Rusko: Jak je to s možnostmi státního rozpočtu?

8. 2. 2023

Sankce uvalené na ruskou ropu a plyn začaly dosahovat svého cíle. Evropské dodávky se téměř zastavily, zatímco cena ruské ropy výrazně klesla. V prosinci to vedlo k rekordnímu měsíčnímu deficitu federálního rozpočtu – 3,8 bilionu rublů (49,4 miliardy eur). Vláda byla schopna splnit plán příjmů především díky jednorázové výplatě plynárenského gigantu Gazprom odhadované na 1,2 bilionu rublů (15,6 miliardy eur).

Ale čím "peněžním stromem" úřady otřesou letos? Navíc největší hit teprve přijde — v únoru vstoupí v platnost embargo na ruské ropné produkty. Novaya-Europe se pokouší odhadnout, zda Rusko bude schopno pokračovat ve financování války v roce 2023, s ohledem na rostoucí tlak sankcí.

Byly sankce skutečně účinné?

Ano. Cena ruské ropy začala v prosinci rychle klesat. Na konci měsíce byla průměrná cena Uralu 50,4 dolaru za barel (pokles cen pokračoval i v lednu). Část ropy se prodávala za 37 dolarů za barel. Tři měsíce před tím se barel Uralu prodával o 20-25 dolarů dráže.

Ceny ostatních druhů ropy také klesaly: Průměrná cena ropy Brent byla v prosinci ve srovnání s říjnem o 10 dolarů nižší. Cena Uralu však klesala podstatně tvrději: Rozdíl mezi Uralem a Brentem přesáhl 30 dolarů, a to navzdory skutečnosti, že mezera od srpna do listopadu zůstala na úrovni 22-24 dolaru. Před ruskou invazí na Ukrajinu byl Ural jen o 1-3 dolary levnější než Brent.

Cenový rozdíl mezi Uralem a Brentem vzrostl asi o 10 dolarů bezprostředně poté, co 5. prosince vstoupily v platnost nové sankce. Hlavním důvodem poklesu cen Uralu je kromě poklesu celosvětových cen evropské embargo, poznamenává prezident Institutu pro energii a finanční nadaci (FIEF) Marcel Salichov v rozhovoru s Novaya-Europe.

Podle odhadů FIEF dosáhla sleva nabízená pro Ural ve srovnání s Brentem 37 dolarů za barel. Zvýšení slevy na Uralu je většinou spojeno se zvýšením nákladů na přepravu ke koncovému zákazníkovi, myslí si analytici FIEF: Cesta z pobaltských přístavů do Indie trvá 31 dní, do Rotterdamu 7 dní a z Polska do Rotterdamu 3–4 dny. Navíc je to také platba za riziko, které na sebe přepravci ruské ropy berou. Náklady na dopravu jsou zahrnuty do slevy, vysvětluje Salichov.

Rusko vyváží jiné druhy ropy, nejen Ural. Zejména ropa z ropovodu východní Sibiř – Tichý oceán, která se většinou vyváží do Číny. Tato třída se stále prodává bez výrazné slevy ve srovnání s Brentem, poznamenávají analytici. Podíl tohoto exportu však není velký; 70–80 % fyzických dodávek ropy pochází z levnějšího Uralu, poznamenává Salichov.

Námořní vývoz ropy z Ruska navíc dosud nevykazuje stabilní trend poklesu. V posledních čtyřech týdnech byly námořní zásoby ropy na stejné úrovni jako v druhé polovině roku 2022, informovala agentura Bloomberg 23. ledna. Toky ruské ropy byly přesměrovány do Asie – hlavně do Indie a Číny, vysvětluje Salichov.

"Ruské společnosti musí hledat jiné kupce, ty možná přilákala velká sleva," říká.

Prosincový propad neměl na meziroční výsledky velký vliv. V roce 2022 vzrostla těžba ropy v Rusku o 2 % a export ropy o 7 %, uvedl dříve vicepremiér Alexander Novak.

Takže rozpočet ránu vydržel?

Do konce prosince zaznamenal rozpočet rekordní měsíční schodek odhadovaný na 3,8 bilionu rublů (49,4 miliardy eur). Problémem není jen embargo: Rozpočtové výdaje se v prosinci v podstatě ztrojnásobily. Důvodem je, že mnoho výdajů souvisejících s rozpočtem je odloženo na konec roku.

Kromě toho došlo k přebytku z předchozích měsíců (557 miliard rublů, neboli 7,2 miliardy eur). Průměrná cena Uralu v lednu až prosinci 2022 byla 76 dolarů za barel — o 7 dolarů více než v roce 2021. Takto splnil ruský federální rozpočet své roční plány příjmů.

Rozpočtové příjmy v roce 2022 činily 27,8 bilionu rublů (361,4 miliardy eur) – o 100 miliard rublů více než plán. Tržby z ropy a zemního plynu vzrostly v roce 2022 o 27,9 %. Všechny ostatní tržby vzrostly o 0,1 %.

