněných případech byly pokaždé především ze strany „Západu“ připisovány zločiny ústící mnohdy ve stěží přesně evidovatelné množství jemu přičítaných smrtelných obětí, a nejednou zcela mimo jenom výchozí angažovanost v uvažovaných souvislostech.

Boris Johnson odmítl o okolnostech zabití Suleimaniho informovat šéfa britské opozice

8. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Robert Peston, ITV: Je naprosto normální, aby šéf opozice požádal premiéra o důvěrné informace o americkém atentátu proti iránskému generálu Qassemu Soleimanimu. Johnson tuto schůzku odmítl.


Boris Johnson nepřednesl žádné prohlášení v Dolní sněmovně ohledně usmrcení Qaseema Soleimaniho. Odmítl svolat tzv. Privy Council (Tajnou vládní radu) a informovat o okolnostech tohoto atentátu šéfa opozice, konstatuje hlavní komentátor britské komerční televize ITV Robert Peston.

Toto odmítnutí vyvolává pochybnosti nejen o legálnosti atentátu proti Soleimanimu, provedeného na Trumpův příkaz, ale i o tom, zda britské bezpečnostní služby věří tomu, že Trump měl dobré důvody považovat Soleimaniho za jasnou a bezprostřední hrozby americkému personálu.

Corbyn nemá žádnou možnost jak proti tomu, že mu Johnson odmítl poskytnout jakékoliv informace, cokoliv učinit, v důsledku toho, že Johnson má v Dolní sněmovně velkou většinu. 

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Uklidněte se: Po zabití Sulejmáního jsme ve větším bezpečí než dříve

8. 1. 2020

čas čtení 8 minut

Ve čtvrtek v noci, v aktu eskalace vůči Íránu, americké bezpilotní prostředky udeřily na konvoj vysoce postavených íránských a iráckých velitelů, zabily Kásima Sulejmáního, velitele oddělení zahraničních operací mocných a ideologicky oddaných íránských ozbrojených sil. Útok představoval bezprecedentní akt agrese ze strany USA na zodpovědnost Donalda Trumpa, píše v levicovém židovském listě Forward Elizabeth Tsurkovová.

Írán, země kultu osobnosti

8. 1. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Zdeněk Mlynář se v knize "Mráz přichází z Kremlu" podělil o osobní vzpomínky na Stalinův pohřeb, jehož byl svědkem během studií v SSSR. Píše o nefalšovaném smutku některých lidí nad smrtí jednoho z největších masových vrahů historie, ke kterému se ale ihned snadno přimísilo i kdeco dalšího zvěrského - to když se v pohřební tlačenici také "kradlo a sahalo pod sukně". Divného na takové kombinaci zdánlivě vysokých citů s nejnižšími pohnutkami ovšem není nic, jak nás důkladně poučuje třeba anatomie davovosti z pera nobelisty Eliase Canettiho ("Masa a moc").

Chaos ve Washingtonu ohledně budoucnosti americké armády v Iráku

7. 1. 2020

čas čtení 1 minuta


V pondělí nebylo jasné, jaká bude budoucnost amerických jednotek v Iráku, poté, co Američany vedená koalice bojující v Iráku proti Islámskému státu v pondělí, údajně omylem, doručila dopis iráckému ministerstvu obrany, že "okamžitě bude zahájen odsun amerických vojáků z Iráku bezpečným a efektivním způsobem". Brzo poté sdělil americký ministr obrany novinářům v Pentagonu, že ten dopis neodpovídá současné situaci a že jeho odeslání byla chyba.

Odchod koalice bojující proti Islámskému státu by dramaticky oslabil boj proti ISIS. Bylo by to strategickým vítězstvím pro Írán a ranou pro Trumpovu vládu, kteá naléhala na Bagdád, aby nevyháněl americké protiteroristické jednotky.

Rakouská vláda se stala terčem "státního" kybernetického útoku

7. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta

 

Poté, co rakouský kancléř za Lidovou stranu Sebastian Kurz oznámil, že utvoří koaliční vládu se Stranou zelených a nikoliv s ultrapravičáky ze Strany svobodných, podporujícími Rusko, staly se rakouské státní úřady terčem intenzivního kybernetického útoku, zřejmě "ze státních zdrojů".




Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Otázka svědomí

7. 1. 2020 / Marie H Kurfiřtová

čas čtení 8 minut

 

Milana Kunderučesko-francouzského spisovatele, který byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, není třeba představovat. Je známý jako intelektuál, který po Pražském jaru 1968 kritizoval komunistický režim ve svém rodném Československu a postavil se mu na odpor. Rozhodl se, že se usadí ve Francii. Literární kritikové ho často označovali za disidenta, což je nálepka, kterou on kategoricky odmítá. Prohlásil o sobě, že je hrdým Francouzem. Tvrdil: "Nejsem emigrant. Mým jediným domovem je nyní Francie."


K tomu:

A Matter of Conscience

7. 1. 2020 / Marie H Kurfiřtová

čas čtení 7 minut

Karen von Kunes, Milan Kundera’s Fiction: A Critical Approach to Existential Betrayals, Lexington Books of Rowman and Littlefield, 2019 

Milan Kundera, a Franco-Czech writer and Nobel Prize nominee, needs no introduction. Known as an intellectual who, after the Prague Spring of 1968, critiqued and defied the communist regime of his native Czechoslovakia (currently the Czech Republic), Kundera chose to live in exile in France. Literary critics have often considered him a dissident, a label he categorically refused. He declared himself to be a proud Frenchman, claiming: “I am not an émigré. France is my only real homeland now.”i

Mezitím v Absurdistánu 114:

Rok 2020 - rokem změny v Polsku? Zatím však absurdita pokračuje

7. 1. 2020 / Tomasz Oryński

čas čtení 13 minut

Rok 2020 bude možná v Polsku rokem změny. Nejenže už jsou nyní obtěžováni kněží (jeden místní kněz z Varšavy sice požaduje, aby jeho sousedi změnili jméno své wífi sítě z Lucifera na něco přijatelného pro křesťanskou čtvrť!   - zjevně v životě neslyšel o Svatém Luciferu z Cagliari), avšak k překvapení všech oznámila úřadům těsně před Vánocemi katolická kurie v městě Świdnica, že vyšetřuje případ jednoho pedofilního kněze.   

V zemi, kde jsou všichni zvyklí na to, že katolická církev takové případy zametá pod koberec, se to dostalo do palcových titulků. Někteří vtipálci sice tvrdí, že se to stalo jen proto, protože si ten kněz dovolil obtěžovat jedno z dětí místního biskupa, ale já pevně doufám, že je to znamení změny.

No a co Austrálie?

6. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

No a co Austrálie. Srala na to, fosil first, kokot premiér, co aj z hořící země jede na dovču na Havaj, chuj s nim aj s nima, si ho zvolili. Blokovali dohody o klimatu, jeli v uhlí, kašlali na uprchlíky odkudkoliv. Bohatá země fitnessu, joggingu, nezájmu, napsal Ivo Bystřičan na Facebooku.

K tomu poznamenává Jan Čulík: Je to trochu složitější. Australští voliči byli psychologicky zmanipulováni stejně jako voliči v Británii pro brexit, voliči v USA pro Trumpa a jak jsou nesmyslným strachem manipulováni prostřednictvím sociálních sítí i voliči v ČR a v celé středovýchodní Evropě. Viz k tomu:

Co je to proti nesrovnatelnější Africe, ze které se nedá zdrhnout, a kterou naše civilizace vyjebala na dřeň a nechala tam leda písek?

Dneska je to výhoda, nemá tam ani co hořet, na horko si dávno zvykli. Jenže právě proto je Austrálie tím pravým symbolem zkázy.

Marie Benešová má dobrou zprávu pro českou justici

6. 1. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Když prezident Zeman nabízel šéfovi Nejvyššího soudu Pavlu Šámalovi pozici ústavního soudce, objevily se spekulace, že prezident chce Nejvyšší soud ovládnout svým člověkem. Jmenování šéfa Nejvyššího soudu je totiž výhradně v jeho kompetenci.

Pavel Šámal nabídku dlouho zvažoval a já osobně jsem doufal, že ji nepřijme. Pod jeho vedením se konečně Nejvyšší soud začal vyvíjet příznivým směrem a pro celou českou justici je právě tato instituce ta nejdůležitější. V rukou „Zemanova člověka“ by to mohlo dopadnout tak jako za dob soudce Pavla Kučery, kdy současná ministryně spravedlnosti Benešová, tehdy ve stínové vládě ČSSD, mluvila o tzv. „justiční mafii“.

