Tisková zpráva:

Klimatická koalice a Zelený kruh vyzývají nově zvolenou politickou reprezentaci k transformaci energetiky a ozdravení krajiny

22. 10. 2021

čas čtení 5 minut
Konec uhlí 2030, podpora rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů, reforma zemědělských dotací či přirozená obnova lesů - to vše najdou lídři a lídryně politických stran, jež uspěly v letošních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, mezi požadavky na účinnou ochranu klimatu a přírody, které jim zaslaly Klimatická koalice a Zelený kruh. Koalice sdružující environmentální, sociální a rozvojové neziskové organizace zároveň nabízejí nové vládě spolupráci při obhajobě a provádění potřebných opatření. K financování strukturálních změn lze využít mimo jiné nové investiční nástroje v rámci Zelené dohody pro Evropu. Je ale třeba nasměrovat je do perspektivních odvětví a modernizace ekonomiky. Nová politická reprezentace by měla zajistit rychlou transformaci k nízkouhlíkové a udržitelné ekonomice a přijmout opatření ke zvýšení odolnost krajiny. 

K ochraně klimatu je třeba přijmout ambicióznější Národní klimaticko-energetický plán a závazek klimatické neutrality pro rok 2050. Klimatické cíle Česka stále nejsou v souladu s Pařížskou dohodou. Kromě cílů je třeba přijmout i strategický plán, jak jich dosáhnout. Dosluhující vláda Andreje Babiše podle loňské analýzy Klimatické koalice neplnila z velké většiny ani opatření aktuálně platné a málo ambiciózní Politiky ochrany klimatu. 

Mezi požadavky na novou Poslaneckou sněmovnu a budoucí vládu lze najít i odstavení uhelných elektráren do roku 2030 či podporu rozvoje domácích obnovitelných zdrojů. Nová politická reprezentace by měla zajistit i plné využití potenciálu energetických úspor v budovách či umožnit vznik energetických společenství občanů. V dopravě je třeba podpořit bezmotorovou mobilitu, veřejnou hromadnou dopravu, železniční sítě, sdílení a rozvoj čistých technologií.

Zásadní změny požadují Klimatická koalice a Zelený kruh i v zemědělské politice a dotacích. Části zemědělské půdy je třeba vyčlenit pro přírodu a rozvoj ekologického zemědělství. Stále chybí i dostatečně přísná pravidla pro ochranu půdy před erozí. V případě lesů by měli političky a politici podpořit jejich přirozenou obnovu. Nová vlády by měla ukončit plýtvání veřejnými prostředky za přípravu nesmyslného a škodlivého kanálu Dunaj-Odra-Labe. Zelený kruh a Klimatická koalice také důrazně varují před sloučením ministerstev zemědělství a životního prostředí. 

Česko zaostává i v oblasti klimatických financí. Do tzv. Zeleného klimatického fondu neposkytla Česká republika na období 2020-2023 zatím ani korunu. Nová vláda by proto měla představit plán systematického a předvídatelného růstu klimatických financí poskytovaných na adaptační a mitigační opatření rozvojových zemím. 

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, řekla:

“Všech pět stran se před volbami shodlo i na konkrétních detailech proměny českého zemědělství. Očekáváme tedy, že závazky jako vyčlenění desetiny zemědělské půdy pro přírodní prvky, zdvojnásobení rozlohy ekologického zemědělství, omezení monokultur na 10 hektarů či přísnější protierozní pravidla se objeví i v koaliční smlouvě a programovém prohlášení. A hlavně, že koalice postaví do čela Ministerstva zemědělství silného kandidáta, který slíbené změny reálně prosadí.” 

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:

“Všechny strany formující se koalice se před volbami shodly, že uhelná energetika končí, ale nedohodly se kdy. Zatímco Piráti a STAN mají v programu jako nejpozdější termín konce těžby a spalování uhlí rok 2033, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka před volbami slibovali, že budou prosazovat rok 2030. Zvolení přesného roku, ke kterému bychom měli naplánovat útlum uhelných zdrojů, jejich dostatečnou náhradu a spravedlivou transformaci uhelných regionů ale může při jednání o společném vládním programu ztroskotat na neochotě představitelů ODS.”

Jitka Martínková, koordinátorka komunikace z Klimatické koalice, uvádí: 

Jelikož emise skleníkových plynů mají podle cílů EU klesnout do roku 2030 minimálně o 55 %, je jasné, že razantní kroky, jež k tomu povedou, čekají už na tuto vládu. Důkazem, že nastupující vláda vezme otázky klimatu skutečně vážně, by mohlo být i zřízení samostatného postu ministryně či národního koordinátora pro klima.” 

Edvard Sequens, energetický konzultant z Cally, doplnil: 

“Vláda musí přijít s jasným plánem bezodkladné transformace naší energetiky. Velké rezervy máme v energetické efektivitě, nevyužíváme dostupný potenciál energetických úspor, rapidně je potřeba zrychlit ve využívání obnovitelných zdrojů, což vše do budoucna osvobodí domácnosti i podniky od vysokých plateb za energie. Naopak bezvýhradná orientace na nové jaderné reaktory přijde českou ekonomiku velmi draho a náhradu spalování uhlí nezajistí.”

Daniel Vondrouš, ředitel kanceláře Zeleného kruhu, řekl:

“Ekologické části programů vypadaly před těmito volbami mnohem lépe než před minulými. Jejich uskutečnění je ale nemyslitelné bez kvalitního týmu ve vedení ministerstva životního prostředí. V jeho čele musí stát věrohodná osobnost se širokým odborným rozhledem, která se za splnění slibů dokáže osobně zaručit.”

0
Vytisknout
2326

Diskuse

Obsah vydání | 27. 10. 2021