Brazilský George Floyd? Široké protesty vyvolalo zbabělé ubití černocha

23. 11. 2020 / Fabiano Golgo

čas čtení 6 minut

20. listopadu oslavuje Brazílii Den černého vědomí, což je den, který má zaznamenávat strašlivou minulost i přítomnost, které čelí černoší. Večer předtím usmrtily zbaběle bezpečnostní stráže v supermarketu čtyřicetiletého černocha. (Byli to ve skutečnosti vojenští policisté na melouchu -  v Brazílii je obvyklé, že si policisté přivydělávají jako bezpečáci či jako vyhazovači v zábavních klubech.)
 
João Alberto Silveira Freitas byl brutálně a zbaběle usmrcen na parkovišti u supermarketu v mém rodném městě Porto Allegre, v hlavním městě brazilského státu státu Rio Grande do Sul.


O několik minut předtím se muž pohádal s bělošskou pokladní a tři bezpečáci na něho okamžitě skočili a násilim ho přemístili na parkoviště, kde měl zaparkován svůj automobil. Na parkovišti muže bezpečáci začali mlátit. Ten nakonec reagoval tím, že udeřil jednoho z bezpečáků, načež se ho bezpečáci zmocnili a mnohokrát ho bili, krev tekla všude. Na sociálních sítích je vidět na videoklipech, jak Freitase vyzdvihli a hodili na zem, a pak ho opakovaně bili do hlavy. Jeden z bezpečáků drží Freitase za ruce a druhý ho bije nejméně desetkrát.

Freitas křičí a zaměstnanec supermarketu stojící opodál natočil bití na svůj mobilní telefon. Nejméně čtyři další běloši, kteří tu scénu viděli, proti ní nijak neprotestovali. Manželku oběti, která se snažila svého muže bránit, hodili bezpečáci na zem a tři bělošky ji zcela ignorovaly, ani jí nepomohly vstát.

Známý oběti, který byl svědkem zločinu, řekl, že když ho bezpečáci bili, Freitas "křičel, že nemůže dýchat" - byla to scéna připomínající smrt George Floyda. Ten zemřel na infarkt způsobený udušením.

Prezident Jair Bolsonaro  pronesl předem plánovaný televizní projev v tento den, který nám má připomínat, že Brazílie měla více afrických otroků než jakákoliv jiná země na této planet (40 procent jich zemřelo na lodích při dopravě přes Atlantický oceán). Tito lidé žili za středověkých podmínek, přičemž vytvořili obrovské bohatství pro lidi, jako byl můj pra-pra-pradědeček, svou prací zadaramo na jejich farmách, pěstujících kávu, cukr a chovajících dobytek. Brazílie byla poslední zemí, která zrušila otroctví, v roce 1888, a stalo se to pouze v důsledku ostrého, intenzivního nátlaku z Británie.

Jakmile byli otroci osvobozeni, elita se pomstila císaři Donu Pedrovi a zrušila monarchii. Nahradila ji vojenskou diktaturou. A aby se pomstila černochům, kteří se odvážili chtít svobodu, všichni otroci byli vyhnáni ze svých domovů a nedostali žádnou práci, což je důvod, proč vznikly městské brlohy, favely. Černoši přišli doslova přes noc o přístřeší, museli utéci do nedalekých neobydlených kopců a přežívat tam jako zvěř, paběrkovat v přírodě a nakonec se živit drobnými krádežemi, protože jim byl odepřen jakýkoliv příjem. Jen černošky měly šanci jako služky.

Mezitím byly do země přivezeny miliony Evropanů, kteří převzali práci. Černoši byli vyhnáni na okraj společnosti, přestože tvoří více než polovinu obyvatelstva.

Namísto toho, aby pohovořil o této děsivé minulosti, Bolsonaro řekl ve svém televizním projevu, že v Brazílii žádný rasismus neexistuje, že on sám je "daltonický" (on tím míní, že je barvoslepý) a strašlivou vraždu na parkovišti ignoroval. Vyjádřil se, že násilí je problém, který zažívají "všichni", a "nemá cenu rozdělovat utrpení brazilského lidu na společenské skupiny".

Viceprezident armádní generál Hamilton Mourão zopakoval, že v Brazílii žádný rasismus neexistuje. Ignoroval při tom všechna data, z nichž vyplývá, jak neférově jsou černoši terčem šikany od policie, jak jsou jim odpírány pracovní příležitosti a jak neviditelní jsou v médiích.

Bolsonarova vláda likviduje vládní instituci, která podporuje  černošskou kulturu. Do jejího čela nominoval Bolsonaro černocha jménem Sérgio Camargo, který popírá existenci strukturálního rasismu v brazilské společnsoti a který charakterizoval hnutí Black Lives Matter jako "levicovou sračku". Sérgiův otec je v Brazílii nejvýznamnějším komentátorem k černošským otázkám a ten vysvětluje chování svého syna jako pomstu za to, že on sám jako otec nebyl přítomen v rodině v jeho dětství, i  za neférové chování k jeho matce během jejich neúspěšného manželství. Camargo zrušil všechno financování pro černošská hnutí, útočí na černošské celebrity v brazilské kultuře jako na zpěváky Gilberta Gila a devadesátiletou Elzu Soares (k jejíž písni tančí Sophia Lorenová v jejím nejnovějším filmu, zabývajícím se rasismem, který právě vyšel na Netflixu - což potvrzuje, jak významná je tato zpěvačka). Camargo také tvrdí, že v dějepisu by se mělo učit, že černoši sami lovili a prodávali jiné černochy evropským otrokářům.

Věta "Nejlevnější maso na trhu je maso černochů", zpopularizovaná v písni výše zmíněné brazilské zpěvačky Elzy Soares, zaplnila sociální sítě a stala se heslem protestů v ulicích.

Černoši a míšenci tvoří asi 57 procent brazilského obyvatelstva, avšak jsou z 74 procent obětmi vražd. To procento je dokonce ještě vyšší, 79 procent, pokud jde o lidi usmrcené policií. Rasismus v Brazílii se naprosto odlišuje od rasismu ve Spojených státech, v Jihoafrické republice nebo v České republice. V těchto zemích se lidé nestydí říkat nahlas a na veřejnosti rasistické vtipy, myšlenky, generalizace. V Brazílii se všichni vůči všem chovají srdečně, bez ohledu na rasu, ale lidé mají všeobecný pocit, že černoši jsou méněcenná rasa, s náklonností k násilí, sportu, sexu, hudbě a chudobě.


João Alberto Freitas se zřejmě stal jen jedním z dalších obětí anebo jiskrou, která zapálila oheň revolty proti onomu primitivnímu přesvědčení, že černoši jsou jaksi méněcenní. 


0
Vytisknout
3644

Diskuse

Obsah vydání | 26. 11. 2020