Tříkrálová výzva: tři organizace zastupující města a obce vyzývají ministryni Dostálovou ke stažení stavebního zákona

6. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

tisková zpráva


Praha 6. ledna 2019: Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) a Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) dnes ve společném dopise vyzvaly ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, aby stáhla kontroverzní návrh nového stavebního zákona.

Stávající návrh stavebního zákona považují zástupci samospráv za natolik špatný, že je podle nich potřeba ho stáhnout a předložit návrh zcela nový.

Obscénní platy šéfů podniků v Británii

6. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

 

Typický šéf jednoho ze stovky nejvýznamnějších britských podniků (kótovaných na burze v žebříčku stovky nejvýznamnějších firem FTSE100) vydělal za pouhých 33 hodin více, než je typický roční plat průměrného zaměstnance. Průměrný plat typického britského šéfa je 117krát vyšší než plat zaměstnance v britském platovém mediánu. Průměrný šéf stovky nejvýznamnějších britských podniků vydělává 901.30 liber (28 000 Kč) za hodinu, neboli 3,46 milionů liber (102,8 milionů Kč) ročně.

Znamená to, že do pondělka 6.1. 2020 do 17 hodin vydělají ředitelé největších britských podniků více než je medián britského ročního platu 29 559 liber (73 158 Kč měsíčně). Britské odbory konstatovaly, že tato statistika by měla být "zdrojem celostátní hanby".

Rozdíl mezi platy ředitelů a zaměstnanců se bude v Británii v nadcházejících měsících veřejně zkoumat. Firmy, které mají více než 250 zaměstnanců, budou poprvé v historii povinovány ve svých výročních zprávách zveřejňovat poměr mezi platy nejlépe placených ředitelů a ostatními zaměstnanci.

Zdroj v angličtině ZDE 

Chorvatsko zvolilo v druhém kole prezidentem levičáka Zorana Milanoviće

6. 1. 2020

čas čtení 1 minuta



Bývalý chorvatský premiér zvítězil v druhém kole prezidentských voleb v Chorvatsku nad dosavadní konzervativní prezidentkou Kolindou Grabar-Kitarovićovou

Bývalý levicový chorvatský premiér, Zoran Milanović, který přislíbil, že učiní Chorvatsko snášenlivější zemí a ohledně válečné minulosti Chorvatska obrátí list, se stane prezidentem Chorvatska poté, co v druhém kole prezidentských voleb porazil konzervativní prezidentku Kolindu Grabar-Kitarovićovou.

Milanović dostal 52,7 procent hlasů a Grabar-Kitarovićová 47,3 procent hlasů.

Trump se pokouší hájit své rozhodnutí bombardovat íránské historické památky

6. 1. 2020

čas čtení 3 minuty



Donald Trump se před reportéry pokusil ospravedlnit svou výhrůžku, že pokud Írán realizuje svou odvetu za usmrcení Qasema Solemaniho, Amerika bude bombardovat 52 íránských cílů, včetně kulturních památek. Řekl reportérům: "Jim je dovoleno zabíjet naše lidi. Jim je dovoleno mučit a zohavovat naše lidi. Jim je dovoleno používat pouličních bomb a vyhazovat naše lidi do povětří. A my se nesmíme dotknout jejich kulturních památek? Tak to nefunguje."

Bombardování kulturních památek je zakázáno mezinárodní konvencí, podepsanou v Ženevě a v Haagu. V roce 2017 schválila Rada bezpečnosti OSN jednomyslně rezoluci odsuzující likvidaci historických památek. Bombardování, které navrhuje Trump, by téměř jistě znamenalo usmrcení civilistů.

Erdoganova rošáda

6. 1. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Českými médii včera proběhla zpráva, že Turecko přesouvá vojenské specialisty - nutno upřesnit, že zejména klíčové specialisty na protivzdušnou obranu - do Libye ZDE ZDE ZDE ZDE. Méně nebo vůbec je zatím veřejnost informována o přesunu jednotek bývalých syrských povstalců na pomoc mezinárodně uznané libyjské vládě ZDE.