Je důležité poznamenat, že dividendy z rekordních příjmů Gazpromu byly také započítány do příjmů z ropy a plynu. Vláda navíc zabavila peníze Gazpromu, které státní společnost vydělala před válkou. Gazprom zaplatil vládě dalších 1,2 bilionu rublů (15,6 miliardy eur) na daních z těžby – polovinu svého zisku v roce 2021.

Přesto byly rozpočtové výdaje v roce 2022 nakonec o 2,2 bilionu rublů (28,6 miliardy eur) vyšší, než se plánovalo. Ruské ministerstvo financí třikrát revidovalo své hodnocení schodku. Na konci září byl očekávaný schodek odhadnut na 1,3 bilionu rublů (16,9 miliardy eur), což je 0,9 % HDP. Dne 8. prosince ministerstvo své hodnocení ještě jednou revidovalo a schodek odhadlo na 2,9 bilionu rublů (37,7 miliardy eur), což jsou 2 % HDP.

Skutečný deficit byl ještě vyšší: V roce 2022 dostal federální rozpočet o 3,3 bilionu rublů (42,9 miliardy eur) méně, než bylo potřeba, neboli 2,3 % HDP. To může naznačovat, že náhlý pokles cen ropy byl pro ministerstvo financí překvapením.

A co rozpočtové rezervy?

Aby vyrovnalo deficit, ruské ministerstvo financí vydalo federální úvěrové dluhopisy a použilo prostředky z Ruského národního fondu bohatství. Celkem byly v roce 2022 vynaloženy 4 biliony rublů (52 miliard eur) z peněz fondu. Více než bilion šlo na podporu státních korporací prostřednictvím nákupu akcií a dluhopisů. Mezi státní společnosti patří Ruské dráhy, Aeroflot a Federální silniční agentura. Během loňského roku se "likvidní" část fondu národního bohatství (stejně jako část neinvestovaná do projektů) scvrkla na 6,1 bilionu rublů (79,3 miliardy eur).

Termín "likvidní" pro neinvestovanou část fondu je pozůstatkem z minulosti: Po zavedení sankcí vůči centrální bance byly na jejích účtech zmrazeny dolary, eura, libry a jeny. Aby je bylo možné "utratit", jsou peníze fondu prakticky odečteny a místo toho jsou vytištěny rubly. Jen se stal hlavní měnou Národního fondu bohatství; bude hrát velkou roli při kompenzaci nedostatku rozpočtu.

Toto je jediná cizí měna používaná Národním fondem bohatství, která nebyla sankcionována, vysvětluje přední ekonomka na rozvíjejících se trzích z Oxford Economics Taťána Orlová.

"Neexistují žádné jiné způsoby, jak provádět měnové intervence, není moc co utrácet. Existuje také zlato, ale Západ to zakázal. Může být prodáváno pouze do spřátelených zemí. Není příliš likvidní, mohlo by to vést k sekundárním sankcím, takže Čína není z těchto důvodů příliš nakloněna nákupu našeho zlata," říká Orlová.

Podle údajů z konce roku uchovával Národní fond bohatství 309 miliard jenů – asi 3,1 bilionu rublů, neboli 40,3 miliardy eur – což je asi polovina fondu.

V polovině ledna centrální banka oznámila, že začne prodávat jeny fondu. Peníze budou použity na dorovnání nedostatečných příjmů z ropy a plynu, vysvětlilo ministerstvo financí. Prodeje budou uskutečněny v souladu s novým rozpočtovým pravidlem. Pravidlo stanoví cílový plán příjmů z ropy a plynu, který činí 8 bilionů rublů (104 miliard eur) ročně. Nedostatek bude vyrovnán prodejem měny patřící fondu.

"Teď začaly měnové intervence, protože cena ropy je nižší, než se předpokládá v rozpočtu, takže příjem musí být kompenzován penězi z fondu národního bohatství. Zároveň podporuje postavení rublu, aby nadále neslábl a nepřispíval k růstu inflace," poznamenává Orlová.

V lednu ruské ministerstvo financí plánuje prodat 54,5 miliardy rublů (708,5 milionu eur) v jenech, ale připouští, že částka nedostatečných příjmů by mohla být kvůli poklesu exportu plynu vyšší.

Jak dlouho bude Rusko schopno financovat válku?

Zatím je těžké dělat sebevědomé předpovědi kvůli skutečnosti, že sankce na ropné produkty vstoupí v platnost v únoru, říkají Salichov a Orlová. Jejich hodnocení je, že sankce poškodí exportní dodávky více než předchozí omezení ropy a povedou ke snížení produkce ropy.

V roce 2021 směřovala zhruba polovina ruského exportu ropných produktů do Evropy. Například téměř veškerý topný olej vyrobený v Rusku šel do Evropy, poznamenává Salichov. Celkem Rusko v roce 2021 vyvezlo ropné produkty v hodnotě 70 miliard dolarů.

