Když je diplomacie jenom zástěrkou, aneb Jak vyrobit nouzovou situaci
19. 2. 2022 / Karel Dolejší
Kreml několik měsíců usilovně připravuje invazi na Ukrajinu. Nic z toho, co mohl Západ udělat, by ruské vedení nezastavilo.18. 2. 2022 / Karel Dolejší
Celý pás evropských postsovětských a postkomunistických států střední a východní Evropy mezi Německem a Ruskem měl podle některých amerických diplomatů, "aby se Rusko náhodou nenaštvalo", být ponechán záměrně nezabezpečený a vydaný napospas budoucí ruské agresi. Americkému diplomatovi v jeho domě v Booneville v Tennessee ovšem může být dočista ukradeno, zda Poláci, Češi, Ukrajinci a další obyvatelé evropských Zwischenländer žijí ve svobodě, nebo přetrpí život zotročených vazalů totalitního ruského režimu. Kupodivu to ale není jedno samotným obyvatelům těchto zemí. - Alespoň tedy některým.
Kdyby Česká republika nebyla členem NATO (a neintegrovala se do EU), měla by dnes velice podobné problémy s Ruskem, jakým čelí i Ukrajina. Průběh vrbětické krize a na ni navazující reakce ruské strany, včetně označení ČR za "nepřátelský stát", by měly všem připomenout, jak se k nám Rusko hodlá chovat, pokud bychom proti němu stáli sami, bez spojeneckých záruk.
Problém Ukrajiny a také současné krize kolem ní záměrně vyvolané Ruskem ale sám nemá absolutně nic společného s rozšiřováním NATO. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo v roce 2014, kdy měla v ústavě zakotvenou neutralitu a o vstupu do NATO většina Ukrajinců vůbec neuvažovala.
Příčinou ruského útoku se stala nezávislá politika Kyjeva, aspirace ohledně vstupu do Evropské unie a snaha nahradit zkorumpovaný oligarchický systém vlády fungující demokracií. Kdyby se Ukrajinu podařilo v tomto ohledu "westernizovat", stala by se mimořádně přitažlivým vzorem zejména pro mladé Rusy. Přes to všechno, co ji potkalo, je i nyní v nejmladších věkových kategoriích v Rusku vysoce populární. A to Putin nemůže strpět.
Jestliže Putin nyní záměrně vyvolal největší bezpečnostní krizi v Evropě minimálně od roku 1961, udělal to nikoliv proto, že by měl problémy s "příliš silným NATO", ale právě proto, že je považuje za výrazně oslabené dvaceti lety adaptace na "small wars" s teroristy, debaklem v Afghánistánu, polarizací americké společnosti (na níž ruské podvratné aktivity ze všech sil pracují) a absencí výrazného evropského lídra po odchodu Angely Merkelové.
K tomu přistupuje fakt, že byl víceméně dokončen desetiletý program modernizace ruských ozbrojených sil.
Nic jiného se v ukrajinské kauze podstatným způsobem nezměnilo.
Dvaadevadesátiletý Jack F. Matlock naštěstí nebude rozhodovat o budoucnosti dětí v Polsku, Česku, na Slovensku nebo na Ukrajině ani v té míře, v jaké o ní nyní z pozice spojence spolurozhoduje devětasedmdesátiletý Joe Biden.
Dokud jsme členy EU a NATO, rozhodujeme o ní především my sami.
I kdyby kvůli tomu Putina and his melody boys měla klepnout mrtvice.
Diskuse