Podivuhodné tvrzení ministra Blatného

27. 11. 2020 / David Stein

čas čtení 7 minut

Ministr zdravotnictví Blatný připsal přes tisíc a půl úmrtí v říjnu na vrub neschopnosti zdravotního systému se postarat o pacienty, kteří chorobou COVID netrpěli. Toto šokující a přitom pochybné tvrzení s dalekosáhlými dopady nepodložil žádnými důkazy.


 


Prudké zvýšení počtu úmrtí

Ministr Blatný na nedávné tiskové konferenci prohlásil, že v říjnu zemřelo 13 809 osob, což je 4 556 úmrtí nad dlouhodobým průměrem. V souvislosti s nákazou koronavirem ale umřelo dle Blatného pouze 2 849 osob. Zbývá tedy vysvětlit 1 727 úmrtí navíc.

Blatný připsal tento zbývající počet nadměrných úmrtí extrémnímu zatížení našeho zdravotního systému, jehož přetížení by tak muselo zavinit v jediném měsíci smrt ohromujícího počtu pacientů, jejichž zdravotní stav nijak nesouvisel s nemocí COVID.

Těch 1 727 úmrtí navíc je 20% dlouhodobého průměru úmrtí v říjnu.

To je naprosto šokující tvrzení. Nevšiml jsem si, že by u nás v říjnu došlo je kolapsu zdravotnictví, jako se to stalo na jaře v Lombardii či ve městě New York, nebo jak se nyní děje v Rusku a snad i částečně v Polsku.

Přitom dle zpráv z října byl zdravotnický systém významně přetížen pouze v oblasti péče o pacienty s nemocí COVID -- což by ale nemělo mít dle Blatného vliv na péčí o těch 1 727 osob, jež prý zemřely, aniž by kdy byly nakaženy koronavirem.

Pokud má Blatný pravdu, tak v říjnu muselo dojít k nevídanému kolapsu celého zdravotnictví, jehož výsledkem bylo zvýšení počtu úmrtí nesouvisejících s chorobou COVID o pětinu. V tom případě ale tento kolaps byl veřejnosti prakticky zatajen, protože v říjnovém zpravodajství tak rozsáhlému a plošnému selhání zdravotnictví nic nenaznačovalo.

Šokující je i údaj, jenž vyplývá z tvrzení Blatného: tedy že z těch 4 556 úmrtí 'navíc' (oproti dlouhodobému průměru) nebylo téměř 40% nikterak spojeno s nákazou zesnulého koronavirem.

Dalším důsledkem tvrzení Blatného je to, že pokud bude struktura úmrtí v listopadu podobná té v říjnu, pak na konci roku budeme mít zhruba 15 tisíc úmrtí navíc, přičemž ale plná třetina -- circa 5 tisíc -- bude Blatným připisována úmrtím nijak nesouvisejícím s onemocněním zesnulého chorobou COVID.


Důkazy?

Tak zásadní a dalekosáhlé tvrzení by zasluhovalo důkazy, ty ale Blatný ve svém proslovu nezmínil a žádné nelze najít ani v doprovodném materiálu MZ.

Naopak, text na straně 10 související prezentace Blatnému zcela protiřečí:

Data dokládají, že pacientům byla v závěru života poskytnuta adekvátní péče a dostupnost zdravotních služeb nebyla narušena. Nedošlo k zahlcení nemocnic, neroste počet úmrtí mimo systém zdravotně-sociálních služeb.

Tak jak je to? Zavinilo přetížení zdravotních služeb smrt zhruba 1 700 osob nenakažených koronavirem, jak tvrdí Blatný, nebo nedošlo ke snížení adekvátní péče a dostupnosti zdravotních služeb, jak tvrdí MZ v doprovodném materiálu?

Pokud vím tak zatím žádný novinář či odborník o důkazy Blatného veřejně ani nežádal, ani nevyslovil nad tímto nepodloženým tvrzením veřejně údiv.

A co COVID?

Zarážející je i to, že Blatný i související materiály MZ se zcela vyhnuli otázce, zda počet úmrtí zapříčiněných nemocí COVID není ve statistikách hluboce podhodnocen. Je to přitom zcela logické vysvětlení přebytku úmrtí nad oficiální počet úmrtí v souvislosti s nemocí COVID.