Jak Johnson podlézá Trumpovi

6. 1. 2020

čas čtení 4 minuty

Britský premiér se vrací letecky z dovolené na karibském ostrově, kde se opaloval, díky svým milionářským přátelům, na jachtách, zatímco je Blízký východ v plamenech a Británie uprostřed bezpečnostní krize. Klíčový spojenec Velké Británie je obviněn z válečných zločinů na cizím území spáchaných v konfliktu s Íránem a jeho regionálními pomahači. Evropské názory se rychle upevnily kolem postoje, že obě strany by měly jednat uměřeně. Britskou reakcí je tento postoj odmítnout a podpořit válkychtivý přístup americké vlády. Deja vu? Zní to v každém případě jako něco, co už jsme zažili, píše redakční komentář deníku Guardian.

Byl rok 2006 a britským premiérem byl Tony Blair. Jeho tvrdošíjné odmítání požadovat příměří mezi Hezbollah a Izraelem v Libanonu uštědřilo, podle jeho vlastního svědectví, "fatální ránu" jeho premiérskému úřadu.

"Íránské raketové jednotky v nejvyšší pohotovosti"

6. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta


Americký představitel sdělil agentuře Reuters pod podmínkou anonymity, že "týmy íránských raketových jednotek po celé zemi jsou v nejvyšší pohotovosti".

"Není jasné, zda pohotovost je [vyhlášena] z obranných důvodů, nebo aby byl Teherán připraven k útoku," dodal.

Zdroj v angličtině: ZDE

Termální kamera zaznamenala neuvěřitelný rozsah požárů v Austrálii

6. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta

"Jako obří rána, z níž teče krev do oceánu..."



Klimatické oscilace "byly iluzí"

6. 1. 2020

čas čtení 2 minuty

Podle nové studie nemá cenu používat heslo "počasí není klima". Mezinárodní tým vědců identifikoval dlouhodobé oteplování v údajích o každodenním počasí, informuje Brooks Hays.

Krize v Íránu vrazí klín mezi Evropu a Washington

6. 1. 2020

čas čtení 5 minut

Zabití íránského generála Kásima Sulejmáního představuje bod obratu ve vztazích mezi Spojenými státy a Íránem. Posouvá také americké spojence v Evropě hlouběji do neklidných vod a hrozí, že se evropské síly v regionu ocitnou v křížové palbě mezi Teheránem a Washingtonem, varuje Ellie Geranmayehová.

USA přesunují na Blízký východ 4 000 vojáků

6. 1. 2020

čas čtení < 1 minuta


USA začaly přesunovat do Kuvajtu více než 4 000 vojáků ze sestavy 82. výsadkové divize se základnou ve Fort Bragg (ve státě Severní Karolína). Agentura AP v sobotu informovala, že jde o posílení americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě ve světle růstu napětí po zabití íránského generálmajora Kásima Sulejmáního v Iráku.

AP s odvoláním na oficiálního představitele 82. výsadkové divize podplukovníka Mika Burnse uvádí, že kolem 700 vojáků již tento týden odjelo do Kuvajtu. Následovat je má dalších 3 500 výsadkářů. Dokončení přesunu je očekáváno v několika dnech.

Navyšování vojenské přítomnosti USA na Blízkém východě odráží obavy Washingtonu ohledně pravděpodobné odvetné akce Íránu za smrt Sulejmáního.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Moskva "již zahájila hybridní válku proti Bělorusku"

6. 1. 2020

čas čtení 1 minuta

Moskva si nemůže dovolit důsledky přímé vojenské invaze do Běloruska a také nemá dost zdrojů na to, aby si Minsk dokázala koupit, píše Aleksandr Vlancevič. Proto již začala proti Bělorusku hybridní válku, v níž se zemi snaží destabilizovat a odstranit prezidenta Lukašenka.

Donald Trump | Česká republika | Globální oteplování | Bezdomovectví | USA | Životní prostředí | Jan Palach | Sdělovací prostředky | Náboženství | Filmový festival Karlovy Vary 2018 | Islám | Česká politická scéna | Ekologie | Velká Británie - politika a společnost | Pro stoupence czexitu | EYE - Evropské setkání mladých | Babiš | Iracionální nenávist v České republice | Rozhovory Britských listů | Filmový festival Karlovy Vary 2017 | Filmový festival Karlovy Vary 2016 | V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky
23616