Úpadek bělošských evangelikálů aneb Směřuje Amerika doleva?

26. 11. 2020

čas čtení 2 minuty

Rok 2020 lze patrně chápat jako bod zvratu; jde o rok, který se ale vyjasní až v budoucnu. Možná jsme svědky konce čtyř dekád trvající epochy, kdy bělošská evangelikálská „náboženská pravice“ měla tolik moci, že byla schopna pomáhat Republikánské straně ve volbách, píše novinář James A. Haught. 

Bělošští evangelikálové tento rok usilovně bojovali o to, aby republikáni v letošních volbách zvítězili. Představují zhruba 80 procent voličských hlasů, které získal úřadující prezident Donald Trump. Tito znovunarození fundamentalisté nyní čítají pouhých 15 procent obyvatelstva Spojených států, nicméně jsou stále politicky silní: reprezentují 28 procent Američanů, kteří v letošních prezidentských volbách odevzdali svůj hlas.

Bezpochyby se jim podařilo pro GOP získat nějaké ty marginální státy, což demokraty během volební noci šokovalo. Avšak nepodařilo se jim získat celou zemi. A je možné – vzhledem k neúprosnému úpadku náboženství – že se jim to už nepodaří. Doufejme. 

Vzestup a pád „znovuzrozené“ pravicové politiky je signifikantní epizodou v amerických dějinách. Do druhé světové války se spousta těchto fundamentalistů stranila vlády ignorujíce tento svět, aby se místo toho soustředili na záležitosti související s nebem a peklem. Ale bělošští evangelikálové, kteří představují nejrasističtější element v americké společnosti, byli otřeseni několika přelomovými okamžiky, jež ohrozily jejich vizi Ameriky jako bohem oblíbeného „města na kopci“. 

Vítězství hnutí za občanská práva a integrace veřejných škol konzervativní bělošské věřící znepokojily. Totéž lze prohlásit o sexuální revoluci, vzestupu feministického hnutí a hnutí za práva gayů a leseb apod. Bělošští evangelikálové nabyli dojmu, že se jejich vlast obrátila proti nim a začali vstupovat do politického života. 

Jedny volby střídaly druhé, přičemž se tato znovuzrozená bělošská víra proměnila v obrovskou politickou mašinérii. Stratég GOP Karl Rove pomocí této významné politické síly přispěl v roce 1980 ke zvolení Ronalda Reagana americkým prezidentem. V roce 1990 – tedy na vrcholu slávy – se k této víře hlásila čtvrtina americké populace.

Avšak demografický trend začal postupně směřovat doleva. Amerika začala ztrácet své náboženství. „Bezbožná skupina“ Američanů, jejichž počet se v průběhu 90. let zdvojnásobil, obecně zastává soucitné liberální názory. Tito lidé představují největší segment voličské základny Demokratické strany. 

Tyto demografické změny mají rozsáhlé politické dopady: posílení Demokratické strany a úpadek Republikánské strany. Stal se tedy rok 2020 klíčovým momentem, kdy „religiózní pravice“ utrpěla takový šok, že by to mohlo mít vliv na příští prezidentské volby? Doufejme, že to budoucnost potvrdí.

 

Celý článek v angličtině ZDE

USA
0
Vytisknout
7434

Diskuse

Obsah vydání | 1. 12. 2020