MZ jsem proto zaslal tyto dvě otázky:

Testují se zemřelí plošně na přítomnost koronaviru v jejich těle? Pokud ne, jak lze vyvodit, že počet mrtvých v souvislosti s nemocí COVID není silně podhodnocen?

Testují se zemřelí plošně na přítomnost protilátek na COVID? Pokud ne, jak lze vyvodit, že počet mrtvých nebyl výrazně ovlivněn oslabením chorobou COVID těch, kteří brzy po prodělání této nemoci zemřeli na další nemoc?

Soudě dle statistické studie Kynčl 2003 o epidemiích chřipky je zřejmé, že chřipka zabíjí i nepřímo způsoby, jež klinické záznamy nijak nevystihnou. Pokud statistický rozbor dat odhalí až několikanásobně vyšší vliv chřipky na úmrtí, než by naznačovaly lékařské zprávy, pak proč by to nemohlo být podobně i s onemocněním COVID?

A co kritika?

V nejsledovanějších zdrojích informací jsem zatím nenalezl žádosti o důkazy Blatného tvrzení, ani žádnou kritiku či zpochybnění.

Přitom sám Blatný označil tyto údajné poznatky za nejdůležitější na hodnocení dopadu celé pandemie (!) a snahu o nápravu pak Blatný označil za klíčovou.

Nelze tedy tato tvrzení odbýt jejich nevýznamností -- nejde zde o maličkosti.

Blatný na základě tohoto pochybného poznatku například nařídil plnou obnovu zdravotnické péče. Zvýší to přetížení zdravotníků v době, kdy si po náporu vrcholu epidemie potřebují naopak odpočinout? Zvýší to nebezpečí nákazy pro nejohroženější pacienty v době, kdy epidemie ustupuje, ale ještě nepominula? To jsou témata, jež by se ve sdělovacích prostředcích přece měla řešit.

Pokud šokující ale pochybná tvrzení člena vlády tak význačného, jako je ministr zdravotnictví v době epidemie, nejsou v nejsledovanějších médiích následována požadavkem důkazů a kritikou odborníků, pak je otázka, do jaké míry je v ČR funkční veřejná kontrola vlády.

Poznámky:

Citace -- vyjádření ministra Blatného lze najít na záznamu konference 26:15 - 28:30:

Je velmi pravděpodobné, že toto je následek situace, kdy díky extrémnímu zatížení našeho zdravotního systému může začít docházet k tomu, že lidé umírají nadměrně i na něco, co není způsobeno koronavirem. Je to poměrně podstatná informace, která nás vede k tomu, co je vlastně nejdůležitější na hodnocení dopadu celé pandemie: my musíme zajistit to, aby náš zdravotní systém fungoval tak, aby se mohl postarat o všechny, všechny osoby. [Autorův přepis]

Další Blatného vyjádření lze najít v tiskové zprávě MZ:

I přesto, že onemocnění covid-19 je hlavním důvodem zvýšené mortality v České republice, říjnová data ukazují také nárůst mortality z jiných důvodů, než je právě covid-19. Klíčové proto momentálně je, aby se co možná nejrychleji podařilo restartovat standardní nemocniční zdravotní péči. [MZ]

Tvrzení Blatného nelze přičíst přeřeknutím či dočasnému zatmění mozku -- jde tu zcela jasně o zásadní a opakovaná prohlášení, kterým sám Blatný přikládá velký význam.

Oznámená omezení péče se týkala pouze neakutních pacientů -- neměla tedy mít zásadní dopad na úmrtnost za říjen. Přitom omezení péče na jaře se na statistikách úmrtí nijak neprojevilo -- tak proč by mělo na podzim hned v prvním měsíci zavedení způsobit stovky úmrtí? Z tohoto hlediska se nejeví zrušení těchto zdravotních omezení jako klíčové, jak to Blatný nazval.

Dotazy na MZ ohledně Blatného tvrzení jsem poslal v pátek dopoledne. Budu informovat v komentářích, pokud se dočkám odpovědi.


Odkazy:
Data o celkové mortalitě a o příčinách úmrtí pacientů s COVID-19
 

1
Vytisknout
12941

Diskuse

Obsah vydání | 3. 12. 2020