Ruské ropné produkty jsou vůči sankcím zranitelnější, protože logistika jejich dodávek je komplikovanější, vysvětluje Salichov.

"Průměrný tanker, který přepravuje ropné produkty, je asi 3-4krát menší než tanker, který přepravuje ropu. Logistika je tedy dražší. Hlavními ruskými trhy jsou nyní Čína a Indie; tyto země mají své vlastní poměrně velké odvětví rafinace ropy. Mají zájem nakupovat ropu se slevou a následně ji rafinovat," říká.

V důsledku toho ruské společnosti mohou částečně ustoupit od rafinace ropy a budou ropu prodávat surovou.

"Je docela možné, že export ropy zůstane stabilní, ale těžba ropy bude klesat kvůli poklesu produkce ropných produktů," pokračuje Salichov.

Pomocí tabulky ministerstva financí s analýzou scénářů týkajících se příjmů z ropy a zemního plynu (v závislosti na těžbě a ceně Uralu) lze odhadnout přibližný rozpočtový deficit. Výpočty předpokládají, že 1 dolar se rovná 68,3 rublům.

Ministerstvo energetiky Spojených států amerických a Mezinárodní energetická agentura předpovídají, že do konce roku 2023 těžba ropy v Rusku klesne z 10,7 milionu barelů denně na 9,5 milionu barelů denně. Když barel Uralu vyjde na 60 dolarů, ruský rozpočet nedostane 600 miliard rublů (7,8 miliardy eur), pokud se prodá za 50 dolarů za barel, bude deficit činit 1,6 bilionu rublů (20,8 miliardy eur). Za současných 45 dolarů za barel vzroste na 2,2 bilionu rublů (28,6 miliardy eur).

Schodek by mohl ještě narůst kvůli dodatečným rozpočtovým výdajům, především na válku. Podle odhadů společnosti Novaya-Europe by mohly být zapotřebí další 2–3 biliony rublů (26–39 miliard eur) na platby mobilizovaným vojákům a kompenzace za zranění nebo smrt v boji. Tato čísla se však velmi těžko odhadují.

"Nemůžeme brát v úvahu různé hrozné scénáře, eskalace, nové vlny mobilizace. Pokud se situace bude nadále zhoršovat, bude třeba počítat s většími vojenskými výdaji v rozpočtu," říká Orlová.

Pokud se například ukáže, že výdaje jsou vyšší než plánované, alespoň o jeden bilion rublů (13 miliard eur), cena Uralu zůstane na současné úrovni, ale produkce ropy klesne na 9,5 milionu barelů denně, rozpočtový deficit se zdvojnásobí – ze současných plánovaných 2,9 bilionu rublů (37,7 miliardy eur) na 6 bilionů (78 miliard eur).

To je zhruba stejné, jako množství jenů naspořených v Národním fondu bohatství a státních dluhopisech federálních půjček v roce 2022. Aby vláda tento deficit vyrovnala, bude muset buď prodat všechny jeny ve svých rezervách (takže téměř všechny cizí měny), nebo si začít půjčovat výrazně více. V loňském roce si ministerstvo financí vypůjčila 3,3 bilionu rublů (42,9 miliardy eur) prostřednictvím federálních půjček – o 700 miliard rublů (9,1 miliardy eur) více než v předchozím roce.

Jak jinak mohou úřady "zalepit díry"?

Ural za 50 dolarů je pro rozpočet v jeho současné struktuře dost nebezpečná cena, takže vláda bude muset přijmout další opatření, spekuluje Orlová. Uznává, že pokud by centrální banka nezačala provádět intervence v jenech, možná by musela vydat více federálních úvěrových dluhopisů.

"Velký objem federálních úvěrových dluhopisů musí být zaplacen vysokými sazbami. Což také zvyšuje zátěž rozpočtu. Je to drahé opatření. Je rozumnější kombinovat půjčky a výdaje z fondu národního bohatství," vysvětluje Orlová.

Pokud se cena Uralu nezvýší, bude muset vláda pravděpodobně ve druhé polovině roku 2023 nebo 2024 snížit rozpočtové výdaje, myslí si expert. Podle agentury Bloomberg nyní vláda plánuje pouze snížit výdaje ve výši 150 miliard rublů (1,95 miliardy eur), přičemž všechny se netýkají obrany.

Kromě toho má vláda další způsoby, jak získat další peníze. Mohou například opakovat scénář zabavení zisků Gazpromu.

"Stále je dost společností [od kterých lze brát peníze]. Lze si snadno představit, že vláda shromáždí lídry velkých společností a řekne: ‚Takže, kluci, vydělali jste spoustu peněz, je čas se podělit‘," říká Orlová.

Navzdory poklesu evropského exportu je stále ještě možné zabavit nějaké peníze Gazpromu, spekuluje Salichov.

Zdroj v angličtině: ZDE